…aneb Představuje se „Alamotyrannus brinkmani“

Naše planeta je pokrytá tektonickými deskami, které dramaticky plavou na zemském plášti. Kde se ale desková tektonika vlastně vzala a kdy k tomu došlo?

…aneb První český dinosaurus se jménem

…aneb Příběh jednoho objevu

Ne, ne, nejde o laciný vtip s levnými texaskami pouštějícími barvu, ale o poznatek vztahující se k době před možná i sto miliony lety. Objev, který pobořil všeobecně uznávanou ornitologickou pohádku o tom, jak barevná vejce vznikla a že k tomu došlo u ptáků, kteří si v korunách stromů stavěli otevřená hnízda. Tam teprve měla evoluce zatlačit tím správným směrem, aby hnízda s vejci byla nenápadná. Teď vychází najevo, že tomu bylo poněkud jinak.

…aneb Proměny biodiverzity v souvrství Hell Creek

…aneb Představení zajímavého pachycefalosaurida

…aneb Představuje se „Duranteceratops“

Co když se život zrodil ve fascinujících fontánách na mladé Zemi, které poháněl radioaktivní teplo z rozpadu uranu-235? Máme další hypotézu o vzniku života na Zemi, až časem se ale ukáže, jak obstojí.

…aneb Nové informace o objevu megalosaura

…nebo byl jen občasným „power-walkerem“?

Většina klimatologů zastává názor, že lidmi produkovaný oxid uhličitý má na klima velký vliv a že jeho masivní produkce už začala Zemi nebezpečně oteplovat. Ti, co jsou jiného názoru, jsou v těžké defenzivě. Možná právě jako reakce na nejnovější počin australského výzkumnického dua na jejich podporu, začal sociálními sítěmi kolovat vtip: "Co vznikne, když se spojí bioložka s matematikem? "No přece noční můra klimaalarmistů".

…aneb Stenonychosaurus je zpět

…aneb Jak je to doopravdy?

Evoluce si někdy vyhraje. Jinak asi ani nejde komentovat tvora připomínajícího rybu bez očí i hlavy, za to s padesáti dlouhými jehlicovitými výrůstky okolo úst. Ani se nechce věřit, že se to osvědčilo a že po více než pěti stech milionech let se s něčím podobným a jen mírně upraveným a zakrslým, setkáváme v mořích i dnes.

…aneb Představení dalšího čínského oviraptorida

…aneb Currieho lovec z Alberty

…aneb Možný objev desetiletí

…aneb Rybožraví obři mezi teropodními dinosaury

…aneb Konec dinosaurů, nástup rosniček?

…aneb Vyvracení již jednou vyvráceného

…aneb Stručné zhodnocení očima účastníka

…aneb Když katastrofa není katastrofou pro všechny

…aneb Představení houževnaté „vydry“ z konce křídy

…aneb O čem vypovídá naleziště Cleveland-Lloyd

…aneb Nové zuby starého plaza

Američtí univerzitní vědci, spolu s nezávislým výzkumníkem Yinan Wangem, našli první a zároveň nejstarší houbu na Zemi. Je ze starověkého superkontinentu a téměř ze stejné lokality, z níž pochází nejstarší blahovičník. A také jen „kousek“ od místa, kde před několika lety našli Gondwanascorpio emzantsiensis - nejstaršího známého suchozemského gondwanského živočicha.

Ještě loni se media předháněla v uveřejňování zpráv o tom, jak úžasně se ve fosiliích uchovaly proteiny z doby před desítkami milionů let. A protože z proteinů lze ledasco vyčíst i o stavbě DNA, mělo nám to přispět k lepšímu poznání pradávných mnohatunových monster a tak trochu i zreálnit vizi rekonstrukce dinosauřích genomů. I když ve vědě platí totéž co v politice: „nikdy neříkej nikdy“, paleontologové z university v Manchesteru se touto obezřetnou formulkou neřídili. Po re-analýze výsledků presentovaných v souvislosti s nálezy zbytků proteinů na dinousařích kostech prohlásili, že jde o blamáž.

…aneb Opeřená varianta definitivně u ledu?

…aneb Malý ukrajinský bratr mexického giganta?

…aneb Čínský objev se slovenskou stopou

…aneb Ryby s impaktním sklem v žábrách

Na konci permu proběhlo největší masové vymírání historie. Lidé si oblíbili vysvětlení, podle něhož masová vymírání způsobují dopady velkých meteoritů nebo kometární jádra. Ke konci permu nám ale spolehlivě doložený kráter dostatečné velikost schází. Mohl by být u Falkland?

Velryby to v životě neměly lehké. Aby se z nich stali savci, musely nejprve vylézt z vody. Až už byly pokryty srstí, měly ušní boltce a chodily po čtyřech, tak si to zase rozmyslely a vrátily se do vody. Nyní vědci jednoho jejich prapředka vykopali. Fosilie je stará 36,4 milionu let a vypovídá o dnešních plejtvácích, keporkacích i velrybách grónských, zajímavý příběh.

Jako by nestačilo, že zásah velkým meteoritem zdevastuje planetu. Výzkum v Sudbury ukázal, že po dopadu může přijít intenzivní a dlouhodobé soptění.

…aneb Představuje se majitel třímetrové lebky

…aneb Ještě jednou k efektům dopadu K-Pg

…aneb Další z tajemství „krále dinosaurů“

…aneb Další možný důkaz o drtivém impaktu

…aneb Nejen extrémně početný Triceratops

…aneb Další razantní útok proti impaktistům

…aneb Dohnal by mohutný teropod auto nebo jen kulhajícího člověka?

…aneb Když se zavedené představy jedinou ranou zhroutí

…aneb Další z mnoha teorií, snažící se vysvětlit vymírání K-Pg

…aneb Ještě jednou k efektům po dopadu asteroidu Chicxulub

Geologové z Harvardu tvrdí, že v tom má prsty masivní vulkanismus. Ohnivá katastrofa skončila mrazivým peklem.

…aneb Pozoruhodná historie australského koolasucha

…aneb Poslední dosud nepojednaný tyranosaurid

Kolektiv výzkumníků, který už přišel na to, proč jsou zebry pruhované, popsal nyní účel pandích pruhů. S těmi zebřími to nemá nic společného.

…aneb Představuje se Paraceratherium