Jaroslav Petr

Množství vody v asijských řekách víc závisí na monzunových deštích než na množství ledu vysoko v horách.

Papoušci kea patří k nezbedům novozélandské přírody. Dělají kotrmelce, staví se na hlavu, houpou se na pružných větvích jako na houpačce. V novozélandských horách si z lepivého sněhu dokonce válejí sněhové koule, jako kdyby si z nich chtěli postavit sněhuláka. Žádná z těchto činností nepřináší papouškovi bezprostřední zisk. Nedomůže se díky ní větší porce potravy, nezvýší si vyhlídky na početí potomků. Přesto věnuje podobným činnostem spoustu času a energie. Zoologové nemohou aktivity papoušků kea označit jinak, než jako hru. Keové si hrají, protože je to baví. Turisté jsou z jejich her někdy zoufalí. To když se jim například papoušek vloupá do odloženého batohu a ukradne jim z něj, jen tak pro legraci, cestovní pas.

Letošní rok je rokem biodiverzity a měl by tedy oslavovat druhovou pestrost pozemského života. Před námi však defilují stále ty samé „profláklé tváře“ – tygr, tučňák císařský nebo želva sloní. O pandě velké a hrbounovi dlouhoploutvém ani nemluvě Představíme vám tvora, který je širší veřejnosti prakticky neznámý. Naznamená to, že je nezajímavý. Naopak.

Diváci televizních kriminálních seriálů už si zvykli, že entomolog dokáže určit stáří mrtvoly podle hmyzu, který se na rozkládajícím těle živí. Nyní přicházejí entomologové na pomoc i archeologům a vrhají nové světlo na počátky zemědělství nebo na nepořádek ve staroegyptských městech.

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.

Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.

Ryby jsou zdravé, ale nedostatkové.

Plž s ulitou vyztuženou pyritem, krab, který dostal kvůli huňatým klepetům přezdívku „yetti“ nebo ryba postrádající krvinky i červené krevní barvivo. To je jen namátkový výběr ze čtvrt milionu organismů, na něž vědci narazili při desetileté inventuře mořských forem života. Výzkumný projekt Census of Marine Life odstartoval v roce 2000 s ambiciózním mottem: „Co v mořích žilo, co v nich žije a co v nich bude žít?“

Bez hrozby dinosařích děsivých čelistí se neobejde žádná „cesta do pravěku“, ať už ji podnikají klukovští hrdinové filmu Karla Zemana nebo hrdinové hollywoodského kasovního trháku „Jurský park“. Dravý ještěr Tyrannosaurus rex patří bezpochyby k nejpopulárnějším zástupcům pravěké fauny. Tyranosaura a jeho příbuzné však mají v oblibě i vědci, protože jim studium této skupiny vyhynulých plazů přináší odpovědi na řadu důležitých otázek týkajících se evoluce obratlovců. Nové nálezy a nové technologie dovolují zjistit o tyranosaurech zcela nové, překvapivé skutečnosti.

Nejen mravenci a včely mají své královny a dělnice. Různé kasty mají i cizopasné motolice.

Vědci objevili způsob jak číst slova z aktivity řečových center mozku. Promluvit tak budou moci lidé, kterým z úst nevyjde ani hláska.

Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.

Když vyřadíme instinkty a zapojíme rozum, naše stravovací návyky nejsou racionálnější. Dieta na zhubnutí může mít paradoxní efekty – jíme víc.

Australští ptáci se snaží vypadat před samicí větší, než ve skutečnosti jsou. Vypomáhají si trikem, jaký používali starověcí architekti nebo kameramani béčkových filmů.

U předkolumbovských jihoamerických indiánů patřily mouchy a další „hrobařský“ hmyz k pohřebním rituálům stejně neodmyslitelně, jako k nim v naší kultuře patří kytice se stuhami a smuteční muzika.

Představy, podle kterých změny klimatu vyústí ve války o vodu, potraviny a místo příznivější k životu, jsou jen bajky na strašení dětí. Válčit se bude, ale klima s tím nebude souviset, tvrdí norský ekonom.

O třetinu méně uhlíku vážou tropické lesy ve srovnání s oficiálními údaji Mezinárodního panelu pro globální oteplování. Tempo tání grónských a západoantarktických ledovců je ve srovnání s dosavadními oficiálními údaji dokonce poloviční.

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Pravé neštovice se nám podařilo vyhubit. Přestali jsme proti nim očkovat a teď je na postupu jejich příbuzný opičí virus.

Nečekaný způsob nezištné spolupráce chrání bakterie před účinky antibiotik. Pro náš boj s původci infekčních chorob to má velmi nepříjemné důsledky.

Různé skupiny šimpanzů se vypořádávají s totožnými problémy odlišným způsobem a řešení si předávají z pokolení na pokolení. Mláďata se je učí od matek. Vědci považují takové naučené chování za zárodek kultury. Mezinárodní tým vědců nyní odhalil, že některé rysy života šimpanzů považované za projevy kultury, mohou být ve skutečnosti důsledkem genetických odlišností mezi jednotlivými šimpanzími tlupami. Chování, které jsme považovali za naučené, může být ve skutečnosti diktováno dědičností.

