Antifón z Athén byl rozverně cynický komentátor lidského života a kritik Sókrata. Krom jiného tvrdil, že žádná geometrická tělesa neexistují jinak než v mysli některých geometrů. Jim na potvoru vymyslel řešení aproximace obvodu kruhu, které předjímá pozdější převratné dílo Archimédovo. To je kvadratura kruhu!

Prestižní rodinka 2D materiálů se rozrostla o ultratenké zlato. Slibný materiál je možné vyrobit za pokojové teploty a použít k vývoji ohebné elektroniky, v průmyslové katalýze, v diagnostice nebo při čištění odpadní vody.

…aneb Představení slavného jurského teropoda

Vírusová hepatitída typu C je známa len 30 rokov a už sa podarilo nájsť takmer stopercentne účinnú liečbu. To je u vírusového ochorenia úplne výnimočné.

Najít obydlený cizí svět na dálku, to není jen tak. Pozemské organismy se dovedou chránit světélkováním. Pokud tenhle trik znají na exoplanetách u červených trpaslíků, kteří zaplavují okolní vesmír ultrafialovým zářením, tak bychom je mohli vystopovat.

Navzdory mnohaletému úsilí se až doposud nikomu nepodařilo ukout prsten z atomů uhlíku. Nakonec museli spojit síly výzkumné týmy Oxfordu a IBM Research, kteří nakonec ve vakuu Mrazu osudu vyrobili kroužek cyklokarbonu z 18 atomů uhlíku. Nový materiál teď čeká intenzivní výzkum na všechny možné způsoby.

Biotechnologie slibují velké pokroky v medicíně, ale také ve vojenských technologiích. Čínské armádní špičky v poslední době vedou řeči o „genetických zbraních“, „etnicky specifických genetických útocích“ a „nekrvavých vítězstvích“. Generálové se sice rádi chvástají, ale stejně, obezřetnost bude jistě na místě.

Od výbuchu při testech ve vojenském polygonu v Bílém moři již uplynulo více než týden. Přesto jsou informace o něm velice omezené. Nyní ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenání stopového množství radioaktivního izotopu jódu. Ten sice s daným výbuchem souviset nemusí, ale i tak je zajímavou příležitostí si shrnout známé skutečnosti, které o události víme.

V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonauti. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.

Supernova SN 2016iet je extrémně výjimečná. Její extravagantní vlastnosti napovídají, že šlo o explozi hvězdného monstra s hmotou asi 200 Sluncí. Tahle supernova nejspíš zažehla devastující termojadernou anihilaci, po které z hvězdy nezůstalo vůbec nic. Rozplynula se jako kouř.

Litoměřice, 15. srpna 2019. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří museli 12. srpna 2019 opět řešit případ záměrného postřelení mladého orla mořského. Poraněný jedinec patří ke dvěma letos okroužkovaným mláďatům jediného hnízdícího páru těchto majestátních chráněných dravců ve zdejším regionu.

Co je to mýtus? Kde ho potkáme? Až na výjimky se musíme smířit s tím, že řecké mýty potkáváme už použité, v lepším případě v tragédiích nebo ve výtvarném umění. Zvláštním problémem je přeznačování mýtů, tedy jejich druhotné použití k jiným cílům.

Stále více indicií svědčí o tom, že nedávná ruská fatální jaderná nehoda souvisela s vývojem jaderného Buřňáka, čili střely s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik. Spojené státy přitom zrušily vývoj takových střel před déle než padesáti lety a to z velice dobrého důvodu.

Pokud žijeme v simulaci, měli bychom to vědět? Podle filozofa Prestona Greeneho si zahráváme s ohněm. Tvůrci simulace by se prý mohli naštvat a simulaci restartovat. Nebo prostě vypnout a zkusit něco jiného. Měli bychom si dávat pozor na to, co zkoumáme?

Bachor, nejobjemnější část předžaludku přežvýkavců, je mimořádně bohatý ekosystém osídlený anaerobními bakteriemi, prvoky, houbami a metanogenními archae. Tyto mikroorganismy rozkládají krmivo předžvýkané hostitelským zvířetem až na konečné metabolické produkty (mastné kyseliny s krátkým řetězcem), které jsou pro hostitele zdrojem energie. Při mikrobiální fermentaci krmiva však také vzniká oxid uhličitý a vodík, ze kterého metanogenní archae tvoří metan, což je skleníkový plyn asi 23krát větším devastačním účinkem než CO2.

Zdá sa ťažko pochopiteľné, že zrazu zlyhá zásobovanie ťažko nahraditeľným, pritom však dávno známym a pomerne lacným liekom. Niekedy ide o život, niekedy o umelo nafúknutý problém. A niekedy aj umelo vyvolaný.

Mezi bílými trpaslíky a kovovými jádry sežehnutých planet může v magnetickém poli vzniknout pozoruhodný planetární rádiový vysílač. Takové přírodní vysílače by mohly fungovat miliardy let a doslova si říkají o objevení. Radioteleskopy mají o zábavu postaráno.

I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.

Stroj na vesmíry UniverseMachine jede na superpočítači Ocelote a simuluje miliony vesmírů, které se liší fyzikálním „receptem“. Každý takový simulovaný vesmír představuje výsek se 12 miliony galaxiemi, který se vyvíjel od doby 400 milionů let po Velkém třesku až do dneška.

Atomy, to je konečně opravdická věda! Ano, ale pozor, antický atomismus má jen něco společného s tím naším novodobým. Společný je princip kompozicionality (skládačkovistosi). Kombinacemi atomů se ustavuje to, co vnímáme. Rozdílné je, že Démokritovy atomy nejsou empirické objekty. Jsou to kousky jakési skutečnosti samé, jejichž hemžení teprve zakládá něco smysly vnímatelného, včetně bohů.

Ve spodním miocénu žili na Novém Zélandu papoušci vysocí jeden metr. Museli to být pozoruhodní společníci. Nový Zéland byl tehdy zvláštní ptačím světem, v němž ptáci obsadili role vrcholových predátorů i velkých býložravců.

…aneb Představuje se Turanoceratops

Když říkáme, že nás bolí žaludek, většinou to s ním moc společného nemá, ale se střevem ano. Teď vědci přišli na způsob, jakým se zažívací trakt jedům umí bránit. Hází své buňky „přes palubu“.

Po Velkém třesku nafoukla vesmír ohromující kosmologická inflace. Anebo to bylo těsně před Velkým třeskem? Podle astrofyzika Tommi Tenkanena by taková předtřesková inflace mohla uvařit temnou hmotu, v níž by pak proběhl slavný Velký třesk.

Výpočetní sílu pro chytré konflikty budoucnosti zajistí americké armádě mobilní superpočítače v kontejneru s chlazením a protipožárním systémem. Na vojenských základnách po světě budou superpočítače podporovat vojenské umělé inteligence, bojové algoritmy se strojovým učením i analýzy dat v reálném čase.

…aneb Představuje se Vespersaurus

Právě končí Mezinárodní den kojení a my si můžeme klást otázku, co to znamená pro nás dospěláky. Pokud tedy zrovna nekojíme…

Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.

Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to hrozitánská porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let, pardon.

Hvězda s nevyslovitelným jménem vznikla pár se milionů let po Velkém třesku. Zrodila se z popela první generace hvězd ve vesmíru. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Pro astronomy je jako stroj času, který je veze na úsvit vesmíru.

Nejslavnější řecký lékař staré doby; někdo si ho spojuje se „čtyřmi šťávami“, ale to je až pozdější výklad pod vlivem Aristotela. Zajímavější je jeho upřednostnění přirozenosti před formálními naukami – a kvůli tomu i kritika filosofie. Přitom jde o nejstarší dochovaný výskyt slova filosofie! Přitom se ale inspiruje Anaximandrem a hlavně Hérakleitem.

Astrofyzik Jacco van Loon se přiklání k řešení Fermiho paradoxu, podle kterého jsou okolní mimozemské civilizace – pokud existují – opatrné, a hlídají si své soukromí. Pozemšťané naproti tomu zaplavují okolní vesmír svými rádiovými signály, z valné většiny neúmyslně. A poslední dobou prozrazujeme svou pozici intenzivním umělým osvětlením, které by bylo s pokročilými technologiemi možné detekovat z velké dálky.

Řada lidí dnes užívá mikrodávky psilocybinu, které si shánějí všude možně. Co kdybychom si ale mohli koupit kávu nebo třeba čaj, které budou kromě nezbytného kofeinu obsahovat i mikrodávku psychedelika? Vše nasvědčuje tomu, že život bude ještě o něco zajímavější.

Proč mají ptáci peří barevné a vzorované? No přece aby byli stealth a nebudili pozornost predátorů a také, aby se zalíbili samičkám. Teď nám k tomu vědátoři z Ghentu přidali další důvod.

Vezměte nanovrstvu rzi a propláchněte ji slanou vodou. Elektrokinetický jev vyrobí elektřinu a nepotřebuje k tomu obvyklé chemické reakce. Ve vhodném prostředí, jako je oceán nebo třeba lidské tělo, by podobné systémy mohly zajistit prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

…aneb Představuje se Ostafrikasaurus

Kdo by nechtěl mít v laborce Slunce? Na americké University of Wisconsin-Madison si postavili umělé Slunce, které simuluje magnetická pole Slunce a chování plazmatu. Na mini Slunci studují vznik a chování slunečního větru.

Data z celé zeměkoule ukazují, že prakticky každá část světa zažila za posledních deset tisíc let vyšší teploty než dnes. Globální průměr vytvářený diskutabilními statistickými metodami na tom nemůže nic změnit.

Zdánlivý pohyb hvězdného nebe je působený rotací Země! Jenže Hiketás mluví taky o neviditelné Protizemi – a dokonce není úplně jasné ani to, jestli nejde o citát z řeči literární postavy, i když snad v dialogu, který mohl být dílem jen malinko pozdějšího a snad heliocentrického astronoma Hérakleida.

Na kvantové úrovni tvoří zvuk kvanta v podobě kvazičástic fononů. Až doposud se nikomu nepodařilo detekovat stav jednotlivých fononů. Tým se Stanfordu to dokázal s kvantovým mikrofonem, nejcitlivějším mikrofonem na světě, který tvoří nanomechanické rezonátory spojené se supravodivým qubitem.

25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící. Jinak lidé podlehnou dojmu, že teploty div ne na úrovni amerického Údolí smrti (nejteplejší místo na Zemi) jsou v evropské Paříži mimo veškerou přirozenost.

…aneb Trocha fascinující statistiky

Americký Kongres požaduje prověřit podezření, že lymská borelióza pochází z výzkumu biologických zbraní americké armády. Co myslíte, jak realistická asi může být tahle vousatá konspirační teorie?

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Když americký policista zastřelí občana, obvykle se rychle objeví obvinění z rasové či jiné nesnášenlivosti. Detailní výzkum všech případů fatální střelby policistů v posledních letech ukázal, že v tomhle konkrétním případě nehrají rasové důvody zásadní roli.

Antickými předchůdci muzeí jsou chrámy, neboť i přes četné modernizující přestavby uchovávaly velice stará výtvarná díla; trochu podobně jako mnohem později křesťanské kostely.

Budoucí rover Mars 2020 bude poháněný pokročilým radioizotopovým termoelektrickým generátorem MMRTG. Inženýři NASA zahájili plnění generátoru oxidem plutoničitým-238. Tento palivový článek zajistí pro rover elektřinu a teplo.

Pod nohama máme obstojný zdroj přírodní energie. Jde jenom o to, najít technologii, která by geotermální energii účinným způsobem těžila. Geotermální STC článek japonských vědců a inženýrů to dokáže. Stačí ho zakopat na vhodném místě do země a pak vyrábí elektřinu.

„Běžte s tou chemií do hajzlu, tak nějak bych to shrnul“ – to je citát z diskuse pod jedním z mých dříve uveřejněných textů o glyfosátu. Ten výrok by šel ignorovat, či smazat a zapomenout. Byla by to ovšem škoda. Jde totiž o standardní projev těžké nemoci postihující čím dál větší procento populace. Jde o výrok nesoucí typické znaky chemofobie.

Elon Musk vzbudil rozruch oznámením, že jeho firma Neuralink pracuje na „hacknutí mozku“. Ve stínu téhle zprávy stojí první úspěchy při umělé implantaci myšlenek do mozku – zatím jen u myší.