Co se mořského ledu týče, padá v posledních letech jeden rekord za druhým. Tolik ledu, kolik ho je ve čtvrtém největším kontinentu nyní, ho od doby existence satelitního sledování Země ještě nikdy nebylo. Pod ledem je už více než devatenáct a půl milionu kilometrů čtverečních...

V minulých dnech Američané úspěšně otestovali letoun vybavený laserovou střeleckou věží. Další vývoj této techniky může naprosto změnit nejen leteckou válku, ale i protiletadlovou obranu.

Podivuhodní a jedovatí perutýni ohniví devastují americké korálové útesy. Co takhle na ně vypsat odměnu?

Astrofyzici teď mohou obdivovat krásy legendárních Galapág a ještě se přitom bavit s pozoruhodnými jevy kolem černých děr.

Když selžou obranné mechanismy bílých krvinek stane se krev hlavním roznašečem patogenů po těle. Vyčištění krve a to i v případě že jsou infekcí napadeny orgány, zvýší naději na přežití. Nově vyvinutá umělá bioslezina umí dostat z krve escherichie, styfylokoky i obávanou Ebolu.

Hendikepovaným sportovcům, jakým je například beznohý Oskar Pistorius, již bylo povoleno s protézami startovat i na olympiádě. Kde všude asi najde uplatnění nový batoh z Arizony?

Na Wisconsinské univerzitě podle starého konceptu vyvíjejí převratný elektromotor, který nespoléhá na magnetismus, ale na elektrické pole.

Jsou viditelné prostým okem, ale z radaru zmizí. Ano, mluvíme o neviditelných letounech typu B-2, F-22, ale nově i o větrných elektrárnách. I ty mají být vybaveny technologií stealth. Bude to drahé, ale bude to k něčemu?

Každý asi ví, že se lidstvo pokoušelo vyslat poselství mimozemským civilizacím. Radiový signál byl vyslán z Areciba. Desky s informacemi o lidstvu pak mělo na sobě několik amerických sond. Co bylo jejich obsahem, jak je měli případní nálezci rozklíčovat?

O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat.

Lidé v našem bezprostředním okolí se dělí na tři typy (což samozřejmě netvoří žádný velký reprezentativní vzorek populace). První, zřejmě ta nejspokojenější skupina, se soustředí na dění na povrchu zemském a nemá čas ani náladu sledovat, co se děje nad našimi hlavami. Ta druhá bývá už všemi těmi mediálními titulky o průletech asteroidů znuděná, a ta třetí naopak žije v obavách, že s každým dalším rokem takových zpráv přibývá. Co se to s naší starou dobrou sluneční soustavou děje?

Lov temné energie nabírá na obrátkách. Drásající záhada astrofyziky plodí pořádně divoké hypotézy.

…ale rozhodně ne ten největší z největších

Na Jupiterově měsíci Europě nejspíš funguje desková tektonika, připomínající pozemskou. Jenom je to všechno o ledu. Teď máme o důvod víc vypravit na Europu šikovné průzkumné sondy.

Přes veškeré pokroky v medicíně u melanomu s metastázemi už třicet let platí, že pravděpodobnost celkového přežití se počítá pouze v měsících. Tlumení funkce proteinu, který v programované buněčné smrti hraje první housle, to nyní mění. U jedné z nejagresivnějších forem rakoviny, léčba zaměřená na jeden z buněčných proteinových receptorů, dokáže dělat v řadě případů téměř zázraky.

Naše Mléčná dráha a sto tisíc okolních galaxií tvoří nadkupu galaxií Laniakea, o velikosti 520 milionů světelných let. Gravitačním centrem nově definovaného útvaru je slavný Velký atraktor.

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická již dvanáct let. Tím letošním je čáp. Ornitologové ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku a firmou Swarovski Optik uspořádali soutěž. První místo získal uherskohradišťák Petr Salinger. Blahopřejeme.

Až na světlé výjimky k jakým patří možnost z melanomových buněk naklonovat nový organismus, je melanom na obtíž. Patří totiž k těm nejagresivnějším formám rakoviny, která si z chemoterapie nic nedělá. Nám, co máme na kůži to, čemu se se říká mateřská znaménka, osud spolu s nimi nadělil také čtyřnásobné riziko vzniku této nemoci.

Podivuhodné mochomůrkoidní dendrogramy z kontinetálního šelfu v Tasmánském moři prý nepatří do žádné ze známých skupin mnohobuněčných živočichů.

…jak ukázaly jejich stopy

Aktualita o výzkumu komety 67P sondou Rosetta poněkud netypicky.

O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva.

Důvtipný experiment s mechanismy čínské cenzury internetu poodhaluje hloubi obav a záměrů státní moci v Číně.

Astronom ze SETI stále nachází smysl ve hledání mimozemských civilizací, i když je prozatím zhola neúspěšné.

Ve Fermilabu spustili Holometer, který by mohl odhalit holografický šum kvant prostoru. Jestli uspějí, tak žijeme ve kvantovém hologramu.

Plovoucí plasty mají tendenci se hromadit v určitých lokalitách. Australští vědci nyní zjistili, že podobných míst, jako je „Velká pacifická skládka“ a které vymezují oblasti v nichž se oceánské vody vzájemně mísí jen velmi málo, je nejméně sedm.

Ohromný oceán vody nasáklý do zemského pláště možná vyvolává postupné zrychlování deskové tektoniky. Její rychlost se prý za poslední 2 miliardy let zdvojnásobila.

Prechody pre chodcov sú dôležité pre bezpečnosť v doprave. Chodci pri dopravnej nehode pravidelne utrpia najväčšie poranenia a ich zvýšená ochrana je opodstatnená. Niektoré ochranné opatrenia však bývajú aj prehnané a prinášajú zbytočné náklady a ekologickú záťaž. Napríklad mnohé prechody pre chodcov.

…a filmy z 60. let se tedy mýlily

Záhadné polovičaté a vápníkem bohaté supernovy z galaktických periferií by mohly vznikat při kataklyzmatických srážkách bílého trpaslíka s neutronovou hvězdou.

Koncem září, přesněji 29., oslaví největší evropská laboratoř částicové fyziky 60. výročí svého založení. Laboratoř se stala nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě. Ve své historii má řadu objevů, i nobelovských. Posledním je potvrzení existence Higgsova bosonu, které umožnilo konečně v minulém roce ocenit předpověď této částice Nobelovou cenou. Za tímto posledním úspěchem stojí v současnosti největší urychlovač na světě LHC.

V době, kdy největší laboratoř částicové fyziky slaví 60. výročí svého založení, je docela vhodné si zopakovat, jak se vyznat v té velmi pestré mozaice částic, které vytváří náš svět. To nám usnadní orientaci v článcích, kterých se v době výročí této instituce objeví celá řada.

Ve Vídni kvantově zobrazili šablonu ve tvaru kočky s pomocí entanglovaných párů infračerveného a červeného fotonu. Erwin Schrödinger by se jistě divil.

Nedávno jsem dostal od čtenáře dotaz, proč se už nikde nepíše o aktuálním dění okolo čínské mise Chang’e-3 a jejího šestikolového vozítka Yutu. Jelikož by tato tématika mohla zajímat více našich čtenářů, vznikl tento článek, který shrne problémy, které tuto misi provázejí.

S překážkami života se každý vyrovnává po svém, univerzálně oblíbené jsou však drogy, zejména ty legální jako alkohol či nikotin. Jedním z velkých životních stresů je provdat dceru, oženit syna. Od jistého věku začne mysl rodičů okupovat strach. Obava, že jejich dítě zůstane na ocet. Začátek jakékoliv konverzace: "Už sis někoho našel?" ničí vztahy mezi rodiči a dospělými dětmi kdekoliv na světě. Někde má však tento strach velmi reálné důvody.

Přesněji řečeno nejvíce přímo zchlazené molekuly na světě. V magnetooptické pasti je zchladili na nový rekord, teplotu 2,5 tisíciny stupně nad absolutní nulou.

Zatím je příliš brzy na detailní článkek o povaze komet, neboť podrobný výzkum 67P Čurjumov-Gerasimenko je teprve v počátcích. Každým dnem přichází nová data, tak si pojďme jen shrnout události posledních dnů a týdnů.

Autoři sci-fi předestřeli ve svých dílech nejeden způsob rychlé dopravy mezi kontinenty. Od sub orbitálních letů technologií SCRAMJET přes vlaky ve vakuovém tunelu po obří ekranoplány. Ale nadzvuková ponorka?

„P osmatřicítku“ mají dříve narození v paměti, jako nechvalně proslulý doplněk příslušníků Wehrmachtu. Tentokrát ale nejde o pistoli, kterou soukmenovci stres vyvolávali, ale o zbraň stres zahánějící.

Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká.

….tedy přinejmenším někteří

Přinejmenším velmi pravděpodobný. NASA pochytala a s vydatnou pomocí občanské vědy také odhalila pár zrnek prachu, která nejspíš pocházejí z oblastí mimo naši Sluneční soustavu!

Pokud patříte mezi šťastné majitele rodinného domu a zničehonic vás překvapí rána na střeše, poté, co si pomýslíte něco nehezkého o sousedovic dospívajících capartech, zkuste se přesvědčit, jestli nejde o pozdrav z dálav našeho slunečního systému. Vím, pravděpodobnost takové události je asi stejně velká, jako že vyhrajete dva týdny po sobě první cenu v národní loterii, ale přece...

Shakespeare z něj udělal hrbatou vraždící zrůdu. Existuje ale i pohled nezatížený nánosem zostuzovací propagandy dynastie Tudorovců završené nadšenectvím viktoriánské éry. Jasno do věcí postupně vnáší výzkum kostry vykopané před pár lety na parkovišti ve městě Leicester.

…aneb Další pomůcka, jak si jej lépe představit

Na Harvardu postavili a vycvičili smečku 1024 kilobotů, kteří navzdory jednoduché konstrukci ovládají zajímavou kolektivní umělou inteligenci. Chytrá hmota je zase o něco blíž.

Včelám rostliny signalizují, z kterého květu byl nektar vysát a z kterého ne, elektrickým polem. Umí dát echo o svém napadení těkavým methyljasmonátem po němž sousedky začnou do svých listů pumpovat jedovaté látky. Podobným způsobem probíhá domluva rostlin s predátory svých predátorů. Jsou i rostliny, které slyší. Když jim pustíte ze záznamu zvuk chroupající housenky, začnou se preventivně bránit. Američtí vědci z Virginie a Pennsylvanie teď asi odhalili další komunikační kanál rostlin. Vyměňují si informačně bohaté molekuly mRNA.

Červení trpaslíci patří mezi nejobvyklejší typy hvězd ve vesmíru, a takřka každá z nich může mít svůj planetární systém, z nichž některé planety se nachází v obyvatelných zónách. Tam může mít život největší šanci uchytit se a rozvíjet se. Tak tomu alespoň tvrdí nová studie uveřejněná v nternational Journal of Astrobiology.. Podle vědců to zvyšuje možnost nalezení života mimo naši mateřskou planetu.

Fantaskní bezkřídlí pakomáři Belgica antarctica jsou největšími místními obyvateli antarktické pustiny. Jejich genom přitom obsahuje pouhých 99 megabází. Milovníci extrémů se obejdou bez značné části odpadní DNA.

Po roce opět znovu. Mediálně zdatný Hraniční institut ždímá z exotických výzkumů mnohovesmíru a čtyřrozměrných černých děr všechno, co se jen dá prodat.