Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Doporučení omezovat při transfuzích ženskou krev je vedeno dobrým úmyslem, ale může mít zlé následky.

Konzumace mléka v těhotenství zřejmě prospívá vývoji plodu a snižuje nebezpečí, že se u potomků vyvine roztroušená skleróza. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené třemi věhlasnými pracovišti: University of Reading, Cardiff a Bristol.

Velmi snadno. Stačí naordinovat kyselinu valproovou a z bledé mrtvoly se stane živá konzerva, která by měla vydržet na tomto světě, než se dostane do nejbližší nemocnice.

Zdá se vám název článku poněkud otřepaný? Máte pravdu. Jenže hlasatelů toho, že díry v mozku přece nemůže způsobovat „něco“, co nemá ani dědičnou informaci ve formě DNA ani RNA, je stále dost. Jsou i tací, kteří stále tvrdí, že u prionů o žádnou infekční záležitost nejde. Vědci nyní nechali prionový protein vyrobit bakterii, poté jej přeměnili v infekční a sledovali jeho dopady na pokusných zvířatech až do jejich smutného konce.

Povrchy opatřené materiálem na bázi titanu a palladia lze využít k desinfekci vody, čištění vzduchu i optiky. K aktivaci žádoucího efektu stačí v místnosti rozsvítit světlo. Zvláštní paměťový efekt dokonce zajistí, že látkou potažený povrch zabíjí patogeny ještě 24 hodin po zhasnutí.

Těla našeho druhu Homo sapiens byla v průběhu evoluce nucena k fyzickým výkonům a strádání, které si my, co pravidelně hledíme na monitory, jen stěží dovedeme představit. Výkonný mozek nám umožnil zajistit si velkou míru pohodlí, ve kterém nám schází to, co bylo pro naše předky nevyhnutné a přirozené - pohyb. A tak se sami musíme zas a znovu přesvědčovat, že energií nazdařbůh plýtvající cvičení prospívá tělu i mozku.

Na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují. Stále častěji se ukazuje, že je to právě množství a druhová skladba bakteriálních „podnájemníků“, co rozhoduje o našem zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, že změny ve společenství mikroorganismů se podílejí na vyšší odolnosti obřezaných mužů k infekci virem HIV a hrají významnou roli i při astmatu.

Časopis Nature Neuroscience zveřejnil studii amerických lékařů, která možná nabízí odpověď, proč lidi trpící migrénou jsou při jejích útocích světloplaší.

Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.

Dnešní vydání časopisu Nature přináší výsledky výzkumu amerických vedců, kteří zrealizovali nápad jak pomocí různých barev světla regulovat mozkovou aktivitu. Zatím jenom u myší.

O syndromu RLS většina z nás nic neví, ačkoli příznaky tohoto neurologického onemocnění na sobě pocítilo zhruba 10% lidí. Dosud se soudilo, že jde jen o nutkavou potřebu pohybovat končetinami, která nás obtěžuje a v noci budí. Nyní se ukázalo, že tento syndrom obnáší ještě jednu nepříjemnost – zbavuje nás „mužné síly“.

Preparáty s výtažky listů Gingko biloba jsou v obchodu se zdravím velmi výhodným artiklem. Kdo by nechtěl mít lepší paměť? Pružnější mysl, chráněnou před následky stárnutí a hrozbou neurodegenerativních poruch? S účinky jinanu, které četné reklamy proklamují, to ale tak jednoznačné není. Ve výzkumu spojeném s větším byznysem se někdy stává, že výsledky nejednou závisí od toho, kdo studii financuje. Bilance je ale jednoznačná – práce podporované z veřejných a ne soukromých zdrojů a zveřejňované v renomovanějších odborných časopisech tvrdí: Jinan mentální zdraví starších lidí neovlivňuje.

Izraelští vědci vyvinuli nový způsob léčby abscesů způsobených bakteriemi rezistentními k antibiotikům.

Britští vědci předčetli genom zhoubného melanomu a malobuněčného karcinomu plic.

Základním požadavkem kladeným na výsledky vědeckého výzkumu je možnost jejich verifikace, tedy potvrzení (aneb vyvrácení) jinými, nezávislými experimenty, nebo studiemi. To praví teorie, ale praxe v jednotlivých oblastech vědy dokazuje, že vedle sebe celé léta koexistují různé, navzájem protichůdné výsledky, jež jsou pak citovány podle toho, jak se komu hodí. A stále jde o výsledky „přísně vědecké“. Tento paradox žel není výjimečnou výsadou jenom současné globální oteplovací hysterie. Týká se i jiných hrozeb, nebo „hrozeb“. Například na otázku: Zvyšuje telefonování přes mobilní telefony riziko vzniku mozkových nádorů?, přibývají nové a nové, společností dobře přeplácené odpovědi. Ta nejnovější, ze Skandinávie, zní NE. Odpůrci však s nadějí čekají na výsledky další megastudie. Její případné ANO by bylo argumentem pro další a další „verifikace“.

