Vítězslav Kremlík

Aby nedošlo k nedorozumění, musím na úvod poznamenat, že já sám jsem se dal očkovat a v rodině máme nezpochybnitelné úmrtí na Covid. "Čínská chřipka" je realitou stejně jako jiná onemocnění na tomto světě. Nicméně některá čísla jsou překvapivá.

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

Známá hypotéza, že oteplování vede ke krutějším zimám, dostala další trhlinu. Nárůst „vlnitosti“ tryskového proudění (Jet Stream) vzduchu se nepotvrdil.

Média cítila nedávno potřebu sdělit celému světu, že v Antarktidě je v létě teplo. U protinožců mají totiž léto v lednu až březnu.

Gail Bradbrooková říká, že nápad založit Extinction Rebellion dostala, když byla zdrogovaná, tedy pod vlivem psychedelik. Dnes volá po tom, aby se rebelové masivně zfetovali halucinogenními látkami. Což mnohé vysvětluje. Bradbrooková věří, že „Zabíjíme život na Zemi, jsme uprostřed šesté vlny masového vymírání a je možné, že lidstvo vyhyne.“ To si opravdu může myslet jen někdo, kdo je na tripu.

aneb Výsledek nejnovějšího sociologického průzkumu

Francouzský president Macron nenadále vyhlásil, že tématem nadcházejícího summitu G7 musí být vyhlášení „výjimečného stavu“ (emergency). Prý kvůli gigantickým megapožárům v Amazonii, které přesahují všechny rekordy klimatické krize. Brazilský president Bolsonaro se urazil, že jeho zemi chce koloniální velmoc poučovat. Macron dokonce vyhrožuje, že pohřbí 20 let připravovanou obchodní smlouvu mezi EU a Mercosur. Aby potrestal Brazílii za chování k přírodě. Tím už ale dopálil i Angelu Merkelovou, která takto impulsivní boření dlouhých let diplomacie odmítla.

I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.

Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to hrozitánská porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let, pardon.

Data z celé zeměkoule ukazují, že prakticky každá část světa zažila za posledních deset tisíc let vyšší teploty než dnes. Globální průměr vytvářený diskutabilními statistickými metodami na tom nemůže nic změnit.

25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící. Jinak lidé podlehnou dojmu, že teploty div ne na úrovni amerického Údolí smrti (nejteplejší místo na Zemi) jsou v evropské Paříži mimo veškerou přirozenost.

Až vám někdo bude tvrdit, že v otázce klimatu má věda jasno a diskuse skončila, vzpomeňte si na tento článek.

Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

V březnu si připomínáme výročí 8 let od havárie ve Fukušimě (11.března 2011), která se líčí jako „nový Černobyl“. Německo následně oznámilo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. V lednu 2019 německá vláda oznámila, že během 20 let uzavře také svých 84 uhelných elektráren. Nad Německem se vznáší Damoklův meč energetického blackoutu.

Na rozdíl od novinářů, kteří se honí za senzacemi, racionální skeptik si musí počkat na data. Takže horké léto lze s odstupem ohodnotit až nyní.

Kdykoli je mokrý nebo suchý rok a zemědělci naříkají, objeví se aktivisté a snaží se využít situace k prosazení zájmů energetické lobby. I po půl století ale solár a vítr stále dodává méně než 2% světové energie.

V roce 1992 Unie znepokojených vědců zorganizovala petici „Světoví vědci varují lidstvo“ (World Scientists‘ Warning to Humanity). Stav světa se prý stále zhoršuje. V říjnu 2017 časopis Bioscience uveřejnil volné pokračování s dodatkem „Druhá upomínka“.[1] Tentokrát má 15 tisíc signatářů z nejrůznějších vědních oborů, humanitních věd, studentů a vůbec vysokoškoláků.

Příběh o tom, že Antarktický poloostrov je nejrychleji se ohřívající oběť skleníkových plynů, se začíná rozpadat.

Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

Malé zamyšlení nad názorovými bublinami a konfirmačním zkreslením.

V posledních letech se údaje satelitního měření stále více rozcházejí s údaji z pozemního měření. Nůžky se rozvírají až neuvěřitelně. Kdo má pravdu?

Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat.

Na Ekolist.cz nedávno vyšel článek „Klimatologové založili platformu pro uvádění novinových omylů na pravou míru“. Klimatologové založili web Climate Feedback, aby protestovali proti snahám uklidnit paniku. Vědce totiž znepokojilo, co James Taylor z magazínu Forbes píše o tání polárního mořského ledu.

Satelitní data – kterým skeptici dávají přednost a která spravuje klimaskeptik – potvrzují, že se počátkem roku 2016 opakuje situace z roku 1998. Jev El Niňo způsobil skokový nárůst teploty.

