Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Kmen Deinococcus (někdy označovaný jako Hadobacteria) jsou koky, které toho hodně vydrží – patří k takzvaným extrémofilům. Stály u zrodu polymerázové řetězové reakce, jedné ze základních genetických metod, neboť jejich enzymy snášejí bez úhony vysokou teplotu. Patří sem i druh bakterií, jenž vydrží silnou radiaci. Deinococcus radiodurans přežije desetitisícinásobně vyšší dávku radioaktivity, než člověk. Přežije dokonce pobyt ve vesmírném chladném vakuu. Nyní víme, jak to dělá a možná to i využijeme k našemu prospěchu.

Průkopnická studie kalifornských psychiatrů poprvé po více než 35 letech potvrzuje významnou pomoc halucinogenního psilocybinu z magických houbiček, kterou prokazuje pacientům v závěrečném stádiu rakoviny. Výzkum psychedelik vrací úder.

Když vyřadíme instinkty a zapojíme rozum, naše stravovací návyky nejsou racionálnější. Dieta na zhubnutí může mít paradoxní efekty – jíme víc.

Australští ptáci se snaží vypadat před samicí větší, než ve skutečnosti jsou. Vypomáhají si trikem, jaký používali starověcí architekti nebo kameramani béčkových filmů.

U předkolumbovských jihoamerických indiánů patřily mouchy a další „hrobařský“ hmyz k pohřebním rituálům stejně neodmyslitelně, jako k nim v naší kultuře patří kytice se stuhami a smuteční muzika.

Těžko si nevšimnout, že žijeme v době, kterou hýbe spor dvou učení o našem fyzickém světě, podobně, jako hýbal renesancí. Tehdy to byl spor mezi antropocentrickým viděním světa s lidmi obývanou Zemí ve středu vesmíru proti pojetí světa, v němž jsme jen satelitem skutečných hlavních hráčů, a dnes je to spor o antropocentrické vidění klimatického systému, ve kterém bezděčně poroučíme větru dešti, kontra svět gigantických sil, proti nimž jsme stejně nepatrní jako byl náš opičí předek. Dnes nejde o to, je-li lidský svět středem vesmíru, ale jestli je lidstvo středem klimatu své planety.

Hubble nasnímal neuvěřitelnou spirálu rodící se planetární mlhoviny ve dvojhvězdě LL Pegasi. Hvězdný společník umírající hvězdy míchá vyvrženým materiálem a vytváří tak jeden z nejpozoruhodnějších geometrických tvarů v Mléčné dráze.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Představy, podle kterých změny klimatu vyústí ve války o vodu, potraviny a místo příznivější k životu, jsou jen bajky na strašení dětí. Válčit se bude, ale klima s tím nebude souviset, tvrdí norský ekonom.

Co se stane, když povaříme viry ve vodě horkých křemičitých pramenů? Odpověď se možná stane základním kamenem dosud jen teoretické paleontologie virů.

O třetinu méně uhlíku vážou tropické lesy ve srovnání s oficiálními údaji Mezinárodního panelu pro globální oteplování. Tempo tání grónských a západoantarktických ledovců je ve srovnání s dosavadními oficiálními údaji dokonce poloviční.

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Rumunští paleontologové slaví objev prvního pořádného evropského predátora z konce křídy. I s pouhými dvěma metry byl Balaur bondoc nepochybně postrachem ostrovního světa. Střední Evropa byla v té době beznadějně zalitá mořem, takže můžeme jenom tiše závidět.

Pravé neštovice se nám podařilo vyhubit. Přestali jsme proti nim očkovat a teď je na postupu jejich příbuzný opičí virus.

Jestli někde ve vesmíru existují inteligentní mimozemšťané, pak také řeší otázky vlivu cyklů magnetické aktivity své hvězdy na jejich planetu. Anebo jsou již dále a vědí to, co lidstvo s entuziasmem začalo zkoumat jenom nedávno – jaké periodicky se opakující změny magnetických polí probíhají na vzdálených „sluncích“ i hvězdách zcela odlišných.

