Ačkoliv se Země krátce po svém vzniku nesmírně divoce srazila s protoplanetou Theia, neroztavila se asi tehdy na kouli lávy úplně celá. Zdá se, že část Země přežila z nejstarších časů, i když to musela být opravdu šílená srážka.

Je to dobré, alebo zlé? Ak by to znamenalo, že vývoj vedy je taký rýchly, že za desaťročie treba zmeniť asi pätinu pravidiel pre liečbu, bolo by to výborné. Ale ak by išlo prevažne o korekcie predchádzajúcich omylov...

Německý synchrotron COSY potvrdil existenci extrémně krátkověkého a stejně tak zajímavého dibaryonu, exotické formy hmoty tvořené šesti kvarky.

Lešení z nanometrových trubek, vylepšené na jednom konci o hydrofilní a na opačném o superhydrofobní povlak, připomíná kartáč, kterým lze vychytávat molekuly vody i ze vzduchu v aridních oblastech.

Soustava radioteleskopů ALMA poodhalila záhadu temných gama záblesků. Zřejmě se odpalují v prostředí hustého kosmického prachu, který pohlcuje jejich dosvit.

Využít nové technologie naplno, počítat s nimi už od samého počátku a dát tak kosmickým lodím konečně pořádný nádech 21.století se nyní snaží Boeing se svým připravovaným strojem CST-100 ve spolupráci s lídrem na trhu s mobilními telefony, firmou Samsung.

Abych hned na začátku článku uvedl věci na pravou míru – na dalších řádcích se nebudeme věnovat avizovaným švestkám, ale salátu. Nicméně kdo ví, třeba právě v těchto týdnech začíná nová éra kosmického zahradničení a jednou se dočkáme i těch švestek.

Současnou hladinu teplot jsme dosáhli na začátku 90.let a od té doby (pomineme-li výbuch sopky Pinatubo) se oteplování ČR zastavilo. Ačkoli se koncentrace CO2 zdvojnásobila (oproti preindustrialnim koncentracim) na teploty v ČR to nemělo vliv.

Turingův test pokořil simulátor třináctiletého chlapce Eugena Gootsmana. Jedni to vidí jako historický úspěch počítačových věd, druzí upozorňují na možné nedostatky.

Hvězda HV 2112 se stala oficiálně prvním červeným veleobrem s neutronovou hvězdou v břiše. Objekty Thorne-Zytkow vkročily do reálného světa.

V 19. století byl cukr poměrně drahou surovinou pro výrobu cukrovinek. A tak se při jejich výrobě určité množství cukru zcela běžně nahrazovalo sádrou nebo drceným vápencem nebo síranem vápenatým.

…aneb Jak se to má s viviparitou sauropodů

Bývá zvykem, že na velkých akcích, jako je například nadcházející mistrovství světa ve fotbale v Brazílii, provádí slavnostní výkop nějaká celebrita. Ale kdo se postaví ve čtvrtek 12. července večer k balónu, tak to vážně neuhodnete.

Ne, nejde tentokrát o Panenský (panický) Galactic miliardáře Richarda Bransona. Tento je spíš na zálety, než na krátké suborbitální lety, je to totiž nový typ kondomu.

Astronomy zaskočila planeta, která je kamenná jako Země a přitom váží tolik, jako 17 Zemí. Jen škoda, že tahle podivuhodná planeta má povrch roztopený na více než 200 stupňů Celsia.

Jsou v galaktických jádrech supermasivní černé díry anebo ještě zajímavější červí díry? Zatím je to jen bláznivá hypotéza, za pár let ale bude jasno, díky připravovanému zařízení GRAVITY,na soustavě dalekohledů Very Large Telescope.

Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.

V noci na 28. května rozezněl přístroje kosmické observatoře Swift ohromující gama záblesk, přilétající z Galaxie v Andromedě. Anebo ne?

Budeme také mít elektrody v mozku, když to při učení opic tak dobře funguje?

Neurovědci si hráli s pamětí geneticky upravených potkanů. Dokázali jim vložit špatnou vzpomínku na elektrickou ránu, vymazat ji a pak zase obnovit. Naše znalosti o paměti se rozšiřují.

V posledních dnech bylo v komunitě fanoušků kosmonautiky hodně živo. Diskuse se točily hlavně kolem toho, co zase SpaceX chystá. Firma, která je známá svým propracovaným systémem PR totiž oznámila, že odhalí Dragon V2, tedy novou generaci osvědčené lodi, která v posledních letech vozí zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Okamžitě se začalo proslýchat, že „vé-dvojka“ bude pilotovaná loď – a spekulace se potvrdily.

…tisíce kilometrů od sebe

Je to s podivem, že ani v 21. století nejsou námořní piráti pouze na stránkách dobrodružných knih. Jenže zatímco se dříve plavili pod černou vlajkou v dřevěných korábech se třemi řady děl po bocích, dnes mají malé a rychlé čluny ze dřeva a právě to je problém.

Deset animovaných desetiminutových videí, která se povedla a jejichž formát je excelentní.

Zdánlivě zapeklitá otázka má prý se základními znalostmi planetárních věd vcelku jednoduché řešení. Pokud si ale myslíte, že budou stačit prsty na rukou, tak jste na velkém omylu.

Laser-plasmové urychlovače s brázdovým polem by mohly být průlomem v technologiích urychlování částic. Klíčovým trikem je skládání mnoha méně výkonných laserů namísto jednoho extrémně výkonného.

