Věříte strojům asi jako Sára Connorová v Terminátorovi? Pokud ano, tak zřejmě máte jistou variantu genu pro regulaci dopaminu a také jste asi dobří v multitaskingu.
Publikováno: 23.07.2012 19:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7978x   Diskuze: 1

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?
Publikováno: 28.06.2012 11:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 8839x   Diskuze: 1

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?
Publikováno: 15.06.2012 15:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13436x   Diskuze: 13

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.
Publikováno: 11.06.2012 11:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13230x   Diskuze: 0

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.
Publikováno: 14.05.2012 17:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11714x   Diskuze: 0

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.
Publikováno: 24.04.2012 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9433x   Diskuze: 1

Vědcům se podařilo geneticky modifikovat buňky z lidských plodů tak, že v živém organismu vyhledávají a ničí virus způsobující AIDS.
Publikováno: 16.04.2012 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11099x   Diskuze: 0

Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.
Publikováno: 06.04.2012 07:52 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Polák Zobrazeno: 20322x   Diskuze: 26

Každý si může zkvalitnit vlastní DNA a zefektivnit funkci svých genů. Není to příliš komplikované, ale na druhé straně to není ani lehké.
Publikováno: 16.03.2012 16:20 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17418x   Diskuze: 3

Vědci včera oznámili, že dokončili čtení genomu největšího žijícího býložravého primáta, posledního z rodů žijících lidoopů. I když našim nejbližším příbuzným je šimpanz, velká část lidského genomu se více podobá tomu gorilímu.
Publikováno: 08.03.2012 15:25 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9627x   Diskuze: 1

Prognóza našeho zániku v důsledku zmenšujícího se Y chromozomu dostala fatální ránu. Náš malý camfourek se drží a má před sebou skvělou budoucnost.
Publikováno: 24.02.2012 01:06 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11603x   Diskuze: 1

Myslíte si, že v moři je hodně druhů ryb? Není jich málo, ale v mnohem menším objemu sladkých vod jich je víc!
Publikováno: 22.02.2012 07:15 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12752x   Diskuze: 0

Analýzou genomů několika Evropanů, Afričanů i Asiatů vědci prokázali, že každý z nás má nějaké ty geny vyřazené z provozu.
Publikováno: 21.02.2012 16:54 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10158x   Diskuze: 2

Zprávy o přečtených genomech jsou tak časté, až začínají být nudné. Tentokrát ale za povšimnutí stojí. Ne snad proto, že vědci udělali jednoho masožravého vačnatce „nesmrtelným“, ale proto, že spolu s ním přečetli genomy i jeho dvou rakovinových klonů. Ty jsou něco jako infekční jednobuněční ďáblíci, kteří parazitují na vlastním živočišném druhu. Zvrhlá hříčka přírody se šíří tak úspěšně, až ďáblovi medvědovitému hrozí vyhynutí. Jde vskutku o ďábelskou formu rakoviny, v jejíž existenci jsme se dlouho zdráhali uvěřit - linie buněčných klonů se předávají kontaktem – jde o rakovinu a to infekční!
Publikováno: 20.02.2012 16:19 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15321x   Diskuze: 0

To, co se dlouho nedařilo, je realitou. Mláďata z „namixovaného“ makačího embrya jsou na světě. Navzdory tomu, že jde o konglomeráty buněk až šesti embryí, výtvory se tváří jako normální jedineci, těší se dobrému zdraví a mají radost ze života.
Publikováno: 06.01.2012 07:41 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13870x   Diskuze: 4

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?
Publikováno: 19.11.2011 15:39 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17907x   Diskuze: 16

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.
Publikováno: 15.11.2011 21:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 38087x   Diskuze: 31

Jednou ke králi přišla stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal upéct. Když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře ve vzduchu, na zemi i ve vodě mluví.
Publikováno: 21.09.2011 09:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 31763x   Diskuze: 22

O neptačích kuřatech a lidském kravím mléku.
Publikováno: 03.09.2011 12:10 v rubrice: Genetika
Autor: Tomáš Hluska Zobrazeno: 10859x   Diskuze: 0

Dinosauří čenich je stále ještě ukrytý hluboko v ptačí DNA. Stačí jenom správně pozměnit hru molekul řídících embryonální vývoj a objeví se kuře s čumákem, jako ozvěna pradávných časů a elegantní důkaz evoluční historie.
Publikováno: 25.08.2011 21:33 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 15048x   Diskuze: 1

Čemu tak biologové začali říkat? Když se někdo rozhodne k celibátu, pak se úspěšně množí a praktikuje to přes milion let. Před časem to prasklo na vířníky a teď na to přišli i strašilkám.
Publikováno: 25.07.2011 18:15 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12183x   Diskuze: 0

Podle studie zveřejněné ve sborníku Národní akademie věd USA tropičtí mravenci ze Střední Ameriky, kteří byli považováni za jakési přívržence „sexmise“ množící se nepohlavním klonováním, ve skutečnosti ve svém „mravenčím centru“ sex neodmítají. O radovánky je ochuzena jen periferie jejich mravenčího impéria.
Publikováno: 21.07.2011 17:44 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10248x   Diskuze: 0

Zprávu pro Evropskou Komisi připravily: Univerzita v Readingu, Curyšská Technika a Švýcarský federální technologický ústav.
Publikováno: 05.07.2011 06:13 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Drobník Zobrazeno: 19690x   Diskuze: 5

I laická veřejnost si postupně zvyká na fakt, že tzv. horizontální genový přenos mezi nejrůznějšími organizmy, včetně těch vývojově „nejvyšších“, nikdy nebyl a nadále není jen výsadou lidských genových inženýrů. Vědci jej opakovaně nacházejí mimo jiné v pozadí jak nejrůznějších interakcí mezi rostlinami a mikroorganizmy, tak mezi rostlinami a různými „nižšími“ živočichy.
Publikováno: 03.07.2011 03:48 v rubrice: Genetika
Autor: Zdeněk Opatrný Zobrazeno: 8980x   Diskuze: 0

Genetické informace všech živých buněk je uložena v DNA. Jde o sled čtyř bází - adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu. Mezinárodnímu týmu vědců se nyní podařilo vytvořit bakterii, která ve své DNA využívá syntetický jed. Kód jejího života obsahuje místo tyminu 5-chlorouracil.
Publikováno: 01.07.2011 12:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9863x   Diskuze: 0

Vědci přinutili lidskou jaterní buňku k intenzivní biofluorescenci.
Publikováno: 13.06.2011 16:33 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 14130x   Diskuze: 7

Když početnost populace vzácného druhu poklesne pod odhadnutou „minimální velikost životaschopné populace“, znamená to, že bychom ji měli pohřbít a zapomenout? Mazaný koncept ochrany přírody se ukázal jako poněkud kontraproduktivní.
Publikováno: 31.05.2011 22:26 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9258x   Diskuze: 1

piRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.
Publikováno: 19.05.2011 11:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 8906x   Diskuze: 0

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Kříženec bičochvosta má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.
Publikováno: 12.05.2011 21:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16712x   Diskuze: 2

„Všechno trvá, než se strhá“ a trhá se i vlákno DNA. Protože jde o návod v němž je uloženo jak, kdy a co má buňka dělat, je třeba jej chránit. Opravy zlomů DNA jsou složité, rychlé ale i nebezpečné.
Publikováno: 21.04.2011 08:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14039x   Diskuze: 4

Mezinárodní tým vědců prozkoumal pradávné formy thioredoxinů - skupiny pro život klíčových enzymů. V jejich vlastnostech se odráží i vnější podmínky, v nichž pravěké mikroorganismy žily.
Publikováno: 15.04.2011 02:02 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10311x   Diskuze: 1

Mořští bičíkovci kafeterie hostí gigantický DNA virus CroV, který je sám hostitelem pozoruhodného virofága, překvapivě příbuzného eukaryotním DNA transpozonům. Co asi najdeme v prvocích příště?
Publikováno: 08.03.2011 02:39 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 12528x   Diskuze: 8

Ne, nejde tu o fitness ve smyslu sportovní aktivity, či návštěvy solárka, ale o dopad polygamie praktikované muži v 19. století na celkový počet potomků žen žijících v mnohoženství.
Publikováno: 23.02.2011 18:32 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19155x   Diskuze: 2

Vědci z Harvardu tvrdí, že přišli na molekulární příčinu mnoha neduhů pokročilého věku souvisící se ztrátou životní energie, selháváním srdce a dalších orgánů, včetně metabolických poruch, jakou je diabetes. Za vše prý mohou vadné koncovky na chromozomech.
Publikováno: 15.02.2011 09:35 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13677x   Diskuze: 0

Američtí biologové v lidském genomu lokalizovali pravděpodobného viníka mýty opředené poruchy spánku.
Publikováno: 12.02.2011 05:24 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 8877x   Diskuze: 0

Britští vědci z University of Leeds přečetli 157 kompletních mitochondriálních genomů domorodců z jihovýchodní Asie a Polynésie. Závěry studie nabouraly současnou představu o kolonizaci Pacifiku.
Publikováno: 04.02.2011 16:48 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13706x   Diskuze: 3

Dnešní vydání časopisu Science uveřejňuje genetickou mapu dalšího modelového organismu – dafnie hrotnatky obecné. Patři sice mezi „obyčejné“ drobné sladkovodní živočichy, její genom ale již tak obyčejný není.
Publikováno: 04.02.2011 13:49 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 12267x   Diskuze: 0

Chvályhodné snažení laboratoří celého vědeckého světa konečně přineslo genom našich dalších příbuzných – stromových orangutanů. Co všechno se dozvíme z DNA samotářsky společenských zrzavých chlupáčů?
Publikováno: 30.01.2011 11:58 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 8923x   Diskuze: 0

Japonští vědci zveřejnili záběry myši, která místo charakteristického hlodavčího pískotu švitoří. Od těchto mutantů si slibují, že jim pomohou poodhalit taje vzniku lidské hlasové komunikace.
Publikováno: 22.12.2010 07:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13144x   Diskuze: 0

Pokud jsou buňky vystaveny život ohrožující situaci, spustí rychlý sled záchranných akcí. Kromě jiného začnou vyrábět bílkoviny, které zajistí jinou interpretaci (čtení) DNA informace.
Publikováno: 20.12.2010 09:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14212x   Diskuze: 6

Odpověď na otázku v titulku zní: Ano. Alespoň podle tureckého lékaře Kemala Irmaka.
Publikováno: 18.12.2010 05:07 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 31829x   Diskuze: 10

Vědci dokážou manipulovat se zárodečnými buňkami tak, že zplozují potomky dvou matek a nově i potomky, kteří mají jen geny dvou otců a žádné od matky. Stvoření, kterým jsou rubriky „Otec“ a „Matka“ krátké, nebo do nich i při nejlepší vůli nelze nic napsat, jsou zdráva a těší se ze života, sexu i ze svých dalších potomků. Ukazují nám tyto excesy cestu, jakou se bude ubírat i reprodukce lidská?
Publikováno: 13.12.2010 12:13 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11444x   Diskuze: 3

Genetici odhalili gen, který je spojen s tím čemu říkáme „intersex“.
Publikováno: 03.12.2010 16:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14173x   Diskuze: 3

Je možné aby fungovala DNA s konstrukcí zahrnující atomy arzénu? Objev mikrobů kmene GFAJ-1 z extrémního kalifornského jezera Mono naznačuje, že možná ano.
Publikováno: 03.12.2010 02:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 22557x   Diskuze: 11

Vědci z Harvardu tvrdí, že se jim podařilo zvrátit běh času - stárnutí. Jejich nemocným myším svěřencům, kterým běžně končil život stařeckou sešlostí, obnovili růst buněk v mozku i dalších tkáních, zlepšili plodnost, vrátili ztracené kognitivní funkce a prodloužili život.
Publikováno: 30.11.2010 13:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13267x   Diskuze: 3

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.
Publikováno: 10.11.2010 10:49 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13998x   Diskuze: 5

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.
Publikováno: 04.11.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 24144x   Diskuze: 37

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.
Publikováno: 24.10.2010 21:25 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12225x   Diskuze: 0

V Guinessově knize rekordů a učebnicích se bude přepisovat. Titul organismu s největším genomem přebrala jednomu z nejhloupějších obratlovců, bahníkovi, japonská rostlina příbuzná vranímu oku.
Publikováno: 11.10.2010 10:23 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14542x   Diskuze: 3

Experiment s podivuhodným virovým mechanismem zásilkové služby ve světě mikrobů dramaticky zvýšil naše odhady četnosti horizontálního přenosu genů mezi jednotlivými bakteriemi.
Publikováno: 08.10.2010 07:36 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 9264x   Diskuze: 3





















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace