Higgsův boson možná není elementární částicí. Říká se, že by ho mohla tvořit dvojice technikvarků svázaných silou technicoloru. V takovém případě by Higgs přestal porušovat estetický fyzikální princip přirozenosti.

Bert, Ernie a Pták Buk jsou hvězdami Sezamové ulice a zároveň nejvíce energetickými neutriny, která k nám přiletěla z hlubokého vesmíru. Všechna tři zachytila antarktická neutrinová observatoř IceCube.

3, 2, 1… Restart!

Nanoskleněnka v laserové pasti je občas na štíru s entropií. Druhý termodynamický zákon je v nanosvětě jako z pirátského zákoníku. Spíše jen takové dobré doporučení.

Po třech letech, které začátkem března uplynuly od havárie ve Fukušimě I se podařilo dosáhnout několika průlomů. Z bazénu čtvrtého bloku je vyklizena více než třetina palivových článků. Došlo k dohodě s rybářskými svazy o tom, jak zacházet s podzemní vodou přitékající do elektrárny. Trvalý návrat obyvatel začíná už u druhého samosprávného celku v zakázané zóně do 20 km.

Trio kosmologů nesdílí jásot nad pozorováním otisku primordiálních gravitačních vln v datech BICEP2. Není prý jasné, jestli jde o ozvěnu kosmologické inflace anebo nějakého neinflačního jevu.

Úspěšné pozorování otisku primordiálních gravitačních vln spustilo dramatický masakr v kosmologických teoriích. Co se asi vynoří z doutnajících trosek?

Grafen je v současnosti asi ten nejvíce cool a sexy materiál pro fyzikální bádání. Je všestranný jako švýcarský armádní nůž, může fungovat jako izolant, polovodič, vodič, tak proč ne supravodič?

Tým vědců projektu BICEP2 oznámil v pondělí v podvečer našeho času oznámil, že poprvé v historii zkoumání vesmíru se podařilo přímo detekovat důkazy toho, že náš vesmír prošel krátce po velkém třesku fází exponenciálního „rozfouknutí“ známého pod názvem kosmická inflace. V naměřených datech se rovněž podařilo zachytit gravitační vlny – zvlnění samotného prostoročasu. Pokud se výsledky potvrdí, máme tu zřejmě další adepty na Nobelovu cenu za fyziku.

Představte si, že budete chtít někomu promítnout na zeď podařené video z Youtube, nebo vaši prezentaci, ale místo dataprojektoru použijete mobil. Dnes je to ještě fikce, ale práce vědců CALTECHu tomu dláždí cestu.

LHC ani ještě neběží na plánovaný výkon a už nestačí. V CERNu zahajují přípravu na stavbu kruhového či lineárního urychlovače, který se snad za několik desetiletí stane nástupcem LHC.

Víme, že gravitační vlny existují. Takřka jistě. Zatím jsme ale ještě žádnou takovou vlnu nesjeli. Nicméně, prý to bude brzo. Připravte si prkna!

O jednom hypotetickém modelu, realitě se skladováním energie a problémech když nefouká a je zamračeno.

Jestli v raném vesmíru bublalo Higgsovo pole, tak ozvěny srážek bublin mohly vyvolat gravitační vlny, zachytitelné přístroji příští generace.

Zvenčí lithium-iontový článek, zevnitř granátové jablko? Grenadinu z nich neuděláte, jinak jsou ale tyhle baterie s nanočásticemi křemíku uvnitř uhlíkových slupek velmi slibné.

Kolem černých děr se šíří strach z ohnivé zdi. Uhasí ji astrofyzici s pomocí entanglovaných červích děr, obrácení plynutí času v černých dírách, fuzzballů, zdánlivých horizontů anebo bizarních Planckových hvězd?

Plánované opětovné spuštění urychlovače těžkých iontů RHIC jitří obavy ze strangeletů, exotické hmoty obsahující podivné kvarky. Nakolik jsou oprávněné?

Je to průlom uprostřed dlouhé a trnité cesty. V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu.

Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

V Boseho-Einsteinově kondenzátu vyvolali simulované magnetické monopóly. Až utichnou bujaré oslavy, můžeme o to nadšeněji hledat jejich ryze přírodní protějšky.

Biologové ze svých konvenčních mikroskopů nevymáčknou lepší rozlišení, než je 200 nanometrů. Pro větší rozlišení je nutno použít drahou a komplikovanou techniku. Švýcaři ale vymysleli, jak to velmi levně obejít.

Rád by je u černých děr nahradil zdánlivými horizonty. Pokud uspěje, tak by vyřešil paradox ohnivé zdi, v němž se tluče kvantová mechanika s obecnou relativitou. Válka o černé díry pokračuje.

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Vánoce byly u Schrodingerů velmi rozpačitými svátky: pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků v krabicích, které se každý bál rozbalit. Pomoci jim může přímé měření kvantových.

Nejspíš neexistují a pokud někde nějaké přeci jen jsou, tak netvoří významnou část temné hmoty. Astrofyzikům to napovídá analýza výskytu neutronových hvězd v Mléčné dráze.

Být ve správný čas na správném místě, to se podařilo několika fyzikům v Číně. Při výzkumu bouřek se jim podařilo zaznamenat optické spektrum přírodního kulového blesku. Poprvé v historii - a hned dvěma kamerami.

