Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

I tak by se dal parafrázovat známý výrok Neila Armstronga, pronesený při završení nejslavnějšího projektu NASA cesty na Měsíc. Hodí se na projekt, který pro NASA zpracovává tým vědkyň z Missourské univerzity.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Plán přednášek v letním semestru 2008. Pro ty, jež to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že se všechny přednášky s malým zpožděním objeví k poslechu na Oslovi v rubrice "Audio".

Zhruba před rokem přišel do redakce Osla e-mail s fotografiemi něčeho, co se povalovalo na poli poblíž Ostravy. Měli jsme pomoci určit, co by to mohlo být. Žádost jsme předali panu Borisi Ekrtovi z paleontologického oddělení Národního muzea v Praze a vy se dnes můžete seznámit s příběhem vskutku detektivním.

Jedni jeho vliv na oteplování zpochybňují, jiní jsou zase přesvědčeni, že může způsobit i zhroucení potravního řetězce v oceánech.

Pacienti, kteří se uzdravují po mozkové cévní příhodě, by měli poslouchat několik hodin denně hudbu. Vyplývá to ze studie finských lékařů zveřejněné ve vědeckém časopise Brain.

Mezinárodní tým astronomů objevil v hlubokém vesmíru vůbec největší strukturu temné hmoty – obří vláknitou strukturu, která vypadá jako tajemná „kosmická pavučina“.

Opportunity na povrchu Marsu zjistil vysokou koncentraci minerálů, které byly v „mokrém“ raném období planety rozpuštěny ve vodě. Toto slané prostředí pravděpodobně učinilo Mars nepřátelským i pro ty nejodolnější mikroorganizmy.

Některá zvířata projevují obdobné formy extrémních dovedností v určitých oblastech tak, jako je tomu u autistů. Ale je v tom skutečně podobnost, jak ve své knize „Zvířata v překladu“ (Animals in Translation) tvrdí Temple Grandinová? Nebo má pravdu Giorgio Vallortigara vyvracející tento názor.

Astronomové na snímcích pořízených radioteleskopem Arecibo objevili v blízkosti Země první trojitou planetku. Planetka 2001 SN263 se nachází ve vzdálenost 11 miliónů km od nás (0,075 AU).

Rychle si vydobýt svoje místečko na stránkách BBC, National Geographic, NY Times, Yahoo a vlastně i všude jinde si jde velmi jednoduše. Stačí popsat trošku větší žabku a dát ji zajímavé rodové jméno.

O našem osudu rozhoduje Slunce. Rozpínající a umírající centrální hvězda Zemi nejdříve „usmaží“ a potom pohltí. Ale nemusíte hned utratit všechny úspory na uspořádání „Apokalyptické party“, protože zánik planety nastane asi za 7,6 miliardy let; pokud vědci a technici do té doby nenajdou způsob, jak Zemi zachránit.

Návrat posledního z třech výzkumných plavidel antarktické flotily znamenal završení nejambicióznějšího projektu polárního výzkumu tohoto roku známého jako CEAMARC (Collaborative East Antarctic Marine Census).

Britští veterináři z University of Bristol provedli rozsáhlý průzkum výkrmen brojlerů a zjistili, že čtvrtina chovaných kuřat má zjevné problémy s nohama. Ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem PLoS ONE popisují celou řadu opatření, kterými mohou chovatelé utrpení brojlerů zmírnit. Upozorňují však, že ohleduplnější chov může být méně výkonný a tudíž dražší.

I když starší studie zaměřené na bezpečnost nanočástic oxidu zinku potvrzovaly jejich bezpečnost, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Ani dnes vlastně nikdo přesně neví, co tyto nanočástice v našich tělech provádějí v reálných situacích.

Výsledky výzkumu provedeného v USA prokázaly, že zdrojem koronavirů způsobujících SARS nebyly cibetky, ale netopýři.

Chromera velia je na první pohled krajně nezajímavá „malá hnědá kulička“. Právě tento organismus ale skrývá odpověď na jednu z velkých záhad evoluce a zároveň i informace důležité pro boj s takovými chorobami, jako je malárie. Čeští vědci ji vyřešili a píší o tom v Nature.

Nová studie amerických vědců přináší zcela nový pohled na podíl vrozených vloh a pilného cvičení při zrodu geniálního muzikanta.

Ani ty nejlepší současné léky nedokážou úplně vymýtit virus HIV z nakaženého těla. Mikroskopický zabiják přežívá v skrytých zákoutích organismu i u úspěšně léčených pacientů, u kterých testy přítomnost viru neprokázaly.

Mikrojehly mají velké přednosti při aplikaci těžko rozpustných léků. Umožňují dávkování bez velkých výkyvů.

V roce 2007 se zvýšila celková plocha, na které byly pěstovány geneticky modifikované plodiny, o 12,3 milionu hektarů, tj. o 12%.

Výzkum univerzity v Leedsu přinesl překvapivé výsledky: chování davu lidí a stáda zvířat si je podobnější, než bychom byli dříve ochotni připustit.

Podle astronomů z Arizonské univerzity kamenné planety podobné Zemi (terestrické) vznikají u mnoha, možná i u většiny blízkých, Slunci podobných hvězd. Tyto nové výzkumy naznačují, že světy s možností vzniku života by mohly být v naší Galaxii běžnější, než se myslelo.

Na oranžovém Titanu existují zásoby kapalných uhlovodíků, které jsou 100krát větší než dosud známé zásoby ropy a zemního plynu na Zemi.

Profesionální cyklisté, kteří se ženou po vysokohorských silnicích, nemají na první pohled s pacienty postiženými těžkou srdeční chorobou mnoho společného. Tým Andrewa Markse z newyorské Columbia University tuto spojitost našel. Díky objevu, který zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences svitla šance na uzdravení nemocných. Vrásky na čele naskakují dopingovým komisařům. Látka vyvinutá Marksovým týmem se jeví jako dokonalý doping pro všechny druhy vytrvalostních sportů.

Studie vědců Masachusetského technologického institutu přináší jasno do tzv. fenoménu autistických géniů. Poznatky na myších by mohly vést k léčbě této choroby a dalších vývojových poruch mozku.

Dnes žije na světě přes 1000 druhů netopýrů (Chiroptera), takže jsou hned po hlodavcích (Rodentia) druhou největší skupinou savců. Jejich geografický původ je však zatím neznámý.

Není snad u nás člověka, kterého by nezaujal oscarový film, v němž mistrným způsobem ztvárnil roli autisty Dustin Hoffman. Vědci nyní přichází s myšlenkou, že příčinou některých forem autismu by mohly být matčiny protilátky.

Kompletně celou zprávu IPCC 4AR (2007) hodnotilo pouze 5 posuzovatelů. K hypotéze o člověkem zaviněném oteplování mělo námitky 23 posuzovatelé, 4 byli pro. Data se sbírala také z meteorologických stanic umístěných na parkovištích, poblíž silnic, plechových střech, klimatizačních zařízení, apod. Nasbíraná data tak byla ovlivněna směrem k vyšším teplotám.

Izraelská vědkyně Dr. Siegal Sadetzki prokázala spojení mezi používáním mobilního telefonu a vývojem nádorů.

Podle výzkumníků z Penn State z University Park a College of Medicine může dieta s vysokým obsahem celozrnných produktů napomoci nejenom k významnému snížení hmotnosti, ale také zredukovat riziko chronických nemocí, jakými jsou třeba cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.

V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky hodně překvapivé cíle.

Hubble a Spitzer s pomocí „gravitační čočky“ našli jednu z dosud nejvzdálenějších, nejmladších a nejjasnějších galaxií vůbec. Formovala se asi 700 miliónů let po Velkém třesku uprostřed tzv. kosmické „doby temna“.

Záležitosti rtů aneb proč se vlastně líbáme.

Již několik let vědci řeší záhadu, proč tolik ryb v povodí řeky Potomac má ve svých varlatech nezralé vaječné buňky a trpí intersexualitou. Nyní se zdá, že jsou blízko nalezení odpovědi.

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

Maličký bezzubý pterodaktyl s křídly jako netopýr s drápy podobnými jako mají ptáci a ostrým špičatým zobákem byl nedávno popsán z mimořádně dobře dochované fosílie nalezené v Číně.

Hvězdní novorozenci „Rho Oph“ vykoukli zpod své rodné temné prachové „přikrývky“ a při tom je zachytil infračervený Spitzer Space Telescope.

Gorily nížinné byly poprvé pozorovány v přírodě při ventro-ventrální kopulaci.

Vědci se pomocí sondy Cassini pokoušejí zjistit, jak vznikají gejzíry vodní pára a ledových krystalů na Enceladu, jak a co „krmí“ pozorované „chocholy“ a na jakém principu funguje „kanalizace“ uvnitř měsíce.

APP, neboli Acta Palaeontologica Polonica, patří k nejprestižnějším vědeckým žurnálům publikujícím paleontologické studie. Zatímco např. Journal of Vertebrate Paleontology, o kterém jsme si psali minule, publikuje pouze práce z oboru paleontologie obratlovců, APP má poněkud širší záběr. O to víc potěší, když se v jediném čísle objeví popisy hned čtyř nových dinosaurů.

Propojení těch nejstarších metod s těmi nejmodernějšími může vést k překvapivě úspěšným výsledkům. Tak se povedlo se pomocí akupunktury zvýšit úspěšnost jedné z metod léčby neplodnosti – umělého oplodnění „ve zkumavce“ neboli in vitro.

Energie je všude – ve slunečním záření, ve větru, tak proč by nebyla i v dešti?

Myslet či poslouchat kolenem – to není nic, čím by se člověk mohl chlubit. Ale nabít si kolenem mobil, to je něco jiného.

Kosmická gama observatoř INTEGRAL (ESA) objevila vysokoenergetické rentgenové záření přicházející ze souhvězdí Hadonoše. Pozorovaná kupa galaxií je obřím kosmickým urychlovačem, který několikanásobně překonává pozemský Large Hadron Collider (LHC).

Naslouchání „písním černých děr“ může být klíčem k porozumění historie kosmu.

Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.

Všeobecně je známo, že hvězdy nejsou neměnné a planety se nepohybují s přesností hodinového stroje. Proto Peter Noerdlinger navrhuje astronomickou jednotku (AU), která se používá pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, odložit do starého železa.