Vědci z Johns Hopkins vyvinuli řetězce polymeru, který selektivně zabíjí buňky spouštějící agresivní alergie a záchvaty astma. Mělo by jít o významný krok směrem k výrobě nových druhů levných léků.

Jak obalit vir HIV nebo buňku nádoru prostaty protilátkami a vyzradit je tak imunitnímu systému? Pomohou syntetické ARM molekuly.

Nová studie odhalila, že ženy s hustou prsní tkání jsou v případě rakoviny vystaveny vyššímu riziku, že se jim nemoc vrátí.

Ošetření za pomoci viru HIV slavilo u nemocných chlapců úspěch.

Co má společného s chronickou únavou retrovirus XMRV? Nejspíš všechno. Právě on je totiž zřejmě viníkem vysmívaného a také proklínaného syndromu chronické únavy.

Může mít současná hospodářská krize za následek zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva? Ve prospěch tohoto názoru svědčí jak analýzy dopadů nedávných poklesů hospodářského růstu tak i data z „Velké krize“ z počátku třicátých let 20. století.

Vědci prozkoumali, jak se oxidovaná forma cholesterolu – oxysterol - podílí na tvorbě nervových buněk a tyto poznatky hodlají využít na in-vitro kultivaci neuronů, které produkují dopamin. Nabízí se tak vskutku reálná šance na léčbu neurodegenerativních nemocí, zejména Parkinsona.

Vědci z University of Rochester Medical Center tvrdí, že injekce briliantové modři G (BBG) umožní potkanům s přerušenou míchou zase chodit. Blahodárný efekt by se měl projevit i u lidských nešťastníků. Potravinářskou barvičku zřejmě čeká v oblasti humánní medicíny strmá kariéra. Jediným vedlejším efektem totiž má být jen dočasné zmodrání.

Při této otázce asi mnohým přijde na mysl pohyb, nebo cvičení. Odpověď je správná, ale jen částečně. O některých biologických příčinách stárnutí svalů a úpadku jejich regeneračních schopností, ale i o naději, kterou nabízejí nové vědecké poznatky, vypovídají výsledky výzkumu amerických a dánských biologů.

Infekčním nemocem se snažíme bránit očkováním – imunizací. Jde o aktivaci imunitního systému, který potom infekci snadněji zvládne. Prionové choroby jsou také infekční choroby. Pokus švýcarských vědců ale potvrzuje, že u nich je posílení imunitního systému imunizací kontraproduktivní.

Lidé s vrozenou či postupnou slepotou jsou po prezentaci výsledků výzkumů protéz sítnice na mezinárodní konferenci Artificial Vision v Bonnu opět o velký krok blíže k vidění reálného světa ve všech barvách a tvarech.

Stresovaným myším se aktivuje imunitní systém. Ten pak zařídí, že se stanou ke kožnímu nádoru odolnější.

Pokud má člověk smůlu a zdědí obě alely genu FTO, které v sobě nesou predispozici k obezitě, jeho riziko, že se obézním také stane je 2,5x vyšší. Platí to ale jen za předpokladu, že jeho příjem potravy bude také „nadstandardní“. Strava chudá na tuky dokáže škodlivý efekt rizikových genů vymazat.ˇ

Stát se obdivovaným svalovcem je pracné a stojí to mnoho potu. Přijít o muskulaturu je snadné a zvláště ve stáří nám to jde zcela samo. Vědci si myslí, že by svaly seniorů mohly vypadat lépe a že by úbytku svalové hmoty mělo jít zabránit lepším prokrvením svalů, případně i jinak.

Svět obíhá další zpráva o multipotentních kmenových buňkách. Tentokrát (ne poprvé) získaných z tukové tkáně dospělých lidí. Zdá se, že liposukce bude prospěšná dvojnásobně – nejen že nás zbaví přebytečného sádla, ale poskytne i náhradní buňky pro opravu poškozených orgánů.

Američtí vědci odhalili lék, který si poradí s nejzákeřnějšími nádorovými buňkami. Tzv. kmenové rakovinné buňky stojí u zrodu nádoru a pohánějí jej k růstu. Zároveň vzdorují léčbě a mají na svědomí „návraty“ rakoviny poté, co se choroba zdála poražena.

Britští vědci připravili inhibitory, které pomáhají zdravým buňkám zastavit bujení buněk nádorových. Alespoň v laboratoři.

Málo známý typ cholesterolu může pro naše srdce představovat největší riziko.

Každý dvacátý muž je neplodný. Příčina tohoto alarmujícího stavu není jasná. Neplodní muži produkují ve většině případů dostatek spermií, ale ty nesou celou řadu defektů a nejsou s to oplodnit vajíčko. Často mají takové spermie těžce poškozenou dědičnou informaci. Australští vědci prokázali, že k poškození DNA spermií může významnou měrou přispívat i elektromagnetické záření mobilních telefonů.

Noční můra lékařů bojujících s malárií se naplňuje. V západní Kambodži se objevil původce této choroby vzdorující nejúčinnějšímu ze stávajících léků.

Zprávy, že to či ono je zdravé, nemám rád. Většinou se později ukáže, že to tak zázračné není a často je tomu i naopak. Dnes si ale takovou zprávu neodpustím. Patřím totiž mezi „závisláky“ a tak chci věřit tomu, že poznatky z Floridy nejsou jen výsledkem nabroušené tužky vedené kofeinovou lobby.

Chorobný strach patří k nejrozšířenějším duševním onemocněním. Léky, které na ně psychiatři pacientům předepisují, mají řadu nectností. Při užívání léků označovaných jako benzodiazepiny se projevuje ospalost a nemocnému hrozí, že si na lék vytvoří návyk. Monoho pacientů, kteří benzodiazepiny přestali užívat, propadá nervozitě a trpí nespavostí. Účinek léků ze skupiny antidepresiv zvyšujících v mozku hladiny antidepresivní molekuly serotoninu, se projeví až po několika týdnech užívání. To je pro nemocného příliš dlouhá doba.

Zlomenou kost fixujeme sádrovým krunýřem. Když dojde k rozsáhlému poškození nervového výběžku – axonu, taky je nutné sáhnout po vhodném materiálu, který mezeru přemostí a pomůže k správné regeneraci. Vědci, ve snaze najít pro tento účel nové a vhodnější materiály, kombinují vlastnosti přírodních a umělých látek.

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

S postupujícím věkem přibývá zvířatům šedivých chlupů a lidem šediví vlasy. Tajemství šedin odhalili japonští vědci pod vedením Emi Nishimuriové.

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Srdcí pro transplantace nemocným lidem není dost. Vědci zkoušejí postupy, které by jim dovolily vypěstovat náhradní orgán z pacientových buněk. Není to jednoduchý úkol. Srdce má složitou vnitřní strukturu. Vedle svalových buněk je pro jeho dokonalou funkci nutná i hustá síť tepen, žil a krevních kapilár. Svalové buňky musí být schopny koordinované akce při pravidelném tepu.

Lékaři z University of New South Wales přichází s dobrou zprávou. Kontaktními čočkami porostlými kmenovými buňkami lze rychle a levně pacientům s nemocnou rohovkou navracet zrak.

Na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů. Tak pestrou „zoo“ mikrobů sídlících na lidské kůži vědci nečekali. Nevhodná skladba bakterií může mít pro naši kůži nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kožních onemocnění.

Jako dětem nám s ním maminka polévala škrábance. Jako starší si s ním vybělujeme chloupky a vlasy. Bezbarvá kapalina peroxidu vodíku ale má v těle důležité funkce, je generálem první linie, který šikuje armádu hojivých buněk do rizikových míst.

Ateroskleróza trápí prakticky každého, kdo už oslavil dvacáté narozeniny. Největší riziko spojené s touto civilizační chorobou představuje vznik krevních sraženin, které ucpávají životně důležité cévy. V konečném důsledku může sraženina vyvolat například infarkt nebo mozkovou cévní příhodu. Nebezpečné sraženiny se nevytvářejí všude. Vznikají jen na dvou z každé stovky míst cévy poškozených aterosklerózou. Američtí lékaři nyní odhalili tajemství vzniku těchto „Achillových pat“ krevního oběhu.

Na konferenci American Thoracic Society, která se konala předevčírem v San Diegu (USA) zaznělo: „Děti, které jsou vakcinovány proti chřipce, jsou ve větším riziku, že budou hospitalizovány, než jejich nevakcinovaní vrstevníci. „

Vakcína Provenge zlepšuje nemocným s rakovinou prostaty vyhlídky na přežití. Americký Úřad pro potraviny a léčiva by mohl její používání k léčbě povolit koncem roku.