Bismutid sodný byl s využitím Advanced Light Source Berkeleyské laboratoře konečně potvrzen jako trojrozměrný topologický Diracův polokov. Takový materiál funguje jako trojrozměrný grafen a je příslibem úžasných aplikací.

Socialistická retro radioastronomická observatoř Puščino po třiceti letech spustila gigantický interferometr RadioAstron s úžasným rozlišením. Chytí červí díru?

Třeba s mocnou zbraní globálního světa – internetem. Vědci z Michiganské techniky hledali návštěvníky z budoucnosti ve tvítech, dotazech pro vyhledávač a také je slušně požádali o kontakt mailem či tvítem.

Jaderná energetika je poznamenaná tím, že Japonsko je bez jaderné energie. Všech jeho 50 reaktorů je vypnuto. V tomto roce by se už situace měla začít měnit. Japonské reaktory by se postupně měly začít spouštět. V minulém roce se podařilo připojit k síti tři nové reaktory a jsou dobré předpoklady, aby se v dalších létech tento počet rychle zvyšoval.

Celý rok 2013 a hlavně jeho závěr byl pro likvidaci následků havárie Jaderné elektrárny Fukušima I zlomový. Podívejme se, s jakými problémy se pracovníci i obyvatelé potýkali a co se podařilo či nedařilo.

Podle zatím nejpřesnějších měření ACME EDM je elektron přesně takový, jak předpovídá Standardní model částicové fyziky. Kulatý. Zvoní supersymetrii hrana?

Kvantový tepelný stroj je variantou Szilardova stroje, což je zase vyladěná verze slavného Maxwellova démona. Jak si vede démon dávného světa ve kvantových lovištích?

Co by se stalo s planetou, kdyby se do sebe pustili Indie a Pákistán atomovkama? Odpůrci jaderných technologií říkají, že by skončila civilizace, nakolik jim to ale můžeme věřit?

Nejspíše jste o ní nikdy neslyšeli a přesto ji většina z nás každý den používá. Řeč je o Rychlé Fourierově transformaci, která je dnes základem každé digitalizace zvuku a obrazu. Nyní vědci z MIT přišli s převratným algoritmem, který ji podstatně zrychlí.

Podle nové teorie supravodivosti jsou Cooperovy páry elektronů univerzálním vysvětlením supravodivosti a také dalších typů chování v supravodivých materiálech.

Tranzistory v moderních procesorech jsou skutečně pod tlakem, a to velkým. Díky tomu pracují rychleji, ale mají i větší ztráty. Co je zmáčknout jenom když to bude potřeba a jinak jim dát relax? Ušetříme a celkem dost.

Astrofyzik z Harvardu spočítal, že podmínky pro existenci života vznikly již 15 milionů let po velkém třesku. U zastánců antropického principu vesmíru tím tvrdě narazil.

Možná máme temnou hmotu už dlouho přímo před očima. Není vyloučeno, že zvláštní šum v supravodivých Josephsonových přechodech způsobují procházející axiony. Chýlí se legendární hon na temnou hmotu k vítěznému konci?

Současné výkonné teleskopy používají místo čoček zrcadla. Ovšem dostat pořádně velké zrcadlo do vesmíru je opravdu problém. S neotřelým řešením nyní přichází skládací teleskop financovaný Darpou. Tento teleskop udělá ze všech ostatních gigantický dalekohledů trpaslíky.

Možná ano. Naznačuje to nová teoretická studie, které objevuje geometrii červích děr v entanglementu kvazičástic v rámci maximálně supersymetrické Yang-Millsovy teorie.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti – auto na parkovišti bez kousku stínu za horkého letního dne se promění v pravou žhnoucí pec. Chytré sklo tomu sice nezabrání zcela, ale určitě to zmírní.

Tvrdí to jak archeologové, tak částicoví fyzici. Ve vědeckém světě se nedávno rozhořel nečekaný spor mezi těmito skupinami vědců o starověké olovo. Pro fyziky jsou totiž dávno potopené ingoty olova pravý poklad, cennější než zlato.

Ikonická potvora z Alenky v říši divů vstupuje mezi životaschopné kvantové paradoxy. Slabé měření by mělo umožnit oddělit zdánlivě neoddělitelné – foton a jeho polarizaci. Podobně jako slavný škleb od zbytku kočky Šklíby.

Vědci změřili dvěma různými metodami poloměr protonu jako 0.88 ± 0,01 femtometrů (deset na mínus patnáctou metru). Pak přišel další tým s jinou metodou, která došla k jiným výsledkům. Dostali jsme se mimoděk na stopu kvantové gravitace?

Stanen z jediné vrstvy atomů cínu je topologickým vodičem při pokojové teplotě. S příměsí atomů fluoru to zvládne i při 100 stupních Celsia. Čeká Silicon Valley přejmenování na Tin Valley?

Když krystaly titanátu stroncia osvítí světlo na deset minut, stanou se několikasetnásobně elektricky vodivějšími. A vydrží jim to několik dní po zhasnutí světla.

Vědci udrželi ionty fosforu ve stavu kvantové superpozice po dobu 39 minut, při pokojové teplotě 25 stupňů Celsia. Pořádné kvantové počítače jsou zase o něco blíž.