Uměle vytvořeným proteinem, opatřeným kotvou, zahájili vědci stopování příčin vzniku nemoci šílených krav.

Kmenové buňky se bez omezení množí a za vhodných buněk se mohou v laboratoři proměňovat v buňky požadovaného typu. Lékaři by je mohli používat pro léčbu nejrůznějších chorob – od Parkinsonovy choroby až po hojení popálenin.ˇ

Buňky v oku akvarijní rybky umí opravovat vlastní sítnici oka.ˇ

To je výsledkem studie z Karolinska Institutet, podle které je riziko vývoje rakoviny endometria a vaječníků u švédských žen závislé na zemi, ve které se narodily.

Vědci přišli na spojení mezi genem zapojeným do metabolismu vitaminu D a rakovinou kůže. Jedinci s odchylkou v genu kódujícím utváření receptoru vitaminu D, nazývaným BsmI, mohou být více ohroženi vývojem melanomu.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získala trojice světově uznávaných virologů. Jednu polovinu obdrží německý virolog Harald zur Hausen. O druhou polovinu se podělí jeho francouzští kolegové Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier.ˇ

Zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních chorob čelí lidé, kteří přicházejí ve zvýšené míře do styku s chemickou látkou zvanou bisfenol A. Ta se používá pro výrobu některých druhů umělých hmot, například polykarbonátů nebo epoxidových pryskyřic. Polykarbonáty jsou průhledné a mechanicky velice odolné. Nacházejí proto uplatnění při výrobě umělohmotných láhví, nejrůznějších „umělých skel“. Používají se také v ochranné vrstvě na CD a DVD discích. Epoxidovými pryskyřicemi jsou potahovány vnitřky plechových konzerv.

Zesnulý americký herec Cristopher Reeve patřil k zapáleným propagátorům výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Doufal, že výsledky bádání v tomto oboru mu jednou vyléčí poranění míchy, které utrpěl po pádu z koně.ˇ

Nový experimentální lék LED209 nebezpečné bakterie nezabije ale zkrotí. Preparát vyvinul tým mikrobiologů vedený Vanessou Sperandiovou z University of Texas a otestoval jej na myších nakažených nebezpečným kmenem bakterií Escherichia coli O157:H7 nebo salmonelou. Jedna i druhá bakterie chrlí prudké toxiny a dokáže infikovanou myš zabít. Zvířata, která užívala LED209, bakteriím zdatně vzdorovala.

Studie výzkumníků z Lancashire, Anglie a Chicaga zjistili, že 97 procent případů kampylobakteriózy, testovaných v Lancashiru, bylo způsobeno bakteriemi, které se běžně objevují u kuřat a dobytka. Práce je založená na porovnání sekvencí DNA tisícovky bakterií shromážděných od lidských pacientů a zvířecích přenašečů.ˇ

Někdy se malé změny sčítají. V případě závislostí může malinká změna v pár genech zvýšit nebo snížit pravděpodobnost toho, že se u některých lidí vyvine závislost na heroinu.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) vydal 15. července 2008 vědecké stanovisko o „bezpečnosti potravin, zdraví, welfare a dopadech na životní prostředí, týkající se zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických buněk, jejich potomků a produktů získaných od těchto zvířat“. Evropa tím reagovala na vývoj situace za Atlantikem. Počátkem tohoto roku vydal stanovisko na stejné téma i americký Ústav pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration - FDA).ˇ

My, čokoládoví labužníci, víme své. A někteří nejspíš nebudou tyto výsledky považovat za ty nejlepší možné. Asi bychom si jako zdraví prospěšné dokázali představit větší množství této vynikající pochutiny, ale co se dá dělat. Výsledky výzkumné zprávy hovoří jasně: pouhých 6,7 gramů čokolády denně představuje to ideální množství, při kterém se projeví ochranné účinky proti zánětu a z toho vyplývajících kardiovaskulárních onemocnění.

Myši vystavené účinkům běžných střevních bakterií zůstávají zdravé, zatímco myši bez bakterií podléhají diabetes.ˇ

Bolest způsobená v poškozeném kyčelním kloubu v důsledku nárazů a tlaku může být zmírněna s využitím dvou chirurgických technik, představujících pro pacienta minimální invazní zásah a následně kratší dobu rekonvalescence.

„Pane doktore, jak se jmenuje ten Němec, co mi doma pořád schovává všechny věci?“ „To je Alzheimer, babi.“ Tak na tenhle vtip si možná leckdo vzpomene, když si není jist, jestli to, že neustále zapomíná klíče, mobilní telefon a termíny schůzek, je jenom v důsledku přepracování nebo už „to začlo“. Možná bude lékař už brzy schopný říci s jistotou, zda jste opravdu v ohrožení Alzheimerovou chorobou, a to po provedení jednoduchého krevního testu a ne až po podstatně složitějším vyšetření.ˇ

Finka jménem Susanna Rokka ověřovala, jak lze využít protilátky spolu s mikroorganismy, účastnícími se fermentace rostlinných pletiv, v prevenci před patogeny.