Nečekaný způsob nezištné spolupráce chrání bakterie před účinky antibiotik. Pro náš boj s původci infekčních chorob to má velmi nepříjemné důsledky.

Ani ne měsíc stará novinka rozpouštějících se mikrojehel zastarala. Z Indiany hlásí „natlakované“ mikrojehly.

Již teď si můžete nahradit klasické i energii šetřící luminiscenční žárovky dalším typem efektivního zdroje světla – žárovkou osazenou diodami LED. Japonští výzkumníci si nenechali ujít tuto velmi perspektivní oblast vývoje. Výsledky jejich úsilí mají podobu tří prototypů vysoce výkonných LED diod, vyzařujících bílé světlo. Dávají tušit, že intensivně propagované úsporné zářivky se na vrcholu zájmu udrží asi jen dočasně.

LSD, psilocybin, ketamin a podobné látky podle všeho opět dobývají ordinace psychiatrů. Dovedou významně podpořit složité psychoterapie i přímo tišit symptomy závažných psychických poruch.

...zdá se, že víc než jeden

Chobotnice maskovaná (Thaumoctopus mimicus) je tichomořský bezobratlý tvor s neobvyklou schopností klamat. Někteří odborníci jí považují za nejinteligentnější z chobotnic.

Různé skupiny šimpanzů se vypořádávají s totožnými problémy odlišným způsobem a řešení si předávají z pokolení na pokolení. Mláďata se je učí od matek. Vědci považují takové naučené chování za zárodek kultury. Mezinárodní tým vědců nyní odhalil, že některé rysy života šimpanzů považované za projevy kultury, mohou být ve skutečnosti důsledkem genetických odlišností mezi jednotlivými šimpanzími tlupami. Chování, které jsme považovali za naučené, může být ve skutečnosti diktováno dědičností.

... vznikne lokální ekologická katastrofa. Kromě tisíců záchranářů nejdůležitější roli sehrají ty nejmenší mořské organismy - bakterie. Po havárii v Mexickém zálivu genetické analýzy pomohly vědcům objevit další nový druh, který se živí rozkladem ropy.

Chemici z University státu Michigen přicházejí s mechanistickou teorií ochrany rostlin před nízkými teplotami. Paradoxně možná přišli i na způsob, jak šlechtit rostliny odolné vůči suchu.

Je neobvyklá jizva na tváři Marsu jménem Orcus Patera nekonformním vulkánem, erodovaným kráterem anebo stopou po neobvykle šikmém zásahu kosmického tělesa?

Atmosféričtí modeláři spojují pokles úrovně ultrafialového záření Slunce s nápadným smrsknutím zemské termosféry. Opět se potvrzuje, že Slunce je významný hráč v pozemských záležitostech.

Americký soudce vydal předběžné opatření, na základě kterého je v USA opět ilegální udělit státní podporu na výzkum lidských embryonálních kmenových buněk.

Nejmenší žábu Asie, Afriky a Evropy objevili v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo. Jde o nový druh k jehož charakteristice patří, že jeho příslušníci jsou menší než 15 milimetrů.

...aneb kdo je to ten kelenken?

Nové analýzy mitochondriální DNA medvědů jeskynních a jejich blízkých příbuzných medvědů hnědých odhalují zručné lovce druhu Homo sapiens coby příčinu pádu pozoruhodných jeskynních medvědů. Nedali jsme jim šanci.

Vědci z Rensselaerova Polytechnického Institutu připravili materiál, kterým by se měly potahovat chirurgické nástroje i stěny místností. Nanovrstva takové „barvy“ by měla spolehlivě zabránit šíření multirezistentních kmenů bakterie Staphylococcus aureus (MRSA).

Kdo si „užil“ zánět močových cest, tomu netřeba o těchto zdravotních komplikacích nic vykládat. Komu se toto onemocnění vyhýbá, tomu je naopak zbytečné cokoli líčit. Většina „močařů“ by snědla i slepičí trus, jen kdyby věděli, že jim to uleví od potíží. Naštěstí jim kromě antibiotik pomáhá mnohem chutnější věc – brusinky. V džusu, sušené nebo ve formě extraktu, to je celkem jedno. Zabírají. Teď je jasné proč.

Mezinárodní tým astronomů odzkoušel novou metodu a pomocí gravitační čočky si posvítil na tajemství temné energie. Co se za touto tajemnou „antigravitační“ sílou skrývá a jak ovlivňuje osud vesmíru je asi tou nejprovokativnější otázkou kosmologie a hledání odpovědi je prioritním úkolem, který si NASA stanovila pro nejbližší desetiletí.

Nové rentgenové a radiové snímky relativně blízké galaxie M87 s velmi aktivním jádrem odhalují epickou kosmickou erupci, která astronomům připomněla pozemské trable s mnohem skromnější islandskou sopkou pod ledovcem Eyjafjallajökull.

Zubní kartáček, jak jej známe dnes, je přisuzován Číňanům, kteří do bambusové nebo kostěné rukojeti vkládali štětiny divokého kance již kolem roku 1500. Od té doby neprodělala tato nedlouhá tyčinka s chvostkem chlupů na konci příliš mnoho dizajnových změn. O to více jich však prodělala nezbytná součást kartáčku, pasta.

Američtí vědci ohlásili světu objev zkamenělých pozůstatků mnohobuněčného živočicha, který žil v teplých pobřežních vodách jižní Austrálie před 650 miliony let. Pak nastalo období, kdy Zemi nazýváme "sněhovou koulí".

aneb africká matka všech lidí žila před 200 000 lety

Většina mediálních zpráv ze světa vědy někde v sobě ukrývá formulku „američtí vědci vynašli/objevili...“. I tato pochází z druhého břehu Velké louže – fyzikové a inženýři na Standfordské universitě vyvíjejí nový typ solárního článku, který spojuje fotovoltaický i termionický způsob získávání elektřiny.

Okurková sezóna se projevila i v komentářích letošních požárů v Rusku. Údajné nebezpečí radioaktivity z hořících lesů v místech černobylského spadu je podle expertů velmi přitažené za vlasy. Ani požárníkům přímo u plamenů žádné reálné radioaktivní nebezpečí nehrozí.

Nejjednodušší formy buněčného života cítí něco k snědku na dálku, jakoby měly nos, tvrdí vědci v časopisu Biotechnology Journal.

Podobá se Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ale je to zcela jiný typ onemocnění. Příčinou jsou priony a název nemoc dostala podle jejich atypické citlivosti na proteázu: Variabilní na Proteázu Senzitivní Prionopatie, zkráceně „VPSPr“. Je to teprve druhý typ této nemoci, který byl od r. 1920 odhalen.

Objevila se zajímavá studie, která zkoumala genetickou diverzitu Australských domorodců a porovnávala jí s ostatními populacemi. Dává za pravdu českému lingvistovi.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Vedci chcú, aby veda mala dôstojné spoločenské postavenie a uznanie. Nik iný, len oni sami sa o to musia pričiniť. Napríklad tým, že aspoň na tomto poli bude pravda vždy hneď v prvom kole porážať lož.

aneb použití evolučně nejstaršího švýcarského armádního nože k přípravě steaku.

Vědci z Královské botanické zahrady, laboratoře Kewa Jodrella, se specializují na epigenetiku. Jejich poznatky z této „negenetické genetiky“ svědčí o tom, že rostliny jsou schopny se přizpůsobovat změnám životního prostředí rychleji, než se soudilo, alespoň pokud jde o příslušníky čeledi vstavačovitých.

Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

aneb jak líné mšice nad ovcemi vyzrály