Nejen klimaskeptici. Už i přední klimatologové-alarmisté v časopise Nature odmítli snahy o vymazání „pauzy“ z dějin. Historická data nelze přepisovat podle nálady.

Dr. Pačaurí už před rokem kvůli sexuálnímu skandálu musel odstoupit z funkce předsedy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Bývalá zaměstnankyně obvinila Radžendru Pačaurího ze sexuálního obtěžování. Nyní uplynul rok a policie vydává 500 stránkovou zprávu o vyšetřování, se svědectvím 25 klíčových svědků. Nevylučuje se, že Pačaurí bude zanedlouho zatčen.

Zelení aktivisté propadli konspiračním teoriím o spiknutí naftařů. A když důkazy nemají, prostě si je vymyslí. I kdyby to mělo znamenat křivé obvinění nevinného vědce.

Vědci odmítají zveřejnit, jak a proč z dějin vymazali „pauzu v oteplování“. Podobně jako kdysi Michael Mann odmítal zveřejnit, jak a proč vymazal z dějin“malou dobu ledovou“.

Sucho trvalo jen rok a k válce došlo až o řadu let později. Začátek konfliktu však časově odpovídá zdražení potravin, který přivodila celosvětově biopaliva. Ne náhodou se biopaliva označují za „zločin proti lidskosti“.

Jak dopadla první sociologická analýza „české klimaskepse“? Místo nestranné vědecké studie vznikla obhajoba oficiálního stanoviska úřadů.

Vědecké studie naznačují, že se klima v 19. století změnilo kvůli změnám oceánského proudění. Za tuto změnu mohou lidé.

Lesníci se museli podřídit zelené ideologii a ponechat lesy divočině. Lesy se neprořezávají, méně se kácí, suché stromy se nechávají na místě. Když pak přijde oheň, není divu, že je požár větší.

Mají teploty Arktidy tvar hokejky? Ochlazuje se Antarktida posledních 30 let? Přibývá v Antarktidě mořského ledu?

Nadprodukci papírového odpadu má na svědomí fakt, že se z vědců stali státní zaměstnanci, které řídí úřední šiml.

Současnou hladinu teplot jsme dosáhli na začátku 90.let a od té doby (pomineme-li výbuch sopky Pinatubo) se oteplování ČR zastavilo. Ačkoli se koncentrace CO2 zdvojnásobila (oproti preindustrialnim koncentracim) na teploty v ČR to nemělo vliv.

Hollywoodští herci v katastrofickém filmu o globálním oteplování. Sucha v Texasu a Sýrii prý zavinil oxid uhličitý? Jenže stejná sucha tam byla, když bylo CO2 mnohem méně.

Roger Revelle byl průkopník výzkumu globálního oteplování v USA. Alarmisté se na Revelleho dílo rádi odvolávali. Al Gore se chlubil, že ho Revelle učil na Harvardu. Byl to pro ně moudrý učitel a velikán vědy… Když ale změnil názor, označili ho za senilního dědka.

Robert Gwadz z National Institutes of Health v roce 2007 řekl: „Zákaz DDT mohl zabít asi 20 milionů dětí.“ V románu Michaela Crichtona „Říše strachu“ jedna z postav říká: „Zákaz DDT zabil více lidí než Hitler.“

Když je řeč o zeslabení ozónové vrstvy, pořád se mluví o freonech. Ale přírodní vlivy jako sopky, vodní pára a teploty jsou tu také.

Freony byly zakázány v době, kdy jasné vědecké důkazy jeho významného vlivu na ozónovou vrstvu, neexistovaly. Vědci uznávají, že k jejímu zeslabení přispívají i teploty. Co když jsou teploty dokonce hlavní podezřelý?

Mýtus o mražených mamutech den poté.

Tato hypotéza má dva háčky. Za prvé, oceány reagují se zpožděním. Za druhé, nelze srovnávat vrstvy oceánu, které mají různou tloušťku.

Díky růstu životní úrovně se lidé dovedou lépe adaptovat a obětí veder ubývá. Díky oteplování ubývá obětí chladných teplot v zimě. Valnou část obětí letního horka tvoří lidé, kteří by během pár týdnů nejspíš stejně zemřeli.

Spalováním uhlí nejenže přibývá skleníkových plynů. Ale také z atmosféry mizí kyslík. Neblíží se den, kdy lidstvo kvůli hypoxii upadne do mdlob jako v pohádce o Šípkové Růžence?

Jakému oteplení odpovídá tuna uhlíku? Uhlíková kalkulačka nám to spočítá! Pokud se neuskromníte, vrátíme se prý do pliocénu.