Tak by mohl znít reklamní slogan výrobců alkoholických nápojů. Těžko by mu bylo co vytknout, protože by měl oporu v závěrech rozsáhlé studie kanadsko-amerického vědeckého týmu. Naštěstí to není jediný způsob pro boj s kardiovaskulárními problémy.

Vědci z Columbia University přišli na zcela překvapivou souvislost - kostra se chová jako regulátor plodnosti. Hormon uvolňovaný z kostí zvyšuje produkci testosteronu, podporuje přežití zárodečných buněk a produkci zralých spermií.

Kofein je bez diskuze drogou. Ti, co pijí kávu pravidelně, dlouhodobě a v poměrně velkých dávkách, vědí o abstinenčních příznacích své. O škodlivosti návykových látek pochybuje málokdo, ale i to má své „ale“. I v případě kávy.

Jisté kmeny Neisseria gonorrhoeae vlastní původně nepochybně lidský kousek DNA, který možná zneužívají ke svým nekalým rejdům. Je to první přesvědčivý důkaz horizontálního přenosu genetické informace na velkorysou vzdálenost mezi světem bakterií a lidmi.

Z článku uveřejněném v lékařském časopisu Annals of Oncology vyplývá, že dvacetiletí holohlaví mají dvojnásobně vyšší riziko, že se jim v předstojné žláze vyvine rakovina.

Líná varianta genu GIP podporujícího produkci inzulínu kdysi zřejmě zachraňovala nastávající matky i jejich potomky před smrtí hladem, v dnešním blahobytu je ale jednou z příčin nepříjemné těhotenské cukrovky. Evoluční historii bohužel neodpářeme.

V poraněných tkáních se buňkám mění membránový potenciál. Z fyzikálního hlediska jde o napětí a právě to je podle nových poznatků amerických vědců signálem, který rozhoduje o pravolevé orientaci buněk a jejich specializaci. Regenerační terapii se možná otevírají nové možnosti.

Živý mozek obklopují slabá elektrická pole, které sám indukuje svou činností – rozesíláním bezpočtu elektrochemických signálů obrovskou sítí neuronů. Zdá se, že naše hlavní řídící centrum tyto vlastní elektrické zdroje dokáže využít jako lokální podpůrné elektrostimulátory.

Bradavice nejsou pro navazování vztahů něčím, čím bychom se chtěli chlubit. Zvláště když už dnes není tajemstvím, že je způsobují papilomaviry a že jsou infekční. A pokud se navíc začnou tvořit na těch nejintimnějších místech...

Náš mozek se nefláká ani když spíme. Probírá se informacemi, které přes den získal. Nakolik jsou smysluplné, závisí do velké míry od nás. Ale nakolik jsou důležité, závisí od toho, co nás v nejbližší budoucnosti čeká. Němečtí vědci tvrdí, že pro „spící“ mozek je to důležité kritérium jeho selekce nových poznatků na ty, které uloží a ty, jež vymaže.

Ne nejde o překlep. Jde skutečně o muže modré, nikoli moudré. A nutno říct, že ani jeden z těch nepřirozeně zbarvených mužů, které jsem vypátral, přílišnou moudrostí neoplýval. Spíš naopak. Důkazem určité omezenosti těchto pánů je právě fakt, že zmodrali. Jsem si vědom toho, že v naší zemi mají v současné době některé barevné narážky jednoznačně politický charakter. Nikoli však v následujícím textu. I když...

Alzheimerova choroba těžce poškozuje lidský mozek. Touto závažnou a nevyléčitelnou nemocí trpí na světě asi 35 milionů lidí. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace by mohl být v roce 2050 obětí Alzheimerovy choroby každý 85. obyvatel Země. Proti nemoci není známa účinná prevence, lze ji diagnostikovat až v poměrně pokročilých stádiích a neexistuje pro ni spolehlivá, účinná léčba. Slibný pokrok v diagnostice i léčbě hlásí američtí vědci.

Většina z nás pod pojmem placebo efekt rozumí něco, co funguje jen tehdy, když si myslíme, že jsme dostali lék - když nemáme tušení, že jde o podvod. Tým vědců v časopisu PLoS ONE ale tvrdí, že to je jinak.

aneb jak tabu zákrokem porazit infekci se kterou si neví rady ani nejsilnější antibiotika.

V Austrálii vyvinuli miniaturní zařízení, které se implantuje do blízkosti páteře. Odtud vysílá slabé elektrické impulsy, jenž se míchou dostávají do mozku a zbaví pacienta utrpení.

