Přiučit se v Africe není žádná ostuda, ani když jde o pavouky a robotiku.

Čína se po USA stala druhou zemí světa, která postavila stealth stíhací letoun páté generace a rozmístila ho u svých bojových jednotek. Chengdu J-20 je schopný přesných úderů při misích na velkou vzdálenost.

Výsledkem čínsko-italské spolupráce je prototyp tištěného elektromobilu s dojezdem 150 km a hmotnosti pouhých 450 kg.

Paleontologie se sice zabývá mrtvolami, někdy jsou ale velice čerstvé. Makabrózní experimenty se zombifikací rozmanitých mrtvol pomáhají vědcům pochopit procesy rozkladu a fosilizace dávných tvorů.

V IBM vyvinuli počítač se základní deskou o rozměrech 1x1 milimetr. Takové mikropočítače by se měly stát novým typem ochrany produktů před paděláním.

Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.

Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.

Jižní Austrálie se stala kolbištěm podivuhodného souboje miliardářů o to, kdo postaví největší baterii světa. Zatím vítězí Elon Musk, ale teď se objevil vyzyvatel, Sanjeev Gupta.

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Noopept a Adrafinil

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.

Na scénu přichází dočasná elektronika. Mohou to být senzory na plantážích, měřiče v životním prostředí anebo třeba výzvědné mikroboty na citlivé misi. Elektronika takových zařízení po ozáření rádiovými vlnami specifické frekvence sama sebe rozleptá.

Tajemství jedu stonoh spočívá v látce Ssm Spooky Toxin. Blokuje draslíkové kanály a malá zvířata rychle zabíjí. Lidé po kousnutí stonohy obvykle neumírají, ale bolí to strašně.

Zatímco Ernst Hemingway psal o cti, odvaze a smyslu žití, což vyžaduje hodně slov, Britka jménem Anne Leonard píše o infekčních střevních bakteriích. Tam dlouhých traktátů věru netřeba. Přesto si na zájem medií popularitu ani vstřícnost grantových agentur nemůže stěžovat.

Malá nosná raketa Electron dokázala vynést tři nanosatelity přesně podle plánu. Je to úspěch pro odvážnou novozélandskou společnost, bouřlivě se rozvíjející průmysl nanosatelitů i dobývání vesmíru jako takové. Za OSLA blahopřejeme!

Z nadbytečného oxidu uhličitého je možné vyrábět plasty. Chce to ale správný katalyzátor. Řešením by mohla být nanostrukturovaná měď, která přeměňuje skleníkový plyn jako divá.

Drony mají dostat do své výbavy letadla, tanky i lodě. Pěchotě by to mohlo být líto, ale američtí vojenští vývojáři DARPA naštěstí myslí i na ně.

Pod pojmem štítonoši se většinou myslí andělé. Případně lidské bytosti nebo zvířata podpírající erb. Než zanikla Československá republika, tak jsme je také měli. Byli jimi dvouocasí lvi. V tomto případě ale bude řeč o šestinohých stvořeních, která výzkumníky učarovala teoreticky nemožným. Samečkům se daří vklouznout do zakrouceného ústrojí samičky, aniž by se jim „zlomil“. Výsledky bádání tria biologů z university v Kielu nyní uveřejnil prestižní časopis Science Advances.

Pevný elektrolyzér Hybrid-SOEC běží při vysokých teplotách a za nižší spotřeby energie. Přitom produkuje vodík na obou elektrodách jako divý.

Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy.

Nový materiál diamen, který je odvozený z grafenu, by se mohl stát základem pro osobní pancíře i ochranu rozmanitých vojenských i civilních systémů.

Američané vrátili britsko-australskému týmu úder. Austrálie obhájila prvenství na titul kontinent s nejstarší fosilií. Uvedli jsme zde několik titulků zpráv, kterými media uvádějí informaci o studii publikované ve Sborníku americké Akademie věd. Dá se těmto závěrům věřit?

Amazonskému pralesu se přezdívá zelené plíce planety. Jenže kromě kyslíku produkuje i metan. Jak nyní výzkumníci z Open University zjistili, tak ho do atmosféry vypouští tolik, že by záměna plic za část z opačného konce těla byla realitě blíže.

Systém AutoML se stává novou hvězdou ze stáje umělých inteligencí Google. Vyvíjí nové umělé inteligence podle potřeby a dovede to lépe, než lidští specialisté.

Magický inkoust Flinkt udělá ze 3D tiskárny biotechnologickou konstrukční halu, kde se tisknou minitovárny s živými zaměstnanci.

