Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je potřeba vykonat ještě hodně práce. Mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Tím je Měsíc.

Nejnovější studie britských neuropsychofarmakologů dokazuje, že psilocybin z lysohlávek lze s úspěchem využít k léčbě vražedných depresí.

Mikel Delgado je adeptka na dráhu vědkyně na University of California. U veverek objevila, že ocasem dávají najevo své rozpoložení. Při zklamání mrskají svojí huňatou pýchou jinak než obvykle.

…aneb Další pohádka o člověku v době dinosaurů

S pomocí mikroskopu atomárních sil v přelomovém experimentu proměřili síly, které udrží gekony na skle.

Proti gustu, žádný dišputát. Co všechno ale někteří z nás pozřou, nad tím zůstává rozum stát. Tak třeba v zažívacím traktu Američanů se každoročně ocitne tři a půl tisíce baterií a zdaleka přitom nejde jen o děti. Všem těmto gurmánům by od nynějška měl pomáhat zůstat dál mezi živými, minirobot. Vyvinuli ho v dílně Massachusettského technologického institutu a zajímavém na něm je, že se polyká.

Fluorochinolóny sú antibakteriálne lieky, používané približne od roku 1987. Spočiatku boli vyhradené len pre liečbu najťažších infekcii, čoskoro sa však dostali medzi účinné, bezpečné, lacné a teda často používané antibiotiká. Trvalo vyše 20 rokov, kým sa zistilo, že s tou bezpečnosťou to nie je až také ideálne (hoci stále nie zlé).

Bouřlivou geologickou aktivitu a přítomnost kapalné vody na drobných ledových tělesech, jako je například Saturnův měsíc Enceladus, se dlouho nedařilo uspokojivě vysvětlit. Na vyřešení této záhady intenzivně pracuje i americký oceánograf Robert H. Tyler. Podle něj je klíčem produkce tepla v samotném kapalném oceánu.

Ponecháme-li stranou historické památky „nevyčíslitelné hodnoty“, kterých je všude plno, tak je odpověď docela zajímavá.

Podle australských a amerických geoinženýrů jsme tu před zhruba třemi miliardami let měli atmosféru o polovinu „lehčí“. Klimaprognostici tehdejšího vývoje prý ve svých výpočtech budou muset udělat veletoče a zásadních změny doznají i představy o možném vývoji života na jiných planetách ve vesmíru.

Řádkovací tunelová mikroskopie nevidí do vnitřku molekul. Ani žádná jiná stávající zobrazovací metoda. Ale my dovnitř vidět chceme!

Pokud Devítka existuje a skutečně obíhá Slunce po bizarně vzdálené oběžné dráze, je to oběť dávného přiblížení cizí hvězdy? Nebo je to exoplaneta vyrvaná z cizího planetárního systému? Anebo ještě jinak, je to zkrotlá potulná planeta? Zatím nevíme.

Bicykl nebo- li velocipéd je vynikající přibližovadlo. A když se k němu ještě přimontuje elektromotor s baterií, tak už nemá chybu.

…aneb Zachránila ptáky semenožravost?

Smart Tissue Autonomous Robot, čili STAR, je novou hvězdou chirurgických sálů. Lidští operatéři připustili, že konkrétní operaci zvládne v některých ohledech lépe než oni. Zatím je ale příliš pomalý.

S velkou slávou detekované gravitační vlny možná nepocházejí od nově vytvořené černé díry, ale z gravastaru, exotického objektu z temné energie, obklopené Bose-Einsteinovým kondenzátem.

O jednom předloňském omylu z něhož se vyklubal první býložravý mořský plaz. Žil na území dnešní Číny před více než dvěma sty miliony lety.

Je to jako zápletka příběhu hardcore zombie science-fiction. A nejspíš to není vtip. Pokud se to Bioquarku povede, mohli by zachraňovat lidi z mozkové smrti.

Jestli si někdo myslel, že epigenetické změny nepostihnou mRNA, ten se ošklivě zmýlil. Dlouhé prsty epigenetiky dosáhly i sem.

