Američtí fyzici rafinovaně využili elektromagnetických sond tvořených svazky elektronů a s jejich pomocí zmapovali rozložení tlaku uvnitř jediného protonu. Jako první tím pádem dokázali změřit mechanickou vlastnost subatomární částice.

Šikovná manipulace laserovými paprsky vymáčkne z elektronů v polovodičích neuvěřitelné věci. Mohly by i zkvantovatět, což by přivedlo kvantové výpočty do pokojové teploty. Nastupuje valleytronika!

V nitru ledových obrů panuje extrémní horko a tlak. Přesto je tam nejspíš led, superionizovaný. Takže je to peklo, které zamrzlo.

Novovoroněž 6 je první blok III+ generace v provozu. Nyní na něm proběhla první pravidelná odstávka pro výměnu paliva. Je tak dobré se podrobněji podívat na první zkušenosti s tímto blokem i na celkovou situaci okolo nových pokročilých ruských reaktorů.

Od září do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji.

Fosforečnan monoamonný je skvělý na pěstování úhledných barevných krystalů pro děti. Vědci krystal této látky jen tak náhodou strčili do magnetické rezonance a s úžasem zjistili, že v něm je pozoruhodný časový krystal. Po objevu rychle zavětřili vědci i vojáci, kteří si od časových krystalů slibují úžasné nové technologie.

na důvěryhodnější a potenciálně testovatelnou teorii.

Malý reaktor na uran-235 se stane klíčovým prvkem energetických systémů lidských základen na Měsíci nebo Marsu. Teď už jenom stačí vybrat posádky a kolonisty a pustit se do práce. Na Marsu i na Měsíci je místa dost.

Šikovní nanoinženýři kvantově provázali mikrorezonátory, a také mikrobubny. V obou případech jde o objekty na hranici viditelnosti pouhým okem, které se skládají z mnoha miliard atomů.

Kvantový radar by přinesl revoluci v detekci nenápadných letadel a dalších bojových strojů. Kanadští fyzici usilovně vyvíjejí praktický zdroj entanglovaných fotonů, který je pro kvantový radar klíčový.

Po vhodné úpravě dřeva by to v mnohých případech možné jistě bylo, o tom jsou přesvědčeni američtí vědci na Katedře materiálového výzkumu a inženýrství Marylandské university. V časopisu Nature zveřejnili finančně efektivní a průmyslově využitelný postup, který k takovému cíli směřuje. Samozřejmě vše zdokumentovali výsledky mnohých testů.

Časoprostor se chvěje gravitačním vlněním. S novou a velmi citlivou metodou detekce bude možné číst gravitační vlny velkého počtu srážek černých děr a neutronových hvězd.

Ohlídat výrobu a šíření jaderných zbraní není úplně snadné. Fyzici pro tento účel vyvíjejí detektor antineutrin WATCHMAN, který bude sídlit v potašovém dolu Boulby na severu Anglie a sledovat odtamtud jaderné reaktory.

Gravitaci obvykle známe jako sílu, která drží pohromadě galaxie a planetární systémy. Jak ale funguje v mikrosvětě, v měřítku nanometrů?

Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Otázka zněla: Je z kůže, nebo kůry stromu?

Od havárie ve Fukušimě I uplynulo už sedm let. Podívejme se, jak pokročila likvidace následků havárie a revitalizace zasažených území. Práce v tomto směru se zrychluje i s tím, jak se blíží Olympiáda v roce 2020, která využije i sportovní zázemí v prefektuře Fukušima.

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Kvantové systémy jsou jako odměna za vynález šachu. Úplně jednoduché systémy proměříme relativně snadno. Ale stačí přidat pár částic a výpočty by trvaly tisíce let. Jenomže umělé inteligence jsou k nezastavení. Učí se chování kvantových systémů a dovedou na ně vyzrát.

V současné době je nejtěžším známým prvkem oganesson. Uzavírá sedmou periodu a podle polohy v tabulce má jít o vzácný plyn. Ovšem reálné chemické vlastnosti mohou být ovlivněny tím, že jde o supertěžký prvek. Nedávno vypracované nové simulace předpověděly chování jeho elektronového obalu.

Články o původu vesmíru a jeho stavbě patří k těm nejčtenějším a nejdiskutovanějším. Často však jsou prezentovány jako správné úplně protichůdné kosmologické představy. Některé jsou v stejné době různými články vyhlašovány a vyvraceny. Je to dáno tím, že se běžně nerozlišuje, které z nich jsou ověřené teorie a které jsou zatím jen hypotézou. Podívejme se tedy na současný stav našich kosmologických znalostí.

Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

Britští fyzici poprvé v laboratoři prokázali kvantový fenomén reakce záření a ultraintenzivním laserem zastavili elektrony. Napodobili tím procesy, k nimž nejspíš dochází v extrémních prostředí ve vesmíru, jako je okolí černých děr nebo kvasarů.

Nová terahertzová technologie je jako kvantový zázrak. Dokáže vytěžit elektrickou energii ze všudypřítomného tepelného záření, které jinak bez užitku uniká pryč. Blahoslaven budiž tunelový jev.

Čínské laserové centrum Shanghai Superintense Ultrafast Laser Facility (SULF) plánuje vybudovat extrémní laser Station of Extreme Light (SEL). V roce 2023 by měl bušit do samotné podstaty reality pulzy o výkonu 100 petawattů.

V polovině ledna 2018 se podařilo podrobněji prozkoumat nitro kontejnmentu druhého reaktoru ve Fukušimě I. Podařilo se nahlédnout do prostoru pod reaktorovou nádobou a poprvé byla jasně identifikována ztuhlá tavenina ze zničené aktivní zóny a zbytky částí palivových souborů na dně kontejnmentu.