Americký soudce vydal předběžné opatření, na základě kterého je v USA opět ilegální udělit státní podporu na výzkum lidských embryonálních kmenových buněk.

Kdo si „užil“ zánět močových cest, tomu netřeba o těchto zdravotních komplikacích nic vykládat. Komu se toto onemocnění vyhýbá, tomu je naopak zbytečné cokoli líčit. Většina „močařů“ by snědla i slepičí trus, jen kdyby věděli, že jim to uleví od potíží. Naštěstí jim kromě antibiotik pomáhá mnohem chutnější věc – brusinky. V džusu, sušené nebo ve formě extraktu, to je celkem jedno. Zabírají. Teď je jasné proč.

Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

Stávající bifokální brýle by se mohly radikálně vylepšit díky inspiraci z říše hmyzu.

Klony jsou mezi námi. Ale nemusíte se bát, že nás sežerou. Jen si nemůžete být jistí, jestli jste je neměli k obědu.

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.

Mechy jsou synonymem pro měkkou podušku, ale jejich život je plný „tvrdé fyziky“. Dokážou se natlakovat na 5 atmosfér a urychlit na 36 000 g.

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.

Podle vědců se mladé gorily učí při honičkách fair play.

„Nic nového pod sluncem, všechno už tu bylo,“ říkával Ibn Sína známý západnímu světu jako Avicena. My většinou říkáme „už staří Římané“. V případě suchého zipu bychom měli říkat „už mravenci druhu Azteca andreae“.

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?

Nejen matky, ale i otcové upadají do depresí v souvislosti s narozením potomka.

Na sklonku roku 2007 se v Evropě objevil virus sezónní chřipky H1N1 vzdorující léku Tamiflu. O rok později už tento typ chřipkového viru převládl na celém světě. Jeden z klíčových léků tak byl rázem pro boj s chřipkou nepoužitelný. Jak se něco takového mohlo stát?

Počin týmu amerického Craiga Ventura, při kterém vznikla bakterie s genomem syntetizovaným v laboratoři, rozpoutal bouřlivé diskuse kolem patentování produktů syntetické biologie.

Sen o vytvoření umělého života je zase o kus blíž realitě. Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací kompletně syntetizovanou v laboratoři. Svítá nám šance na tvorbu mikroorganismů, které budou produkovat vzácné léky, rozkládat toxické látky nebo produkovat lacino vodík pro ekologicky čistý pohon automobilů. Zaznívají však i varovné hlasy, že se přiblížil den, kdy bude v laboratořích stvořen smrtící mikrob schopný vyhubit lidstvo.

Časopis Lancet zveřejnil výsledky analýzy genomu Stephena Quakeho. Jde o první komplexně zhodnocené dědičné zdravotní dispozice konkrétního člověka.

Před rokem se ve Spojených státech a Mexiku objevil nový chřipkový virus typu A (H1N1) a tak zvaná prasečí chřipka se rychle rozšířila po celém světě. V červnu 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace chřipkovou pandemii. Ta ještě zdaleka neskončila. Virologové, epidemiologové a lékaři bilancují její první rok a hledají řešení pro blízkou i vzdálenější budoucnost.

Britští vědci úspěšně přenesli buněčné jádro z oplozeného lidského vajíčka do jiného lidského zárodku. Díky této technice svítá naděje na narození zdravého dítěte i matkám trpícím některými vážnými dědičnými chorobami.

Drobný australský pěvec zebřička pestrá se nyní stal druhým opeřencem s kompletně přečteným genomem. Jedním z hlavních motivů pro čtení genomu zebřičky byl její zpěv. Tito ptáci nemohou konkurovat slavíkům a dalším vyhlášeným zpěvákům. Jejich zpěv však patří mezi nejprobádanější, protože si jej vědci vybrali jako model pro výzkum lidské řeči.

I krátkodobé léčení antibiotiky redukuje druhovou pestrost mikrobů sídlících v našem krku a střevu a nasadí do našich útrob bakterie odolné k těmto lékům.

Učebnice říkají, že s klesajícím počtem jedinců v populaci klesá i genetická různorodost. A bezpočet příkladů dokládá, že je to člověk, kdo snižuje počty organismů a gumuje jejich genetickou variabilitu. Najdou se výjimky potvrzující pravidlo.

Nejnovější genetické analýzy odhalily jako centrum domestikace psa Střední východ.

Američtí vědci poprvé přečetli kompletní dědičnou informaci členů jedné rodiny. Nahlédli tak do zákulisí dědičnosti vrozených defektů.

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je vikev, čočka, fazol, vojtěšku nebo jetel. Zemědělci a zahrádkáři proto kyjatku nemají v lásce. Vědci si ji však oblíbili jako laboratorního živočicha.

V břiše hostíme pestřejší mikrobiální zoo, než jsme si dokázali ještě nedávno představit.

Evropská komise schválila pěstování geneticky modifikovaného bramboru Amflora v zemích Evropské unie. Je to po geneticky modifikované kukuřici MON810 druhá geneticky modifikovaná plodina, kterou smějí čeští zemědělci pěstovat.

„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.

Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.