Papež v reklamě. Pane Bože! Papež v reklamě na drogy! Výplod choré mysli. Papež v reklamě na tvrdé drogy, propagující jejich míchání s alkoholem. Science fiction? Nikoli. Realita. Sice dávná, historická, snad by se dalo říct, že i bájná, ale přece jen realita. Potvrzená četnými hmotnými důkazy i jejich otiskem v elektronické podobě.

Na Velkém hadronovém srážeči to žije, i když nesráží částice. Ve hře jsou sgoldstina, pion-like bosony nebo Higgs-like bosony. A co na to kuna?

Také to máte ve zvyku říkat? Pak je potřeba číst dál, abyste v diskusích nebyli za... no řekněme „císaře pána“.

Software All Prior Art generuje bláznivé popisy vynálezů a zveřejňuje je online, aby se tím zmenšil manévrovací prostor pro patentové trolly.

Zdá se, že nejde o hoax a že Franky Zapata s prototypem svého létajícího prkna "Flyboard Air" letěl přes dva kilometry - video.

Láska se pokládá za vrchol iracionality, to je však samozřejmě omyl. Vypočítat lze všechno.

Portál Medscape Internal Medicine publikoval "päť zásadných posolstiev ACC pre primárnu zdravotnícku starostlivosť v roku 2016" (ACC je Americká kardiologická spoločnosť). Obsahujú informácie o nových poznatkoch, ktoré praktickí lekári nemôžu sledovať tak podrobne, ako špecialisti kardiológovia, ale majú význam aj pre ich pacientov.

Elon Musk sní o Marsu. A jeho sen se už nejspíš brzy splní. Společnost SpaceX vyrazí na Mars v roce 2018 (nebo o něco později) a podle všeho to je v jejich možnostech.

Vrány novokaledonské, a spolu s nimi i kavky a havrani obstáli v testu inteligence. Důvtipní ptáci se vyrovnali šimpanzům a bonobům.

Na Ekolist.cz nedávno vyšel článek „Klimatologové založili platformu pro uvádění novinových omylů na pravou míru“. Klimatologové založili web Climate Feedback, aby protestovali proti snahám uklidnit paniku. Vědce totiž znepokojilo, co James Taylor z magazínu Forbes píše o tání polárního mořského ledu.

Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích.

Není nic snazšího. Jen si musíte sehnat ušmudlanou myš ze zverimexu a ubytovat ji s vypucovanými laboratorními hlodavci. Jestliže je čistota půl zdraví, tak druhou půlkou zdraví je špína.

Řadu problémů, které nás ve stavu bez tíže potkaly, se podařilo vyřešit, nebo se našel způsob, jak je mírnit. Úbytek svalové hmoty si astronauti kompenzují cvičením. Řídnutí kostí lze eliminovat aktivací osteblastů a osteoklastů vibracemi,... V jakém stavu ale budou mít lidé, kteří se vydají na Mars, játra? Myši totiž i po krátkém pobytu v místech bez přitažlivosti vykazují známky začínajícího procesu vedoucího k jejich nenapravitelnému poškození.

Ladné krystaly berylu ukrývají zvláštní kvantové chování molekul vody. Materiáloví vědci, biologové i geologové neskrývají vzrušení

Rondely jsou stavby, které se v mladší a pozdní době kamenné budovaly od Podunají po Británii. Docela dost jich známe i z našeho území (např. u Kolína, Bylan a Ústí nad Labem), ve střední Evropě jich bylo už objeveno více než 100. Za počátek stavby rondelů na našem území můžeme pokládat 1. polovinu 5. tisíciletí př. n. l.

…aneb Opravdový Jurský park dřímající v laboratořích

Rekordní vysokoenergetické neutrino, známé jako Pták Buk, přiletělo z blazaru KS B1424-418. Nejspíš ho mají na svědomí extrémně urychlené protony z relativistických výtrysků tohoto blazaru.

Centra asistované reprodukce se rok od roku potýkají se stále horší kvalitou spermií budoucích tatínků. Nedávná studie prestižního medicínského časopisu ‚Human Reproduction‘ však přináší kacířské sdělení: muži s defektními spermiemi mají lepší vyhlídky na „dítě ze zkumavky“!

Asi se shodneme, že žijeme v zajímavé době. Jednou z oblastí, která právě nyní prochází dramatickým vývojem, je oblast publikování vědeckých poznatků. Asi tak do poloviny 80. let se zde zase tak moc nedělo. Většina vědeckých poznatků byla publikována formou krátkých článků v odborných časopisech, za které museli čtenáři či spíše odborné knihovny, velmi draze platit. V té době už totiž vyšroubovala komerční vydavatelství ceny odborných časopisů do takové výšky, že podle některých odhadů zaplatí čtenáři za každý článek vydavatelům v průměru více než 5000 dolarů.

Dne 26. dubna si připomeneme třicáté výročí katastrofy v jaderné elektrárně Černobyl. Podívejme se, jak vypadá v současnosti situace v elektrárně a jak pokročila likvidace následků.

Pokud do komplexního systému lidského těla dostanete několik miligramů speciálně připravované látky, evidentně systém do značné míry narušíte ve všech faktorech. Když pacient polkne takové látky dvě, výsledek se stane ještě značně nepředvídatelnější. V tomto článku prozkoumáme, jak dnes lékaři kombinují a počítají následky běžně i deseti léčiv najednou.

Splašené hvězdy (hypervelocity stars) už nejsou až tak výjimečné. Ale splašená dvojhvězda, to je jiná káva. Astrofyzici z ní mají těžkou hlavu.

Internet zaplavuje video s prvním "skutečně létajícím prknem".

Dinosauří zkázu jsme připisovali srážce s vesmírným tělesem. Nyní vědci zjistili, že začátek jejich konce začal mnohem dříve. 50 milionů let před tím, než Zemi pustošily následky dopadu Chicxulubského impaktu.

…aneb Vnější parazité z doby jurské a křídové

V historii kosmonautiky najdeme hned několik momentů, které s trochou nadsázky zaváněly začátkem hvězdných válek – třeba když americká sonda Deep Impact bombardovala svým projektilem kometu 9P/Tempel, nebo když vozítko Curiosity na Marsu začalo kolem sebe střílet laserovým dělem. Postupně se ale zvyšuje kalibr.

Budou tomu téměř čtyři roky od doby, kdy jsem sledoval první malý a nesmělý skok Grasshopperu na testovacím stanovišti. Byla sobota 21. září roku 2012 a SpaceX tehdy začala testovat motorické přistání prvního stupně rakety.

Halucinogeny byly donedávna tabu. Teď se ale vracejí do vědy s plnou parádou. Díky pokročilým technologiím neurozobrazování můžeme sledovat, co se vlastně v mozku na tripu děje.

Rostlinné tuky chrání cévy protože obsahují až o 67 % méně nasycených mastných kyselin než máslo. Jsou proto vhodné pro péči o zdravé srdce. Slýcháme to tak často, že jen hlupák by nezaměnil máslo za lehce roztíratelné náhražky. Staronová studie, beroucí v potaz úmrtnost na infarkt ale žádnou ochranu rostlinným tukům nepřisoudila. Mají-li američtí autoři pravdu, jsme nejspíš oběti sofistikované reklamy a za těch zhruba čtyřicet let jsme jejímu kouzlu už začali i věřit.

Nečekaný objev obrovské černé díry o váze 17 miliard Sluncí v běžném koutu vesmíru mění pohled na tyto vesmírné objekty. Jak běžné mohou veleobrovské černé díry být?

Poprvé v historii se dostáváme do pomezí lidského bádání, jež se již mnohokrát stalo předmětem sci-fi: Můžeme reálně zasahovat do lidských genů, mozku i emocí a geneticky upravovat viry nebo jejich přenašeče. Zdá se, že vládní síly nyní pokroku vychází vstříc. Přichází nová revoluce etiky ve vědě?