Kvantová mechanika připouští červí díry a možná s jejich pomocí vyřeší paradox ohnivé zdi černých děr. Z astronauta padajícího do černé díry by tedy asi přece jenom byla nudle a ne škvarek.

U žen, které prožily havárii ve Fukušimě I v nejvíce zasažených oblastech v raném dětském věku, se celoživotní riziko rakoviny štítné žlázy zvýšilo o 70 %. Tato informace se uvádí v nedávné studii Světové zdravotnické organizace. Toto číslo se může zdát velice velké, ale podívejme se, co ve skutečnosti znamená.

Jejími radami se v uplynulých 66 milionech letech přestalo řídit devatenáct skupin savců a všichni na to doplatili.

Dlouhodobý a systematický výzkum Venuše přináší své další ovoce.

Přestože mezi odborníky stále ještě existuje intenzivní odboj vůči konceptu mnohovesmíru, poslední dobou se začínají objevovat hlasy, že vlastně řeší kritické problémy fyziky od nepatrných částic až po hluboký vesmír. Prosadí se nakonec představa, že žijeme ve výstřední bublině mnohovesmíru?

Vysokoenergetické záření černých děr (prozatím) objasnila nová studie NASA.

Doposud velmi hypotetickou a zároveň intenzivně hledanou částici se čtyřmi kvarky nejspíš ulovili v Japonsku a v Číně. Je objevená částice Zc(3900) doopravdy bizarním tetrakvarkem anebo jen přeludem ze stínů částicové fyziky?

Světe div se, nesmírně pomalý a rozvážný pohyb kontinentů o sobě dal vědět u evropského pobřeží Atlantiku. Takříkajíc v přímém přenosu tu vzniká subdukční zóna, kde se zanoří oceánská kůra pod pevninskou. Nakonec se tu zřejmě srazí dnešní Iberský poloostrov s východní Severní Amerikou, tak za 220 milionů let.

Hezký dárek nám dal astrofyzik Brent Tully ke svým 70. narozeninám. Na konferenci ve Francii jeho tým předvedl zatím nejpřesnější dynamický trojrozměrný obraz vesmíru se všemi galaxiemi.

Po roce se opět vrací projekt Avatar, který počítá s nesmrtelností lidského vědomí v robotických tělech. Dosáhneme věčnosti jako hloubaví androidi?

U přežírajících se zvířat pokusy se zavedenými elektrodami do mozku dopadly nadmíru dobře. První pokusy na lidech ale už ne.

Spalováním uhlí nejenže přibývá skleníkových plynů. Ale také z atmosféry mizí kyslík. Neblíží se den, kdy lidstvo kvůli hypoxii upadne do mdlob jako v pohádce o Šípkové Růžence?

V Ženevě už ve zkušebním provozu jezdí elektrické autobusy, které se dobijí vždy v zastávkách. A stihnou to za 15 sekund. Stane se systém TOSA blízkou budoucností městské hromadné dopravy?

V letních měsících dochází k otevření posledních dvou doposud uzavřených evakuovaných oblastí v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I. V červnu se otevřela Futaba, na jejichž územích postižená elektrárna leží. Zároveň došlo k výraznému snížení radioaktivity na všech územích a zmenšení rozsahu silně zasažených oblastí. Zpráva UNSCEAR také ukazuje, že zdravotní rizika plynoucí pro obyvatelstvo i pracovníky elektrárny z radiace z havárie jsou velmi nízké. V samotné elektrárně se dokončuje příprava na vyklizení paliva z bazénu čtvrtého bloku a připravuje se vyklizení bazénů i u dalších zničených bloků.

Vo svete sa pripravuje alebo už prebieha hneď niekoľko klinických štúdii, ktoré sú po 50- ročnom výskume a vývoji posledným krokom pred uvedením inzulínovej pumpy s uzatvorenou regulačnou slučkou, nazývanej umelý pankreas, do bežného používania. Po dlhom vývoji sa tieto zariadenia dostali na takú úroveň, že dokážu regulovať hladinu glukózy v krvi lepšie, ako inzulínové pumpy, riadené pacientom. Je to prelomový krok v liečbe cukrovky 1. typu, ktorá postihuje hlavne deti a mladých ľudí.

