Vládcové Německa se rozhodli místo atomových elektráren vsadit na slunečníky a větrníky. Celé to kazí jeden zásadní problém – pro účinnou regulaci je potřeba přenášet ohromné množství elektřiny na velké vzdálenosti. To bude na samé hranici možností stávající přenosové sítě a navíc ztráty při tomto přenosu ještě zhorší už tak mizernou účinnost výroby elektřiny z alternativních zdrojů. Jak z toho ven? Řešením by byl kabel ze supravodivých uhlíkových nanotrubiček.

Automobilisté to znají, čím horší silnice, tím větší je spotřeba. Je to logické, na „tahání“ auta z každé díry je nutná energie a tím i více sešlápnutý plynový pedál. Nové tlumiče ale dokážou ztracenou mechanickou energii z kodrcání po hrbolech přeměnit na elektrickou, tím šetřit výdaje a ještě jízdu zpříjemnit.

Časopis Science zveřejnil článek s popisem zajímavého experimentu, který je hezkým příkladem toho, jak pomocí optických vlastností materiálu lze monochromatické světlo laseru zpomalit na úroveň rychlosti zvuku a i na krátkou vzdálenost několika centimetrů ho pootočit až o 5 obloukových stupňů.

Těžko. Představuje kratičké coulombovské manželství elektronu a pozitronu před jejich proměnou v záření. S novou metodou se zrodila naděje, že se fyzikům podaří vytvořit Bose – Einsteinův kondenzát z pozitronia a tak mnohem lépe prozkoumat jeho vlastnosti.

Na řadě míst okolo nás je dostupná energie v podobě elektromagnetického záření z televizních vysílačů, mobilních sítí s wi-fi, ze satelitů nebo i z hvězd samotných. Američan Manos Tentzeris z Atlanty se rozhodl tuto energii čerpat.

Data evropské orbitální gama observatoře INTEGRAL s překvapivou razancí snižují možnou velikost případných kvant prostoru na pouhých 10 na mínus 48 a méně. Je to umíráček pro koncept vesmíru jako nesmírného hologramu?

V uplynulých dnech pokročila stabilizace situace s chlazením reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima I natolik, že se začíná reálně uvažovat o návratu obyvatel do svých domovů alespoň v části evakuované zóny. Jak v červnu práce v elektrárně pokračovaly?

Mezinárodní skupině vědců z Ruska a USA v čele s Jurijem Oganesjanem byla připsána priorita v objevu dvou prvků těžších než nedávno pojmenované kopernicium. Mohou se začít zamýšlet nad jejich názvy.

Australští studenti sestrojili elegantní dvoukolku s vychytaným řízením. Pokud se bude prodávat ve velkém, čekejte jízdu jako v lunaparku na ulici za bílého dne.

Spolupráce civilních vědců s japonským ministerstvem obrany dalo vznik prvnímu kulovému létajícímu stroji. Vypadá jako fotbalový míč a umí se přemísťovat rychlostí až 65 kilometrů za hodinu, nebo se jen tak poflakovat a šmejdit ve sklepě či na půdě.

Odborný časopis Nature Physics zveřejnil výsledky série nedávných experimentů, při kterých jaderní fyzikové spolupracující v CERN na projektu ALPHA mnohonásobně prodloužili pozemskou existenci atomů antivodíku.

Dánská neziskovka Copenhagen Suborbitals míří do vesmíru. Své ambice potvrdila převážně úspěšným startem nosné rakety HEAT 1X s kosmickou lodí Tycho Brahe 1. Zvedne někdo hozenou rukavici?

Uplynulý měsíc byl pro Fukušimu ve znamení pokroku, přesto řada kritických problémů přetrvává. Zde je jejich popis a možné scénáře řešení.

Německá vláda definitivně potvrdila odstoupení od jaderné energetiky a během deseti let zavře všechny své jaderné elektrárny. Přístup dalších evropských zemí je v této otázce značně nejednotný. Již nyní je zřejmé, že některé země budou ze situace těžit.

Vše nasvědčuje tomu, že DARPA rozvíjí koncept jednosměrné výpravy pionýrů k Marsu a dál. Dočkáme se toho ještě?

Technologie SSFC "semi-solid flow cell" má celou řadu předností – vysokou hustotu uskladněné energie, možnost rychlého dobíjení a snadné navyšování kapacity. Lithiový polotuhý průtokový článek může mít ve srovnání s klasickými, kapacitu až desateronásobnou.

...zakódovaných do světelného signálu jednoho laserového zdroje, vysílaných jedním optickým vláknem a pak ve vzdálenosti 50 km úspěšně rozšifrovaných, je 26 terabitů za sekundu.

Německo se už definitivně rozhodlo odstoupit od jaderné energie a odstavování jaderných elektráren chce po událostech ve Fukušimě 1 urychlit. Obdobná rozhodnutí zvažují i některé další evropské země. Zkusme se podívat na případné dopady takového vývoje na energetickou situaci v Německu i Evropě.

...zaregistrovali v laboratoři Setha Puttermana na Kalifornské universitě. V nich uvězněný xenon „šokovaný“ rázovou vlnou na okamžik zazářil jako 100W žárovka.

Jednou z velmi dobrých a perspektivních možností získávání elektrické energie pro oblasti s intenzivním slunečním svitem jsou sluneční tepelné elektrárny. O těchto elektrárnách se hodně mluví i v souvislosti s projektem DESERTEC, který by chtěl v oblasti Středomoří vybudovat velké množství slunečních elektráren a pomocí stejnosměrných vedení extrémně vysokého napětí dodávat elektrickou energii do Evropy.

V Berlíně od příštího měsíce nebudou muset někteří motoristé při dobíjení baterií pobíhat okolo auta s kabelem. Firma Siemens představila na veletrhu Hannover Messe 2011 indukční nabíjecí zařízení, které vyvinula ve spolupráci s automobilkou BMW. Je bezkontaktní a dovoluje doplňovat baterie i během krátkých zastávek.

Po objevu antihypertritonu se americkým fyzikům spolupracujícím na experimentu STAR podařilo potvrdit existenci dosud nejtěžšího antijádra – antihelia 4.

Na americkém urychlovači Tevatron ještě před evropským LHC zbraně nesložili. Experiment CDF dnes ohlásí možný objev nové částice či nové fyziky.

Fyzikům se za pokojové teploty na ultratenké vrstvě polovodiče podařilo měnit polarizaci světla pomocí slabého elektromagnetického pole. Poznatek by mohl vést k vytvoření dlouho očekávaného tranzistoru, který místo toku elektronů pracuje se světlem.

Mechanické hračky vědců i amatérů jsou stále sofistikovanější a menší a právě to se lidem líbí. Miniaturizují se i klasická letadla a vrtulníky, ale mnohem větší zájem vzbuzují ornitoptery, monokoptery, insektoptery a drony.

Ničivé zemětřesení a následná, nečekaně velká vlna cunami zpustošily severozápadní pobřeží japonského ostrova Honšú. Ze čtyř zasažených jaderných elektráren je nejvážnější situace v elektrárně Fukušima I.

Vypadá to jako baterie, říkají tomu baterie, ale ve skutečnosti jde o náplň miniaturních palivových článků, které se aktivují přidáním vody.

Měření potvrzují odvážnou teorii o exotické formě hmoty s překvapivými vlastnostmi, která se ukrývá pod povrchem gravitačně zhrouceného jádra vyhořelé hmotné hvězdy.

Síra je šestý nejhojnější prvek na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha geologických a biologických procesech. Francouzsko-německý tým zjistil, že síra přítomná ve vodě v zemské kůře, se vyskytuje ve formě S3 aniontů, které jsme dosud neznali. Objev by měl pomoci při hledání nových ložisek zlata a mědi.

Německo-izraelský tým spojením dvou známých materiálů – zlata a deoxyribonukleové kyseliny vytvořil zajímavou strukturu, která selektuje elektrony podle orientace spinu.

Pokud se podíváme na současný rozvoj jaderné energetiky, lze pozorovat dva trendy. Situaci v jihovýchodní Asii (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a další) lze opravdu bez nadsázky označit jako jadernou renesanci. V Evropě a v USA jde spíše o změnu pohledu a postupný pomalý rozjezd. Rozvojový svět projevuje stále větší zájem, i když konkrétních realizovaných projektů je zatím málo.

Američtí fyzikové vyvíjejí laserový přístroj pro odhalení slabých výparů z výbušnin nebo nízké koncentrace nebezpečných plynů z bezpečné vzdálenosti.

Zkoumání obsahu radioaktivního C14 může být velmi důležitým zdrojem informací o zdrojích oxidu uhličitého na Zemi. Mohlo by umožnit určit, jakým způsobem k množství tohoto plynu v atmosféře přispívá spalování uhlí v elektrárnách a další civilizační zdroje.

Asi všichni jsme si za mlada dělali nosy z nažek javoru a vrtulky vyhazovaly do vzduchu, aby pak roztočené padaly pomalu k zemi jako malé "vrtulníky". Třem hochům z University of Maryland takové hraní vydrželo o něco déle. Vyhazují je dodnes, jsou již mechanické a dají se ovládat na dálku.

Zajímavým objevem přispěl mezinárodní tým fyziků k stému výročí objevu supravodivosti – nevodivý materiál na okamžik proměnil pulzem infračerveného laserového světla na supravodič.

Před několika dny proletěla mediálním světem zpráva o veřejné prezentaci přístroje, v němž podle italských fyziků dochází ke studené syntéze jader niklu a vodíku. I když se autoři snaží všemožně přesvědčit o své pravdě a tvrdí, že mají uzavřené kontrakty v Evropě i v USA a již letos bude na světě první komerčně využitelný prototyp, laická veřejnost pochybuje, odborníci nevěří. Postoj Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je jednoznačný: "Podle mého názoru je italská studená fúze nereálná a s největší pravděpodobností podvodem."

Od léta 2008 z oběžné dráhy mapuje vesmír ve spektrální oblasti gama záření americká sonda Fermi. Po několika měsících však vědci ze záznamů vydolovali důkaz o pozemském zdroji gama záblesků, které v interakcích s atomy atmosféry produkují částice antihmoty – pozitrony.

Podrobněji si popíšeme, jak přesně se záporné teploty u spinových kvantových systémů dosahuje a jak se měří.

Vědci hledají akustický plášť neviditelnosti.

To, že rostliny dovedou pomocí pigmentu zachycovat světlo a procesem zvaným fotosyntéza využít energii světelného kvanta, je věc obecně známá. Že by ale něco podobného s pomocí žlutého barviva dovedli i živočichové, je i pro vědce velkým překvapením.

Výzkum fotovoltaických článků se ubírá mnohými směry. Účinnost proměny sluneční energie na elektrickou je bezpochyby nejdůležitější metou. Ale když jde o nenáročnou výrobu, levný materiál, jenž lze nanést na téměř cokoli a navíc odolá ohýbání, natahování i skládání, pak i malá účinnost může být zajímavá.

Lithiové baterie s křemíko-hliníko-uhlíkovými elektrodami snášejí řádově rychlejší nabíjení. Měly by být základem pro novou generaci energetických zdrojů, nejen pro elektromobily.

Obyčejná voda má neobyčejné vlastnosti. A do podoby rampouchů zmrazuje i několik fyzikálních tajenek.

Záporné teploty v Kelvinově stupnici nemusí znamenat, že je systém chladnější než systém s kladnou teplotou. Ba právě naopak. V nedávné době se úspěšně studovaly kvantové systémy, u kterých se takových záporných teplot dosáhlo. Proto je užitečné se podívat, co pojem záporné teploty znamená. A detailněji i na vlastnosti takových systémů.

Námořní síly Spojených států včera oznámily, že provedly úspěšný test děla schopného střílet projektily pětinásobnou rychlostí zvuku na vzdálenost 200 kilometrů.

Uhlík v podobě grafenu a z něho odvozených struktur je asi tou nejpřekvapivější matérií. Rozmanitost jeho možných aplikací je snad bez hranic. Zdá se, že i elastická pryž podlehne v konkurenčním souboji se spletí uhlíkových dutých nanovláken.

Experimenty ALICE, ATLAS a CMS poskytují velmi zajímavé informace o chování velmi husté a horké jaderné hmoty. Velmi podobné té z nejranějšího období našeho vesmíru, kdy byl mladší než deset mikrosekund.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.