Dvojice histonů dramaticky zvyšuje úspěšnost tvorby kmenových buněk
Autor: Jan Zikmund 08.02.2014 10:24 13198x Diskuze: 12

Přelomový objev umožňuje tvorbu kmenových buněk z libovolné dospělé buňky pouhým vystavením stresu. Na biology teď nemluvte. Snaží se to rozdýchat.
Autor: Jan Zikmund 31.01.2014 23:17 80662x Diskuze: 90

Měli by si opravit Guinessovu knihu rekordů. Nejmenším psím mrňousem není yorkshirský teriér z Polska ani čivava z Portorika, ale CTVT odněkud ze Sibiře, původem z aljašského malamuta nebo huskyho. Kromě toho, že je nejmenší, je zároveň i nejstarším, táhne mu už na jedenáct tisíc let.
Autor: Josef Pazdera 27.01.2014 03:56 18246x Diskuze: 2

aneb první struktura enzymu svlékajícího z genů jejich metylovou kazajku
Autor: Josef Pazdera 27.12.2013 17:52 15734x Diskuze: 10

Pokud jste informační altruisté a chcete podpořit genetický výzkum, tak to klidně udělejte. Ve Velké Británii se rozjíždí Personal Genome Project UK, který počítá se sdílením genomů 100 tisíc lidí.
Autor: Stanislav Mihulka 11.12.2013 17:20 15558x Diskuze: 17

To, že můžeme po svém dědečkovi zdědit charakteristický tvar nosu nebo starožitné hodinky, překvapí asi málokoho. Že bychom ale mohli dědit „vzpomínky“? To už vypadá spíš jako sci-fi nebo ezoterická fantazie. Možná je to ale skutečnost – tedy aspoň pokud jste myš.
Autor: Tomáš Petrásek 09.12.2013 08:30 29859x Diskuze: 13

Přinejmenším u křečků, kteří spolu s lidmi hostí měchovce Ancylostoma ceylanicum. Vyřešíme problém stovek milionů obyvatel planety důvtipně geneticky modifikovanými bacily z tradičního japonského pokrmu natto?
Autor: Stanislav Mihulka 02.12.2013 14:55 14866x Diskuze: 2

Možná mají, alespoň někdy. Mechanismus RNA interference, který funguje proti virům u rostlin či bezobratlých, vlastní i savčí buňky. Jeho funkce se ale zřejmě liší mezi kmenovými a tělními buňkami.
Autor: Stanislav Mihulka 01.11.2013 12:56 9299x Diskuze: 0

Studie týmu Univerzity v Manchesteru potvrzuje, že DNA nejde vytáhnout ani ze vzorků z pár desítek let starého kopálu, natož z desítky milionů let starého jantaru. Monumentální dinosaury si budeme muset pořídit jinak.
Autor: Stanislav Mihulka 16.09.2013 12:46 13664x Diskuze: 6

Vědci ze Scrippsova výzkumného institutu přinutili pozoruhodné TALE proteiny řízenou evolucí k tomu, aby se vázaly k prakticky kterékoliv sekvenci v genomu. Editace DNA teď bude zase o něco snazší.
Autor: Stanislav Mihulka 30.08.2013 09:09 9791x Diskuze: 2

Labužníci chtějí slepičí vejce s namodralou skořápkou, stávají se předmětem velkého byznysu a také dohadů o osídlování Ameriky Asiaty.
Autor: Josef Pazdera 26.08.2013 08:13 17418x Diskuze: 3

Značnou část DNA organismů tvoří balast, neboli junk DNA. Z této obtížné pozůstalosti po v minulých životech prodělaných infekcích, se vyklubal posilovač imunity chránící svého nositele před patogeny. Budeme poznatek ve šlechtění odolnějších a výkonnějších plodin využívat, nebo aktivisté opět prosadí svou?
Autor: Josef Pazdera 20.08.2013 08:54 20102x Diskuze: 19

