Podle vědců Carnegie Institution za slábnoucí světlo vzdálených supernov spíše než temná energie mohou „grafitové vousy“ („Graphite Whiskers“). Ovlivní tento objev názory na rozpínání vesmíru a teorii „temné energie“?

Proleťte se s měsíčním přistávacím modulem do oblasti Shackletonova kráteru.

Diamanty jsou vzácné na Zemi, ale překvapivě běžné ve vesmíru. Podle vědců z Ames Research Center jsou extrémně citlivá infračervená Spitzerova čidla dokonalým zařízením pro jejich detekci ve vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů objevil v hlubokém vesmíru vůbec největší strukturu temné hmoty – obří vláknitou strukturu, která vypadá jako tajemná „kosmická pavučina“.

Opportunity na povrchu Marsu zjistil vysokou koncentraci minerálů, které byly v „mokrém“ raném období planety rozpuštěny ve vodě. Toto slané prostředí pravděpodobně učinilo Mars nepřátelským i pro ty nejodolnější mikroorganizmy.

Astronomové na snímcích pořízených radioteleskopem Arecibo objevili v blízkosti Země první trojitou planetku. Planetka 2001 SN263 se nachází ve vzdálenost 11 miliónů km od nás (0,075 AU).

O našem osudu rozhoduje Slunce. Rozpínající a umírající centrální hvězda Zemi nejdříve „usmaží“ a potom pohltí. Ale nemusíte hned utratit všechny úspory na uspořádání „Apokalyptické party“, protože zánik planety nastane asi za 7,6 miliardy let; pokud vědci a technici do té doby nenajdou způsob, jak Zemi zachránit.

Podle astronomů z Arizonské univerzity kamenné planety podobné Zemi (terestrické) vznikají u mnoha, možná i u většiny blízkých, Slunci podobných hvězd. Tyto nové výzkumy naznačují, že světy s možností vzniku života by mohly být v naší Galaxii běžnější, než se myslelo.

Na oranžovém Titanu existují zásoby kapalných uhlovodíků, které jsou 100krát větší než dosud známé zásoby ropy a zemního plynu na Zemi.

Hubble a Spitzer s pomocí „gravitační čočky“ našli jednu z dosud nejvzdálenějších, nejmladších a nejjasnějších galaxií vůbec. Formovala se asi 700 miliónů let po Velkém třesku uprostřed tzv. kosmické „doby temna“.

Hvězdní novorozenci „Rho Oph“ vykoukli zpod své rodné temné prachové „přikrývky“ a při tom je zachytil infračervený Spitzer Space Telescope.

Vědci se pomocí sondy Cassini pokoušejí zjistit, jak vznikají gejzíry vodní pára a ledových krystalů na Enceladu, jak a co „krmí“ pozorované „chocholy“ a na jakém principu funguje „kanalizace“ uvnitř měsíce.

Kosmická gama observatoř INTEGRAL (ESA) objevila vysokoenergetické rentgenové záření přicházející ze souhvězdí Hadonoše. Pozorovaná kupa galaxií je obřím kosmickým urychlovačem, který několikanásobně překonává pozemský Large Hadron Collider (LHC).

Naslouchání „písním černých děr“ může být klíčem k porozumění historie kosmu.

Všeobecně je známo, že hvězdy nejsou neměnné a planety se nepohybují s přesností hodinového stroje. Proto Peter Noerdlinger navrhuje astronomickou jednotku (AU), která se používá pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, odložit do starého železa.

Laboratoř Columbus, dosud největší příspěvek ESA k Mezinárodní kosmické stanici, se vydala do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Start se podařilo uskutečnit hned na první pokus navzdory nepříznivé předpovědi počasí.

Australští astronomové objevili obří „prst“, který zvenčí proniká do naší Galaxie. Proud vodíkového plynu (stream) byl pravděpodobně vytažen gravitací Mléčné dráhy ze sousedních Magellanových mračen.

Astronomové z univerzity ve východoskotském městě St. Andrews věří, že mohou „zjednodušit temnou část vesmíru“. Že vrhnou nové světlo na dvě tajemné složky vesmíru – temnou hmotu a temnou energii, které jsou podle nich dvě strany jedné mince.

Astronomové objevili nový typ supernov (zatím pouze při počítačových simulacích). Černé díry mohou roztrhat a znovu zapálit bílé trpaslíky, kteří pak explodují znovu jako supernovy.

Sonda Messenger odhalila na povrchu Merkuru záhadný svět plný „jizev“ a „neznámých“ útvarů. Merkur je „nejskrytější“ planetou ve Sluneční soustavě. Vzhledem ke své oběžné dráze se vzdaluje od Slunce jen velmi málo, proto je pozorovatelná poměrně vzácně a vždy jen nízko nad obzorem.

Astronomovy zcela překvapila rychlost, s jakou se mladá hvězda vzdaluje z Mléčné dráhy. Hvězda je příliš mladá na to, aby se za tak krátkou dobu života dostala tak daleko od naší Galaxie.

Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Chandra poskytla jeden z dosud nejlepších důkazů, že mnoho supermasivních černých děr rotuje extrémně rychle. Při otáčení těchto obřích černých děr vznikají mohutné výtrysky. Tyto jety odčerpávají černé díře obrovské množství energie, odnášejí ji do svého okolí a tím ovlivňují růst galaxie.

