Bolest způsobená v poškozeném kyčelním kloubu v důsledku nárazů a tlaku může být zmírněna s využitím dvou chirurgických technik, představujících pro pacienta minimální invazní zásah a následně kratší dobu rekonvalescence.

„Pane doktore, jak se jmenuje ten Němec, co mi doma pořád schovává všechny věci?“ „To je Alzheimer, babi.“ Tak na tenhle vtip si možná leckdo vzpomene, když si není jist, jestli to, že neustále zapomíná klíče, mobilní telefon a termíny schůzek, je jenom v důsledku přepracování nebo už „to začlo“. Možná bude lékař už brzy schopný říci s jistotou, zda jste opravdu v ohrožení Alzheimerovou chorobou, a to po provedení jednoduchého krevního testu a ne až po podstatně složitějším vyšetření.ˇ

Finka jménem Susanna Rokka ověřovala, jak lze využít protilátky spolu s mikroorganismy, účastnícími se fermentace rostlinných pletiv, v prevenci před patogeny.

Slibně dopadly pokusy s látkami obsaženými v marihuaně. Jsou velkým příslibem pro boj s bakteriemi, které jsou rezistentní k antibiotikům a způsobují smrtelné infekce.ˇ

Infekční proteiny zvané priony nás nejvíce strašily v době, kdy se světem prohnala vlna nemoci šílených krav. Skot se tehdy nakazil od ovcí. Nyní víme, že jde o chorobu přenosnou na člověka. Američtí vědci nyní oznámili, že jednoduchým postupem v laboratoři umí připravit priony zcela nových vlastností, které překonávají mezidruhovou bariéru.ˇ

V pokročilém stádiu rakoviny se ze zhoubného nádoru oddělují jednotlivé buňky a putují krví do jiných částí těla. Tam se uchytí a vytvoří nový nádor, tzv. metastázu. Tvorba metastáz stojí v popředí zájmu onkologů, protože mateřský nádor svou oběť zahubí jen zřídka. Mnohem častěji se pacientovi stávají osudnými právě metastázy.ˇ

Devět let trvající pokusy na ovcích nyní vydaly své ovoce: Creutzfeldt-Jakobova choroba se může mezi lidmi přenášet transfuzí krve. Pravděpodobnost, že příjemce infikované krve onemocní, je stanovena na 36%.ˇ

Velký pokrok v oblasti regenerativní medicíny přisuzují vědci objevu učiněnému v Harvard Stem Cell Institute (HSCI). Podařilo se něco, co už je dlouho snem vývojových biologů – přetvářet dospělé buňky ve zcela jiné buňky.ˇ

Andrés García z Georgia Institute of Technology (Atlanta, USA) získal se svým týmem tkáňových inženýrů šlachu, která se na jednom konci plynule mění na kost. Takové šlachy se mnohem pevněji kotví na kost a slibují dokonalejší léčbu těžkých zranění jako například prasknutí achilovky.ˇ

Ne, nejde o snahu získat tyto buňky z jiného zdroje. K tomu jsou embrya stále nezbytná. Jde o zcela nový způsob množení těchto buněk. Získat je bude nyní snazší a levnější. Ale co je nejdůležitější, že při léčbě embryonálními buňkami nám už nebude hrozit riziko, že si současně přivodíme virózu.

Nový test může rychle detekovat obávanou zbraň teroristů - ricin, smrtelný jed, proti němuž zatím neznáme spolehlivý protijed.ˇ

Švýcarsko-rakouský tým ohlásil, že v lidském mateřském mléce odhalil nové proteiny, které se v mléce krav nevyskytují. Proteiny zřejmě pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence.

Kdo někdy zkusil kouřit, tak ví, že to je zpočátku nuda. Patří k tomu kašel, nevolnost a nezřídka zvracení. Jsou mezi námi ale i tací, kterým se to líbí hned napoprvé. Může za to gen na jejich patnáctém chromozómu.

Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Lovastatin, lék používaný na snížení hladiny cholesterolu v krvi a prevenci kardiovaskulárních nemocí, prokázal u pokusných zvířat vliv na zlepšení hojení kostí při neurofibromatóze typu 1 (NF1).

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Nová studie přináší poznatek, že lidé s vysokým rizikem vývoje demence, kteří užívají statiny na snížení cholesterolu, mají dvakrát lepší vyhlídky oproti těm, co statiny neužívají. Riziko stařecké demence u nich totiž klesá na polovinu.

Nízké hladiny přirozeně se objevujících protilátek mohou představovat zvýšené riziko vývoje kardiovaskulárních nemocí, zejména mrtvice u mužů. Tento objev, publikovaný ve vědeckém časopise Atherosclerosis, možná povede k pokusu o vývoj vakciny proti kardiovaskulárním chorobám.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Internetový prodej léčiv stále roste a do roku 2010 se očekává dosažení obratu 75 miliard amerických dolarů.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Skupina kanadských a evropských výzkumníků odhalila tajemství genu s potenciálem řídit a také úplně blokovat ovulaci.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

S použitím superpočítače „Blue Gene“ předvedli švýcarští vědci dosud nejrozsáhlejší simulaci pevnosti struktury kostí člověka. Tento úspěch může vést k zdokonalení diagnostiky a léčby osteoporózy, celosvětově rozšířené nemoci, která mezi osobami nad padesát let postihuje jednu ze tří žen a jednoho z pěti mužů.

V rozsáhlé studii, která byla provedena na jihovýchodě Spojených států, objevili výzkumníci z University of Georgia a Emory University vztah mezi bouřkami a astmatickými záchvaty v oblasti metropole Atlanty, který má významný dopad na lidské zdraví.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Vědci na lékařské fakultě Indiana University (IU) možná přišli na způsob, jak se bránit toxoplazmóze a dalším parazitům, kteří zatím unikají léčbě přechodem do latentního stavu.

V súčasnosti už vedci vedia naprogramovať ďalší vývoj kmeňových buniek kultivovaných in vitro v laboratóriách. V kalifornskom Ústave Jonasa Salka pre biologický výskum to však dokázali s dospelými kmeňovými bunkami, ktoré sa nachádzajú priamo v živom mozgu.

V roce 1981 vyrobila americká biotechnologická firma Genentech první lidský růstový hormon pomocí bakterií upravených metodami genového inženýrství a otevřela tak nové možnosti pro léčbu závažných poruch růstu u dětí. Lék si brzy našel cestu mezi zakázané prostředky sportovního dopingu a v současné době kvete ilegální obchod s růstovým hormonem jako se zaručeným omlazovacím prostředkem.

Lidé si obvykle myslí, že chov hospodářských zvířat v „přirozených“ podmínkách s sebou automaticky nese produkci kvalitnějších potravin, oproti produktům pocházejícím z velkochovů. Že tomu tak vždy nemusí být, ukazuje jedna americká studie.

O tom, že kouření škodí zdraví, způsobuje rakovinu, impotenci a spoustu dalších problémů se můžeme dočíst na každé krabičce cigaret, doutníků nebo tabáku. Podle nejnovější francouzské studie je kouření zřejmě spojeno i se zvýšeným rizikem výskytu poruch paměti, učení a logického myšlení.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

Australský vědec nabádá k potírání penisu poševním krémem určeným původně k léčbě ženského klimakteria.

„Po požití extáze objevily se nesnáze.“ I tak by se dal parafrázovat známý výrok. Nemusí být jen pouhé nesnáze, ale může dojít i k ohrožení života. Je dobré o tom vědět.

Představte si, že vaše dítě ztrácí vědomí až dvěstěkrát za den, zatímco se učí ve třídě, hraje baseball, účastní se hodin baletu nebo jede na kole. Nic příjemného! Výzkumníci z University of California-Los Angeles přichází s objevem, který by měl přispět ke zcela novým léčebným postupům.

Kuřáci, kteří hojně konzumují ovoce, zeleninu a pijí zelený nebo i černý čaj se tím mohou poměrně úspěšně bránit rakovině, tvrdí vědci.

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Může společné bydlení s kočkou ochránit děti ohrožené astmatem před projevem jeho příznaků? Na tuto otázku se snaží odpovědět studie, vydaná výzkumníky z Columbia Center for Children's Environmental Health (CCCEH) na Columbia University's Mailman School of Public Health, která ukazuje, že vlastnictví kočky může mít ochranný účinek proti vývoji astmatických příznaků u pětiletých dětí.

Výzkumníci z Illinoiské univerzity oznámili, že látka obsažená ve velkém množství v celeru a zelených paprikách může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

Podle nové studie je u šestnácti- a sedmnáctiletých dárců krve významně pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací spojených s dárcovstvím, jako jsou například mdloby nebo zvýšená tvorba modřin.

Také jste měli po zubařově injekci proti bolesti ještě dvě hodiny po odchodu z ordinace tvář s mimikou indiánské pohřební masky? Tento pocit „dřevěné tváře“ by se po zavedení anestetika nové generace mohl stát minulostí.

Před diabetiky se rýsuje lákavá perspektiva. Inzulín budou moci užívat v tabletách. Slibují to výsledky výzkumu amerických vědců z University of Texas vedených Nicholasem Peppasem.

Mezinárodní tým vedený Gordonem Kellerem z torontského McEwen Centre for Regenerative Medicine vypěstoval v laboratoři tepající srdeční svalovinu z embryonálních kmenových buněk.

O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.

Odhalování léčiv v produktech a v životním prostředí by se mohlo stát snazším díky nové terénní sadě, kterou vyvinul a ověřil tým vědců z Agricultural Research Service (ARS), Abraxis, LLC a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

U ugandských opic gueréz červených byl zjištěn dosud neznámý virus. Patří do blízkého příbuzenstva dnes vymýceného viru, jenž u člověka vyvolával pravé neštovice. Rodina tzv. orthopoxvirů je poměrně bohatá. Vyvolávají nákazu u široké škály zvířecích druhů od drobných hlodavců, přes tuleně a domácí skot až po člověka.

Víte, že mezi práce nebezpečné lidskému zdraví patří i tlumočení? Světe div se, je tomu tak! Tlumočení ze znakové řeči je velmi rizikovou činností, která se může na lidském zdraví podepsat trvalými následky.