Už hodně dlouho se předpovídá brzký nástup vodíkové ekonomiky, která vytlačí současnou „benzíno-naftovou“. Když pomineme křečovité snahy prosadit nedotažené technologie do reálného provozu, ať to stojí co to stojí, máme tu jeden podstatný zádrhel – levnou výrobu vodíku. Zde by mohl pomoci nanočásticový katalyzátor chemiků z Penn State Univerzity.

Teoretičtí fyzici z Vanderbiltu navrhují, že temnou hmotu tvoří Majoranovy fermiony s magnetickými anapóly. Kvůli jejich výstřední povaze je není snadné objevit, mohly by je ale doložit či vyvrátit již běžící experimenty hledající temnou hmotu, například XENON100.

Možná se neshodneme na tom, zda byl neptačím dinosaurem, praptákem, ptakosaurem či dinokurem, ale zato už bezpečně víme, jaký vzor byl před 150 miliony let u nich v módě.

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Co to asi postavili lidé starší doby bronzové?

aneb znovuobjevení a patentování kola

Pokud nedošlo k mýlce, tak analýzy poměru izotopů uhlíku C12 a C13 prokazují biologický původ mikrostruktur z Farrelova kvarcitu a zřejmě i starších podobných nálezů v západní Austrálii a také jižní Africe. Nalezli jsme plankton z úsvitu života?

Američtí mozkoví detektivové z Gladstone Institutes jsou přesvědčeni, že za naší schopností si poznané také zapamatovat, stojí přemísťování bílkoviny Arc. Píší o tom v nejnovějším čísle časopisu Nature Neuroscience.

V prachoplynovém disku systému Oph IRS 48 existuje oblast, kde se shromažďuje větší prach a slepuje se tu do větších těles. Nalezli jsme klíčový prvek mechanismu vzniku planet z drobných zrnek prachu.

Mají i nemají. A ti, co ho zpočátku mají, se činí aby ho neměli, takže z toho co měli, nakonec nic nemají.

Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.

Zcela zásadně. Pokusy na lidech nejsou příliš oblíbené a tak vědci využili šťastnou náhodou vzniklou značku radioaktivního uhlíku C14 z atmosférických jaderných testů. Díky němu lze datovat neurony v mozku.

Další lander NASA k dobývání planet a měsíců bez atmosféry.

Nesmírně náročné porovnání infračerveného a rentgenového pozadí vesmíru ukazuje, že v mladém vesmíru byly černé díry nesmírně činorodé. Jejich energie z jedné pětiny přispěla k dnes pozorovanému infračervenému pozadí vesmíru.

Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

aneb jak využít domácí „wifinu“ k něčemu jinému, než k čemu byla určena.

Kde se na Zemi před 3,5 miliardami let vzal fosfor nezbytný pro vznik ribonukleových kyselin? Mohl přiletět s železnými meteority, které obsahují fosfidový minerál schreibersit.

Ionizující záření. V době, kdy se začínají objevovat spekulace o letu lidské posádky na Mars, se jím vědci zabývají stále důkladněji.

Synchrotronová pracoviště odhalují strukturu římského podmořského betonu, který odolal oceánu už 2 tisíce let. Snad se nám konečně povede v tomto směru Římany důstojně napodobit.

Matematik z hedgeového fondu navrhuje vytvořit Teorii všeho jako estetický matematický konstrukt a až poté její rovnice pasovat na reálný svět. Jak se osvědčí jeho Geometrická jednota v souboji se superstrunami či smyčkovou kvantovou gravitací?

Kanadská vědkyně našla na arktickém ostrově pod ustupujícím ledovcem z malé doby ledové zbytky zmrzlých mechů, játrovek a dalších organismů. Nyní se znovu zazelenaly. Objev dokumentovaný obrázky zveřejnil sborník americké Akademie věd. Uhlíkové datování potvrdilo, že podchlazené buňky si uchovaly viabilitu i po 400 letech strávených ve tmě.

Vývoj nanostruktur z grafenu za asistence nekontaktní mikroskopie atomárních sil neplánovaně přinesl úchvatné obrázky organických molekul. Jako kdyby ožila učebnice organické chemie.

V akustických projevech savců lze zaznamenat jemné změny, které korelují tělesnými parametry. Angličtí vědci zjišťovali, jak se ve schopnosti vnímat jemné hlasové rozdíly liší muži a ženy a zda se tato schopnost podepisuje na preferenci při výběru partnera.

Jak se zbavit hlasu uvnitř hlavy? Stačí vytvořit počítačového avatara, který ten hlas co nejlépe vystihuje a pak ho nechat ovládat zkušeným terapeutem. První výsledky vypadají velmi dobře.

Že zvýšenie telesnej teploty má nejaký význam pre organizmus pri zvládaní infekcie, je nepochybné. Nič však nie je zadarmo a aj prikúrenie v tele niečo stojí. Okrem toho, dosť z toho, čo človek zdedil po svojich prapredkoch, sa síce hodilo pre život v divočine, ale stratilo význam v civilizovanom svete.

Těžko říct, ale pokud to opravdu dělají, pár věcí by se tím vysvětlilo. A pozemšťanům by nesmírně stouplo sebevědomí, protože bychom měli planetární klima v kapse.

Nejspíš je konec pochybnostem. Analýza obětí Justiniánského moru na území dnešního Bavorska potvrdila zlovolné bakterie Yersinia pestis jako původce této strašlivé pandemie. Východořímskou říši rozvrátil mor.

Není vyloučeno, že temná hmota není jenom jedna. Část temné hmoty by mohla zahrnovat temné protony, temné elektrony, vyzařovat temné fotony a také se hroutit do temných disků, jako to dělá viditelná hmota. Tak to alespoň vidí koncept temného hmoty dvojitého disku.

Ruští vědci je měli najít na Sibiři, čímž se přiblížila možnost vytvoření živého mamuta. Tak to zaznělo včera v hlavních večerních zprávách. A protože lidé naší nejsledovanější televizi hodně věří, blud o živých buňkách z dob pleistocénu se šíří jako lavina.

Jihoameričtí mravenci druhu Nylanderia fulva zaplavují jižní oblasti Spojených států a masakrují místní mravence, včetně dřívějších invazních mravenců Solenopsis invicta. To není válka, to je genocida!

Kickstarterová kampaň ARKYD: A Space Telescope for Everyone společnosti Planetary Resources nabízí možnost přispět na vypuštění malé orbitální observatoře a získat tím 30 minut pozorovacího času zvolené části vesmíru. Prozatím si nevedou špatně.

Původci malárie se uvnitř hostitele navzájem domlouvají pomocí váčků obsahujících genetické informace i proteiny. Pokud se nám povede jejich komunikaci narušit, mohli bychom získat nové zbraně proti zhoubné malárii.

… aneb nový malý ornitopod z Alberty

Měli by bez větší újmy přežít požár i nějakou dobu pod vodou a i když je příroda vybavila velkýma očima, nestačí to. Při výpravách za snížené viditelnosti se špatně orientují, bloudí a vystavují se velkému nebezpečí. Proč to dělají?

Proč ne. Rentgenové signály milisekundových pulsarů vypadají slibně. Pokud se odvážíme dál do vesmíru, budeme potřebovat solidní autonomní navigaci, nezávislou na pozemských přístrojích.

Tedy prozatím alespoň světélkující plevel. Huseníček rolní, oblíbená modelová rostlina molekulárních biologů, se zřejmě stane první GM rostlinou vytvořenou díky crowdfundingu.