Bývaly doby, kdy molekula deoxyribonukleové kyseliny byla doménou genetiků a dědičnosti. Pak s ní vědci začali laškovat a předháněli se, kdo udělá menšího smajlíka a logo svého chlebodárce. Móda srdíček čitelných jen v mikroskopu ale už je také pryč, frčet začínají struktury se zabudovaným zlatem.
Autor: Josef Pazdera 23.07.2013 12:38 11049x Diskuze: 0

Je to k neuvěření, ale přečtení genomu prozradilo, že se bizarním bublinatkám povedlo zbavit se takřka veškeré nekódující DNA.
Autor: Stanislav Mihulka 14.05.2013 04:46 23340x Diskuze: 28

Japonci se svými čínskými a vietnamskými kolegy metodou somatického klonování kopírují stále dokola tu samou myšku. Během osmi let již vyrobili přes šest stovek jedinců a mají již její šestadvacátou generaci této teoreticky „nekonečné“ myší generace. Mnohaleté nepohlavní množení na životaschopnosti ani choutkách k sexu zvířatům nic neubralo. Klony mají zdravé potomstvo, padlo tak hned několik klonovacích mýtů.
Publikováno: 07.04.2013 08:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12268x   Diskuze: 2

Subjektivní pocit z toho, co se blíží a třeba bude mít potenciál oddálit zpomalování ekonomiky.
Publikováno: 26.03.2013 08:40 v rubrice: Genetika
Autor: Radek Vymazal Zobrazeno: 30733x   Diskuze: 48

Hračky společnosti Selectamark Security Systems ve skutečnosti střílejí syntetickou DNA, kterou lze přečíst přenosným UV skenerem. Kdy se s nimi setkáme na demonstracích?
Publikováno: 20.02.2013 12:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 11486x   Diskuze: 1

Nejrůznější druhy obratlovců si vybírají své partnery na základě jejich pachu. Významnou roli v tom hrají geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Produkty těchto genů však hrají zásadní roli ve fungování imunitního systému a dlouho nebylo jasné, jak by mohly ovlivňovat tělesný pach. Nová studie ukazuje, že u člověka podobně jako u jiných obratlovců by klíčovou roli mohly hrát peptidové ligandy.
Publikováno: 09.02.2013 09:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Havlíček Zobrazeno: 9791x   Diskuze: 0

Analýza 700 variant široce rozšířené pohádky odhalila, že kulturní hranice mezi etniky jsou mnohem méně prostupné, než ty genetické. Jednoduše řečeno, budu s tebou spát, ale svoje pohádky si nech od cesty.
Publikováno: 07.02.2013 17:08 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12826x   Diskuze: 2

Genetická variácia bežne zisťovaná u číňanov môže pomôcť vysvetliť prečo niekto vážne ochorie na „prasaciu“ chrípku. Je to objav o ktorom vedci hovoria, že by mohol naznačiť, prečo sú niektoré populácie vírusom chrípky postihnuté obzvlášť ťažko a tiež to môže zmeniť spôsob ich liečby.
Publikováno: 03.02.2013 10:43 v rubrice: Genetika
Autor: Tomáš Molčányi Zobrazeno: 7583x   Diskuze: 0

Svérázní podzemní hlodavci nejen že nemají oči ani rakovinu, ale navíc v jedné jejich izraelské populaci možná právě probíhá vznik nových druhů.
Publikováno: 01.02.2013 22:52 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 10822x   Diskuze: 5

Genetici předvedli, jak se dají pomocí kódu, který příroda stvořila k zachování života, uchovat Shakespearovy sonety, fotografie i hlas Martina Lutera Kinga. Do šálku od kávy se vejde 100 milionů hodin videozáznamu v HD rozlišení. Vysušená DNA nevyžaduje žádné náklady na údržbu, chybovost čtení dat je minimální. Během několika let by tato metoda měla být ekonomicky konkurenceschopná.
Publikováno: 28.01.2013 03:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20474x   Diskuze: 9

Věhlasný průkopník syntetické biologie George Church upadl kvůli rozhovoru o své provokativní knize do tenat bulváru. Náhradní matku pro neandrtálce sice zatím nehledá, budoucím neandrtálcům ale předpovídá politický úspěch.
Publikováno: 25.01.2013 15:56 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 23535x   Diskuze: 31

Američtí netopýři hnědaví hostí v genomu DNA transpozony jménem piggyBat, které jsou kupodivu stále aktivní. Jak se s nimi asi netopýři vyrovnávají?
Publikováno: 18.01.2013 04:25 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7969x   Diskuze: 0

Studium autismu přivedlo vědce ke genomickým hotspotům - „místům v nichž to vře“ a kde evoluce z mutací metodou pokus omyl, vaří své novoty.
Publikováno: 02.01.2013 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15628x   Diskuze: 8

Vědci z University of Connecticut chtějí hledat stopy masového vraždění v DNA newtownského střelce. Otázkou je, zda by nebylo lepší zapracovat v oblasti péče o duševní zdraví.
Publikováno: 29.12.2012 17:06 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 20935x   Diskuze: 13

Významnou roli podle všeho sehrál nový regulační element, který zesílil působení transkripčního faktoru Hox-D13 při embryonálním vývoji vznikajících končetin. Dokládají to experimenty s embryi dánií pruhovaných.
Publikováno: 12.12.2012 04:50 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12350x   Diskuze: 1

Každému z nás sudičky přisoudily pobýt na tom světě nějaký ten čas. Kromě naší hlouposti a nešťastných náhod do toho mluví hlavně chod našich biologických hodin. Ty, jak se ukazuje, jsou do jisté míry podobné těm fyzikálním - také netikají ve všech případech stejně. Asi proto někdo vypadáme ve třiceti na padesát a jiný se zase i v šedesátce se cítí na čtyřicet. Prý podle toho, jaký máme metylom.
Publikováno: 26.11.2012 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14901x   Diskuze: 3

Poprvé se bude na západní polokouli léčit přenosem genu. Nikoli v USA ale v EU. Odklepla to Evropská komise.
Publikováno: 09.11.2012 23:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17325x   Diskuze: 10

Evropa je známa svým odmítavým postojem ke geneticky modifikovaným (GM) zemědělským plodinám. Existuje jediná modifikace kukuřice, která se pěstuje v EU, a to pouze v několika členských státech a – s výjimkou Španělska – na minimálních plochách. Pokud se ale podíváme na přehled GM plodin, povolených pro dovoz do EU a následné použití jako potraviny a krmiva, získáme zcela jiný obraz.
Publikováno: 31.10.2012 07:37 v rubrice: Genetika
Autor: Zobrazeno: 15719x   Diskuze: 6

Podle všeho 521 let. Nenechte se ovšem mýlit, je to mnohem déle, než jsme si mysleli. Druhohorní dinosaury sice asi z kostí nevzkřísíme, ale DNA by teoreticky měla být v kostech k přečtení až do stáří 6,8 milionů let.
Publikováno: 14.10.2012 23:03 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 15555x   Diskuze: 4

Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio) je ale opak pravdou! Rozmnožování této neobyčejné ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů.
Publikováno: 14.10.2012 10:03 v rubrice: Genetika
Autor: Lukáš Kalous Zobrazeno: 27974x   Diskuze: 10

Hojení ran, při nichž musí narůst nová tkáň, máme spojeno s představou aktivace spících genů, které nastartují rychlé množení buněk, aby chybějící část co nejdříve dorostla a orgán mohl plnit svou dřívější funkci. Skutečnost se nyní ukazuje být poněkud jiná. Samotná aktivace genů k nápravě nevede. Organismus paradoxně zahajuje svou regeneraci vypnutím genů, alespoň těch, kterým se říká "skákající".
Publikováno: 27.09.2012 12:27 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15848x   Diskuze: 6

Encyklopedie DNA elementů tvrdí, že možná až 95 procent lidské DNA by mohlo mít biologickou funkci. Nastala chvíli pro pohřební řeč za junk DNA, anebo se někde vloudila chybička?
Publikováno: 07.09.2012 15:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13033x   Diskuze: 5

Biologové většinou opisují od přírody, někdy k tomu přidají i něco navíc ale pak je problém jak tomu začít říkat. Nový počin týmu Haryho Asady z Massachusetts Institute of Technology stírá hranice mezi přírodou a technikou a asi se pro něj ujme pojem „bio-integrovaný sval“. Má jít o základ budoucích samo se opravujících minirobotů, později robotických zvířat s klouby, svaly a pohyby ladnými jako živý zvířecí vzor. A nebo lidský?
Publikováno: 02.09.2012 20:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9436x   Diskuze: 0

Ne každý kdo se motá po ulici musí být nutně v alkoholovém opojení a hoden našeho opovržení. Může mít jen porouchaný gen, který mu přisoudil chůzi nejistou, snížený intelekt a spíš by měl zasluhovat náš soucit.
Publikováno: 20.08.2012 00:46 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 43947x   Diskuze: 28

Věříte strojům asi jako Sára Connorová v Terminátorovi? Pokud ano, tak zřejmě máte jistou variantu genu pro regulaci dopaminu a také jste asi dobří v multitaskingu.
Publikováno: 23.07.2012 19:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 8457x   Diskuze: 1

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?
Publikováno: 28.06.2012 11:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9532x   Diskuze: 1

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?
Publikováno: 15.06.2012 15:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16549x   Diskuze: 13

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.
Publikováno: 11.06.2012 11:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14263x   Diskuze: 0

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.
Publikováno: 14.05.2012 17:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12503x   Diskuze: 0

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.
Publikováno: 24.04.2012 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10378x   Diskuze: 1

Vědcům se podařilo geneticky modifikovat buňky z lidských plodů tak, že v živém organismu vyhledávají a ničí virus způsobující AIDS.
Publikováno: 16.04.2012 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11597x   Diskuze: 0

Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.
Publikováno: 06.04.2012 07:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Polák Zobrazeno: 24722x   Diskuze: 26

Každý si může zkvalitnit vlastní DNA a zefektivnit funkci svých genů. Není to příliš komplikované, ale na druhé straně to není ani lehké.
Publikováno: 16.03.2012 16:20 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 19171x   Diskuze: 3

Vědci včera oznámili, že dokončili čtení genomu největšího žijícího býložravého primáta, posledního z rodů žijících lidoopů. I když našim nejbližším příbuzným je šimpanz, velká část lidského genomu se více podobá tomu gorilímu.
Publikováno: 08.03.2012 15:25 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10418x   Diskuze: 1

Prognóza našeho zániku v důsledku zmenšujícího se Y chromozomu dostala fatální ránu. Náš malý camfourek se drží a má před sebou skvělou budoucnost.
Publikováno: 24.02.2012 01:06 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12373x   Diskuze: 1

Myslíte si, že v moři je hodně druhů ryb? Není jich málo, ale v mnohem menším objemu sladkých vod jich je víc!
Publikováno: 22.02.2012 07:15 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13106x   Diskuze: 0

Analýzou genomů několika Evropanů, Afričanů i Asiatů vědci prokázali, že každý z nás má nějaké ty geny vyřazené z provozu.
Publikováno: 21.02.2012 16:54 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 11240x   Diskuze: 2

Zprávy o přečtených genomech jsou tak časté, až začínají být nudné. Tentokrát ale za povšimnutí stojí. Ne snad proto, že vědci udělali jednoho masožravého vačnatce „nesmrtelným“, ale proto, že spolu s ním přečetli genomy i jeho dvou rakovinových klonů. Ty jsou něco jako infekční jednobuněční ďáblíci, kteří parazitují na vlastním živočišném druhu. Zvrhlá hříčka přírody se šíří tak úspěšně, až ďáblovi medvědovitému hrozí vyhynutí. Jde vskutku o ďábelskou formu rakoviny, v jejíž existenci jsme se dlouho zdráhali uvěřit - linie buněčných klonů se předávají kontaktem – jde o rakovinu a to infekční!
Publikováno: 20.02.2012 16:19 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16127x   Diskuze: 0













Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace