Závěr izraelských vědců, snažících se přijít na kloub altruismu, se nebude zamlouvat nikomu. Uráží ty, co v lásce k bližnímu spatřují Bohem projevenou vůli a cynický je i k těm, co laskavost a nezištné jednání považují za úcty hodný charakter osobnosti. Kloní se totiž k myšlence, že si nás k obrazu svému upravili a upravují mikrobi. Zištně mají napomáhat naší nezištnosti, aby se jim snáze přeskakovalo z jednoho na druhého.

…aneb Jak populární „téčka“ dobývají Evropu

Na Harvardu prý nedávno konečně vytvořili dlouho očekávaný kovový vodík. Mnozí vědci jsou ale k tomuto objevu skeptičtí.

To, co dříve sužovalo lidi, trápí dnes křečky a kdysi v Evropě hojné zvířátko je kvůli tomu na vymření. Viníkem překvapivě nejsou předpokládané pesticidy, nýbrž dostupnost a přemíra kukuřice. Samičky na takové dietě sice zplodí potomstvo, ale pak ho z 95 % zase samy zdlábnou.

Příprava cesty robota do kontejnmentu druhého bloku narazila na celou řadu problémů a překážek. Nyní už je však připravena a navíc první pohled kamery, kterou se tam podařilo zasunout, ukázala, že by mohl získat celou řadu zajímavých informací, včetně polohy části zbytků zničené aktivní zóny.

…aneb Další trumf v rukou zastánců dinosauřích „měkkých tkání“

Jaký je rozdíl mezi dámou, šachami, go a pokerem z hlediska počítačových programů a co k tomu může říct umělá inteligence? Strojové učení a neuronové sítě se dostávají do módy, triumfují nad člověkem stále častěji. A navíc ještě o hře kámen-nůžky-papír.

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě a dost odlišnými postupy vytvořily dlouho očekávané časové krystaly.

Za posledních několik let se vědci holedbali celou řadou umělotin. Namátkou třeba „nepřirozenou DNA“, „replikujícími se molekulami podobnými DNA“, „prvním organismem s umělým genomem“ i „syntetickým organismem“. V tomto týdnu přibyl „první stabilní polosyntetický organismus“. Začíná v tom být poněkud nepřehledno a žádá si to vysvětlení.

Lidské chiméry nemají strašit malé děti, ale zachraňovat životy náhradními orgány a testováním nových léků.

Stačilo šikovně stlačit mikrovlnné fotony a nepřekonatelný kvantový limit padl.

…aneb Proč létat vysoko nad zemí, když můžete vládnout i dole

Rok 2017 bude obdobím dokončení klíčových etap v likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Zjistí se, do jaké míry se osvědčí ledová stěna. Roboty by měly proniknout do kontejnmentů reaktorů a pomohou zjistit situaci uvnitř. Měla by se také zrušit všechna omezení na většině evakuovaných území, kromě těch nejvíce kontaminovaných.

Tak jako biologické vakcíny fungují proti virům, tak by i mediální vakcíny mohly imunizovat lehkomyslné uživatele zdivočelých sociálních sítí.

…aneb Další zajímavé zjištění o účincích impaktu K-Pg

Jak nám populace stárne, důchodci táhnoucí za sebou po chodníku tašku na kolečkách, jsou k vidění stále častěji. Zanedlouho by tomu ale mohlo být opačně.

Loki, thórové, ódinové a heimdallové jsou mikrobi, kteří mají ve výbavě geny, doposud považované za výlučně eukaryotní. Konečně jsme našli luxusní mezičlánky mezi malými buňkami mikrobiálního světa a velkými eukaryoty s buněčným jádrem. Jsou ze severského nebe!

Před několika dny kanadští humánní lékaři zveřejnili zprávu, že bydlet u rušné komunikace s sebou nese problémy s pamětí a riziko demence. Nyní s poklesem pozornosti přicházejí Američané. Jejich závěry se ale týkají opeřenců.

Chce to špetku optogenetiky, ochočené viry, modrý laser a trochu trpělivosti. A myš se pak zběsile vrhá na všechno od cvrčka po uzávěr od lahve.

Příběh o tom, že Antarktický poloostrov je nejrychleji se ohřívající oběť skleníkových plynů, se začíná rozpadat.

Co by se stalo, kdyby někdo vlezl do urychlovače částic? Už to víme, díky bizarní nehodě z dob Sovětského svazu.

„Houby jsou produktem ďábla, vymyšleným jen proto, aby narušoval harmonii přírody, přiváděl do rozpaků a zoufalství botaniky.“ (botanik L. Vaillant, 1727)

Před půl rokem se v článku o superpočítačích na Oslovi psalo: „Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok“.

Není to ještě vývoj, spíš jenom flirt vývojářů BAE Systems. Ale na obzorech vzdálených desítky let se už rýsují obranné štíty vytvářené vysokoenergetickými lasery technologie LDAL (Laser Developed Atmospheric Lens).

Současnost a budoucnost

Kolik je asi galaxií v našem vesmíru? K odhadům posloužily 3D mapy oblastí hlubokého vesmíru

Může počítač projít řadu nekonečně čísel? Nebo se vám víc líbí představa, že člověk je z jednoho pohledu živý a z druhého mrtvý - aniž by v tom měla packy Schroedingerova kočka?

Počítačové modelování z údajů získaných v Indii entomologům potvrdilo správnost úsudku, ke kterému dospěli zdravým selským rozumem.

Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek.

…aneb Velmi starý tvor ve velmi novém prostředí

Dnešní noktovizory jsou těžké a neohrabané. Díky novému materiálu s nanoanténami by mohly brzy vypadat mnohem lépe.

Lidské mozky mají slabinu. Důkazy, které odporují jejich politickému přesvědčení, je naopak ještě zatvrdí. Jak uvádí každá příručka správného propagandisty, když jde o politiku, fakta a čísla nehrají roli.

U západního pobřeží Austrálie, v hloubce 50 metrů, se americko-australskému týmu podařilo pomocí robota poprvé nafilmoval stvoření, kterému se dostalo jména Phyllopteryx dewysea. Česky se nejspíš ujme řasovník rubínový.

Stačí mít ten správný sprej. Postřik rostliny požadovaným způsobem modifikuje, aniž by zasáhl do jejich DNA. Tohle je špičková magie genetického věku!

…aneb Není vejce jako vejce

Mikrodrony Perdix jsou jednoduché, levné a vyznávají kolektivní inteligenci. Nahradí hejna bojových mikrodronů velké a drahé Reapery?

V případě kontaktu s virem HIV jsou to ženy, které tahají za kratší konec. Mladé Jihoafričanky jsou v porovnání s mužskými protějšky až osminásobně nakaženější. I sebemenší poznatek využitelný k ochraně žen má proto cenu zlata. Vědci nyní zjistili, že když se ženě sejde na sliznici nevhodná bakteriální sestava, například s převahou prevotell či fusobakterií rodu Sneathia, a nemusí přitom jít o nic, co by se projevilo potížemi, přesto své nositelce zvýší riziko smrtelného onemocnění až čtyřnásobně.

Téma liečby zvýšenej hladiny cholesterolu v krvi je v odbornej aj náučnej literatúre skutočným evergreenom. Odborné spoločnosti už niekoľkokrát museli poopraviť svoje predchádzajúce tvrdenia a možno tak budú musieť urobiť znova. Démonizácia tejto pre organizmus nepostrádateľnej látky nie je opodstatnená, hoci jej zvýšená hladina v krvi môže niektorým ľuďom škodiť.

Umělá dívčina jménem "Jiajia" zvládá jednoduchou konverzaci a patřičně při ní špulí i svůj obličej.

Nanoinženýrům se po dlouhém úsilí konečně povedlo vytvořit 3D grafen. Pomohlo detailní analyzování atomární struktury materiálu.

Tím, že máte v mobilu fotoaparát, kameru a třeba i mikroskop, už nikoho neoslníte. Číňané přichází na trh s telefonem Changhong H2.

…aneb Hrátky s pravěkou DNA

Diamantové pláže omývané mořem dehtu. Rozžhavené pouště černého, sazím podobného prachu bez jediné kapky vody pod nepřívětivým nebem plným jedovatého smogu. Takové, a možná ještě podivnější scenérie nabízejí uhlíkové planety. Naše Sluneční soustava nic podobného nezná, ve vzdáleném vesmíru ale mohou existovat i takto exotická místa. Jsou uhlíkové planety pravidlem, nebo výjimkou? A co jejich případná existence znamená pro možnosti života ve vesmíru?

Kanadská studie zjišťovala, do jaké míry nás bydlení poblíž rušné komunikace vystavuje riziku stát se sklerotikem, parkinsonikem nebo dementním.

Temnou hmotu by s trochou štěstí mohly detekovat Rydbergovy atomy. Ani kvůli tomu nebude nutné zalézat hluboko do podzemí.

Kdo by nechtěl vlastní drony? V americké armádě je budou mít k dispozici bojové stroje pozemních, vzdušných i námořních sil, ze kterých se tak stanou samostatná velitelská centra.

Pevnolátkovým zdrojům světla patří budoucnost. Časem rovněž nahradí, u kultivace rostlin pod umělým osvětlením, zatím převažující výboj v plynech. Má to však jednu komplikaci. Nejsme omezeni pevným spektrálním složením světla. Proto vznikla věda orientovaná na souvislost kvality světla a výnosu, která měla onu komplikaci proměnit ve výhodu. Získané poznatky vedly k ne/překvapivému objevu.

Část 1. Bez jantaru ani ránu.

Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

Odkud k nám doletěly milisekundové a intenzivní rádiové záblesky?