Genetici předvedli, jak se dají pomocí kódu, který příroda stvořila k zachování života, uchovat Shakespearovy sonety, fotografie i hlas Martina Lutera Kinga. Do šálku od kávy se vejde 100 milionů hodin videozáznamu v HD rozlišení. Vysušená DNA nevyžaduje žádné náklady na údržbu, chybovost čtení dat je minimální. Během několika let by tato metoda měla být ekonomicky konkurenceschopná.
Publikováno: 28.01.2013 03:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19472x   Diskuze: 9

Věhlasný průkopník syntetické biologie George Church upadl kvůli rozhovoru o své provokativní knize do tenat bulváru. Náhradní matku pro neandrtálce sice zatím nehledá, budoucím neandrtálcům ale předpovídá politický úspěch.
Publikováno: 25.01.2013 15:56 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 22175x   Diskuze: 31

Američtí netopýři hnědaví hostí v genomu DNA transpozony jménem piggyBat, které jsou kupodivu stále aktivní. Jak se s nimi asi netopýři vyrovnávají?
Publikováno: 18.01.2013 04:25 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7662x   Diskuze: 0

Studium autismu přivedlo vědce ke genomickým hotspotům - „místům v nichž to vře“ a kde evoluce z mutací metodou pokus omyl, vaří své novoty.
Publikováno: 02.01.2013 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14894x   Diskuze: 8

Vědci z University of Connecticut chtějí hledat stopy masového vraždění v DNA newtownského střelce. Otázkou je, zda by nebylo lepší zapracovat v oblasti péče o duševní zdraví.
Publikováno: 29.12.2012 17:06 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 19779x   Diskuze: 13

Významnou roli podle všeho sehrál nový regulační element, který zesílil působení transkripčního faktoru Hox-D13 při embryonálním vývoji vznikajících končetin. Dokládají to experimenty s embryi dánií pruhovaných.
Publikováno: 12.12.2012 04:50 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12015x   Diskuze: 1

Každému z nás sudičky přisoudily pobýt na tom světě nějaký ten čas. Kromě naší hlouposti a nešťastných náhod do toho mluví hlavně chod našich biologických hodin. Ty, jak se ukazuje, jsou do jisté míry podobné těm fyzikálním - také netikají ve všech případech stejně. Asi proto někdo vypadáme ve třiceti na padesát a jiný se zase i v šedesátce se cítí na čtyřicet. Prý podle toho, jaký máme metylom.
Publikováno: 26.11.2012 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14341x   Diskuze: 3

Poprvé se bude na západní polokouli léčit přenosem genu. Nikoli v USA ale v EU. Odklepla to Evropská komise.
Publikováno: 09.11.2012 23:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15880x   Diskuze: 10

Evropa je známa svým odmítavým postojem ke geneticky modifikovaným (GM) zemědělským plodinám. Existuje jediná modifikace kukuřice, která se pěstuje v EU, a to pouze v několika členských státech a – s výjimkou Španělska – na minimálních plochách. Pokud se ale podíváme na přehled GM plodin, povolených pro dovoz do EU a následné použití jako potraviny a krmiva, získáme zcela jiný obraz.
Publikováno: 31.10.2012 07:37 v rubrice: Genetika
Autor: Zobrazeno: 14983x   Diskuze: 6

Podle všeho 521 let. Nenechte se ovšem mýlit, je to mnohem déle, než jsme si mysleli. Druhohorní dinosaury sice asi z kostí nevzkřísíme, ale DNA by teoreticky měla být v kostech k přečtení až do stáří 6,8 milionů let.
Publikováno: 14.10.2012 23:03 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 14754x   Diskuze: 4

Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio) je ale opak pravdou! Rozmnožování této neobyčejné ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů.
Publikováno: 14.10.2012 10:03 v rubrice: Genetika
Autor: Lukáš Kalous Zobrazeno: 25836x   Diskuze: 10

Hojení ran, při nichž musí narůst nová tkáň, máme spojeno s představou aktivace spících genů, které nastartují rychlé množení buněk, aby chybějící část co nejdříve dorostla a orgán mohl plnit svou dřívější funkci. Skutečnost se nyní ukazuje být poněkud jiná. Samotná aktivace genů k nápravě nevede. Organismus paradoxně zahajuje svou regeneraci vypnutím genů, alespoň těch, kterým se říká "skákající".
Publikováno: 27.09.2012 12:27 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14829x   Diskuze: 6

Encyklopedie DNA elementů tvrdí, že možná až 95 procent lidské DNA by mohlo mít biologickou funkci. Nastala chvíli pro pohřební řeč za junk DNA, anebo se někde vloudila chybička?
Publikováno: 07.09.2012 15:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12470x   Diskuze: 5

