Japonsko se po 9 letech vrací do čela žebříčku superpočítačů TOP500. Na první místo prorazil nový superpočítač Fugaku s výkonem 415,5 petaflops, který téměř třikrát převyšuje dosavadního šampiona, americký superpočítač Summit z laboratoří ORNL.

Těm mladším se při slově silikony nejspíš vybaví implantáty, šampony, kosmetika a věci do kuchyně. Nám dříve narozeným zase tmely na problémy s vanou a toaletou. V populárních mediích se nyní objevují zmínky o silikonové náplasti k léčbě rakoviny kůže. Z melanomu si dělat žerty neradno, a tak si novinka zaslouží uvést na pravou míru.

Je to jako přízrak z hlubokého vesmíru. Gravitační vlny bizarně asymetrické srážky černé díry o hmotnosti 23 Sluncí odhalily existenci druhého objektu, jehož velikost odpovídá 2,6 Sluncím. Buď je to nejlehčí černá díra anebo nejtěžší neutronová hvězda, co známe. Je to další bod pro gravitační astronomii!

Estonští Milrem Robotics vyvinuli nový typ robotických obrněnců. Vozidla Type-X mohou být ovládána na dálku anebo mohou operovat samostatně, jako obrana konvojů a základen, podpora konvenčních mechanizovaných jednotek nebo i v podobě samostatných robotických jednotek.

…aneb Kde všude žil Edmontosaurus

Vesmír je vyplněný šepotem mnoha milionů gravitačních signálů ze srážek černých děr a neutronových hvězd, které jsou natolik slabé, že je nedokážeme rozlišit jako jednotlivé události. Mohli bychom ale těžit data z tohoto šumu jako celku a získat tak cenné informace z mladého vesmíru.

Swift J1818.0-1607 je magnetar ze souhvězdí Střelce, který se zrodil, z našeho pohledu, před pouhými 240 lety. Takto čerstvé „hvězdné mládě“ je to astronomy cenným objektem pro pozorování a zároveň přírodní laboratoří, v níž je možné studovat extrémní fyziku.

Sídlo Máie a rodiště Herma a Pana názorně poučí o povaze těchto božstev.

…aneb První přesný popis dinosauřího jídelníčku

V experimentu, který pátrá po temné hmotě, mají podezřelý nadbytek detekčních událostí na pozadí. Buď je to technická chyba či znečištění tritiem anebo stopa nové fyziky související s magnetickým momentem neutrin či solárními axiony. Mohl by to vyřešit připravovaný nástupce – experiment XENONnT.

Naše poznatky o okolním vesmíru se neustále zpřesňují, takže můžeme pilovat i naše odhady počtu mimozemských civilizací, i když to jsou stále spíše dojmy než věrohodné výpočty. Podle toho nejnovějšího by v naší Galaxii mohlo být asi tak 36 CETI civilizací, přičemž ta nejbližší by mohla být vzdálená cca 17 tisíc světelných let a mohla by sídlit u červeného trpaslíka.

Rozhovor s Dmitrijem Naumovem o roli neutrin v současné fyzice, projektu Baikal-GVD a práci ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů

…aneb Dlouhé nohy neslouží jen k rychlému běhu

Geofyzici pustili na detailní analýzu seismických vln z oblasti Pacifiku astrofyzikální umělou inteligenci Sequencer, která obvykle zkoumá záření hvězd a galaxií. Výsledkem je detekce nečekaně velkých a četných struktur husté a horké hmoty na rozhraní mezi jádrem a pláštěm.

Že jsou samičky vybíravé, jsme poznali nejspíš každý. Rafinované pokusy s folikulární tekutinou a spermatem různých mužů odhalily, že nejen ženy, ale i jejich vajíčka mají své vyvolené. Nejzajímavější na těchto skrytě prosazovaných preferencích je, že volba vajíčka bývá v rozporu s tím, jak vybírá srdce jejich nositelky. Co teď s tím?

