Nové číslo Světa biotechnologií přináší informace z mezinárodního workshopu v Penangu v Malajsii. Uspořádán byl pro islámské vědce a odborníky z oboru moderní biotechnologie. Na programu byly zemědělské biotechnologie a dodržení šaríe (Shariah Compliance).

S působením ženské krásy na muže to není jednoduché. Něco je v mužích evolučně zakořeněno, něco je ovlivněno kulturními vzory a smýkáno módou.

Nasvědčují tomu poznatky z genetiky a demografický vývoj plodnosti.

Tříhodinová jízda v noci má na organismus podobný účinek, jako když sedáme za volant pod vlivem alkoholu. Z testů vyplynulo, že i pouhé dvě hodiny mohou být ekvivalentem několika drinků.

Evolučně mladou podkorovou oblast mozku zvanou striatum.

Stres posiluje informace uložené hluboko v paměti. Vzpomínka na hrůzný zážitek se tak může nově propojit se starými vzpomínkami na běžné události. Z nově vzniklé asociace pak vzklíčí posttraumatický stresový syndrom, který oběti trýzní dlouhé měsíce nebo i roky.

Zajímavý recept na udržení tělesné hmotnosti v rozumných mezích nabízí studie vědců z pittsburghské Carnegie Mellon University. Potlačení chuti k jídlu je podle nich jen otázkou představivosti.

Potom máš hodně přátel, tvrdí vědci z Northeastern University v Bostonu.

Šimpanzí slečny z Kibale si láskyplně hrají s klacíky, jako by to byly panenky představující jejich mláďata. Hranice mezi lidmi a šimpanzi je zase o něco méně zřetelná. Zůstane z ní vůbec něco?

Co je správné a co ne? Na tuhle otázku hledá člověk odpověď mnohokrát za den. Někdy se rozhodneme snadno a rychle, jindy se dobíráme řešení komplikovaných situací jen s obtížemi. Náš mozek využívá k řešení morálních dilemat stejné nervové obvody, jaké zaměstnáváme při volbě jídla a jiných „přízemních“ záležitostech. A není nemožné morálku v našich mozcích celkem jednoduše „vypnout“.

Studie založená na datech z České republiky potvrzuje, že plošná represe zaměřená na dětskou pornografii ve svém důsledku bohužel zjevně vede k nárůstu sexuálního násilí na dětech.

Papoušci kea patří k nezbedům novozélandské přírody. Dělají kotrmelce, staví se na hlavu, houpou se na pružných větvích jako na houpačce. V novozélandských horách si z lepivého sněhu dokonce válejí sněhové koule, jako kdyby si z nich chtěli postavit sněhuláka. Žádná z těchto činností nepřináší papouškovi bezprostřední zisk. Nedomůže se díky ní větší porce potravy, nezvýší si vyhlídky na početí potomků. Přesto věnuje podobným činnostem spoustu času a energie. Zoologové nemohou aktivity papoušků kea označit jinak, než jako hru. Keové si hrají, protože je to baví. Turisté jsou z jejich her někdy zoufalí. To když se jim například papoušek vloupá do odloženého batohu a ukradne jim z něj, jen tak pro legraci, cestovní pas.

aneb zaujmeme partnera snáz s hlavou skloněnou, nebo vztyčenou?

Radovánky jsou něčím více než jen zábavou. Dlouhodobě snižují úzkostné reakce v mozku. Neurovědci tvrdí, že jejich blahodárný efekt trvá nejméně týden.

Kolektiv vědců z Oxfordu a Londýna vylepšil dobrovolníkům elektrickou stimulací učení. Zlepšení fungovalo půl roku.

Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

S popularitou je kříž, je totiž vrtkavá. Hlavu si s ní lámou politici ucházející se o přízeň voličů, manažeři medií i marketingové týmy placené ze zisků obchodních řetězců. Čím je podmíněn úspěch v jednom z nejefektivnějších komunikačních prostředků – na webu, pátral americko-italský tým výzkumníků.

Novorozenci přicházejí na svět připraveni chovat se sociálně. Je tento sklon přítomen již před narozením?

Vědci z Edinburghu přišli na látku, která zlepšuje paměť a kognitivní funkce u stárnoucího mozku. Klinické zkoušky prověří, zda droga bude vylepšovat náš mozek stejně, jako ten myší.

Základní pravidla dobré týmové práce bychom asi dokázali definovat všichni i když s jejich dodržováním by to již tak jednoznačné nebylo. Vědci se ale snaží proniknout hlouběji do vztahů, které ovlivňují výkonnost pracovní skupiny nebo úspěšnost celé organizace. Od čeho závisí takzvaná kolektivní inteligence? Má být povýšen vždy ten nejschopnější?

V Austrálii a Hongkongu testovali, jak tělesné míry korespondují s hodnocením ženské přitažlivosti. Výsledky zveřejněné v časopisu Evoluční biologie dokládají, že i přes kulturní rozdíly jsou za nejatraktivnější považovány ženy mladé, vysoké a s dlouhými pažemi.

Možná jste jen ve špatné fázi měsíčků.

aneb jak vypnutím jednoho genu udělat organismus chytřejší.

Když zoufalý rodič utrousí nad dětským pokojíkem, který připomíná hračkářství po sebevražedném atentátu, „ty jsi tu ale hezky uklidil(a)“, měl by počítat s tím, že ho pochopí i předškoláci.

Američtí vědci patentovali helmu, která pomocí ultrazvukových pulzů zvýší bojeschopnost vojáků.

Vědci objevili způsob jak číst slova z aktivity řečových center mozku. Promluvit tak budou moci lidé, kterým z úst nevyjde ani hláska.

Když vyřadíme instinkty a zapojíme rozum, naše stravovací návyky nejsou racionálnější. Dieta na zhubnutí může mít paradoxní efekty – jíme víc.

Představy, podle kterých změny klimatu vyústí ve války o vodu, potraviny a místo příznivější k životu, jsou jen bajky na strašení dětí. Válčit se bude, ale klima s tím nebude souviset, tvrdí norský ekonom.

LSD, psilocybin, ketamin a podobné látky podle všeho opět dobývají ordinace psychiatrů. Dovedou významně podpořit složité psychoterapie i přímo tišit symptomy závažných psychických poruch.

Chobotnice maskovaná (Thaumoctopus mimicus) je tichomořský bezobratlý tvor s neobvyklou schopností klamat. Někteří odborníci jí považují za nejinteligentnější z chobotnic.

Různé skupiny šimpanzů se vypořádávají s totožnými problémy odlišným způsobem a řešení si předávají z pokolení na pokolení. Mláďata se je učí od matek. Vědci považují takové naučené chování za zárodek kultury. Mezinárodní tým vědců nyní odhalil, že některé rysy života šimpanzů považované za projevy kultury, mohou být ve skutečnosti důsledkem genetických odlišností mezi jednotlivými šimpanzími tlupami. Chování, které jsme považovali za naučené, může být ve skutečnosti diktováno dědičností.

Naši prarodiče si do památníčků psali, že láska bolí už v předminulém století. V Americe osmdesátých let se tato myšlenka díky J. Geils bandu stala doslova hitem. Dnes vědci celou věc upřesňují – nejenže bolí, ale také zkracuje život.

Přemýšlení o bohu vás může uklidnit, takže začnete dělat méně chyb, praví se v publikaci zveřejněné v časopisu Psychological Science, vydávaném Asociací psychologů.

Někdy se to tak semele, že matka si některé dítě oblíbí a tomu pak věnuje mnohem větší péči. Někteří ptáci to praktikují také, ale straky to dovedly až k bizarní dokonalosti. Zpočátku se starají o všechna svá mláďata starostlivě, jakmile ale nadejde čas, kdy jde rozpoznat pohlaví, nechtěným potomkům pomohou na „onen svět“.

Podle vědců se mladé gorily učí při honičkách fair play.

Mít tak něco, co by oddálilo demenci a dalo se to spolknout. A kdyby to ještě mělo dlouhodobý účinek, tak to už by bylo hodno Nobelovky. Andrew Pieper s kolegou Stevem McKnightem z University of Texas možná takovou substanci mají. Látku nazvali „P7C3“. Jde o malou molekulu, která mladým mozkům neurony chrání a starým vrací vzpomínky. Funguje to na potkanech a mělo by i u lidí.

Podle nové hypotézy vznikají kulové blesky jako halucinace pozorovatelů vlivem silného magnetického pole při úderu specifického typu blesku. Nakolik tato představa odpovídá očitým svědectvím?

Psychologové tvrdí, že slavný Botox vyhlazuje nejen vrásky, ale také emoce klientek a klientů kosmetického průmyslu. Budeme ho za to velebit anebo zatracovat?

Spermií od blízkého příbuzného si samice váží, ale jen do doby, než se jim naskytne něco lepšího. Mají-li možnost promiskuity, zavrhnou je.

Nejen matky, ale i otcové upadají do depresí v souvislosti s narozením potomka.

Sme schopní rozoznávať podobnosti a nachádzať súvislosti medzi pozorovanými objektmi, zaraďovať ich do jednotlivých kategórií. Dokážeme rýchlo zareagovať na rôzne kognitívne úlohy a ich zmeny. Neurológovia zo známeho MITu už roky skúmajú, či táto flexibilita vzniká už na úrovni samotných neurónov, alebo je to výsledok výlučne rôzne skombinovanej spolupráce úzko špecializovaných buniek. Dokáže byť určitý neurón v procese poznávania multifunkčný?

Vědci našli způsob, jak farmakologicky nahradit dlouhodobý trénink a ovlivnit mozek směrem k navození pocitu bezpečí. Odhalení účinků proteinu BNDF by mělo vést k léčbě depresí, vylepšování paměti,...

V některých případech zřejmě ano a nemusí jich být málo. Z prestižního pracoviště University of Utah v Salt Lake City přichází zpráva, že transplantací buněk, které jsou známy jako ochránkyně mozku před infekcemi, se jim daří léčit patologické nutkavé chování u myší. To znamená, že klíč k některým psychologickým poruchám je potřeba hledat nikoli v neuronech, ale v nápravě porušené funkce imunitního systému.

aneb proč jsme po mykobakteriích vysmátí.

Sárí je pruh látky obvykle dlouhý kolem 4 až 7 metrů s šířkou přibližně 100 až 130 cm. Obtáčí se okolo těla a nosí ho ženy na celém indickém subkontinentu. Název zřejmě pochází ze sanskrtského výrazu pro pruh látky „sati“ a tradice jeho nošení sahá hluboko do minulosti. Jen málo kdo by v něm hledal něco víc, než estetickou ochranu před sluncem, chladem a obtížným hmyzem.

Ďalší výskum potvrdil, že netradičný, nadpriemerne kreatívny spôsob myslenia si podáva ruku s psychotickými poruchami.

Švýcarským a japonským vědcům se podařilo zviditelnit elektrický proud probíhající aktivními neurony. Aktivitu mozkových buněk na živém zvířeti lze nyní sledovat pomocí fluoreskujícího proteinu a skleněného světlovodu.

Manželství má pro ženy i stinnou stránku. Čím je věkový rozdíl manželů větší, tím menší má žena vyhlídky na dlouhý život. Je dokonce jedno, jde-li o zajíce, nebo kmeta.

Marně proti ní horovali antičtí učenci, Albert Einstein o ní tvrdil, že "zabíjí jakoukoli tvořivou činnost“ a dnešní názor by se dal koncentrovat do pěti slov: Dej blbci funkci, vymyslí lejstro. A co na to říká věda? Boj s byrokracií je zbytečný, je s růstem národa svázána, stejně jako kořistnické choutky státních útvarů.

Neurologové soudí, že lidi z nás dělá zrcadlení. Zajišťují nám ho mozkové buňky (mirror neurons), které jsou aktivní ve chvíli když něco děláme, třeba když se kladívkem trefíme do prstu, místo do hřebíku, ale „střílejí salvami“ i tehdy, když nic neděláme a jen se díváme, jak si placatý palec přivodil měkdo jiný.