Biologové většinou opisují od přírody, někdy k tomu přidají i něco navíc ale pak je problém jak tomu začít říkat. Nový počin týmu Haryho Asady z Massachusetts Institute of Technology stírá hranice mezi přírodou a technikou a asi se pro něj ujme pojem „bio-integrovaný sval“. Má jít o základ budoucích samo se opravujících minirobotů, později robotických zvířat s klouby, svaly a pohyby ladnými jako živý zvířecí vzor. A nebo lidský?
Publikováno: 02.09.2012 20:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 8962x   Diskuze: 0

Ne každý kdo se motá po ulici musí být nutně v alkoholovém opojení a hoden našeho opovržení. Může mít jen porouchaný gen, který mu přisoudil chůzi nejistou, snížený intelekt a spíš by měl zasluhovat náš soucit.
Publikováno: 20.08.2012 00:46 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 41277x   Diskuze: 28

Věříte strojům asi jako Sára Connorová v Terminátorovi? Pokud ano, tak zřejmě máte jistou variantu genu pro regulaci dopaminu a také jste asi dobří v multitaskingu.
Publikováno: 23.07.2012 19:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 8230x   Diskuze: 1

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?
Publikováno: 28.06.2012 11:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9181x   Diskuze: 1

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?
Publikováno: 15.06.2012 15:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14930x   Diskuze: 13

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.
Publikováno: 11.06.2012 11:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13731x   Diskuze: 0

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.
Publikováno: 14.05.2012 17:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12132x   Diskuze: 0

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.
Publikováno: 24.04.2012 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9985x   Diskuze: 1

Vědcům se podařilo geneticky modifikovat buňky z lidských plodů tak, že v živém organismu vyhledávají a ničí virus způsobující AIDS.
Publikováno: 16.04.2012 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11372x   Diskuze: 0

Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.
Publikováno: 06.04.2012 07:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Polák Zobrazeno: 22838x   Diskuze: 26

Každý si může zkvalitnit vlastní DNA a zefektivnit funkci svých genů. Není to příliš komplikované, ale na druhé straně to není ani lehké.
Publikováno: 16.03.2012 16:20 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 18043x   Diskuze: 3

Vědci včera oznámili, že dokončili čtení genomu největšího žijícího býložravého primáta, posledního z rodů žijících lidoopů. I když našim nejbližším příbuzným je šimpanz, velká část lidského genomu se více podobá tomu gorilímu.
Publikováno: 08.03.2012 15:25 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10034x   Diskuze: 1

Prognóza našeho zániku v důsledku zmenšujícího se Y chromozomu dostala fatální ránu. Náš malý camfourek se drží a má před sebou skvělou budoucnost.
Publikováno: 24.02.2012 01:06 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11971x   Diskuze: 1

Myslíte si, že v moři je hodně druhů ryb? Není jich málo, ale v mnohem menším objemu sladkých vod jich je víc!
Publikováno: 22.02.2012 07:15 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12955x   Diskuze: 0

Analýzou genomů několika Evropanů, Afričanů i Asiatů vědci prokázali, že každý z nás má nějaké ty geny vyřazené z provozu.
Publikováno: 21.02.2012 16:54 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10709x   Diskuze: 2

Zprávy o přečtených genomech jsou tak časté, až začínají být nudné. Tentokrát ale za povšimnutí stojí. Ne snad proto, že vědci udělali jednoho masožravého vačnatce „nesmrtelným“, ale proto, že spolu s ním přečetli genomy i jeho dvou rakovinových klonů. Ty jsou něco jako infekční jednobuněční ďáblíci, kteří parazitují na vlastním živočišném druhu. Zvrhlá hříčka přírody se šíří tak úspěšně, až ďáblovi medvědovitému hrozí vyhynutí. Jde vskutku o ďábelskou formu rakoviny, v jejíž existenci jsme se dlouho zdráhali uvěřit - linie buněčných klonů se předávají kontaktem – jde o rakovinu a to infekční!
Publikováno: 20.02.2012 16:19 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15730x   Diskuze: 0

To, co se dlouho nedařilo, je realitou. Mláďata z „namixovaného“ makačího embrya jsou na světě. Navzdory tomu, že jde o konglomeráty buněk až šesti embryí, výtvory se tváří jako normální jedineci, těší se dobrému zdraví a mají radost ze života.
Publikováno: 06.01.2012 07:41 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14427x   Diskuze: 4

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?
Publikováno: 19.11.2011 15:39 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 19649x   Diskuze: 17

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.
Publikováno: 15.11.2011 21:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 40312x   Diskuze: 31

Jednou ke králi přišla stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal upéct. Když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře ve vzduchu, na zemi i ve vodě mluví.
Publikováno: 21.09.2011 09:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 33815x   Diskuze: 22

O neptačích kuřatech a lidském kravím mléku.
Publikováno: 03.09.2011 12:10 v rubrice: Genetika
Autor: Tomáš Hluska Zobrazeno: 11125x   Diskuze: 0

