Podivuhodné chování související s pojídaní hlav netopýrů, dosud typické pouze pro hladové zombie a zmýleného Ozzyho Osbourna, bylo překvapivě nafilmováno i u šikovných sýkorek koňader.

V máji podstúpil Hubblov teleskop omladzujúcu kúru. NASA zverejnila prvé snímky po oprave, ktorá je definitívne tou poslednou. Astronómovia však hovoria o novom začiatku najznámejšieho a z vedeckého hľadiska najproduktívnejšieho ďalekohľadu.

Svět obíhá další zpráva o multipotentních kmenových buňkách. Tentokrát (ne poprvé) získaných z tukové tkáně dospělých lidí. Zdá se, že liposukce bude prospěšná dvojnásobně – nejen že nás zbaví přebytečného sádla, ale poskytne i náhradní buňky pro opravu poškozených orgánů.

V jedné scéně z Jurského parku můžeme dobře vidět obří tříprstou stopu, zanechanou v blátě obávaným tyrannosaurem. Dnes známe pouze několik stop velkých dravých dinosaurů, které přesahují svojí délkou 80 cm. Až donedávna patřil primát právě stopám velkých tyrannosauridů, to by se však mohlo změnit s novým fascinujícím objevem z Maroka.

Unikátní mechanismus, který stojí za evolučním přežíváním Y chromozómu, může být odpovědný za rozličné sexuální poruchy - od ztráty tvorby spermií až po Turnerův syndrom.

Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?

Podařilo se fyzikům experimentálně dopadnout doposud se pohřešující magnetický monopól?

Na fyzických schopnostech a paměti potkanů se vysoce kalorická dieta projeví již po devíti dnech.ˇ

Pěstní klíny vyráběli pravěcí lidé na zdejším území již před devíti sty tisíci lety. Dovednost tvořit nástroje náročnou levalloiskou technikou byla rozšířenější, než se dosud předpokládalo.

Američtí vědci odhalili lék, který si poradí s nejzákeřnějšími nádorovými buňkami. Tzv. kmenové rakovinné buňky stojí u zrodu nádoru a pohánějí jej k růstu. Zároveň vzdorují léčbě a mají na svědomí „návraty“ rakoviny poté, co se choroba zdála poražena.

...aneb jak amatér z Čech k pěknému obratli přišelˇ

Kapr lysec se objevil ve středověkých klášterech v Anglii, kde mniši selektivně vybírali do chovu jedince s malým počtem šupin. Dnes lysec patří mezi tradiční chovnou rybu i na Třeboňsku. Současné biology však zajímalo, co v genomu kapra způsobilo jeho „lysost“. Výzkum jim poskytnul zajímavou odpověď.

Bakteriofágy napadající sinice mají vlastní extrémně šikovný systém na výrobu kyslíku, kterým udržují na živu vyřízeného hostitele. Při tom vyrábějí kyslík a rozhodně ne málo.

Nielen na cestách, ale aj v medziľudskej komunikácii existuje niečo ako „bezpečná vzdialenosť“. Ak nám niekto naruší jej hranice, automaticky v nás spustí alarm nepríjemných pocitov. Tento osobný priestor stráži malé mozgové centrum a výnimky udeľuje len tým najbližším.

Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z nichž pak vznikají nervové buňky mozku. Jeho hlavním aktérem je tzv. skákající gen označovaný genetiky jako LINE1 nebo jen L1.

Je sexuální aktivita mezi příslušníky téhož pohlaví defekt, který představuje evolučně slepou uličku? Anebo najdeme v přírodě příklady toho, kdy se živočichové domohou homosexuálními vztahy významné evoluční výhody? Na podobné otázky bude hledat odpovědi pořad Českého rozhlasu Leonardo „Vstupte!“ vysílaný v premiéře 4.9. 2009 od 11 hodin. Pořadem provází Jaroslav Petr.

S křečky toho máme společného víc, než jen nutkání dělat si zásoby. Je to i slabost pro opojení. Křečci se alkoholiky stávají dobrovolně a rádi. Stejně jako jim, i nám alkohol posouvá chod biologických hodin a nabourává synchronizaci denních aktivit. Vzniklé problémy křečkům přetrvávají i poté, co abstinují.

Mladí lidé mají sklon ke zbytečnému hazardování se zdravím a životem. Zkoušejí, co s nimi udělá alkohol nebo drogy, pokoušejí osud za volantem automobilů či při adrenalinových sportech. Jen ve Spojených státech připraví „mladická nerozvážnost“ ročně o život 27 000 lidí ve věku od 10 do 24 roků.

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.

Přes 270 vědců a odborníků zaslalo otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém ji vyzývají, aby přehodnotila svůj postoj ke globálnímu oteplování. Upozorňují, že atmosféra se už deset let neotepluje, ba naopak. Političce vytýkají, že příliš snadno uvěřila v tvrzení o globálním oteplování, aniž by si předtím ověřila fakta.

Britští vědci připravili inhibitory, které pomáhají zdravým buňkám zastavit bujení buněk nádorových. Alespoň v laboratoři.

Pokud jde o výběr partnera na potenciální pohlavní styk, jsou ženy stejně vybíravé, jako muži. Hodně závisí na tom, jak se jim zdáme atraktivní. Posuzování běží nezávisle na dvou úrovních.

Podle všeho ano. Neurologové z King’s College London přišli na to, že psychopati mají abnormality v uncinátním fascikulu bílé mozkové hmoty, který spojuje amygdala a orbitofrontální kůru mozkovou.

Před pár týdny prošla sdělovacími prostředky zpráva o kolizi Jupiteru s cizím kosmickým tělesem. Srážky obra Sluneční soustavy s většími planetkami či kometami jsou spíše vzácné, vyskytují se obvykle jednou za několik století. Zatím poslední velký kosmický karambol zažil Jupiter v roce 1994, když na něj dopadlo 22 úlomků jádra komety Shoemaker-Levy 9.

Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.

V laboratořích University v Texasu testují fotovoltaický materiál, který se bude na povrch nanášet jednoduše – například tiskem, nebo sprejováním. Mělo by jít o základ pro nový typ velkoplošných a levných solárních článků, které by v budoucnu mohly pokrývat střechy, nebo i stěny a okna budov.

...aneb malé ohlédnutí za (doslova) velkou filmovou postavou.

Plány na pilotované lety NASA jsou v troskách. Totální ztráta motivace a finanční krize vykonaly svoje. Pomohou soukromé firmy nebo třeba institut futuristických projektů?

62 letá Francouzka z Kamerunu přivezla z africké domoviny novou skupinu virů kmene HIV-1. Vypadá to, že pocházejí od goril. Na co se můžeme těšit příště?

Píše se 20. srpen 1977 a do neprozkoumaných končin Sluneční soustavy vyráží kosmická sonda Voyager 2. Během následujících let postupně prolétne okolo Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Posledně jmenovanou planetu zkoumal Voyager 2 jako první a zatím i poslední vyslanec lidstva přesně před 20 lety.

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Naša prekvapujúco pokojná hviezda sa aj naďalej odmieta podriadiť sa predpovediam.

Málo známý typ cholesterolu může pro naše srdce představovat největší riziko.

Už nějaký ten pátek obíhá okolo Měsíce kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila fotografiemi, jenž zachycují přistání člověka na Měsíci. Před pár dny NASA zveřejnila další fotografie, které ukazují misi Apolla 14 v novém světle.

Neúnavný Craig Venter úspěšně přelstil enzymovou obranu mykoplazmat a se svým týmem nejprve upravil a poté transplantoval genom z jedné mykoplazmy do druhé. Umělá bakterie je na dohled.

Před deseti měsíci se od Země odpoutala první indická lunární sonda Čandraján-1. Po úspěšném začátku mise přišlo zklamání v podobě technických problémů, které pravděpodobně zkrátí činnost život sondy téměř o polovinu. Zatím však žije a vědci se snaží ji co nejvíce využít k poznání Měsíce. Například i v tandemu s americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter.

Právě před rokem jsem pro Osla napsal článek o výsledcích, které se dosáhly na urychlovači Tevatron. Ten je před spuštěním urychlovače LHC zařízením umožňujícím dosáhnout největších energií srážky protonů (přesněji protonu a antiprotonu) na světě. V té době jsem předpokládal, že v tomto roce už bude urychlovač LHC pracovat a pomalu začne přebírat od Tevatronu štafetu.

...aneb hranice lidských možností opět posunuta a k tomu nový rychlostní rekord

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.

Když někdo s úpřimností do jisté míry napodobuje naše chování, protože nás považuje za vzor, lichotí nám to. A obráceně, když se snažíme o něčí přízeň, mírné, nevtíravé napodobování může vést k úspěchu. Chováme se tak i když si to ne zcela uvědomujeme a jak se zdá, je to v nás evolučně zakódované. Výzkum prokázal, že například i pro malpy kapucínské z řádu primátů platí, že napodobování může být nejen pro samotného jednotlivce, ale i pro celou skupinu prospěšné a že k němu vede evoluční vývojová stezka.

Archeolog Kyle Brown se marně snažil napodobit pravěké obyvatele jihoafrické zátoky Still. Dávní lovci vyráběli z místního kamene nádherné tenké čepele. Brownovi se to nedařilo a zdálo se mu, že se surovina k výrobě kamenných nástrojů vůbec nehodí. Byl přesvědčen, že se někde v okolí musí skrývat mnohem lepší kámen. Ani ve snu jej nenapadlo, že si dávní lovci surovinu vyráběli sami.

Vědci slibují neviditelná letadla, ponorky ale i ochranu před tsunami a budovy odolávající zemětřesením.

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ

...po 66 milionech let.

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.

To je zřejmě nejčastější věta v mailech od neznámých krajanů, kteří si našli můj mail někde na internetu. Většinou je provázena ještě dodatkem, že se dotyčný nebojí žádné práce a bude dělat cokoliv.

Mýty a fakta o provozu větrných elektráren.

Pokud to šlo, využívali naši předkové zvířata k více účelům. Například koně a skot jako zdroj potravy, ale i na těžkou práci a k přepravě nákladů. Krocením nebo šlechtěním jsme divokým tvorům vnutili naši představu o tom, jak se mají chovat. V přírodě nám v tomto ohledu konkurují někteří parazité. Jejich vskutku zajímavé evoluční řešení snahy o přežití spočívá v dokonalé manipulaci jejich obětmi.ˇ

Pokud chtějí lidé z ekonomicky rozvinutých zemí skutečně chránit Zemi před nadměrnou produkcí skleníkových plynů, měli by se vzdát rodičovství a přenechat plození potomků obyvatelům třetího světa.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.