Když se mořské dno rychle zanoří se svou tektonickou deskou do zemského pláště, tak tam z mořských sedimentů vznikají blyštivé diamanty. Pak není divu, že v diamantech často nacházíme stopy solí, které by tam tak úplně neměly být. Výrobci těch nejdražších šperků používají recykláty mořského dna.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

V Číně zahájily testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. Generace.

Uštěpačný a racionálně myslící satirik a kritik konzumní společnosti, předchůdce geologie a paleontologie. Předjímá koncept, který bude v 18. století nazván „aktualismus“, tedy že k výkladu aktuálního stavu okolní přírody nepotřebujeme v minulosti předpokládat jiné děje než děje podobné těm, které můžeme v současnosti pozorovat. Skeptik, který zesměšnil Pythagoru, se pokusil i o náboženskou reformu – a zavedl prvního metafyzického boha.

Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

…aneb Které druhy dinosaurů byly popsány v roce 1919

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Volný přepis přednášky „Block chain trust“ prof. Davida Zaruka z Odisee University College v Belgii prezentované 24. 5. na IUPAC meeting 2019 v Ghentu (s vědomím autora zpracoval Miloslav Pouzar).

Dne 1. dubna 2019 začal třetí běh experimentů LIGO a Virgo. Oba detektorové systémy jsou po vylepšení. To se projevilo zvýšenou frekvencí záznamů gravitačních vln. Mezi dvěma zachycenými případy uplyne průměrně méně než čtyři dny. Kromě dalšího pravděpodobného případu splynutí dvou neutronových hvězd se pravděpodobně pozorovalo i splynutí neutronové hvězdy a černé díry.

o zkouškovém nebrat

Genomový editor CRISPR řádí nejen na Zemi, ale i na oběžné dráze. Astronauti na palubě ISS s tímto ultimátním genetickým nástrojem vůbec poprvé editovali. Tentokrát DNA kvasinek, kvůli experimentu s opravami simulovaného poškození DNA živými buňkami ve vesmíru.

Dnešné liečebné postupy sú založené na výsledkoch výskumu, ktorý prebieha v podobe klinických štúdii. Z nich sa za najhodnotnejšie a najpreukaznejšie považujú randomizované kontrolované štúdie (randomized controled trial - RCT), ktoré sú hlavným argumentom o správnosti liečebných postupov na základe dnes tak veľmi zdôrazňovanej medicíny založenej na dôkazoch (evidence based medicine, EBM). Ale zdá sa, že tieto dôkazy sú vo väčšine kardiologických odborných článkov skreslene interpretované.

…aneb Představuje se Megalania

Naučily by nás vystydlé trosky mimozemské civilizace pokoře a opatrnosti? To jen těžko říct. Ale nějaké zajímavé technologie bychom v takových sutinách vyhrabat mohli. Výzkum sousedního vesmíru by mohl být každopádně přínosný.

Anaximenés prý prohlásil za „základní prvek“ vzduch. Toto (ne)pochopení Anaximena vzniklo ze starší bajky o chladném i teplém vzduchu, který může vycházet z úst, buď když silně foukáme sešpulenými rty, nebo když vydechujeme široce otevřenými ústy. Zajímavější je Anaximenovo pochopení dějů ve vzduchu v závislosti na jeho pohybu a na teplotě, tedy významný příspěvek k racionální meteorologii. A dojde i na plstnatění a čechrání.

Kvantové počítače by mohly využívat jako základní prvek pro práci s informací spin elektronu. Vlastnosti částice kvantového světa jsou ale velmi kluzké a je obtížné je změřit, natož s nimi nějak pracovat. Švýcarští fyzici proto museli kouzlit s kvantovými tečkami, do nichž je možné elektron zavřít jako brouka do lahvičky.

Říká se o nich, že jsou svatým grálem rekonvalescentní medicíny a tak trochu jako věc Makropulos. Umí nahradit opotřebované buňky a prodloužit život. Kmenové buňky jsou nejhledanějším pokladem buněčných biologů. Každou chvíli se z odborné literatury dozvídáme, v jakém že dalším typu tkáně je vědci objevili. Tentokrát je to placenta a mohlo by jít o skutečnou trefu do černého.

…aneb Představuje se Leptoceratops

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Stačí tyč, dostatek času a důvtipu – a můžete změřit úhel sklonu ekliptiky. Co si s ním ale počít v geocentrickém modelu a nad placatou Zemí? To chce ještě víc důvtipu! Objev role 3D otevřel problém. Většinou si myslíme, že máme správný výkladový model, ale potřebujeme zpřesnit měření. Anaximandrův příklad ukazuje, že někdy je to naopak. Při tom rozmachu důvtipnosti založí taky tradici psaní naučné prózy, meteorologii a prý i filosofii.

Mysteriózní terestrické gama záblesky se rodí v pozemských bouřích. Z oběžné dráhy je pozoruje důmyslný senzor MXGS na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Díky němu teď máme úplně první snímek takového domácího gama záblesku.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

…aneb Představuje se Liaoningosaurus

Jméno Thaléta z Mílétu je možná známé i mimo úzký okruh adeptů filosofie. Prý při pozorování hvězd někam ošklivě spadnul, někdo si dokonce vybaví, že prý za „pralátku“ (těžko říct, co by to bylo) považoval vodu. Od těchto zábavných nesmyslů se radši obraťme k jeho vkladu do začátků geometrie a astronomie, tedy alespoň v evropské tradici: Věta o podobnosti trojúhelníků a určení nebeského pólu.

Když do tenoučkého proudu vody o šířce pár mikronů vší silou napálíte výkonným rentgenovým laserem, tak se v proudu vody rozjedou série rázových vln, jako přízračné vláčky. A vytvoří ultimátní řev o síle 270 decibelů.

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Astronomové vystopovali velmi podezřelý průstřel ve hvězdném proudu GD-1. Jakoby tam proletěl gigantický objekt o hmotě milionů Sluncí. Jenomže žádný takový objekt není široko daleko vidět. Buď to bylo něco známého v neobvyklé situaci anebo jsme přišli na stopu shluků temné hmoty, které se jen tak potulují po Mléčné dráze. To by byl temný galaktický horor!

V dobré víře, že si tím snížíme riziko infarktu, si ho dnes sám ordinuje kde kdo. Miliony lidí ho na zažehnání zvýšeného rizika kardiovaskulárních problémů dostávají na předpis. Výsledky nových studií ale dávají tušit, že u mnohých osob převládají jeho negativa nad pozitivy.

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

…aneb Představují se skanzoriopterygidi

Kdo by si nechtěl přečíst Vojničův rukopis a konečně zjistit, co v něm vlastně stojí? Brit Gerard Cheshire to prý dokáže, alespoň podle jeho vlastních slov. Odborníci na lingvistiku a středověké texty se mu ale vysmáli.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.

Náhle priveľa jedla - to môže dlho hladujúceho aj usmrtiť. Takéto prípady sú známe napríklad z konca 2. svetovej vojny u oslobodených hladujúcich väzňov z koncentračných táborov alebo u podvyživených Američanov po prepustení z japonského zajatia. Z roku 1981 je známy prvý popis úmrtia po nadmernej parenterálnej (vnútrožilovej) výžive pacienta. Napriek tomu diagnóza realimentačného syndrómu príliš neprenikla do povedomia lekárov, aj keď ohrozuje pacientov stále a tiež v krajinách, ktoré nedostatok potravy nepoznajú už desiatky rokov.

Kdyby jen nefungovalo, horší je, že až příliš často má za následek nezáviděníhodné komplikace.

Jak digitálně vzkřísit slavného surrealistu? Potřebujete si vycvičit umělou inteligenci, najmout živé herce a sehnat si pořádnou deepfake technologii. Výsledkem je Dalí jako živý, který si s vámi vyfotí selfie při odchodu z muzea na Floridě.

Dlouho jsme tušili, že v nitru ledových obrů, jako je Uran nebo Neptun, existuje voda ve skupenství velmi stlačeného a velmi žhavého superionického ledu. Loni poprvé experimentálně dokázali jeho existenci a letos už prozkoumali jeho atomární strukturu.

Minulý týden vyšel na Oslovi článek „současná situace v exascale závodech je předběhnutí Aurory Frontierem, možná se do toho nečekaně vloží Čína“. Pojďme se na věc podívat podrobněji.

Gravitační vlny jsou velice nezřetelné a také nesmírně rychlé. Jejich provlnění ale možná zanechává otisky v realitě. Jsou sice ještě méně zřetelné, než samotné gravitační vlny, v zásadě bychom je prý ale mohli detekovat. Ve hře jsou analýzy posunu zrcadel gravitačních detektorů, spinu částic před a po průchodu gravitační vlny anebo dilatace času atomových hodin na různých místech světa.

…aneb Představení nového tyranosauroida

Ještě před pár dny byl budoucí superpočítač Aurora následníkem trůnu nejrychlejšího superpočítače světa. Jenomže teď o svůj budoucí titul podle všeho přišel. Nový budoucí král exascale výpočtů se jmenuje Frontier a postaví ho v laboratořích Oak Ridge National Laboratory.

Podívejte se, co tady žije.

Zelené organizace zveřejnily svou představu o složení a práci budoucí uhelné komise. Podívejme se na to, co lze vyčíst z jejich představ.

Solární energetika potřebuje k provozu Slunce. Co kdyby ale existovala technologie, která je založená na stejných principech a s jistou nadsázkou řečeno čerpá energii z nezměrné vesmírné prázdnoty? Ve skutečnosti už existuje, i když se zatím vůbec nemůže měřit se solárními panely.

Dostupných informací není mnoho, ale laserový systém SHiELD od Lockheed Martin už podle všeho sestřeluje rakety. Je to sice zatím jenom neohrabaný pozemní laser, ale protiraketové laserové systémy pro letadla jsou již na dohled.

Lety do vesmíru už prestali byť výnimočnou udalosťou a bežne sa o nich dozvedáme, len keď sa niečo výnimočného podarí (alebo zlyhá, podľa možnosti s efektnou ohnivou guľou). Veľkolepé plány sa síce ohlasujú, ale väčšinou odkladajú alebo rušia. Ale mimo pozornosti verejnosti stále prebieha každodenná rutinná práca, ktorej prerušenie by sme si veľmi rýchlo všimli. Skúsim veľmi stručne zhrnúť, čo všetko sa v kozmonautike deje a čo sa očakáva.

Pravé neštovice jsou děsivé a brutální. A očkování je vymýtilo tak rychle, že proti tomu téměř nikdo neprotestoval. Se spalničkami nebo třeba s dětskou obrnou je to komplikovanější. Lidé zapomněli, jak hrozné spalničky jsou, a bláhově se více obávají očkování. Trest na sebe nedal dlouho čekat. Spalničky jsou zpět.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

…a to ho (alespoň dočasně) zachránilo

Cesta za fúzí je jako heroická výprava z dávných časů, která se odehrává v moderních kulisách. Je plná úskalí, nástrah a protivenství. Tak jako dříve do děje zasahovala dobromyslná božstva, dnes nám na této extrémní misi pomáhají umělé inteligence.

Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy.