Pokud se vám nedaří zbavit se svého zlozvyku, nemusí to být vinou slabé vůle. Možná máte nesprávnou kombinaci genů. Některé kombinace usnadňují kuřákům zbavit se své závislosti snadněji.

Švédové se dopustili stejného omylu, jako kdyby člověka snídajícího míchaná vejce zařadili po genetické analýze obsahu jeho talíře kamsi do příbuzenstva slepic...

Buňka linie HeLa, jeden z častých nezvaných vetřelců schopných doslova „převálcovat“ jiné typy laboratorně pěstovaných buněk.

Pokračování článku „Ocenění Ig Nobel“.

Dobrá zpráva pro ženy – Levitra pobila Viagru!

Pěstování GMO kukuřice ekologické zemědělce neohrozí. Podnět Greenpeace ale bude projednávat dohadovací komise…

Švédští vědci vyzkoumali, že slepice dávají přednost hezkým lidem.

Výzkumníci nejprve naučili zvířata hře na směnný obchod. Později ale občas porušili zavedená pravidla...

Jonathan stále ještě bezvládně leží, ale pentosany mu zjevně pomohly. Začal znovu polykat a údajně i reagovat na podněty z okolí.

Samci zakročují ve prospěch vlastního potomka. Případy, kdy samec pomůže cizímu mláděti jsou zanedbatelné.

Příspěvek reaguje na článek Pyramidy jako „navoněná bída“, uveřejněný v rubrice Zajímavosti.

Potvrdí-li se výsledky studenta z Anglie, že se při procesu zmrazení embryí vypíná gen tlumící zhoubné bujení, bude z toho pořádný malér.

Geneticky modifikované bakterie, které mění barvu při styku s nepatrnými koncentracemi arzenu, hlídají čistotu vietnamských studní.

K těžkému průběhu choroby předurčuje varianta genu pro antigen bílých krvinek HLA-B 4601.

Co se úrovně inteligence týče, jsou vědátoři rozděleni na dva tábory. Jedni přisuzují větší vliv genům, druzí prostředí. Číňané poskytli argument zastáncům vlivu prostředí. Informace potěší rodiče, kteří investují do hudebního vzdělání svého potomka.

S klony jako kdyby se letos roztrhl pytel. Po klonech mezka a koně přináší vědecký časopis Science zprávu o úspěšném naklonování potkana.

Aneb „genomový paperback“. Genetik Venter si přečetl svou dědičnou informaci a teď čte genom svého pudla...

Někteří mladí lidé záměrně vyhledávají situace aby se nakazili AIDS, to je závěr průzkumu, který provedli ve Velké Británii.

Když se někteří lososi vydají ze špinavého moře, přes ještě špinavější řeky do trdlišť, obsahují jejich těla až 2500 nanogramů PCB...

Aneb proč červené víno prodlužuje život.

Představy, že pyramidy v Egyptě, Mexiku či Peru, vytvářely civilizace na vrcholu svého rozvoje, jsou mylné.

Vybíjení zvířat, ve snaze předejít šíření infekčních nemocí, může mít zcela opačný efekt.

Pokud máte co do činění s naší „legislativní smrští“, budiž Vám útěchou některá zákonná ustanovení z jiných koutů naší Země.

Studie dokazující, že droga extáze může vyvolat degeneraci mozku se mýlila. Kdo bude ještě věřit varování před drogou?

Zatímco z Číny se na světové trhy valí med s chloramfenikolem, z Afriky se šíří brouk Aethina tumida.

Nedávno vědci ohlásili proměnu embryonálních kmenových buňek na buňky podobné vajíčkům. Teď hlásí Japonci proměnu embryonálních kmenových buněk na spermie.

Nové poznatky z Velké Británie vrhají nový pohled na příčinu nemoci a také možnost její léčby.

Vědci pokračují v tažení proti kouření. Zveřejnili poznatky ze kterých vyplývá, že kouření škodí tělu jako celku a že vdechování kouře snižuje hladinu klíčového enzymu odpovědného za fyzické i duševní zdraví.

„Nejde o typický SARS,“ prohlásil mluvčí Světové zdravotnické organizace Peter Cordingley ...

Koňadry „zvyšují“ při zpěvu v městském rámusu hlas. Neznamená to, že by zpívaly hlasitěji. Jen při zpěvu neklesají tak hluboko, protože v nízkofrekvenčním hluku městské dopravy by se jejich hlas ztrácel.

Zrnka „chytrého prachu“ jsou miniaturní zrcátka s odlišným lícem a rubem. Mají průměr srovnatelný s tloušťkou lidského vlasu, a nejsou viditelná pouhým okem.

Povrch nanočástice je vzhledem k jejímu nepatrnému objemu tak velký, že ...

Genom vši nám dává představu o tom, co se dělo před 70 000 lety.

Plastika z mamutoviny pojmenovaná jako Lowenmensch čili „Lví muž“ byla nalezena už v roce 1939. Nyní k ní přibyly další.

Vypořádat se s CWD bude vyžadovat roky a miliony. Možná i desetiletí a miliardy. Možná se nám to nepovede nikdy.

V Teheránu, že vypěstovali z lidského embrya embryonální kmenové buňky a pokusně je proměnili ve funkční buňky srdeční svaloviny.

SARS pochází od zvířat. Blíží se doba, kdy by se mohl znovu objevit. Jinak nic převratně nového.

Ekologičtí aktivisté volají po zákazu nanotechnologií. Hrnčíři ji aplikovali již kolem roku 1530...

Dospělé klony prasat dostaly náhlý smrtelný šok. Událost nastoluje nové otazníky nad bezpečností klonování.

Vědci z Weizmannova institutu odhalili padesátku genů pro chuťové a čichové receptory...

James D. Watson a Andrew Berry. Watson není jen vědec, ale je i úspěšný spisovatel. Kniha „Dvojitá šroubovice“ se stala bestsellerem. Jeho poslední kniha se zabývá historií a současností výzkumu DNA.

Kipu starých Peruánců – přeci jen uzlové písmo?

Tekutinou, která zgelovatí lze nahradit obsah čočky v oku a vrátit jí tak dávno ztracenou pružnost.

Řada odborníků se na základě nových poznatků z Indie kloní k závěru, že svět je vystaven riziku epidemie tuberkulózy. Souvisí to s poznatkem, že kuřák je vystaven čtyřikrát většímu riziku že onemocní TBC. Kuřáci také umírají na TBC častěji.

„Mozek“ složený z 50 000 nervových buněk potkana „dřepí“ na křemíkovém čipu v laboratoři v americké Atlantě....

Doktorka Shengová zvolila řešení, které asi každý jen tak nestráví. Místo lidských vajíček použila vajíčka králíka. Vzniklé embryo má lidskou dědičnou informaci, ale spojení králičího vajíčka s lidskou buňkou vzbuzuje přinejmenším rozpaky – etické i biologické.

Ženy, které nahrazují přirozený úbytek hormonů v době menopauzy pomocí prášků, mají dvakrát více případů rakoviny prsu.

Drůbež v tzv. free-range velkochovech pohrdá nabízenou svobodou výběhů a celé dny „dřepí“ v drůbežárnách. Britští vědci zjistili, že za to mohou stromy.

Geneticky upravený virus provázející obyčejné nachlazení je schopen proniknout do nádorových buněk a zahubit je.

Klisna porodila svůj vlastní klon a nastolila tak řadu otázek spojených s imunologickou regulací březosti.