Pod povrchem Země číhají supervulkány, jejichž erupce by mohly zasáhnout celé kontinenty a změnit podnebí na dlouhá desetiletí. Podle nových odhadů nejsou intervaly mezi supererupcemi zase tak dlouhé.

Lidští experti na analýzu satelitních snímků leccos dovedou, ale nejsou dokonalí. Umělé inteligence, vycvičené na velkých soubor tréninkových dat, by jim s tím mohly pomoct. Po stanovištích raket protivzdušné obrany pátrají mnohem rychleji, než lidé.

„Nicméně, byla to, podle informací z kauzy Monsanto papers, právě vědecká obec, která tento stav nedůvěry způsobila tím, že se zapletla s touto společností a psala studie na míru. Někteří Vaši kolegové se prostě zaprodali a přišlo se na to“. (z příspěvku europoslankyně K. Konečné do diskuse pod článkem o glyfosátu)

Vylepšené bakterie, vycvičené řízenou evolucí, mohou vytvářet chemické vazby, jaké v přírodě neuvidíte. Před časem to byla vazba mezi uhlíkem a křemíkem, teď bakterie dovedou i vazbu mezi uhlíkem a bórem.

Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.

Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

V roce 1992 Unie znepokojených vědců zorganizovala petici „Světoví vědci varují lidstvo“ (World Scientists‘ Warning to Humanity). Stav světa se prý stále zhoršuje. V říjnu 2017 časopis Bioscience uveřejnil volné pokračování s dodatkem „Druhá upomínka“.[1] Tentokrát má 15 tisíc signatářů z nejrůznějších vědních oborů, humanitních věd, studentů a vůbec vysokoškoláků.

Parta geologů z NASA v nejnovějším čísle časopisu Journal of Geophysical Research popsala, jak se snaží přijít na kloub příčině tání ledovců. Na území pojmenovaném Země Marie Byrdové jim vychází, že to jsou zdroje spodního tepla, které antarktický ledovec činí tak nestabilním.

Nová studie přináší příjemné zjištění, kterak červené víno může pomoci embryonálnímu vývoji. Za úspěchem stojí epigenetika, jejíž změny si navozujeme dnes a denně i tím, co jíme a pijeme. Nové poznatky poukazují, že příznivé epigenetické změny lze v laboratoři navodit i embryu, které zatím „papá“ jen to, co mu přidáme do kultivační misky.

Bitcoin roste jako splašený. Ale blízká budoucnost pro kryptoměny nevěstí mnoho dobrého. Budou se muset vyrovnat s brutální výpočetní silou kvantových počítačů.

Masy nedostávají do pohybu jen válečné konflikty, ale i hlad. Podle OSN je podvyživených už více než 800 milionů a hovoří se o potravinové krizi. Do roku 2050 se má k celosvětovému stolu posadit další 2 až 3 miliardy nových strávníků. Migrace, které Evropa dnes čelí, nejspíš není nic proti tomu, co nás teprve čeká.

Jak si poradit s protivníkem, který disponuje množstvím tanků? Významnou výhodu by mohlo poskytnout elektrotermální dělo, které je zajímavých kompromisem mezi klasickým tankovým kanonem a railgunem.

Co se stane, když si vědci vypěstují minimozky a pak je zalejí šťávou získanou z halucinogenních ropuch? Nový výzkum přinesl unikátní pohled na fungování psychedelických látek v mozku.

Dnešní nabíjitelné baterie jsou drahé nebo nepraktické. Extrémně laciné baterie ze síry, slané vody a vzduchu by to časem mohly změnit.

Bezpilotní víceúčelový pozemní robot Phantom byl navržen a vyvinut tak, aby obstál v náročných podmínkách elektronického boje.

Mořské jedlé slávky, srdcovky, spolu s měkkýši podobajícími se červům, se živí detritem a prvoky, a tak jsme je měli za neškodné. Nikomu nevadily a labužníci si je pochvalovali. To se teď ale může změnit. Ukázalo se, že produkují metan, a že ho není málo. Angličtí a švédští výzkumníci plží „pšoukání“ změřili a porovnali ho s říháním a pšoukáním krav. Postarali se tím o nastolení vpravdě nerudovské otázky - co teď s nimi?

V oceánech je nezměrná spousta vody. A tím pádem i vodíku, kterým je možné pohánět vodíkovou energetiku. Bylo by skvělé, kdybychom ho mohli jednoduše získávat z mořské vody.