Slibně dopadly pokusy s látkami obsaženými v marihuaně. Jsou velkým příslibem pro boj s bakteriemi, které jsou rezistentní k antibiotikům a způsobují smrtelné infekce.ˇ

Infekční proteiny zvané priony nás nejvíce strašily v době, kdy se světem prohnala vlna nemoci šílených krav. Skot se tehdy nakazil od ovcí. Nyní víme, že jde o chorobu přenosnou na člověka. Američtí vědci nyní oznámili, že jednoduchým postupem v laboratoři umí připravit priony zcela nových vlastností, které překonávají mezidruhovou bariéru.ˇ

V pokročilém stádiu rakoviny se ze zhoubného nádoru oddělují jednotlivé buňky a putují krví do jiných částí těla. Tam se uchytí a vytvoří nový nádor, tzv. metastázu. Tvorba metastáz stojí v popředí zájmu onkologů, protože mateřský nádor svou oběť zahubí jen zřídka. Mnohem častěji se pacientovi stávají osudnými právě metastázy.ˇ

Devět let trvající pokusy na ovcích nyní vydaly své ovoce: Creutzfeldt-Jakobova choroba se může mezi lidmi přenášet transfuzí krve. Pravděpodobnost, že příjemce infikované krve onemocní, je stanovena na 36%.ˇ

Velký pokrok v oblasti regenerativní medicíny přisuzují vědci objevu učiněnému v Harvard Stem Cell Institute (HSCI). Podařilo se něco, co už je dlouho snem vývojových biologů – přetvářet dospělé buňky ve zcela jiné buňky.ˇ

Andrés García z Georgia Institute of Technology (Atlanta, USA) získal se svým týmem tkáňových inženýrů šlachu, která se na jednom konci plynule mění na kost. Takové šlachy se mnohem pevněji kotví na kost a slibují dokonalejší léčbu těžkých zranění jako například prasknutí achilovky.ˇ

Ne, nejde o snahu získat tyto buňky z jiného zdroje. K tomu jsou embrya stále nezbytná. Jde o zcela nový způsob množení těchto buněk. Získat je bude nyní snazší a levnější. Ale co je nejdůležitější, že při léčbě embryonálními buňkami nám už nebude hrozit riziko, že si současně přivodíme virózu.

Nový test může rychle detekovat obávanou zbraň teroristů - ricin, smrtelný jed, proti němuž zatím neznáme spolehlivý protijed.ˇ

Švýcarsko-rakouský tým ohlásil, že v lidském mateřském mléce odhalil nové proteiny, které se v mléce krav nevyskytují. Proteiny zřejmě pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence.

Kdo někdy zkusil kouřit, tak ví, že to je zpočátku nuda. Patří k tomu kašel, nevolnost a nezřídka zvracení. Jsou mezi námi ale i tací, kterým se to líbí hned napoprvé. Může za to gen na jejich patnáctém chromozómu.

Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Lovastatin, lék používaný na snížení hladiny cholesterolu v krvi a prevenci kardiovaskulárních nemocí, prokázal u pokusných zvířat vliv na zlepšení hojení kostí při neurofibromatóze typu 1 (NF1).

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Nová studie přináší poznatek, že lidé s vysokým rizikem vývoje demence, kteří užívají statiny na snížení cholesterolu, mají dvakrát lepší vyhlídky oproti těm, co statiny neužívají. Riziko stařecké demence u nich totiž klesá na polovinu.

Nízké hladiny přirozeně se objevujících protilátek mohou představovat zvýšené riziko vývoje kardiovaskulárních nemocí, zejména mrtvice u mužů. Tento objev, publikovaný ve vědeckém časopise Atherosclerosis, možná povede k pokusu o vývoj vakciny proti kardiovaskulárním chorobám.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Internetový prodej léčiv stále roste a do roku 2010 se očekává dosažení obratu 75 miliard amerických dolarů.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Skupina kanadských a evropských výzkumníků odhalila tajemství genu s potenciálem řídit a také úplně blokovat ovulaci.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

S použitím superpočítače „Blue Gene“ předvedli švýcarští vědci dosud nejrozsáhlejší simulaci pevnosti struktury kostí člověka. Tento úspěch může vést k zdokonalení diagnostiky a léčby osteoporózy, celosvětově rozšířené nemoci, která mezi osobami nad padesát let postihuje jednu ze tří žen a jednoho z pěti mužů.

V rozsáhlé studii, která byla provedena na jihovýchodě Spojených států, objevili výzkumníci z University of Georgia a Emory University vztah mezi bouřkami a astmatickými záchvaty v oblasti metropole Atlanty, který má významný dopad na lidské zdraví.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Vědci na lékařské fakultě Indiana University (IU) možná přišli na způsob, jak se bránit toxoplazmóze a dalším parazitům, kteří zatím unikají léčbě přechodem do latentního stavu.

V súčasnosti už vedci vedia naprogramovať ďalší vývoj kmeňových buniek kultivovaných in vitro v laboratóriách. V kalifornskom Ústave Jonasa Salka pre biologický výskum to však dokázali s dospelými kmeňovými bunkami, ktoré sa nachádzajú priamo v živom mozgu.

V roce 1981 vyrobila americká biotechnologická firma Genentech první lidský růstový hormon pomocí bakterií upravených metodami genového inženýrství a otevřela tak nové možnosti pro léčbu závažných poruch růstu u dětí. Lék si brzy našel cestu mezi zakázané prostředky sportovního dopingu a v současné době kvete ilegální obchod s růstovým hormonem jako se zaručeným omlazovacím prostředkem.

Lidé si obvykle myslí, že chov hospodářských zvířat v „přirozených“ podmínkách s sebou automaticky nese produkci kvalitnějších potravin, oproti produktům pocházejícím z velkochovů. Že tomu tak vždy nemusí být, ukazuje jedna americká studie.

O tom, že kouření škodí zdraví, způsobuje rakovinu, impotenci a spoustu dalších problémů se můžeme dočíst na každé krabičce cigaret, doutníků nebo tabáku. Podle nejnovější francouzské studie je kouření zřejmě spojeno i se zvýšeným rizikem výskytu poruch paměti, učení a logického myšlení.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

Australský vědec nabádá k potírání penisu poševním krémem určeným původně k léčbě ženského klimakteria.