Přemýšlení o bohu vás může uklidnit, takže začnete dělat méně chyb, praví se v publikaci zveřejněné v časopisu Psychological Science, vydávaném Asociací psychologů.

Objev populací zplanělé geneticky vylepšené řepky kolem cest v Severní Dakotě rozvířil letní debaty o nebezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin. Máme se opravdu bát strašlivých superplevelů, které pohřbí naši ustrašenou civilizaci?

Izraelští vědci tvrdí, že z obyčejných vzorků krve stanovujících hemoglobin lze zjistit, zda nám hrozí karcinom tlustého střeva. Na jedno z našich nejčastějších smrtelných onemocnění by nás měl upozorňovat test, který nic nestojí.

Mars je pro exobiology hýčkanou nadějí. Je tím, i z finančního hlediska nejdostupnějším místem pro vytrvalé hledání stop mimozemského života. Již dávno nejde o zelené marťánky s tykadélky, ale o mikroorganizmy. A nemusí být ani živé, stačí i známky jejich dávné existence uchované v kameni.

Stávající bifokální brýle by se mohly radikálně vylepšit díky inspiraci z říše hmyzu.

Rozřezání jediné dostupné fosilie maličkého měkkého živočicha ze silurských vrstev poskytlo zajímavý trojrozměrný obraz. Drakozoon kalumon se do dnešních dnů zachoval díky dávné sopečné erupci, která pohřbila okolí sopečným popelem.

Klony jsou mezi námi. Ale nemusíte se bát, že nás sežerou. Jen si nemůžete být jistí, jestli jste je neměli k obědu.

Na podzim 2009 na veřejnost unikly e-maily vedoucích autorů IPCC. Vrhly nové světlo mimo jiné i na otázku platnosti tzv. hokejkového grafu.

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.

Jihokorejští vědci zveřejnili návod na (zatím laboratorní) výrobu kvalitních a přitom rozměrnějších grafenových vrstev a předvedli příklad jejich perspektivního využití.

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.

Vědci z dvou německých universit si patentovali vůni. Ne do parfémů. Doufají v její aromaterapeutické účinky.

Záhady okolo prionů neberou konce. Američtí a angličtí vědci pomocí extrémně citlivé metody zjistili, že infekční částice nám v mozku vznikají zcela běžně. Buňky je ale dokážou uhlídat. Proces jejich vzniku katalyzuje přítomnost kovu a s jeho přispěním lze i ze zdravé tkáně získat tolik infekčních prionů, že s nimi lze u jiného zdravého jedince přivodit smrt.

aneb konečně něco proti zapáchajícím nohám.

Ani třetí štěrbina nezpochybnila teorii o zvláštním chování kvantových objektů.

Nejen obyvatelná zóna s kapalnou vodou, ale přímo zóna fotosyntézy je podle nové studie německých klimatologů potřebná pro vznik složitého mnohobuněčného života. Přesto takových světů mohou být v Mléčné dráze milióny.

Mechy jsou synonymem pro měkkou podušku, ale jejich život je plný „tvrdé fyziky“. Dokážou se natlakovat na 5 atmosfér a urychlit na 36 000 g.

Někdy se to tak semele, že matka si některé dítě oblíbí a tomu pak věnuje mnohem větší péči. Někteří ptáci to praktikují také, ale straky to dovedly až k bizarní dokonalosti. Zpočátku se starají o všechna svá mláďata starostlivě, jakmile ale nadejde čas, kdy jde rozpoznat pohlaví, nechtěným potomkům pomohou na „onen svět“.

Patří sice mezi menší meteoritické „jámy“, ale geologicky mladý věk a zachovalost poutají intenzivní pozornost vědců.

Robot Ranger ušel za jedenáct hodin 23 kilometrů a překonal tak stávající rekord držený Velkým psem.

Ohromná díra ve středu galaxie roztrhala trojhvězdu, ze které se stala dvojhvězda a nakonec obří hvězda, řítící se extrémní rychlostí pryč od Mléčné dráhy. Hubbleův orbitální dalekohled se stal svědkem neobvyklého vesmírného dramatu.

Na soupisce hmotného dědictví hvězd podobných Slunci jsou i sférické uhlíkové molekuly.

Farmaceutické společnosti se už přes třicet let snaží o náhražky erytrocytů, které by zajistily výměnu plynů, nebyly toxické a nevyvolávaly alergické reakce. Marně. To se ale má nyní změnit. Buňky nové krve jsou funkčně nerozeznatelné od normálních krevních buněk. Jejich zdroj našli vědci v pupečníkové krvi. Podle agenturních zpráv nastal soumrak dárcovství krve a s udělováním plaket Janského by měl být brzo konec.

Nejhmotnější známá hvězda, sídlící v srdci Tarantule, je zatím tou nejzářivější Superstar.

Sonda Cassini pozoruje v Saturnově prstenci F shlukování částic hmoty způsobené gravitačními poruchami, které má na svědomí měsíc Prometheus.

Mezinárodní tým geofyziků z Norska, USA a Německa shrnul mnohé dosavadní poznatky z geofyziky i geologie a pomocí modelu vytvořil mapu, jež by měla odhalit místa, kde se v dostupných hloubkách mohou nacházet ložiska diamantů. Výsledky studie zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

Statisticky průkazná studie potvrzuje blahodárné účinky extáze spojené s psychoterapií při léčbě chronických případů těžké posttraumatické stresové poruchy. Kdy bude extáze k dostání v lékárnách?

Nový typ injekcí by již nemusel aplikovat zdravotník. Pichlavou náplast stačí jen přiložit a mírně přitlačit. Vše se obejde téměř bez bolesti a protože se hroty po aplikaci v těle rozpustí, jde o skutečné „ jednorázovky“ od kterých už nikomu nebude hrozit, že by se od povalujícího zbytku mohl náhodně nakazit HIV,…

Nediplomaticky, ale úpřimně radí Rajendra Pachauri svým expertům a stanovuje pravidla kdo a jak o práci Panelu bude veřejnost informovat.

...už to tak vypadá

aneb jste-li v nouzi, stačí zatřepat.

Kde vzít cenný a tolik žádaný kolagen? Izraelci si ho vypěstují na poli tabáku. Stačí se jenom nebát genetických modifikací. Odpoví Greenpeace kampaní proti frankeinstenovským protézám a želatině?

Astronomové ulovili pozoruhodnou gravitační čočku, v níž kvasar vzdálený 1,6 miliardy světelných let čočkuje mnohem vzdálenější galaxii, od které k nám letí světlo 7,5 miliardy let. Jaké to asi bylo v dobách dávno před vznikem Slunce z mezihvězdného prachu a plynu?

V mnohých oblastech letos postižených záplavami se rozmnožili komáři. Obyvatele přivádějí k zoufalství. Naštěstí ty naše hmyzí upírky nepřenášejí malárii, nemoc, jež doprovází lidský rod doslova od nepaměti a která čítá své oběti i dnes na statisíce až milion ročně. V Evropě jsme souboj s ní prozatím vyhráli, ale lze ji vymýtit úplně? A navíc právě pomocí komárů?

aneb lidskému genu ve spermiích je 600 milionů let a říkají mu BOULE.

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.

Podle vědců se mladé gorily učí při honičkách fair play.

Na cestě ke tkaninám, které mají vlastnosti citlivých mikrofonů i netypických reproduktorů.

Čeští vědci zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, zlepšuje
kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové však vypracovali i postupy, jak v laboratoři připravit embrya z kultury tělních buněk. Z jediné rostliny lze získat tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Technologie se již prakticky využívá: například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální vlastnosti pro zpracování v papírnách.

Soudní dvůr Evropské unie řešil žalobu ve věci DNA technologie vlastněné nadnárodní společností Monsanto. Rozhodl, že patent zaměřený na pěstování geneticky modifikovaných rostlin se na potraviny z nich vyrobené, nevztahuje. I když se dal výsledek sporu očekávat, způsobil v biotechnologickém průmyslu značný rozruch.

Jak přirozené nám přijde, že se dítě časem naučí tak nějak „automaticky“ porozumět slovům a používat je ve správném spojení. Moderní doba ale něco podobného vyžaduje i od přístrojů. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně „učí“ výzkumná skupina Speech@FIT rozeznávat mluvenou řeč počítače.

Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

„Je to první známý případ, kdy se kliničtí lékaři pokusili předejít homosexualitě tak záhy“ prohlašuje Alice Dregerová, profesorka klinické medicíny a bioetiky z Northwestern University Feinberg School of Medicine.

aneb “plachta”, která zajišťuje sondě pohon, navigaci i elektrickou energii.

Běžně je nevidíme. Když se spolčí a zviditelní, štítíme se jich. Ale jejich způsob úniku z nehostinného prostředí z nich dělá velmi zajímavé a možná i sympatické mikroorganismy.

Podle superpočítačových simulací života Mléčné dráhy pocházejí starobylé hvězdy galaktického hala nikoliv z domovské galaxie, ale z trpasličích galaxií, které Mléčná dráha postupně snědla. Zdá se, že žijeme v úspěšném kosmickém predátorovi.

Mít tak něco, co by oddálilo demenci a dalo se to spolknout. A kdyby to ještě mělo dlouhodobý účinek, tak to už by bylo hodno Nobelovky. Andrew Pieper s kolegou Stevem McKnightem z University of Texas možná takovou substanci mají. Látku nazvali „P7C3“. Jde o malou molekulu, která mladým mozkům neurony chrání a starým vrací vzpomínky. Funguje to na potkanech a mělo by i u lidí.

Vědci ze známé Kalifornské university si kreativně pohráli s výpočty a pak pomocí elektronové litografie, napařováním tenkých vrstev nanometrových rozměrů a chemickým „čarováním“ vytvořili miniaturní, volným okem neviditelné vrtulky ze zlata, které jen působením světla dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami.

Podle nové hypotézy vznikají kulové blesky jako halucinace pozorovatelů vlivem silného magnetického pole při úderu specifického typu blesku. Nakolik tato představa odpovídá očitým svědectvím?