V roce 2017 se opět potvrdila dominance Číny a Ruska na trhu s jadernými reaktory. Reaktory uvedené v tomto roce do provozu jsou spojeny s těmito státy. V roce 2018 by mělo začít pracovat několik reaktorů III+ generace. Hlavně právě v Číně a Rusku, ale nejen tam. V Rusku se blíží k dokončení malý reaktor na plovoucí elektrárně a v Číně první malý modulární reaktor, a to vysokoteplotní chlazený plynem.

Zemi občas zasáhnou ohromující a nesmírně energetické gama záblesky, které vznikají v hlubokém vesmíru. Tajemství jejich vzniku nám teď pomáhají hledat nejvýkonnější pozemské lasery.

Kvazičástice, které se chovají jako by měly zápornou hmotnost, potěší fyziky. A mohly by přispět k vývoji nových typů laserů, které budou extrémně nenáročné na energii.

Senzory magnetického pole, založené na kvantovém chování atomů, by mohly vést k satelitní navigaci a komunikaci v doposud nehostinném prostředí. Pomohlo by to vojákům, záchranářům, technikům i vědcům.

Metačočky jsou tenké, levné a není těžké je vyrobit. Nové metačočky dovedou zpracovat záření celého viditelného spektra, což je průlom a významný pokrok na cestě k ploché optice.

V posledních dnech prosince byla oficiálně zahájena dekontaminace nejvíce zasažených oblastí. Týká se to hlavně měst Okuma a Futaba, na jejichž území leží samotná elektrárna. Jde o začátek závěrečné fáze likvidace následků a rekonstrukce oblastí mimo areál elektrárny. Podívejme se tak, jak vypadá situace ve Fukušimě na začátku roku 2018.

Experimenty evropských badatelů a Evropské kosmické agentury ESA potvrdily, že grafenu je souzeno prorazit i ve vesmírném prostoru. Dnes si jenom obtížně představíme, k čemu všemu ho tam lidé nejspíš použijí.

V následujícím období se před českou elektroenergetikou objevuje několik závažných rizik a lze vidět několik možných scénářů, ze kterých se jeden nakonec realizuje. Jaký to bude, závisí na místních podmínkách i situaci a trendech v našem okolí i celé Evropě. Česko má sice schválenou svou energetickou koncepci, ale za dva roky od její aktualizace se pro její realizaci téměř nic neudělalo. Je tak dobré si možná rizika a scénáře podrobněji rozebrat.

Nejen česká energetika je silně ovlivněna snahou o snížení emisí oxidu uhličitého. Evropská unie v této oblasti vyhlašuje nové a stále ambicióznější cíle. Podívejme se, jaké jsou možnosti pro dosažení nízkých emisí v elektroenergetice a co lze v této oblasti udělat v Česku.

Spojené státy usilovně hledají prostředky, s nimiž by bylo možné zasáhnout proti jaderným zbraním zdivočelého severokorejského režimu, a přitom neobětovat značné počty civilistů z Jižní Koreje. Pomohla by zbraň proti elektronice?

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren roste v současnosti nejrychleji ze všech zdrojů elektřiny. S poklesem ceny solárních panelů a růstem možností skladování elektřiny roste i očekávání jejich podílu v energetickém mixu. Ovšem současné technologie skladování energie možnosti využití fotovoltaiky stále silně ohraničují. S využíváním tohoto zdroje počítá i státní energetická koncepce Česka. Je tak vhodné se podívat na jeho vlastnosti podrobněji.

Není v nich ani ždibec elektroniky. Nové 3D tištěné objekty z různých typů plastu ale přesto komunikují s internetem. Před užaslými diváky se teď otevírají úplně nové možnosti.

Blesk, to není jenom tak. Mohutný úder elektrické energie za bouřky vyvolává zvláštní efekty, které bychom tam vlastně ani nečekali.

Na Zemi prší rozmanité částice kosmického záření. Jsou mezi nimi i pozitrony, tedy antihmotové protějšky elektronů. Je jich ale příliš na to, aby jejich zdrojem mohly být blízké pulzary.

Postačí tenký a prudký proud vody, který vhodným způsobem dopadá na destičku s triboelektrickými vlastnostmi. A výsledkem je sice mikroskopický, ale naprosto reálný prstenec plazmatu.

Technologičtí supergiganti IBM a Google zkřížili kordy ve vývoji kvantových počítačů. IBM teď skóruje s prototypem kvantového procesoru, který obsahuje celkem 50 qubitů.

Světlo může procházet přes průhlednou kapalinu přímo, nebo krkolomně klikatými cestami v suspenzi (kapalině s rozptýlenými nanočásticemi), délka jeho cest je v obou případech stejná. Tento paradox, který matematici před třemi lety předpověděli, se nyní podařilo experimentálně prokázat. Stal se z něj „zdánlivý paradox“. A platit má obecně, tedy i pro gravitační vlny procházející galaxiemi.

Podle Einsteinovy obecné teorie relativity by rychlost šíření gravitačních vln měla být stejná jako rychlost světla. Díky nedávné detekci gravitačních vln vzniklých při splynutí kompaktních komponent binárních hvězdných systémů se dá shoda těchto rychlostí ověřit s vysokou přesností. Je to jedna z významných možností pro testování platnosti obecné teorie relativity a dalších gravitačních teorií.

Nedávný objev dvojitě kladného a dvojitě půvabného baryonu ksí rozpoutal peklo ve fyzice subatomárních částic. V tom nejlepším smyslu slova.