Vědci našli způsob, jak farmakologicky nahradit dlouhodobý trénink a ovlivnit mozek směrem k navození pocitu bezpečí. Odhalení účinků proteinu BNDF by mělo vést k léčbě depresí, vylepšování paměti,...

... by měly pomoci lidem ochrnutým, nebo po amputacích končetin. Při pokusech na primátech se využívají impulzy, které myšlenky na pohyb vytvářejí v neuronech přímo v mozku, lidé již ovládají mechanické protézy pomocí vzruchů v nervových vláknech, které z mozkových motorických center přicházejí do svalů.

Německým vědcům se po dvou letech obdivuhodně podrobných měření rozdílů na snímcích z různých dob podařilo zjistit, jak se pohybují mladé hvězdy v jedné z nejimpozantnějších otevřených hvězdokup Mléčné dráhy.

Ambiciózní projekt Shimazu Corporation slibuje změnit tvář Měsíce a zároveň na dlouhou dobu vyřešit problém s pozemskou energetikou. Dojde někdy na stavbu mamutího prstence ze solárních panelů, montovaného dálkově ovládanými roboty?

Počin týmu amerického Craiga Ventura, při kterém vznikla bakterie s genomem syntetizovaným v laboratoři, rozpoutal bouřlivé diskuse kolem patentování produktů syntetické biologie.

Z globálního hlediska je letošní jaro teplejší, duben byl prý extrémní. V Pacifiku se bude tvořit více subtropických bouří a hurikánů, v Pacifiku zase méně.

...aneb pár řádků o pětirohé tváři Pentaceratops sternbergi

Zajímavý experiment s bakteriemi E. coli a Serratia liquefaciens v marťanském prostředí ukazuje, že naše obavy z bakteriální nákazy Marsu jsou zatím poněkud liché. Pokud chceme Mars osídlit pozemským životem, měli bychom se rozhodně víc snažit.

Experimentu OPERA, umístěném v italské podzemní laboratoři v Gran Sasso, se poprvé podařilo zachytit tauonové neutrino, které vzniklo oscilací z mionového neutrina. Tato přeměna mionového neutrina proběhla během více než 700 km dlouhé cesty svazku mionových neutrin, které vznikly v laboratoři CERN ve Švýcarsku.

Nectocaris pteryx, připomínající spíš oživlou halucinaci z drogového tripu paleontologa, byl na základě 91 nových nálezů z Burgessých břidlic velmi zajímavě interpretován jako starobylý hlavonožec, sice bez schránky, ale s párem mohutných ploutví.

Britští vědci představili novou mikroskopickou strukturu, která nejen mění barvy, ale nabízí další možnost jak opticky šifrovat v normálním světle neviditelné informace.

V některých případech zřejmě ano a nemusí jich být málo. Z prestižního pracoviště University of Utah v Salt Lake City přichází zpráva, že transplantací buněk, které jsou známy jako ochránkyně mozku před infekcemi, se jim daří léčit patologické nutkavé chování u myší. To znamená, že klíč k některým psychologickým poruchám je potřeba hledat nikoli v neuronech, ale v nápravě porušené funkce imunitního systému.

Internetové vydání odborného časopisu Science Express zveřejnilo výsledky experimentů amerických vědců, kterým se podařilo najít způsob jak změřit okamžitou rychlost Brownova pohybu mikroskopických křemenných kuliček. Einstein před více než stoletím předpokládal, že to nebude možné.

MABEL je robot, který má podobnou chůzi jako člověk. Zdolávat nerovný terén se učí ve školce Jessy Grizzlea v University of Michigan.

...aneb seznámení s druhohorním gigantem

aneb proč jsme po mykobakteriích vysmátí.

Krystaly oxidu titaničitého jsou základem slibné technologie pro novou generaci optických disků. Měly by být schopné pojmout pohádkové objemy dat a zároveň by měly být pohádkově levné. Čeká nás výměna panovníka na trůnu datových médií?

Časopis Bioinspiration and Biomimetics zveřejnil zprávu o sestrojení funkční repliky motýla – ornitoptéry. Ta odhalila, že k létání toho motýli v mozku moc nepotřebují.

Špína na bělostném sněhu, pohřbená v hloubce čtyř metrů uprostřed pusté Antarktidy, vlastně vůbec není špína, ale velmi zajímavé uhlíkaté mikrometeority, nejspíš nachytané Zemí z ohonu bludných komet.

Sárí je pruh látky obvykle dlouhý kolem 4 až 7 metrů s šířkou přibližně 100 až 130 cm. Obtáčí se okolo těla a nosí ho ženy na celém indickém subkontinentu. Název zřejmě pochází ze sanskrtského výrazu pro pruh látky „sati“ a tradice jeho nošení sahá hluboko do minulosti. Jen málo kdo by v něm hledal něco víc, než estetickou ochranu před sluncem, chladem a obtížným hmyzem.

Představte si město, kde auta budou jezdit na principu fotosyntézy, vyfukovat kyslík, který se nakonec může stát nebezpečným „smogem“. Tato absurdní představa je extrapolací vize, kterou tři velké automobilky hodlají zrealizovat v novém typu elektrické čtyřkolky.

Sen o vytvoření umělého života je zase o kus blíž realitě. Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací kompletně syntetizovanou v laboratoři. Svítá nám šance na tvorbu mikroorganismů, které budou produkovat vzácné léky, rozkládat toxické látky nebo produkovat lacino vodík pro ekologicky čistý pohon automobilů. Zaznívají však i varovné hlasy, že se přiblížil den, kdy bude v laboratořích stvořen smrtící mikrob schopný vyhubit lidstvo.

Astronomové pozorovali zvláštní supernovu. Nezazářila nijak oslnivě a také rychle slábla, ale do svého okolí rozprášila materiál s překvapivě velkým podílem vápníku. Možná jde o nový typ supernov, který vysvětlí množství tohoto, pro pozemský život tak důležitého prvku.

Malaričtí komáři a původci malárie sice do jisté míry reagují na teplotu, na dějinách malárie se ale zásadně podepsal ústup chudoby a spolu s ním zlepšování zdravotní péče, chinin, vysoušení bažin a DDT. Sdělí to někdo klimatickým aktivistům?

Ďalší výskum potvrdil, že netradičný, nadpriemerne kreatívny spôsob myslenia si podáva ruku s psychotickými poruchami.

Na jihu USA se vám dostane poučení „zavírejte na noc okna, jinak vám vleze dovnitř. I tak ráno najdete skla oken zelená“. Řeč je o invazivní rostlině Pueraria montana.

Vďaka pokroku v oblasti nanotechnológií sa zrejme už čoskoro budeme môcť „na vlastné oči“ pozrieť, kde je hranica medzi platnosťou kvantovej a klasickej mechaniky. Rozriešil by sa tým jeden z najväčších problémov, ktoré sa s kvantovou mechanikou spájajú.

Časopis Lancet zveřejnil výsledky analýzy genomu Stephena Quakeho. Jde o první komplexně zhodnocené dědičné zdravotní dispozice konkrétního člověka.

Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie přispěli k pochopení mechanismu účinku hormonu.

Evropská vesmírná agentura zveřejnila podrobné snímky jednoho z mnohých marťanských kráterů. Vítr v něm maluje stíny jemným tmavým prachem.

Stále hlubší pohled do okolního vesmíru postupně přináší odpovědi na klíčové otázky všehomíra. Analýza bílých trpaslíků z dat projektu Sloan Digital Sky Survey poměrně překvapivě řeší problém četnosti kamenných terestrických planet v naší Galaxii. Jak daleko žije E.T.?

Hvězdokupa R136 v mlhovině Tarantule odpaluje jako hvězdný katapult ohromné žhnoucí hvězdy do okolí. Naštěstí se to celé odehrává v sousedním Velkém Magellanově oblaku.

Švýcarským a japonským vědcům se podařilo zviditelnit elektrický proud probíhající aktivními neurony. Aktivitu mozkových buněk na živém zvířeti lze nyní sledovat pomocí fluoreskujícího proteinu a skleněného světlovodu.

Maličké archebakterie přezdívané ARMAN z extrémně kyselých rudných dolů nezapřou starobylý původ. Zvláštní strukturou, genomem i ekologií doslova žadoní o detailní výzkum.