Myšlenka, dát si na střechu turbínu, je stará a dobrá. Zatím jí nebyly nakloněny dvě věci - malá účinnost těch malých a velká hlučnost těch velkých. Parta z Rotterdamu, říkající si "R & D", se shlédla v nákresech jakéhosi řeckého Archiméda a vznikl z toho „Liam“ - tichý domácí větrník.

V ohromné eliptické galaxii M87 vystopovali splašenou hvězdokupu HVGC-1, které se velikou rychlostí řítí z galaxie pryč. Odpálily ji nezměrné gravitační síly dvojice supermasivních černých děr z nitra galaxie M87?

Na sopce Arsia Mons mohly před 210 miliony let sopečné erupce pod ledovcem vytvořit jezera kapalné vody, která by přetrvala stovky, snad i tisíce let. S trochou štěstí se do nich tehdy mohl slézt marťanský život.

Víra evoluci zrovna moc nemusí. Paradoxně ale právě jí vděčí za svůj vznik. Náboženské instinkty si neseme v sobě z prehistorických dob. Umožňovaly nám přežít.

Změna názoru na pozoruhodnou karbonskou fosilii přináší důkazy o prvohorních kluzácích z říše hmyzu.

Představte si, že můžete získat snímek jakéhokoliv místa na Zemi z oběžné dráhy, který není starší než deset minut.

Co kdyby se nám povedlo udržet červí díru natolik dlouho, že skrz ní projde světelný signál? Pak bychom mohli komunikovat napříč prostorem a možná i časem. Luke Butcher z Cambridge navrhuje využít Casimirovu energii kvantových fluktuací.

Firma SpaceX to se znovupoužitelností svých komponent myslí vážně. Jejím dlouhodobým cílem je vypilování motorického přistávání tak, aby se nemusely používat žádné padáky. Každý fanoušek kosmonautiky asi zná zařízení Grasshopper (Luční koník), které je zaměřené právě na testování motorického přistávání prvního stupně rakety Falcon9. Nyní SpaceX odtajnila další krok vpřed. Tentokrát nese projekt krycí jméno DragonFly, tedy přeloženo do češtiny Vážka.

Dobře se to čte, když se hned v úvodu uvede, že základem jsou poznatky indické medicíny z doby před 4500 lety a jak už Staří Hindové velebili “darakchasava” (kvašenou šťávu z červených hroznů) případně z novější Bible, kde červené víno je oslavováno jako „dar Boží“. Když se to správně podtrhne vědeckými poznatky o blahodárném vlivu resveratrolu na tlumení zánětů, snižování rizika kardiovaskulárního onemocnění a rakoviny, nedá moc práce si ospravedlnit i jisté poklesky. Rozsáhlá studie Američanů v níž sekundovali Španělé a Italové nám to ale chce všechno vzít. Prý to je jeden velký humbuk.

Ve Stanfordu vyvinuli kardiostimulátor pro králíka, který je velikosti zrnka rýže a pohání ho energie z elektromagnetického záření o vysoké frekvenci. Už se připravuje verze pro lidi.

Téměř mytologický problém částicové fyziky, který byl dlouhá desetiletí považován za neřešitelný, teď najednou směřuje k experimentu se srážečem fotonů. Vyrobíme elektrony a pozitrony z čirého záření?

Na houpačce by se pobavil jen kdyby si s ním chtělo hrát 14 slonů současně. A jak by dopadlo jeho porovnání s největší velrybou?

Pokud se na poslední chvíli nestane zázrak, tak konspiračními teoriemi opředenou stanici výzkumu ionosféry HAARP v půlce června zavřou.

…nová studie to naznačuje

aneb von Däniken měl pravdu.

V CERN (Centrum evropského (sub)jaderného výzkumu) u Ženevy se vážně začíná diskutovat o příštím velkém urychlovači pro budoucí generace částicových fyziků. Uvažuje se o kruhovém urychlovači o obvodu 80 až 100 km, v němž by se s velkou pravděpodobností opět srážely protony s protony, jako je tomu již v případě stávajícího kruhového urychlovače LHC (Large Hadron Collider).

Neuropsycholog Gabriel de la Torre to zjišťoval dotazníky mezi studenty a dospěl k názoru, že rozhodně ještě nejsme. Otázkou ale je, jestli je vůbec možné se na takovou věc smysluplně připravit.

Dvoukilová mnohonožka běhá třiceti kilometrovou rychlostí a unaví se až po dvou hodinách.

Na hrobech padlých se objevuje zkratka R.I.P. - rest in peace, odpočívej v pokoji. Co ale, když hrobem jsou temnoty hlubokého oceánu a ten padlý je autonomní robotická ponorka? Odpočívej v hlubině mi přijde výstižnější.

Prvním, kdo ho dal na papír, byl Američan Robert Goddard. Pak ho ale začaly více zajímat rakety, navíc dostal tuberkulózu a rakovinu a umřel dříve, než s tím stačil něco udělat. Jeho ženě se ale podařilo toho většinu z poznámkových bloků v pozůstalosti vyčíst a chytře to nechala patentovat. Protože to bylo ještě v době, kdy nemuselo být všechno „super“, tak to odborníci znají spíše pod pojmem vactrain.

Planeta HD 162826 ve vzdálenosti 110 světelných let je zřejmě prvním dávno ztraceným a objeveným hvězdným sourozencem našeho Slunce. Kdepak asi jsou zbývající stovky a tisíce?

Povím vám jednu příhodu, co se mi stala s naším malým chlupatým a všemi milovaným psím přítelem, jorkšírským teriérem Dennym.

Illustris, výpočetně náročná simulace vývoje kostky vesmíru o hraně 350 milionů světelných let, už prý docela připomíná skutečný vesmír.

…objeven v Číně