Chandra „odhrnula“ v Mléčné dráze roušku prachu a plynu a astronomové spatřili v celé kráse velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v souhvězdí Carina. Infračervená a rentgenová pozorování umožňují pozorovat nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnějších dosud známé hvězdy.

Astronomové pozorovali kolem binárního hvězdného systému WZ Sge mnohem větší prachový disk než očekávali. Povede tento objev až k přehodnocení počítačových modelů formování a vývoje akrečních disků?

Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka.

NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.

Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

V cirkumstelárním prachovém disku, který obklopuje hvězdy v Trapezu, byl objeven útvar, který astronomům poskytuje nový pohled na formování a vývoj planetárních soustav. Byl nazván „Můrou“ (The Moth).

Velmi neobvyklý pohled se naskytl astronomům, kteří pomocí Hubbleova dalekohledu zkoumali galaxii v souhvězdí Lva sloužící jako gravitační čočka. Místo jednoho prstence spatřili dva, což znamená, že pozorují hned trojici galaxií, které shodou okolností leží téměř v přímce.

Povrch Marsu byl vždy považován za suchou vyprahlou poušť. Přesto mají Marťané možnost sledovat mraky plující napříč oblohou. Nové snímky suché planety ukazují na vysokou oblačnost, která vrhá tmavé stíny.

Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.

Můžeme se už těšit i na další žeň údajů.

Družice Integral (ESA) objevila v centru naší Galaxie asymetrický, záhadný oblak antihmoty. Pomůže tento objev pochopit původ antihmoty?

Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.

Marťané se mohou radovat, astronomové jsou zklamáni. Mars už není s největší pravděpodobností ohrožen srážkou s planetkou 2007 WD5 (šance klesla na 0,01 %).

Obrovský mezihvězdný oblak plynného vodíku letí směrem na naši Galaxii. Jejich srážka za několik miliónů let by mohla spustit intenzivní, mohutné exploze hvězdných formací a vznik hvězd nových.

Gigantická černá díra v jádře kvasaru. I hubené galaxie uživí obří černé díry. Středně těžké černé díry se potulují po Galaxii. To je jen některé z aktuálních novinek ze světa těchto kosmických útvarů.

Pracovníci NASA představili podrobnější plány letu raketoplánu Atlantis, jehož cílem bude Hubbleův kosmický dalekohled. Pátá servisní výprava se uskuteční v druhé polovině letošního roku a pokud bude úspěšná, zanechá za sebou přístroj, který bude nesrovnatelně lepší než dalekohled vynesený do vesmíru před 18 lety.

Astronomové poprvé objevili v protoplanetárním prachovém disku okolo hvězdy HR 4796A organické látky – tholiny, které způsobují jeho červené zabarvení a možná jsou i předzvěstí budoucího exoplanetárního života.

Navzdory víc než 10 let trvající polární noci, do které je ponořen Saturnův severní pól, se zde neočekávaně nachází horké místo nápadně podobné jižnímu pólu, kde na planetě panuje Sluncem prozářené léto. Nyní první detailní pohledy sondy Cassini odhalily obří horké cyklonální víry na obou pólech planety. Zdroj tepla na severním pólu, kde panuje zima, je však záhadou.

Hned dvě komety jejichž jasnost je na hranici viditelnosti pouhým okem jsou nyní pozorovatelné na noční obloze. Kromě „staré známé“ komety Holmes je tu také kometa Tuttle, která na Nový rok prošla blízko Země.

Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Boom způsobil příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt SETI@home potřebuje více osobních počítačů, aby mu pomohly zpracovávat data.

V blízkosti hvězdy TW Hydrae staré pouhých 10 miliónů let byla nalezena planeta. Tento objev má poměrně dalekosáhlé důsledky. Pozorování totiž ukazují, že protoplanetární disky se právě během takového období jednoduše rozplynou.

Naše planeta je za celý rok Slunci nejblíže hned 3. ledna. Pohled na stupnici teploměru tomu ovšem rozhodně neodpovídá. Jak je to možné?

Astronomové našli přímý důkaz, že hmota spirálovitě směřuje pryč od mladé, ještě se formující, hvězdy. Jety pomáhají hvězdě růst tím, že „vytahují“ hmotu z obklopujícího disku. Výtrysky tedy fungují jako výkonné „tahače“, které nejen že odnášejí hmotu do mezihvězdného prostoru, ale také pomáhají „krmit“ vznikající hvězdu.

„Betlémská hvězda“ letos zazářila, ale velice slabounce a měla jednodenní zpoždění.

Pozemní dalekohledy ve spolupráci s japonskou rentgenovou družicí Suzaku studují „světlo“ některých nejenergetičtějších objektů v naší Galaxii – objektů, které zůstávají stále zahaleny tajemstvím.

Mezinárodní tým astronomů pomocí dalekohledu VLT objevil senzační, vzácný případ trojitého sloučení galaxií. Tento systém nazývaný „Bird“ („Pták“) nebo také Tinkerbell (okřídlená víla) je složený ze dvou hmotných spirálních galaxií a třetí nepravidelné galaxie.

Astronomové objevili malou planetku, která na počátku listopadu v relativně malé vzdálenosti minula Zemi. Zatímco naše planeta v ohrožení nebyla, existuje nenulová pravděpodobnost, že se planetka na konci ledna srazí s Marsem.