Deoxyribonukleová kyselina, tedy DNA, je úžasná molekula. Chemické vazby umožňují z vláken vytvářet dvouvlákna a pomocí enzymů je rozpojovat a následně navázat na jiné komplementární úseky DNA. Vlastnosti, které umožňují existenci pozemského života, se teď snaží využít vědci z různých oborů, aby společnými sílami stvořili robotický mikrosvět.

Manželství má pro ženy i stinnou stránku. Čím je věkový rozdíl manželů větší, tím menší má žena vyhlídky na dlouhý život. Je dokonce jedno, jde-li o zajíce, nebo kmeta.

Proti věku není léku, praví nepovzbudivé rčení. Někdy kolem padesátky si člověk trpně uvědomí, že jeho paměť není jak za mlada, že udržet si v hlavě novou informaci, nebo místo kam co založil, přestává být automatickou samozřejmostí. Většina z těch, co je přesvědčena, že jich se to netýká, si jen již nepamatuje, že to kdysi bylo lepší. Jak zmírnit ty negativní následky pokročilého věku? Mezinárodní tým neurovědců přidal do mozaiky poznání další kamínek.

Rozdílný přístup zemí EU k pěstování transgenních plodin by mohl být další krok v podkopávání integrace EU a jednotného zemědělského trhu.

XM25 by měla přinést americkým vojákům výhodu především v městském členitém terénu, kde dochází k největším ztrátám na životech. Zbraň je schopna likvidovat protivníka i „za rohem“.

Tu a tam jsou mezi námi jedinci, kteří se infikují virem HIV, ale choroba AIDS u nich nepropukne. Dlouhotrvající dohady o tom, čemu za svou výjimečnost vděčí, pomáhá vědcům řešit počítačový model. Za pachatele dobra i zla označil T buňky, respektive jejich školící program.

Infračervené spektrum odraženého slunečního záření odhalilo ledový krunýř a početné organické molekuly na povrchu planetky 24 Themis. Podle všeho je v Hlavním pásu planetek mnohem víc vody, než jsme si mysleli.

Nález dvou různě starých a zároveň různě opeřených mláďat oviraptora Similicaudipteryx yixianensis v čínském Jeholu ukazuje na jejich neodbytně ptačí povahu a sklon měnit peří během života.

Před měsícem vědci předložili první důkazy o tom, že styky našich předků s neandrtálci mohly být někdy natolik osobní, až se nám zapsaly do DNA. „Asi to tak bylo, ale jde jenom o genetickou poznámku pod čarou,“ dodávají výsledky velkého mapování celého neandertálského genomu.

Prezident Obama nedávno provedl další salto mortale ve svém názoru na americký kosmický program. Loď Orion přežila rozpočtový masakr a více méně se pokračuje v jejím vývoji. Orion, který je podle mnohých pouze vylepšenou a zvětšenou imitací Apolla, bude hrát podřadnou roli záchranného člunu u Mezinárodní kosmické stanice.

Američtí astronomové analyzovali data tří známých kosmických teleskopů ve snaze porozumět, jak vznikaly kvasary v různých dobách vývoje vesmíru.

Tým německých výzkumníků ze tří ústavů a jedné university (Bonu, Rostoku a Karlsruhe) publikoval v časopisu Advanced Materials podrobnosti o stavbě listu, který snižuje povrchové tření vody tak významně, že by jeho uplatnění mělo snížit lodím náklady na palivo o 10 %.

Glukokortikoidy pomáhají regenerovat poškozenou tkáň. Tak zní nadějný závěr zatím jenom laboratorního výzkumu na buňěčných kulturách.

Před rokem se ve Spojených státech a Mexiku objevil nový chřipkový virus typu A (H1N1) a tak zvaná prasečí chřipka se rychle rozšířila po celém světě. V červnu 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace chřipkovou pandemii. Ta ještě zdaleka neskončila. Virologové, epidemiologové a lékaři bilancují její první rok a hledají řešení pro blízkou i vzdálenější budoucnost.

Přírodovědecká fakulta JU pro středoškolské studenty „Týden se současnou biologií“. Zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím vstupní soutěže, ta má osm otázek.

Před Marsovským vozítkem, které se po rudé planetě toulá již sedmým rokem, se objevilo kamenité pole a na obzoru je vidět dva krátery.