Dinosauří čenich je stále ještě ukrytý hluboko v ptačí DNA. Stačí jenom správně pozměnit hru molekul řídících embryonální vývoj a objeví se kuře s čumákem, jako ozvěna pradávných časů a elegantní důkaz evoluční historie.
Publikováno: 25.08.2011 21:33 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 15413x   Diskuze: 1

Čemu tak biologové začali říkat? Když se někdo rozhodne k celibátu, pak se úspěšně množí a praktikuje to přes milion let. Před časem to prasklo na vířníky a teď na to přišli i strašilkám.
Publikováno: 25.07.2011 18:15 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12404x   Diskuze: 0

Podle studie zveřejněné ve sborníku Národní akademie věd USA tropičtí mravenci ze Střední Ameriky, kteří byli považováni za jakési přívržence „sexmise“ množící se nepohlavním klonováním, ve skutečnosti ve svém „mravenčím centru“ sex neodmítají. O radovánky je ochuzena jen periferie jejich mravenčího impéria.
Publikováno: 21.07.2011 17:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10522x   Diskuze: 0

Zprávu pro Evropskou Komisi připravily: Univerzita v Readingu, Curyšská Technika a Švýcarský federální technologický ústav.
Publikováno: 05.07.2011 06:13 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Drobník Zobrazeno: 20198x   Diskuze: 5

I laická veřejnost si postupně zvyká na fakt, že tzv. horizontální genový přenos mezi nejrůznějšími organizmy, včetně těch vývojově „nejvyšších“, nikdy nebyl a nadále není jen výsadou lidských genových inženýrů. Vědci jej opakovaně nacházejí mimo jiné v pozadí jak nejrůznějších interakcí mezi rostlinami a mikroorganizmy, tak mezi rostlinami a různými „nižšími“ živočichy.
Publikováno: 03.07.2011 03:48 v rubrice: Genetika
Autor: Zdeněk Opatrný Zobrazeno: 9360x   Diskuze: 0

Genetické informace všech živých buněk je uložena v DNA. Jde o sled čtyř bází - adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu. Mezinárodnímu týmu vědců se nyní podařilo vytvořit bakterii, která ve své DNA využívá syntetický jed. Kód jejího života obsahuje místo tyminu 5-chlorouracil.
Publikováno: 01.07.2011 12:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10055x   Diskuze: 0

Vědci přinutili lidskou jaterní buňku k intenzivní biofluorescenci.
Publikováno: 13.06.2011 16:33 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 14874x   Diskuze: 7

Když početnost populace vzácného druhu poklesne pod odhadnutou „minimální velikost životaschopné populace“, znamená to, že bychom ji měli pohřbít a zapomenout? Mazaný koncept ochrany přírody se ukázal jako poněkud kontraproduktivní.
Publikováno: 31.05.2011 22:26 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9487x   Diskuze: 1

piRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.
Publikováno: 19.05.2011 11:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9075x   Diskuze: 0

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Kříženec bičochvosta má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.
Publikováno: 12.05.2011 21:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 17127x   Diskuze: 2

„Všechno trvá, než se strhá“ a trhá se i vlákno DNA. Protože jde o návod v němž je uloženo jak, kdy a co má buňka dělat, je třeba jej chránit. Opravy zlomů DNA jsou složité, rychlé ale i nebezpečné.
Publikováno: 21.04.2011 08:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14693x   Diskuze: 4

Mezinárodní tým vědců prozkoumal pradávné formy thioredoxinů - skupiny pro život klíčových enzymů. V jejich vlastnostech se odráží i vnější podmínky, v nichž pravěké mikroorganismy žily.
Publikováno: 15.04.2011 02:02 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10640x   Diskuze: 1

Mořští bičíkovci kafeterie hostí gigantický DNA virus CroV, který je sám hostitelem pozoruhodného virofága, překvapivě příbuzného eukaryotním DNA transpozonům. Co asi najdeme v prvocích příště?
Publikováno: 08.03.2011 02:39 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13371x   Diskuze: 8

Ne, nejde tu o fitness ve smyslu sportovní aktivity, či návštěvy solárka, ale o dopad polygamie praktikované muži v 19. století na celkový počet potomků žen žijících v mnohoženství.
Publikováno: 23.02.2011 18:32 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19787x   Diskuze: 2

Vědci z Harvardu tvrdí, že přišli na molekulární příčinu mnoha neduhů pokročilého věku souvisící se ztrátou životní energie, selháváním srdce a dalších orgánů, včetně metabolických poruch, jakou je diabetes. Za vše prý mohou vadné koncovky na chromozomech.
Publikováno: 15.02.2011 09:35 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14175x   Diskuze: 0

Američtí biologové v lidském genomu lokalizovali pravděpodobného viníka mýty opředené poruchy spánku.
Publikováno: 12.02.2011 05:24 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9138x   Diskuze: 0



















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace