V buňkách zuří občanská válka. Náš genom srdnatě bojuje proti plíživým separatistickým retrosekvencím LINE-1, s využitím palebné síly proteinu APOBEC3A.
Autor: Stanislav Mihulka 06.05.2014 14:08 10619x Diskuze: 5

Dej mi chlup a já ti řeknu jak vypadáš a jako bonus přidám podobizny rodičů. Asi tak by se dalo popsat to, o co se snaží Mark D. Shriver, profesor antropologie z Pennsylvánské university a co se mu s týmem a spolupracovníků z Belgie, Portugalska, Irska, Brazílie a Austrálie začíná dařit. Z údajů vyčtených z genomu sestavují trojrozměrné podobizny.
Autor: Josef Pazdera 04.04.2014 07:30 12223x Diskuze: 3

Muškám octomilkám ano. Představa o jejím případném vlivu na společnost lidskou, jitří vášně.
Autor: Josef Pazdera 10.03.2014 13:01 26862x Diskuze: 25

Budou organismy třídit automaty podle sekvencí, jako zásilky Amazonu? Nebo zůstaneme u tradiční taxonomie s jejími rody a druhy, která poslední dobou nestíhá?
Autor: Stanislav Mihulka 01.03.2014 00:22 11583x Diskuze: 4

Dvojice histonů dramaticky zvyšuje úspěšnost tvorby kmenových buněk
Autor: Jan Zikmund 08.02.2014 10:24 13284x Diskuze: 12

Přelomový objev umožňuje tvorbu kmenových buněk z libovolné dospělé buňky pouhým vystavením stresu. Na biology teď nemluvte. Snaží se to rozdýchat.
Autor: Jan Zikmund 31.01.2014 23:17 81888x Diskuze: 90

Měli by si opravit Guinessovu knihu rekordů. Nejmenším psím mrňousem není yorkshirský teriér z Polska ani čivava z Portorika, ale CTVT odněkud ze Sibiře, původem z aljašského malamuta nebo huskyho. Kromě toho, že je nejmenší, je zároveň i nejstarším, táhne mu už na jedenáct tisíc let.
Autor: Josef Pazdera 27.01.2014 03:56 18358x Diskuze: 2

aneb první struktura enzymu svlékajícího z genů jejich metylovou kazajku
Autor: Josef Pazdera 27.12.2013 17:52 15839x Diskuze: 10

Pokud jste informační altruisté a chcete podpořit genetický výzkum, tak to klidně udělejte. Ve Velké Británii se rozjíždí Personal Genome Project UK, který počítá se sdílením genomů 100 tisíc lidí.
Autor: Stanislav Mihulka 11.12.2013 17:20 15647x Diskuze: 17

To, že můžeme po svém dědečkovi zdědit charakteristický tvar nosu nebo starožitné hodinky, překvapí asi málokoho. Že bychom ale mohli dědit „vzpomínky“? To už vypadá spíš jako sci-fi nebo ezoterická fantazie. Možná je to ale skutečnost – tedy aspoň pokud jste myš.
Autor: Tomáš Petrásek 09.12.2013 08:30 30135x Diskuze: 13

Přinejmenším u křečků, kteří spolu s lidmi hostí měchovce Ancylostoma ceylanicum. Vyřešíme problém stovek milionů obyvatel planety důvtipně geneticky modifikovanými bacily z tradičního japonského pokrmu natto?
Autor: Stanislav Mihulka 02.12.2013 14:55 15004x Diskuze: 2

Možná mají, alespoň někdy. Mechanismus RNA interference, který funguje proti virům u rostlin či bezobratlých, vlastní i savčí buňky. Jeho funkce se ale zřejmě liší mezi kmenovými a tělními buňkami.
Autor: Stanislav Mihulka 01.11.2013 12:56 9347x Diskuze: 0

Studie týmu Univerzity v Manchesteru potvrzuje, že DNA nejde vytáhnout ani ze vzorků z pár desítek let starého kopálu, natož z desítky milionů let starého jantaru. Monumentální dinosaury si budeme muset pořídit jinak.
Autor: Stanislav Mihulka 16.09.2013 12:46 13740x Diskuze: 6

Vědci ze Scrippsova výzkumného institutu přinutili pozoruhodné TALE proteiny řízenou evolucí k tomu, aby se vázaly k prakticky kterékoliv sekvenci v genomu. Editace DNA teď bude zase o něco snazší.
Autor: Stanislav Mihulka 30.08.2013 09:09 9837x Diskuze: 2

Labužníci chtějí slepičí vejce s namodralou skořápkou, stávají se předmětem velkého byznysu a také dohadů o osídlování Ameriky Asiaty.
Autor: Josef Pazdera 26.08.2013 08:13 17553x Diskuze: 3

Značnou část DNA organismů tvoří balast, neboli junk DNA. Z této obtížné pozůstalosti po v minulých životech prodělaných infekcích, se vyklubal posilovač imunity chránící svého nositele před patogeny. Budeme poznatek ve šlechtění odolnějších a výkonnějších plodin využívat, nebo aktivisté opět prosadí svou?
Autor: Josef Pazdera 20.08.2013 08:54 20254x Diskuze: 19

Bývaly doby, kdy molekula deoxyribonukleové kyseliny byla doménou genetiků a dědičnosti. Pak s ní vědci začali laškovat a předháněli se, kdo udělá menšího smajlíka a logo svého chlebodárce. Móda srdíček čitelných jen v mikroskopu ale už je také pryč, frčet začínají struktury se zabudovaným zlatem.
Autor: Josef Pazdera 23.07.2013 12:38 11076x Diskuze: 0

Je to k neuvěření, ale přečtení genomu prozradilo, že se bizarním bublinatkám povedlo zbavit se takřka veškeré nekódující DNA.
Autor: Stanislav Mihulka 14.05.2013 04:46 23522x Diskuze: 28

Japonci se svými čínskými a vietnamskými kolegy metodou somatického klonování kopírují stále dokola tu samou myšku. Během osmi let již vyrobili přes šest stovek jedinců a mají již její šestadvacátou generaci této teoreticky „nekonečné“ myší generace. Mnohaleté nepohlavní množení na životaschopnosti ani choutkách k sexu zvířatům nic neubralo. Klony mají zdravé potomstvo, padlo tak hned několik klonovacích mýtů.
Publikováno: 07.04.2013 08:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12304x   Diskuze: 2

Subjektivní pocit z toho, co se blíží a třeba bude mít potenciál oddálit zpomalování ekonomiky.
Publikováno: 26.03.2013 08:40 v rubrice: Genetika
Autor: Radek Vymazal Zobrazeno: 31023x   Diskuze: 48

Hračky společnosti Selectamark Security Systems ve skutečnosti střílejí syntetickou DNA, kterou lze přečíst přenosným UV skenerem. Kdy se s nimi setkáme na demonstracích?
Publikováno: 20.02.2013 12:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 11532x   Diskuze: 1

Nejrůznější druhy obratlovců si vybírají své partnery na základě jejich pachu. Významnou roli v tom hrají geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Produkty těchto genů však hrají zásadní roli ve fungování imunitního systému a dlouho nebylo jasné, jak by mohly ovlivňovat tělesný pach. Nová studie ukazuje, že u člověka podobně jako u jiných obratlovců by klíčovou roli mohly hrát peptidové ligandy.
Publikováno: 09.02.2013 09:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Havlíček Zobrazeno: 9836x   Diskuze: 0

Analýza 700 variant široce rozšířené pohádky odhalila, že kulturní hranice mezi etniky jsou mnohem méně prostupné, než ty genetické. Jednoduše řečeno, budu s tebou spát, ale svoje pohádky si nech od cesty.
Publikováno: 07.02.2013 17:08 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12888x   Diskuze: 2

Genetická variácia bežne zisťovaná u číňanov môže pomôcť vysvetliť prečo niekto vážne ochorie na „prasaciu“ chrípku. Je to objav o ktorom vedci hovoria, že by mohol naznačiť, prečo sú niektoré populácie vírusom chrípky postihnuté obzvlášť ťažko a tiež to môže zmeniť spôsob ich liečby.
Publikováno: 03.02.2013 10:43 v rubrice: Genetika
Autor: Tomáš Molčányi Zobrazeno: 7605x   Diskuze: 0

Svérázní podzemní hlodavci nejen že nemají oči ani rakovinu, ale navíc v jedné jejich izraelské populaci možná právě probíhá vznik nových druhů.
Publikováno: 01.02.2013 22:52 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 10873x   Diskuze: 5

Genetici předvedli, jak se dají pomocí kódu, který příroda stvořila k zachování života, uchovat Shakespearovy sonety, fotografie i hlas Martina Lutera Kinga. Do šálku od kávy se vejde 100 milionů hodin videozáznamu v HD rozlišení. Vysušená DNA nevyžaduje žádné náklady na údržbu, chybovost čtení dat je minimální. Během několika let by tato metoda měla být ekonomicky konkurenceschopná.
Publikováno: 28.01.2013 03:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20647x   Diskuze: 9

Věhlasný průkopník syntetické biologie George Church upadl kvůli rozhovoru o své provokativní knize do tenat bulváru. Náhradní matku pro neandrtálce sice zatím nehledá, budoucím neandrtálcům ale předpovídá politický úspěch.
Publikováno: 25.01.2013 15:56 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 23727x   Diskuze: 31

Američtí netopýři hnědaví hostí v genomu DNA transpozony jménem piggyBat, které jsou kupodivu stále aktivní. Jak se s nimi asi netopýři vyrovnávají?
Publikováno: 18.01.2013 04:25 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 8005x   Diskuze: 0

Studium autismu přivedlo vědce ke genomickým hotspotům - „místům v nichž to vře“ a kde evoluce z mutací metodou pokus omyl, vaří své novoty.
Publikováno: 02.01.2013 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15708x   Diskuze: 8

Vědci z University of Connecticut chtějí hledat stopy masového vraždění v DNA newtownského střelce. Otázkou je, zda by nebylo lepší zapracovat v oblasti péče o duševní zdraví.
Publikováno: 29.12.2012 17:06 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 21080x   Diskuze: 13

Významnou roli podle všeho sehrál nový regulační element, který zesílil působení transkripčního faktoru Hox-D13 při embryonálním vývoji vznikajících končetin. Dokládají to experimenty s embryi dánií pruhovaných.
Publikováno: 12.12.2012 04:50 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12380x   Diskuze: 1

Každému z nás sudičky přisoudily pobýt na tom světě nějaký ten čas. Kromě naší hlouposti a nešťastných náhod do toho mluví hlavně chod našich biologických hodin. Ty, jak se ukazuje, jsou do jisté míry podobné těm fyzikálním - také netikají ve všech případech stejně. Asi proto někdo vypadáme ve třiceti na padesát a jiný se zase i v šedesátce se cítí na čtyřicet. Prý podle toho, jaký máme metylom.
Publikováno: 26.11.2012 10:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14976x   Diskuze: 3

Poprvé se bude na západní polokouli léčit přenosem genu. Nikoli v USA ale v EU. Odklepla to Evropská komise.
Publikováno: 09.11.2012 23:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17499x   Diskuze: 10

Evropa je známa svým odmítavým postojem ke geneticky modifikovaným (GM) zemědělským plodinám. Existuje jediná modifikace kukuřice, která se pěstuje v EU, a to pouze v několika členských státech a – s výjimkou Španělska – na minimálních plochách. Pokud se ale podíváme na přehled GM plodin, povolených pro dovoz do EU a následné použití jako potraviny a krmiva, získáme zcela jiný obraz.
Publikováno: 31.10.2012 07:37 v rubrice: Genetika
Autor: Zobrazeno: 15833x   Diskuze: 6

Podle všeho 521 let. Nenechte se ovšem mýlit, je to mnohem déle, než jsme si mysleli. Druhohorní dinosaury sice asi z kostí nevzkřísíme, ale DNA by teoreticky měla být v kostech k přečtení až do stáří 6,8 milionů let.
Publikováno: 14.10.2012 23:03 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 15630x   Diskuze: 4

Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio) je ale opak pravdou! Rozmnožování této neobyčejné ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů.
Publikováno: 14.10.2012 10:03 v rubrice: Genetika
Autor: Lukáš Kalous Zobrazeno: 28190x   Diskuze: 10

Hojení ran, při nichž musí narůst nová tkáň, máme spojeno s představou aktivace spících genů, které nastartují rychlé množení buněk, aby chybějící část co nejdříve dorostla a orgán mohl plnit svou dřívější funkci. Skutečnost se nyní ukazuje být poněkud jiná. Samotná aktivace genů k nápravě nevede. Organismus paradoxně zahajuje svou regeneraci vypnutím genů, alespoň těch, kterým se říká "skákající".
Publikováno: 27.09.2012 12:27 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15951x   Diskuze: 6

Encyklopedie DNA elementů tvrdí, že možná až 95 procent lidské DNA by mohlo mít biologickou funkci. Nastala chvíli pro pohřební řeč za junk DNA, anebo se někde vloudila chybička?
Publikováno: 07.09.2012 15:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13109x   Diskuze: 5

Biologové většinou opisují od přírody, někdy k tomu přidají i něco navíc ale pak je problém jak tomu začít říkat. Nový počin týmu Haryho Asady z Massachusetts Institute of Technology stírá hranice mezi přírodou a technikou a asi se pro něj ujme pojem „bio-integrovaný sval“. Má jít o základ budoucích samo se opravujících minirobotů, později robotických zvířat s klouby, svaly a pohyby ladnými jako živý zvířecí vzor. A nebo lidský?
Publikováno: 02.09.2012 20:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9506x   Diskuze: 0

Ne každý kdo se motá po ulici musí být nutně v alkoholovém opojení a hoden našeho opovržení. Může mít jen porouchaný gen, který mu přisoudil chůzi nejistou, snížený intelekt a spíš by měl zasluhovat náš soucit.
Publikováno: 20.08.2012 00:46 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 44267x   Diskuze: 28

Věříte strojům asi jako Sára Connorová v Terminátorovi? Pokud ano, tak zřejmě máte jistou variantu genu pro regulaci dopaminu a také jste asi dobří v multitaskingu.
Publikováno: 23.07.2012 19:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 8476x   Diskuze: 1

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?
Publikováno: 28.06.2012 11:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9561x   Diskuze: 1

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?
Publikováno: 15.06.2012 15:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16775x   Diskuze: 13

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.
Publikováno: 11.06.2012 11:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14339x   Diskuze: 0

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.
Publikováno: 14.05.2012 17:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12535x   Diskuze: 0

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.
Publikováno: 24.04.2012 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10413x   Diskuze: 1

Vědcům se podařilo geneticky modifikovat buňky z lidských plodů tak, že v živém organismu vyhledávají a ničí virus způsobující AIDS.
Publikováno: 16.04.2012 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11634x   Diskuze: 0

Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.
Publikováno: 06.04.2012 07:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Polák Zobrazeno: 24998x   Diskuze: 26

Každý si může zkvalitnit vlastní DNA a zefektivnit funkci svých genů. Není to příliš komplikované, ale na druhé straně to není ani lehké.
Publikováno: 16.03.2012 16:20 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 19310x   Diskuze: 3

Vědci včera oznámili, že dokončili čtení genomu největšího žijícího býložravého primáta, posledního z rodů žijících lidoopů. I když našim nejbližším příbuzným je šimpanz, velká část lidského genomu se více podobá tomu gorilímu.
Publikováno: 08.03.2012 15:25 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10454x   Diskuze: 1

















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace