…aneb „Koukněte se na Pražáka!“

Na Univerzitě Jižní Kalifornie odvozují kvantovou mechaniku z chování strun ve strunové teorii pole.

Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight.

Australští vědci zjistili, že výfukové plyny z řepkového oleje a bionafty jsou pro epitelové buňky a naše zdraví větším zlem, než spaliny z klasické nafty.

…aneb Nečekaně brzký objev „obojživelných dinosaurů“

Nový držitel Guinnessova světového rekordu by se mohl stát základem převratných terahertzových technologií. Vojenští vývojáři DARPA slaví.

Na podzim roku 2014 se zdá, že už nic nestojí v cestě obnovení provozu dvou jaderných bloků v elektrárně Sendai. V samotné elektrárně Fukušima I začalo pracovat další zařízení ALPS, které výrazně zvýší kapacitu úplné dekontaminace zamořené vody. Vyklízení vyhořelého paliva z bazénu čtvrtého bloku je už téměř dokončeno. Otevřela se další část zakázané zóny a také dálnice z jihu na sever přes ní.

Seizmometry u jezera Toba ukazují, že v sedmikilometrové hloubce pod místním děsivým supervulkánem začíná série mnoha horizontálních vrstev připomínající hromadu lívanců. Tyhle lívance jsou ovšem plné magmatu.

Podle nové teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů na sebe nejpodobnější paralelní vesmíry působí odpudivou silou, která má na svědomí zázračné jevy kvantové mechaniky.

Jestli byla havárie soukromého nosiče Antares firmy Orbital Sciences Corporation velkým a nepříjemným překvapením pro všechny fanoušky kosmonautiky (v tomto případě naštěstí nepilotované), pak včerejší tragická nehoda dalšího soukromého subjektu - společnosti Virgin Galactic - byla ve světle předchozí události naprostým šokem.

Strašidelné obrázky a politické sklony, toť koktejl hodný Halloweenu. Nebuďte líni a vystrašte alespoň známé anebo ratolesti. Trick or treat!

Návštěvníkům Pioneers festivalu ve Vídni Slováci představili vyšší verzi svého prototypu létajícího auta.

Někdo rád loví vysokou, někdo zase děvčata (na vysoké). Amatérský astronom Koichi Itagaki z japonského města Yamagata ležícím ve stejnojmené prefektuře má úchylku navýsost zajímavou: loví supernovy. A vypadá to, že před několika desítkami hodin narazil na jednu zbrusunovou...

Řetězy přitavených nanočástic zlata skvěle vedou světlo v nanostrukturách a podle všeho to zvládnou i na velkou vzdálenost. Plazmonika a nanočástice zlata si padly do oka.

Aneb Tajemství nejstaršího ptakoještěra

Včera jsme informovali o havárii, která se stala na základně Wallops na východním pobřeží Spojených států. Raketa Antares soukromé společnosti Orbital Sciences Corporation (OSC) měla poslat nákladní loď Cygnus na její třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Dnes se na havárii podíváme podrobněji, uvedeme souvisloti a úkol rakety Antares a lodi Cygnus.

Nejvýkonnějším nástrojem pro průzkum zemského nitra jsou seizmické vlny. Na Zemi je můžeme vyvolat i uměle. V případě neutronových hvězd musíme vzít za vděk těmi přirozenými.

Smutná zpáva pro soukromý kosmický sektor.

Supermasivní díra v galaxii vzdálené 650 milionů světelných let odhryzla z neopatrné hvězdy žvanec zhruba o velikosti Jupiteru.

Je to cesta k demokratické a ekologické společnosti?

Prakticky celý tento týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu.

Dlouho se nevědělo, zda tato největší planina na Měsíci vznikla obrovským impaktem, či zda ji vytvořily vnitřní síly Měsíce. Záhadu se nyní podařilo rozluštit vědcům pomocí dat z mise Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která dvojicí identických družic zkoumala rozdíly v gravitačním poli Měsíce.

Nejtěžší létající pták - drop velký, si své druhové jméno opravdu zaslouží. Kromě toho, že je opravdu velký, je i velký exhibicionista. Na své vyvolené vystrkuje kloaku a aby jeho naparování bylo co nejsvůdnější polyká jedovaté majky.

…aneb Stručná historie dinosauroidů

Nikoliv krvelačný chlupáč z Arktidy, ale experiment POLARBEAR pro pozorování reliktního mikrovlnného záření v poušti Atacama.

Zní to jako jednoduché a účinné řešení. Podle odborníků to ale nebude fungovat a situace se jenom zhorší.

Jak titulek (a stejnojmenná píseň bratří Ebenů) napovídá, podíváme se na to, jak se kosmonauti a astronauti potýkali a potýkají s hygienou v mikrogravitaci.

I když na to možná nevypadá, Mléčná dráha svým halo z horké vodíkové plazmy zřejmě vydrancovala veškerý neutrální vodík z nejbližších trpasličích galaxií. Na tvorbu nových hvězd tam mohou zapomenout.

Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo jen několik desítek hodin, pojďme si však už nyní zkusit zrekapitulovat události nedělní noci a pondělního dne.

Gigantické DNA krystaly o velikosti zrnek prachu se právě staly dlouho očekávaným průlomem v DNA nanotechnologiích. Brzy čekejte aplikace jako z nejdivočejší science-fiction.

A bylo to už před třistaosmdesáti miliony let.

…přehledně a v krátkých bodech

Plameny hořící skály Yanartaş v antické Lýkii, které inspirovaly legendu o Chiméře, nejspíš pohání metan vytvářený katalytickým působením ruthenia z místních vyvřelých hornin.

Oblak plazmy v silném pulzním magnetickém poli v laboratoři na kratičký okamžik napodobí výtrysky hmoty rodících se hvězd. Astrofyzici si teď s nimi mohou pohrát tady na Zemi.

Není to cena Alfreda Nobela, ani Ig Nobel, ale je to cena … pro tento server a jeho otce zakladatele.

Na Leicesterské univerzitě vystopovali vzrušující rentgenový signál, který by mohl být první přímou stopou axionů, pocházejících z nitra našeho Slunce.

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda.

Pod nedávným článkem, který pojednával o fúzním reaktoru Dynomak se opět rozvinula diskuze okolo studené fúze a reaktoru E-Cat Andrea Rossiho. Hlavně v souvislosti s nedávno publikovanou studií založenou na novém „testováním“ tohoto zařízení. Podívejme se, co tato studie říká o tomto zařízení z hlediska možného průběhu jaderných reakcí.

Chcete být na ulici nepřehlédnutelný? Potom si pořiďte neviditelný deštník, který vypadá, jako by měl svoje vlastní silové pole.

Na právě probíhající národní konferenci pediatrů zaznělo zarážející obvinění.

Výzkumné týmy Univerzity Nového Jižního Walesu vyvinuly dva systémy qubitů v substrátu z křemíku-28. Přesnost jejich kvantových operací dosahuje slušných 99,99 procent.

Podle některých zatím nejlépe, co jsme zvládli. Pomocí zvukových vln uvězněných v Bose-Einsteinovu kondenzátu.

…aneb Romantika křídového nebe

Ultrazářivý zdroj rentgenového záření z blízké galaxie M82 podle všeho není černou dírou, ale zběsilým pulsarem, který bliká jednou za 1,37 sekundy.

Začaly s tím vzdušné síly. O tom, co jejich bezpilotní stroje tropí, slýcháme v televizi už delší dobu. Pozemní vojsko také nezůstalo pozadu a po robotických pohraničnících laškuje s autonomními chodícími mulami. Se svou troškou do válečného mlýna nyní přispěchalo i námořnictvo.

Grafenová platforma, bakteriorhodopsin, nanočástice platiny a oxid titaničitý. To je recept na důmyslný generátor vodíku, který funguje na viditelné světlo.

Po žaludku s mašličkami z vnějšku a balónkem zevnitř, na mnohé z nás nejspíš čeká podobná šněrovačka na srdce. S novým způsobem předcházení toho nejhoršího, když už toho je v našem srdíčku hodně špatně, to vypadá velmi dobře.

V krásné spirální galaxii NGC 7793 sedí černá díra, která žere hvězdného veleobra neuvěřitelnou rychlostí. Desetkrát rychleji, než jsme si mysleli, že je vůbec možné.

Na Washingtonské univerzitě vyvíjejí fúzní reaktor, který by vyrobil gigawatt elektřiny za méně peněz, než uhelná elektrárna se stejným výkonem.

Projekt brněnských a slovenských vědců bude zkoumat, jak kosmické záření poškozuje DNA a jak ovlivňuje život ve vesmíru.