Ve 20. století hladina oceánů stoupala, ale ne rychlostí 35 mm za 10 let jak tvrdí alarmisté, nýbrž za 100 let. A ne proto, že by se podstatně rychleji rozpouštěly ledovce, nýbrž proto, že nárůstem globální teploty se zvětšil objem oceánů. V porovnání s první polovinou 20. století se v druhé polovině 20. století nárůst objemu oceánů nezjistil. Vědce také udivuje, že v druhé polovině století vzrostlo množství CO2 3,5krát, ale vůbec se to neprojevilo na výši hladin oceánů. V teorii alarmistů je něco naprosto chybného.

Zaměstnanec University Thomase Jeffersona se svým kolegou z University Johna Hopkinse si nechali patentovat techniku, která z nich udělá boháče. Jde o vylepšení laboratorní metody, kterou používají vědci, lékaři, zemědělci i policisté.

Přehlížíme tisíce nebezpečných chemikálií. K tomuto závěru došel tým kanadských vědců vedený Frankem Gobasem z University Simona Frasera v Burnaby.

Spojení izotopových dat a fosilních pakomářích hlaviček ukazuje prudké změny klimatu v Anglii před několika tisíci lety a varuje před nevyzpytatelným Golfským proudem.

Extrasolární planety velmi často obíhají kolem hvězd bohatých na kovy. Takové hvězdy mívají až dvakrát vyšší zastoupení kovů než hvězdy bez planet. Astronomové mají před sebou klasický problém typu – co bylo dříve, kuře nebo vejce?

Vědcům se podařilo izolovat látku, která imunitnímu systému napomáhá odstraňovat beta-amyloidové plaky, které nemocným s Alzheimerovou chorobou ničí mozek. Účinná látka byla izolována z kurkumy.

Tradiční pojetí červených krvinek zastaralo. Zastávají toho v našem těle mnohem více, než se soudilo. Rozmlouvají se svými sousedy a špatná domluva zřejmě stojí za zdravotními problémy diabetiků.

Vědci z University of California, Davis, přišli na nový způsob imunizace, který poskytuje dlouhotrvající ochranu před baktérií Helicobacter pylori. Lidstvo se tak přiblížilo možnosti řešit problém žaludečních vředů vakcinací místo antibiotiky. Optimistickou zprávu přináší červencové číslo časopisu Infection and Immunity.

Zdevastovanou přírodu malého ostrůvku v Seychelském souostroví se podařilo obnovit během patnácti let.

Priony, které se dostanou do půdy, vydrží překvapivě dlouho a po pozření mohou vyvolat u vnímavých zvířat smrtelné onemocnění. Infekčnost prionů vázaných na částice půdy roste až 680krát.

Může rodič zapomenout jméno svých dětí nebo ho zkomolit? Americké vesmírné agentuře NASA se to povedlo.

O selenu, který je běžnou součástí multivitamínových tablet, se soudilo, že nás chrání před vznikem diabetu druhého typu. Nyní se ukazuje, že opak je pravdou.

Už je to více než 20 let, co dnes už téměř legendární družice IRAS uskutečnila vůbec první přehlídku oblohy v infračerveném oboru spektra. Nyní na její odkaz navázala japonská AKARI, jejíž data jsou detailnější a přesnější. Vědci mají nyní k dispozici kompletní přehled blízkých galaxií.

Zmenšení velikosti populace s sebou nese zúžení genetické pestrosti. Tento fenomén se označuje jako „hrdlo láhve“ čili „bottleneck“. Tahitští plži Partula tohle pravidlo k velké radosti ochránců přírody porušili.

Parazitičtí červi ve střevě žraloků mohou tyto kriticky ohrožené paryby paradoxně chránit. Ukazuje se, že červi koncentrují velké množství těžkých kovů, které žraloci přijímají s potravou.

Epopej tolkienovských rozměrů, v níž se točí osudy velice zvláštních parazitů spěje k poměrně překvapivému rozuzlení. Rybomorky jsou úchylní žahavci.

Ve Španělsku došlo k dramatické změně v chování tamějších supů. Hejna těchto mrchožroutů napadají živá zvířata. Nic jiného jim nezbývá. V krajině už nenacházejí dost potravy. Na vině jsou opatření, která vyhlásila Evropská unie v boji s bovinní spongiformní encefalopatií známější jako nemoc šílených krav.

Zpráva Organizace spojených národů konstatuje, že „k základním příčinám darfurského konfliktu patří změny klimatu, degradace půdy a následné soupeření o tenčící se přírodní zdroje“.

Přímá měření sluneční aktivity za posledních 40 let vykazují poněkud překvapivé výsledky. Od poloviny 80. let minulého století je sluneční aktivita na poklesu. Naše mateřská hvězda tak zřejmě není zodpovědná za vzrůstající teploty na Zemi.

Na geneticky modifikované kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak, lákají k sobě lumčíky a ti chrání kukuřici před housenkami motýlů.

V posledních 12 letech se zvýšil počet silných hurikánů nad severním Atlantikem. Někteří odborníci dávají tento trend do přímé souvislosti s globálním oteplením.

Obří prachové bouře, které v současnosti zuří na Marsu, si vynutily omezení činnosti roverů Spirit a Opportunity, které jsou zcela závislé na sluneční energii. Druhý z roverů se přitom v těchto dnech měl pokusit o odvážný sestup na dno kráteru Victoria.

Na každou buňku lidského těla připadá deset bakterií obývajících vnitřek našeho střeva. Celková hmotnost bakterií žijících v trávicím traktu člověka se pohybuje kolem půldruhého kilogramu.

Sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně spodních částí impaktních kráterů naplněných uhlovodíky. Ukazuje se, že základní „stavební kameny“ nezbytné pro život jsou v naší Sluneční soustavě proti dřívějším předpokladům daleko rozšířenější.

Zcela novou metodu boje s původcem AIDS virem HIV vyvinuli němečtí vědci. Na praktické uplatnění si ještě řadu let počká. Přesto je to jedna z mála nadějí na úplné vyléčení z infekce virem HIV.

Vědci pokročili ve vývoji techniky, kterou by se mohlo zjišťovat, kdo z nás je a kdo není nakažen variantní Creutzfeldt-Jakobovou chorobou.

Pomocí největších dostupných dalekohledů astronomové zkoumali prachové a plynné vrstvy měnícího se rudého obra S Orionis (S Ori).

Američtí vědci „opravili“ sítnici nevidomého oka a navrátili od narození slepým psům zrak. Výsledek experimentu přináší obrovskou naději i nevidomým lidem. Zároveň vyvrátil teorii, za kterou dostali v roce 1981 Nobelovu cenu harvardští lékaři Torsten Wiesel a David Hubel.

Rafinovaná transplantace genomu z jedné mykoplazmy do druhé představuje další krok na cestě k vytvoření umělého organismu v laboratoři.

Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.

Sibiřská tundra přišla o primát. Ve zmrzlém bahně na dně grónského ledového krunýře se našly starší pozůstatky genetického kódu živočichů a rostlin. Jsou to nejdéle uchovaná vlákna DNA na Zemi. Další odhalená ledová tajemství zase svědčí o tom, že ani za dob mnohem teplejšího klima než je dnes grónský ledovec neroztál. Z toho lze vyvodit, že ani při současném oteplení nám vzedmutí hladiny moří, tak jak je vykreslují zastánci katastrofických scénářů, nehrozí.

Dvojice kosmických sond, které v minulých letech už splnily své cíle a navštívily dvě různé komety, se nyní dočkala nových úkolů. Kromě pokračujícího průzkumu komet Sluneční soustavy je mezi nimi i pátrání po extrasolárních planetách.

Roztomilí kaloni přenášejí nový typ reoviru, který u lidí vyvolává závažné a dále přenosné onemocnění dýchacích cest.

Angioplastiky, neboli rozšiřování zúžených cév, už dneska lékaři sekají jak Baťa cvičky. Dělá to dojem, jako by už bylo všechno vyřešeno a že samotný zákrok je pouhá rutina. Jenže tak tomu není. Objevují se nové problémy a jednomu, u něhož neznáme příčinu a ani způsob jak jej řešit, je věnován tento článek.

Zatímco mnohé aktivity svých předků obdivujeme – třeba malířství, architekturu nebo metalurgii – pro mágy a alchymisty máme jen pohrdání. My, racionálně uvažující a vzdělaní, těžko chápeme, jak někdo mohl kdy zasvětit život snaze přeměnit laciné olovo v drahocenné zlato, snaze odhalit tajemství správných konstelací těles v nejvyšších sférách světa, snaze získat slávu, moc a bohatství pomocí zaklínadel a formulí, adresovaných tajemným, neznámým a stěží ovladatelným mocnostem.

Porovnání neuronů rybky dania a nereidky odhaluje dávný původ hypotalamu na samém úsvitu evoluce živočichů.

Nano-vlákna z plastických materiálů nových vlastností mohou být klíčem k rozmanitým technologiím budoucnosti. Včetně samo čistících povrchů, průhledné elektroniky a biomedicinských nástrojů schopných manipulovat s vlákny DNA.

Případy, kdy se lidé upijí k smrti a kdy je „otrava vodou“ oficiálně uznanou příčinou úmrtí, jsou stále častější.

Vědcům se poprvé podařilo zvrátit příznaky retardace způsobené fragilním chromozómem X.

Po sto letech hledání byl konečně objeven impaktový kráter po tělese, které v roce 1908 nadělalo spoušť u sibiřské řeky Tungusky. Tvrdí to italští vědci.

Samice galapážských leguánů mořských jsou „čůzy“ (psáno choosy). stojí je to strašně času a spoustu sil.

Máte nějaké to kilo navíc a rodinka vám to předhazuje? Rozhodli jste se pro dietu jen proto, abyste měli doma klid? Pak najdete podobně postiženou spřízněnou duši mezi korálovými rybkami Paragobiodon xanthosomus z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Podle norských vědců mají provorození synové vyšší IQ. Tím by šlo vysvětlit, proč historicky měli vždy vyšší společenský status.

Když si myslíme, že šimpanzi něco neumějí, tak se nakonec ukáže, že to umějí, ale my to neumíme odhalit.

O strach by bylo setkání s tučňákem, který žil před 35 miliony roků na pobřeží Jižní Ameriky. Měřil na výšku 1,5 metru a vážil 60 kilo.

Daně vnímá většina lidí jako nutné zlo. V lidské přirozenosti je však i něco úplně jiného. Pokud jdou daně na dobrou věc, někteří lidé se z nich radují. Dokazuje to výzkum amerických vědců vedených Williamem Harbaughem z University of Oregon.

Předběžné výsledky studie zveřejněné v lékařském časopise Archives of Surgery prokázaly pozitivní vliv tkáňového aktivátoru plasminogenu (tPA) při léčbě těžkých omrzlin.

Patříte k těm, kteří pijí kávu bez cukru a nebo bez kofeinu a jste přesvědčeni, že tím držíte svůj cholesterol na uzdě? Po přečtení dalších řádek změníte názor.

Usazené vrstvy na dně Severního ledového oceánu vypovídají o jeho vzniku a napínavé historii.

Čím hlouběji nahlížíme do vlastní dědičné informace, tím zmatenější pohled se nám nabízí. První zveřejněné výsledky projektu ENCODE zpochybnily dogmata, na které přísahaly generace genetiků. Pokud bychom měli shrnout výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature a v monotematickém čísle časopisu Genome Research do jediné věty, pak bychom museli říct: „Všechno je jinak!“