Potomci žen užívajících některé léky trpí častěji kryptorchismem.

Chemikálie, které mají za úkol ničit bakterie ve vodě plaveckých bazénů, vytvářejí látky poškozující lidské zdraví. Jak velkému riziku plavci čelí?

Naši nejdůležitější přátelé, bez nichž bychom nemohli žít, ale i nejnebezpečnější nepřátelé, kteří, když nás nezahubí, tak nám poškodí zdraví, jsou z řad mikroorganismů. Ty první si pod vlivem vlezlých reklam někdy nesmyslně draze kupujeme a s těmi druhými svádíme nekonečnou válku. Začíná již v ústní dutině a bojištěm jsou naše zuby

Partě mladých lidí z Kanady se pomocí buněčné alchymie podařilo pleťové buňky převtělit do krevních. Jsou k nerozeznání od těch “pravých” a přímá přeměna fibroblastů na krvinky bílé, červené a krevní destičky by se mohla stát bezpečnější léčbou, než jakou nabízejí kmenové buňky.

Vědci nově posoudili drogy podle škod, které přinášejí svým uživatelům a společnosti. Při započítání všech efektů vyšel alkohol jako nejdestruktivnější droga. Předčil i heroin, crack, metamfetamin, kokain a tabák. Novou stupnici nebezpečnosti zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Ve světě ročně asi 1,4 miliónů pacientů s vážnými srdečně-cévními problémy podstoupí operaci, při které je nevyhnutné provést sternotomii – rozřezání hrudní kosti. Než se opět zhojí, dokáže potrápit velkými bolestmi. Nová metoda, kterou nyní na stovkách pacientů odzkoušeli kanadští lékaři, nabízí až podezřele jednoduché a účinné řešení.

Zní to jako věštba astrologa: „Pravděpodobnost vzniku potravinových alergií u dítěte souvisí s roční dobou, kdy bylo počato a kdy v děloze dokončovalo první tří měsíce svého života.“ Takový je závěr finských zdravotníků a alergologů.

Párů, které chtějí mít děti, ale nemohou, přibývá. Jednou z jejich nadějí je oplodnění ve zkumavce. Přes veškerý pokrok vědy ale stále dvě třetiny všech lidských embryí se nevyvíjí zdárně. Nyní vědci ze Stanfordské university našli způsob, jak oplodněná vajíčka vyvíjející se v časná embrya selektovat a jejich predikce zdárného vývoje má 93% úspěšnost.

Průkopnická studie kalifornských psychiatrů poprvé po více než 35 letech potvrzuje významnou pomoc halucinogenního psilocybinu z magických houbiček, kterou prokazuje pacientům v závěrečném stádiu rakoviny. Výzkum psychedelik vrací úder.

Pravé neštovice se nám podařilo vyhubit. Přestali jsme proti nim očkovat a teď je na postupu jejich příbuzný opičí virus.

Vědci z Rensselaerova Polytechnického Institutu připravili materiál, kterým by se měly potahovat chirurgické nástroje i stěny místností. Nanovrstva takové „barvy“ by měla spolehlivě zabránit šíření multirezistentních kmenů bakterie Staphylococcus aureus (MRSA).

Podobá se Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ale je to zcela jiný typ onemocnění. Příčinou jsou priony a název nemoc dostala podle jejich atypické citlivosti na proteázu: Variabilní na Proteázu Senzitivní Prionopatie, zkráceně „VPSPr“. Je to teprve druhý typ této nemoci, který byl od r. 1920 odhalen.

Izraelští vědci tvrdí, že z obyčejných vzorků krve stanovujících hemoglobin lze zjistit, zda nám hrozí karcinom tlustého střeva. Na jedno z našich nejčastějších smrtelných onemocnění by nás měl upozorňovat test, který nic nestojí.

Záhady okolo prionů neberou konce. Američtí a angličtí vědci pomocí extrémně citlivé metody zjistili, že infekční částice nám v mozku vznikají zcela běžně. Buňky je ale dokážou uhlídat. Proces jejich vzniku katalyzuje přítomnost kovu a s jeho přispěním lze i ze zdravé tkáně získat tolik infekčních prionů, že s nimi lze u jiného zdravého jedince přivodit smrt.

