U předkolumbovských jihoamerických indiánů patřily mouchy a další „hrobařský“ hmyz k pohřebním rituálům stejně neodmyslitelně, jako k nim v naší kultuře patří kytice se stuhami a smuteční muzika.

Těžko si nevšimnout, že žijeme v době, kterou hýbe spor dvou učení o našem fyzickém světě, podobně, jako hýbal renesancí. Tehdy to byl spor mezi antropocentrickým viděním světa s lidmi obývanou Zemí ve středu vesmíru proti pojetí světa, v němž jsme jen satelitem skutečných hlavních hráčů, a dnes je to spor o antropocentrické vidění klimatického systému, ve kterém bezděčně poroučíme větru dešti, kontra svět gigantických sil, proti nimž jsme stejně nepatrní jako byl náš opičí předek. Dnes nejde o to, je-li lidský svět středem vesmíru, ale jestli je lidstvo středem klimatu své planety.

O třetinu méně uhlíku vážou tropické lesy ve srovnání s oficiálními údaji Mezinárodního panelu pro globální oteplování. Tempo tání grónských a západoantarktických ledovců je ve srovnání s dosavadními oficiálními údaji dokonce poloviční.

Nečekaný způsob nezištné spolupráce chrání bakterie před účinky antibiotik. Pro náš boj s původci infekčních chorob to má velmi nepříjemné důsledky.

Ani ne měsíc stará novinka rozpouštějících se mikrojehel zastarala. Z Indiany hlásí „natlakované“ mikrojehly.

... vznikne lokální ekologická katastrofa. Kromě tisíců záchranářů nejdůležitější roli sehrají ty nejmenší mořské organismy - bakterie. Po havárii v Mexickém zálivu genetické analýzy pomohly vědcům objevit další nový druh, který se živí rozkladem ropy.

Nejmenší žábu Asie, Afriky a Evropy objevili v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo. Jde o nový druh k jehož charakteristice patří, že jeho příslušníci jsou menší než 15 milimetrů.

Zubní kartáček, jak jej známe dnes, je přisuzován Číňanům, kteří do bambusové nebo kostěné rukojeti vkládali štětiny divokého kance již kolem roku 1500. Od té doby neprodělala tato nedlouhá tyčinka s chvostkem chlupů na konci příliš mnoho dizajnových změn. O to více jich však prodělala nezbytná součást kartáčku, pasta.

Nejjednodušší formy buněčného života cítí něco k snědku na dálku, jakoby měly nos, tvrdí vědci v časopisu Biotechnology Journal.

Vedci chcú, aby veda mala dôstojné spoločenské postavenie a uznanie. Nik iný, len oni sami sa o to musia pričiniť. Napríklad tým, že aspoň na tomto poli bude pravda vždy hneď v prvom kole porážať lož.

aneb jak líné mšice nad ovcemi vyzrály

Čeká nás v následujícím půlroce další oteplování vzhledem na průměrné teploty jednotlivých měsíců z let 1961-90? Bude to pak nejteplejší rok od roku 1998? Asi spíše ne.

Stávající bifokální brýle by se mohly radikálně vylepšit díky inspiraci z říše hmyzu.

Na podzim 2009 na veřejnost unikly e-maily vedoucích autorů IPCC. Vrhly nové světlo mimo jiné i na otázku platnosti tzv. hokejkového grafu.

Vědci z dvou německých universit si patentovali vůni. Ne do parfémů. Doufají v její aromaterapeutické účinky.

Robot Ranger ušel za jedenáct hodin 23 kilometrů a překonal tak stávající rekord držený Velkým psem.

Nediplomaticky, ale úpřimně radí Rajendra Pachauri svým expertům a stanovuje pravidla kdo a jak o práci Panelu bude veřejnost informovat.

aneb jste-li v nouzi, stačí zatřepat.

Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

…to na základě statistiky tvrdí čtveřice mladých amerických ne-klimatologů.

„Nic nového pod sluncem, všechno už tu bylo,“ říkával Ibn Sína známý západnímu světu jako Avicena. My většinou říkáme „už staří Římané“. V případě suchého zipu bychom měli říkat „už mravenci druhu Azteca andreae“.

O zaujímavom a trochu tajomnom projekte, ktorý na internete každému, kto má záujem, ponúka názorný audiovizuálny spôsob vzdelávania sa v rôznych oblastiach prírodných vied.

Naše smysly fungují jen v relativně úzkém rozmezí, které je důležité pro naše přežití. Chytří, vzdělaní a koumaví lidé ale umožnili vidět neviditelné, slyšet neslyšitelné, detekovat nezachytitelné čichem, nebo hmatem. Technické možnosti ale dovolují vyhrát si i s kombinacemi a do zvuku převést fyzikální, nebo biologické údaje, které audiální formu nemají.

Nežli řekněte „takovéhle povodně nejsou normální, s klimatem se muselo něco strašného stát, toto nikdá nebývalo“, je třeba prozkoumat historické záznamy.

Firmy Phonexia a OptimSys dnes uvedly na trh technologii přepisu telefonní řeči na psaný text. Systém dokáže zpracovat i nekvalitní signál, umí eliminovat okolní ruchy, šumy, i špatnou výslovnost. To doposud žádný software pro češtinu neumožňoval.

Vize létajících draků osazených větrnými turbínami by se mohla stát realitou a dát nám možnost využívat sílu větrných proudů ve velkých výškách.

…aneb kouzla s grafy.

Z globálního hlediska je letošní jaro teplejší, duben byl prý extrémní. V Pacifiku se bude tvořit více subtropických bouří a hurikánů, v Pacifiku zase méně.

Časopis Bioinspiration and Biomimetics zveřejnil zprávu o sestrojení funkční repliky motýla – ornitoptéry. Ta odhalila, že k létání toho motýli v mozku moc nepotřebují.

Představte si město, kde auta budou jezdit na principu fotosyntézy, vyfukovat kyslík, který se nakonec může stát nebezpečným „smogem“. Tato absurdní představa je extrapolací vize, kterou tři velké automobilky hodlají zrealizovat v novém typu elektrické čtyřkolky.

Maličké archebakterie přezdívané ARMAN z extrémně kyselých rudných dolů nezapřou starobylý původ. Zvláštní strukturou, genomem i ekologií doslova žadoní o detailní výzkum.

Deoxyribonukleová kyselina, tedy DNA, je úžasná molekula. Chemické vazby umožňují z vláken vytvářet dvouvlákna a pomocí enzymů je rozpojovat a následně navázat na jiné komplementární úseky DNA. Vlastnosti, které umožňují existenci pozemského života, se teď snaží využít vědci z různých oborů, aby společnými sílami stvořili robotický mikrosvět.

Líbivá hypotéza o mimozemském původu mladšího dryasu čelí kritice. Údajné důkazy deště komet na počátku prudkého chladného výkyvu před 12 800 lety mají i přízemnější vysvětlení.

Na severnej pologuli vrcholí vtáčím spevom rozospievaná a kvetmi ovenčená jar. V južnej časti planéty sa príroda pripravuje na najchladnejšie ročné obdobie. Náš vesmírny domov je obdivuhodne rozmanitý... a nádherný.

Pred nedávnom sme uverejnili príspevok slovenského autora Petra Kluvánka o ohreve potravín v mikrovlnnej rúre. Kontroverzné diskusie, ktoré sa pod jeho článkami na túto tému rozprúdili, ho motivovali k uskutočneniu dvoch jednoduchých pokusov. Ponúkame Vám ich výsledky.

Honda představila skútr poháněný novými, rychlo-dobíjejícími lithium-ionovými bateriemi.

Mezinárodní vědecká expedice objevila v Karibiku podmořský průduch, jež je o necelý kilometr hlouběji, než všechny ostatní, které dosud známe.

Mezinárodní tým zoologů, jehož členem je Mgr. Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, prokázal existenci nového (šestého) druhu nosorožce, který se stává nejvzácnějším savcem planety; vědci registrují existenci jen několika jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Výsledky jejich studia byly nyní zveřejněny v prestižním americkém odborném časopise PLoS One.

Poznali byste co je na snímku? Živý organismus, umělcova fikce zrůdy z filmu „Vetřelec“,...

Výzkum fosilních korálových útesů na Papui- Nové Guinei odhaluje překvapivou odolnost společenstev drobných křehkých korálů vůči děsivým změnám klimatu a pohybům mořské hladiny o desítky metrů v nedávné minulosti.

Učebnice říkají, že s klesajícím počtem jedinců v populaci klesá i genetická různorodost. A bezpočet příkladů dokládá, že je to člověk, kdo snižuje počty organismů a gumuje jejich genetickou variabilitu. Najdou se výjimky potvrzující pravidlo.

Doba mezi kopulací a oplodněním není nijak idylická. Nejen, že je vyplněna soutěžením jednotlivých spermií, ale především jde o vražedná klání soupeřících spermatů. Aby veškerý genetický materiál v tomto zápasu nepřišel nazmar, musí někdy zasahovat budoucí matka a pomocí chemie přimět „horké hlavy“ k paktu o neútočení. Díky vědcům ze Syracuse University to vše nyní můžeme vidět barevně.

Geologové objevili v Yukonu první přímé doklady totálně promrzlé planety ve slavném období Sněhové koule. Oceán tehdy celý zmrznul a pozemský život musel bojovat o existenci ve zbylé tekuté vodě. Led byl tehdy stoprocentně nepopulární.

Časopis Science zverejnil prácu americko-juhoafricko-nórsko-čínsko-japonského tímu vedcov, ktorý sa pomocou najmodernejších prístrojov pokúsil z prahorných hornín vydolovať informáciu o magnetickom poli mladej Zeme. Z obdobia, keď naša planéta mala len asi miliardu a sto miliónov rokov.

...a jejich skutečný potenciál

Analýza schránek dírkonošců ze sedimentů na dně Mexického zálivu odhaluje výraznou Malou dobu ledovou, která ochladila planetu před příchodem 20. století. Má ještě vůbec smysl polemizovat s hokejkovými grafy?

3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Včera, 25. února 2010, v loděnicích společnosti HDW (Kieler Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH) v severoněmeckém Kielu představili novou největší loď na sluneční pohon – katamarán PlanetSolar.

Lomy, výsypky, pískovny a podobná místa hrubě zdevastovaná průmyslovou civilizací, jsou ve skutečnosti rájem mnoha extrémně ohrožených rostlin i živočichů. Finančně nákladné technické rekultivace tato místa spolehlivě likvidují za spoustu peněz z děravého státního rozpočtu. Pomůže slibně se rozvíjející ekologie obnovy?