Podrobněji si popíšeme, jak přesně se záporné teploty u spinových kvantových systémů dosahuje a jak se měří.

Vědci hledají akustický plášť neviditelnosti.

To, že rostliny dovedou pomocí pigmentu zachycovat světlo a procesem zvaným fotosyntéza využít energii světelného kvanta, je věc obecně známá. Že by ale něco podobného s pomocí žlutého barviva dovedli i živočichové, je i pro vědce velkým překvapením.

Výzkum fotovoltaických článků se ubírá mnohými směry. Účinnost proměny sluneční energie na elektrickou je bezpochyby nejdůležitější metou. Ale když jde o nenáročnou výrobu, levný materiál, jenž lze nanést na téměř cokoli a navíc odolá ohýbání, natahování i skládání, pak i malá účinnost může být zajímavá.

Lithiové baterie s křemíko-hliníko-uhlíkovými elektrodami snášejí řádově rychlejší nabíjení. Měly by být základem pro novou generaci energetických zdrojů, nejen pro elektromobily.

Obyčejná voda má neobyčejné vlastnosti. A do podoby rampouchů zmrazuje i několik fyzikálních tajenek.

Záporné teploty v Kelvinově stupnici nemusí znamenat, že je systém chladnější než systém s kladnou teplotou. Ba právě naopak. V nedávné době se úspěšně studovaly kvantové systémy, u kterých se takových záporných teplot dosáhlo. Proto je užitečné se podívat, co pojem záporné teploty znamená. A detailněji i na vlastnosti takových systémů.

Námořní síly Spojených států včera oznámily, že provedly úspěšný test děla schopného střílet projektily pětinásobnou rychlostí zvuku na vzdálenost 200 kilometrů.

Uhlík v podobě grafenu a z něho odvozených struktur je asi tou nejpřekvapivější matérií. Rozmanitost jeho možných aplikací je snad bez hranic. Zdá se, že i elastická pryž podlehne v konkurenčním souboji se spletí uhlíkových dutých nanovláken.

Experimenty ALICE, ATLAS a CMS poskytují velmi zajímavé informace o chování velmi husté a horké jaderné hmoty. Velmi podobné té z nejranějšího období našeho vesmíru, kdy byl mladší než deset mikrosekund.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

Urychlovač LHC začal poprvé urychlovat těžká jádra. V jejich srážkách tak připravuje hmotu, která má teplotu více než sto tisíckrát vyšší, než je uvnitř Slunce. Lze říci, že se opravdu přibližujeme k simulaci stavu panujícího v rané fázi rozpínání vesmíru. A není to ani tak velká nadsázka.

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Společnost Berkeley Bionics vyvinula důmyslný robotický exoskelet, který brzy umožní paraplegikům vstávat a chodit bez cizí pomoci.

...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Již teď si můžete nahradit klasické i energii šetřící luminiscenční žárovky dalším typem efektivního zdroje světla – žárovkou osazenou diodami LED. Japonští výzkumníci si nenechali ujít tuto velmi perspektivní oblast vývoje. Výsledky jejich úsilí mají podobu tří prototypů vysoce výkonných LED diod, vyzařujících bílé světlo. Dávají tušit, že intensivně propagované úsporné zářivky se na vrcholu zájmu udrží asi jen dočasně.

Většina mediálních zpráv ze světa vědy někde v sobě ukrývá formulku „američtí vědci vynašli/objevili...“. I tato pochází z druhého břehu Velké louže – fyzikové a inženýři na Standfordské universitě vyvíjejí nový typ solárního článku, který spojuje fotovoltaický i termionický způsob získávání elektřiny.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.

Jihokorejští vědci zveřejnili návod na (zatím laboratorní) výrobu kvalitních a přitom rozměrnějších grafenových vrstev a předvedli příklad jejich perspektivního využití.

aneb konečně něco proti zapáchajícím nohám.

Ani třetí štěrbina nezpochybnila teorii o zvláštním chování kvantových objektů.

Mezinárodní tým geofyziků z Norska, USA a Německa shrnul mnohé dosavadní poznatky z geofyziky i geologie a pomocí modelu vytvořil mapu, jež by měla odhalit místa, kde se v dostupných hloubkách mohou nacházet ložiska diamantů. Výsledky studie zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

Na cestě ke tkaninám, které mají vlastnosti citlivých mikrofonů i netypických reproduktorů.

Jak přirozené nám přijde, že se dítě časem naučí tak nějak „automaticky“ porozumět slovům a používat je ve správném spojení. Moderní doba ale něco podobného vyžaduje i od přístrojů. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně „učí“ výzkumná skupina Speech@FIT rozeznávat mluvenou řeč počítače.

Vědci ze známé Kalifornské university si kreativně pohráli s výpočty a pak pomocí elektronové litografie, napařováním tenkých vrstev nanometrových rozměrů a chemickým „čarováním“ vytvořili miniaturní, volným okem neviditelné vrtulky ze zlata, které jen působením světla dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami.

Pokud zvítězí koncept vývojáře Johna Underkofflera, tak budeme v blízké budoucnosti ovládat domácí počítače stejně jako v centrále Prekrimu - pomocí pantomimy se speciálními rukavicemi a proháněním dat ve virtuálním 3D prostoru. John Anderton by se divil.

ESA zveřejnila mapu gravitačních anomálií naší planety.

Projektů aut, která létají, bylo hodně. Některé prototypy dokonce vzlétly, ale žádný z nich se neprobojoval barierou legislativy a nedoznal výroby více kusů. Americké dvoumístné letadlo Transition, s nímž lze jezdit po silnici, dostalo nyní od amerického úřadu pro letectví povolení k výrobě.

Světem se šíří mediální zpráva, že australští vědci vyvinuli dosud nejefektivnější a nejpřesnější typ optické kvantové paměti.

Zatím jednoduchý prototyp kombinující umělé hmoty a elektroniku je možná prvním krokem na cestě vývoje materiálu, který se podle programu sám poskládá do různých tvarů.

O základních pravidlech zvláštního chování platných za hranicí našeho makrosvěta.

Vědci sestrojili stroj, který zužitkovává energii z náhodných pohybů kuliček a přetváří ji v práci. Má jít o uskutečnění sto let starého snu, který věhlasný fyzik Richard Feynman označil za nesmysl, protože získat energii z ledabyle se pohybujících částic a získat tak perpetum mobile, nelze.

Zní to jako hloupý vtip, ale není. Vědci tří výzkumných institucí (National Institute of Standards and Technology, JILA a University of Colorado) se podepsali pod nový typ pulsního laseru, který místo obvyklých záblesků světla generuje jeho pokles - setrvalý tok „záblesků tmy“.

Jaderné reaktory využívající roztavené fluoridové soli jsou velmi zajímavým navrhovaným typem reaktorů IV. generace. Mohly by přispět k velmi efektivnímu využití a transmutaci vyhořelého jaderného paliva z klasických reaktorů. Tím by se dosáhlo velmi výrazného snížení množství a nebezpečnosti radioaktivního odpadu z jaderné energetiky.

V roku 1949 sa vedcom na UCLA (University of California at Los Angeles) podarilo po prvý krát pomocou reverznej osmózy prefiltrovať slanú vodu a získať z nej sladkú. Viac ako desaťročie si metóda hľadala cestu ku komerčnému využitiu. Umožnili jej to až nové materiály a odolnejšie typy membrán. V oblasti ich výskumu a vývoja patria vedci z Kalifornskej univerzity dodnes medzi svetovú špičku.

Z floridské startovací rampy SLC 40 nedávno vzlétla nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Odborníci i nadšenci jsou opilí totálním úspěchem, který se zapíše do historie kosmických letů.

Experimentu OPERA, umístěném v italské podzemní laboratoři v Gran Sasso, se poprvé podařilo zachytit tauonové neutrino, které vzniklo oscilací z mionového neutrina. Tato přeměna mionového neutrina proběhla během více než 700 km dlouhé cesty svazku mionových neutrin, které vznikly v laboratoři CERN ve Švýcarsku.

Britští vědci představili novou mikroskopickou strukturu, která nejen mění barvy, ale nabízí další možnost jak opticky šifrovat v normálním světle neviditelné informace.