Pulzar SAX J1808.4−3658 v souhvězdí Střelce, vzdálený od nás asi 11 tisíc světelných let, se nedávno po dobu 12 dní „nabíjel“ k velkolepému výtrysku hmoty a energie. Vědci to poprvé pozorovali v přímém přenosu, pomocí celkem sedmi různých teleskopů, na Zemi i na oběžné dráze.

Když masivní hvězdy rychle rotují, tak jejich kolaps není standardní a nevede k typické plnokrevné explozi supernovy. Když hvězda rotuje rychle, ale zase ne příliš rychle, tak může její kolaps do černé díry proběhnout bez jediného výkřiku. Zrodí se tiché gravitační monstrum.

Krve není nikdy dost. Problémy s jejím nedostatek by mohly pomoci řešit biomimetické krvinky, které vypadají jako ty červené, zvládají to samé, co ty červené, a ve skutečnosti toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou totiž transportovat nejen kyslík, ale i léky, biosenzory nebo třeba šikovné nanočástice.

…aneb Co přinesl nový tyranosauří výzkum

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout.

Úvaha o tom, co kolem čeho obíhá, s opatrným obcházením kolem tématu „skutečnosti“. Raději jsem obeslal několik fyziků a referuji jejich odpovědi. Nakonec trochu o tom, jak se k sobě mají naše možnosti popisu a nějaká ta (snad) „skutečnost“.

Zatímco v pátrání po léku na koronavirus se spíše nedaří, než daří, v oblasti antibiotik se konečně ve dvou případech začalo blýskat na nové lepší časy. Na významu jedné ze zpráv nic neubírá ani to, že se týká objevu půl století starého.

Jednoduchý a levný stínový generátor těží elektrický proud z rozhraní mezi světlem a stínem. Když se přes tohle zařízení ženou stíny mraků anebo větví, kterými pohybuje vítr, tak generuje dost elektřiny na to, aby napájelo mobilní elektroniku.

…aneb Představuje se Zalmoxes

Klišé a narážkami o tom, že „chlapi myslí jen na to jedno“, trpí mužské pokolení už odnepaměti. Možná, že tyto křivdy předběhly svojí dobu – ukazuje se, že mozek a varlata mohou mít leccos společného! Před několika dny uveřejnil časopis Science poznatek o proteinu NELL2, který se uplatňuje ve dvou orgánech lidského těla – mozku a varlatech.

V Evropě už pomalu odeznívá první vlna pandemie a lze tak už udělat první srovnání různých strategií, kterými této výzvě čelily evropské státy. Podívejme se na některé typické příklady a jak podle dosavadního průběhu obstály.

Italští astrofyzici oprášili holografický princip a použili ho na černé díry. Podle nich jsou tato gravitační monstra vlastně dvojrozměrná a zároveň generují objekt ve třech rozměrech. Podaří se holografické gravitaci konečně smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou?

Česká jaderná energetika si v roce 2020 připomíná hned několik výročí spojených s jadernou energetikou.

Kataklyzma. Rozsáhlé území zasypané rozpáleným sopečným sklem, které sežehlo vše živé. Celé kontinenty zasněžené jemným popelem. Inferno. Tohle dokázal Yellowstone v miocénu, kdy odpaloval supererupce jednou za půl milionu let. Během posledních milionů let to už ale, slušně řečeno, není taková sláva.

Jak se podívat dovnitř masivních neutronových hvězd. Úspěšným receptem bylo spojit teoretické výpočty s pozorováním gravitačních vln srážky neutronových hvězd. Výsledkem je přesvědčivý doklad existence kvarkové hmoty ve velkých neutronových hvězdách.

…aneb Jak se nakupují pravěcí plazi

Technologie, které by umožnily efektivní „spálení“ transuranů dokázaly dramaticky snížit objem radioaktivního odpadu. Jednou z možností jsou v tomto případě urychlovačem řízené transmutory. Podívejme se, jak daleko jsme v cestě za uskutečněním této možnosti.

Od mořského zabijáckého plže vědci odkoukali rychle působící substanci s inzulínovou aktivitou. Část si ji vypůjčili a syntetizovali hybridní molekulu. Měla by se stát alternativou inzulínu, být levnější a vhodnější například pro použití v inzulínových pumpách.

Pozorování rotací galaxií v okolním vesmíru odhalila, že mírně převažují galaxie, které se otáčejí po směru hodinových ručiček. Rozložení této asymetrie odpovídá modelu čtyřpólového vesmíru, který se rýsuje z reliktního záření. Vystopovali jsme rotaci mladého vesmíru?

Davy nejsou ani tak moudré, jako hádavé. A mají sklon věřit nebezpečným hloupostem, pokud z nějakého důvodu souzní s jejich postoji a názory. Když přijde krize, tak lidé ve větších skupinách mají sklon podléhat zcestným informacím nebo beznaději, což paralyzuje jejich reakce v okamžicích, kdy jde hlavně o čas.

Vědcům z Mount Sinai se podařilo rozluštit jednu z největších záhad nového koronaviru (COVID-19 ) - jeho relativní neškodnost pro mladou generaci.

…aneb Kdo byl Succinodon putzeri

O významu náhod a důvtipu při hře zábavné i při hře o život. O hravosti bohů a kosmu.

Video: Úspěšný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon americké firmy SpaceX + simulátor řízení lodi

Do fotovoltaiky vtrhli zombíci a je to z toho pěkný rozruch. Překvapivý objev vedl k vývoji pozoruhodných zombie článků, což jsou barvivem senzitizované články, kterým vyschl kapalný elektrolyt. Na těchto článcích jsou založení chytří zombíci (smart zombies), čili bezdrátová zařízení s umělou inteligencí, která extrémně účinně těží energii z pokojového osvětlení.

Neodym překvapil. Fyzici v něm objevili nový typ exotické hmoty, který připomíná spinové sklo. Pozorování rastrovacím tunelovým mikroskopem v neodymu odhalila komplexní chování spinů, které by v budoucnu mohlo posloužit při vývoji biomimetických umělých inteligencí.

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

…aneb Představení rodu Eustreptospondylus

V tuhle chvíli známe tři FBOTy (Fast Blue Optical Transients). Krávu, Koalu a CSS161010. Všechny tyhle tři exploze rozhodně stály za to. Jsou mnohem jasnější než klasické supernovy a mnohem rychleji zhasnou. Zatím není jasné, jaký mají „motor“, i když v centru všech tří se zřejmě nachází černá díra nebo neutronová hvězda.

Internetem kolují vtipné obrázky na téma „co všechno koronavirus dokáže“. Jsou na nich zástupy mladých ženy, všechny chlubící se „bříškem“. Výsledky výzkum ale svědčí o něčem zcela jiném.

Nad jižním Atlantikem se vytvořila podivná anomálie. Zatím rozhodně nemizí, spíše se stává podivnější a podivnější. V posledních letech to vypadá, jako by se chtěla rozpadnout na dvě. Chování Anomálie nad jižním Atlantikem bedlivě sleduje konstelace evropských sond Swarm.

Presný dátum sa nikdy nedozvieme, takže môžeme len konštatovať, že približne pred polrokom sa prví identifikovaní pacienti nakazili koronavírusom, neskôr označeným ako SARS-2-CoV. Napadlo vôbec niekoho pred Vianocami 2019, ako by mohla zasiahnuť choroba COVID-19 náš život? A o čo sme múdrejší dnes?

Superpočítačové simulace klimatu, vegetace, genetiky i demografie v nejmladší době ledové potvrzují jako pachatele vyhubení neandrtálců naše dávné předky. Přišli jsme z Afriky a udělali s neandrtálci krátký proces. Od té doby je tenhle svět náš.

Jeden ze zakladatelských počinů novodobé fyziky vyžadoval matematický popis pohybu, technickou zručnost k jeho měření, ale také nový pohled na děje v pozemské přírodě jako na jevy uchopitelné těmito prostředky. Přesto si Galilei uvědomoval, že matematika je pro poznání světa jen nástrojem, zdrojem poznání je pozorování. Nebyl také převratným a dosud nedoceněným filosofem?

…aneb Představuje se Teratophoneus curriei