Farmaceutické společnosti se už přes třicet let snaží o náhražky erytrocytů, které by zajistily výměnu plynů, nebyly toxické a nevyvolávaly alergické reakce. Marně. To se ale má nyní změnit. Buňky nové krve jsou funkčně nerozeznatelné od normálních krevních buněk. Jejich zdroj našli vědci v pupečníkové krvi. Podle agenturních zpráv nastal soumrak dárcovství krve a s udělováním plaket Janského by měl být brzo konec.

Statisticky průkazná studie potvrzuje blahodárné účinky extáze spojené s psychoterapií při léčbě chronických případů těžké posttraumatické stresové poruchy. Kdy bude extáze k dostání v lékárnách?

Nový typ injekcí by již nemusel aplikovat zdravotník. Pichlavou náplast stačí jen přiložit a mírně přitlačit. Vše se obejde téměř bez bolesti a protože se hroty po aplikaci v těle rozpustí, jde o skutečné „ jednorázovky“ od kterých už nikomu nebude hrozit, že by se od povalujícího zbytku mohl náhodně nakazit HIV,…

„Je to první známý případ, kdy se kliničtí lékaři pokusili předejít homosexualitě tak záhy“ prohlašuje Alice Dregerová, profesorka klinické medicíny a bioetiky z Northwestern University Feinberg School of Medicine.

V mediích se objevila informace, že tým vedený výzkumníky z Yale University úspěšně regeneroval funkční plicní tkáň, ve které probíhá výměna plynů. Realita ale není tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Arizonskí vedci tak trochu znovuobjavili Ameriku, keď ďalším prieskumom potvrdili, že dobrovoľná samota neškodí, ale pocit osamelosti vnímame ako chronický stres.

Chronickému působení arsenu jsou vystaveny miliony lidí. Desetiletá studie ukazuje na jeho dosud neznámou stránku. Pokud je organismus jednou vystaven vyšším dávkám, jejich pozdější snížení už nic nespraví.

Vědci z Medical College of Georgiam odhalili gen, který z úsměvu dělá grimasu a močový měchýř se střevem zbavuje kontroly vůle.

S horkou novinkou z pera německých vědců přichází vědecký časopis Headache, vydávaný nakladetlstvím Wiley-Blackwell pod patronací American Headache Society: Vysokoškoláky po pitkách bolí hlava.

Na sklonku roku 2007 se v Evropě objevil virus sezónní chřipky H1N1 vzdorující léku Tamiflu. O rok později už tento typ chřipkového viru převládl na celém světě. Jeden z klíčových léků tak byl rázem pro boj s chřipkou nepoužitelný. Jak se něco takového mohlo stát?

... by měly pomoci lidem ochrnutým, nebo po amputacích končetin. Při pokusech na primátech se využívají impulzy, které myšlenky na pohyb vytvářejí v neuronech přímo v mozku, lidé již ovládají mechanické protézy pomocí vzruchů v nervových vláknech, které z mozkových motorických center přicházejí do svalů.

Malaričtí komáři a původci malárie sice do jisté míry reagují na teplotu, na dějinách malárie se ale zásadně podepsal ústup chudoby a spolu s ním zlepšování zdravotní péče, chinin, vysoušení bažin a DDT. Sdělí to někdo klimatickým aktivistům?

Glukokortikoidy pomáhají regenerovat poškozenou tkáň. Tak zní nadějný závěr zatím jenom laboratorního výzkumu na buňěčných kulturách.

Před rokem se ve Spojených státech a Mexiku objevil nový chřipkový virus typu A (H1N1) a tak zvaná prasečí chřipka se rychle rozšířila po celém světě. V červnu 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace chřipkovou pandemii. Ta ještě zdaleka neskončila. Virologové, epidemiologové a lékaři bilancují její první rok a hledají řešení pro blízkou i vzdálenější budoucnost.

Chcete prospět svému mozku? Pravidelně kláboste mobilem, nejlépe při kávě. Zní to příliš absurdně, než aby to byla pravda? Výzkumy naznačují, že vůbec nemusí jít o nesmysl.

Tentokrát nejde o „chytré rady typu: necpi se a cvič!“ Výrazně urychlit stárnutí dokážou i některé nízkokalorické potraviny. Vědci obvinili široce používané přísady do potravin - kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně jako krátí život hlodavcům, činí i nám.

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Šikovná lidská myeloperoxidáza, běžná součást výbavy bílých krvinek, likviduje nejen bakterie, ale i uhlíkaté nanotrubičky, široce využívaný nanomateriál podezřelý z nepříznivých účinků na lidské zdraví. Přichází doba zdravého rozumu?

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.