Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Jak konkrétně vypadá, když se člověk dostane do mezní fyzikální, chemické, fyzické či psychické situace, jaké jsou možnosti přežití, co všechno organismus snese a kdy ještě je možné přežít bez trvalých následků? Co máme dělat a jak se zachovat? To jsou otázky, které si za normální situace nikdo z nás neklade. Ovšem jakmile se do podobné situace dostaneme sami, nebo někdo z našeho okolí, rádi bychom na takové otázky znali odpovědi.

Amyloidy jsou většinou skloňovány ve všech pádech jako příčina zla. Vědci ale začínají tušit i jejich široké uplatnění v nanotechnologích.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Arktický led roztál v roce 2007 na rekordní hranici. Mnohé zachvátila panika. V zimě 2007-2008 se led ale náhle rozšířil a dosáhl hranic jaké jsme neviděli již mnoho let. Ozvaly se hlasy, že led se sice obnovil, je ale tenký a brzy zase roztaje.

Jezerní záhadou nemusí být jen objevení příšery v jezeře Loch Ness. Může jí být i mizení maličkého, ale velmi důležitého tvorečka v hlubinách jezera Michigan, a ostatních Velkých jezer.

Britská studie, kterou provedli na na Nottinghamské univerzitě, doporučuje restauracím provést ekologický audit.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Mušky octomilky si obvykle spojujeme s rozkládajícím se ovocem. Základ potravy těchto zástupců dvoukřídlého hmyzu tvoří bakterie a některé octomilky je hledají na místech, která nemají s ovocem nic společného.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

„Co když je hydrologie důležitější pro předpovídání vývoje biodiverzity vodních ekosystémů než biologie?“ Tuto otázku si položili výzkumníci, kteří poněkud zapochybovali o obecném nahlížení na vývoj biologické různorodosti a rozhodli se otevřít nové cesty k odpovědím na nejednu otázku týkající se faktorů majících vliv na biodiverzitu.

Vědci z University of California San Francisco (UCSF) přišli na to, že herbicid, který je „podezřelým“ v kauze malformací u žab a ryb (a je v USA běžně používaným přípravkem), mění hormonální signalizaci v lidských buňkách.

Náhodně byla objevena látka, která podporuje erekci.

Možná jste se také při pohledu na rozkvetlé stromy podivili, kde že je to dříve všudypřítomné hučení včel. Důvodů, proč včely dnes nemají na růžích ustláno je víc, a tak není divu, že je vítaná každá dobrá zpráva, která by mohla znamenat objev účinné pomoci.

Spojení mezi hudbou a matematikou fascinuje učence již celá staletí. Již před více než 2000 lety Pythagoras objevil, že líbivé hudební intervaly by mohly být popsány s využitím jednoduchých matematických poměrů.

V lidském těle jsou místa, kde lze zjistit drobné „částečky“, které mají v průměru kolem 50 nanometrů (miliontin milimetru). Dostaly jméno nanobakterie. Na povrchu jsou kryty vápenatou skořápkou, ale uvnitř měly ukrývat vše, co potřebují k životu, dědičnou informaci nevyjímaje. Podle některých mikrobiologů představují nanobakterie nejmenší buněčné organismy.

Podle nové studie výzkumníků z Massachusetts Institute Of Technology se hurikány v některých oblastech, včetně severního Atlantiku, pravděpodobně v důsledku globálního oteplování, stávají silnějšími, i když jejich počet může klesat.

Darwinův strom života znázorňuje cestu a odhad času, který potřebovala evoluce, aby se dostal život na současnou rozmanitost. Nové objevy nyní naznačují, že by si tato ikona evoluce možná zasloužila trochu přemalovat.

Původce kapavky Neisseria gonorhoeae je nejsilnějším organismem světa.

Na kongresu Společnosti pro výzkum materiálů konaném na sklonku března v San Francisku představili vědci z Massachusetts Institute of Technology zařízení, které lze s mírnou nadsázkou označit na umělou buňku. Syntetizuje si vlastní geny a vyrábí podle jejich instrukcí bílkoviny.

Kdyby ji vytvořili biologové v laboratoři, byla by to zrůdnost. Když ji stvoří evoluce, je to zázrak.

V březnovém čísle Světa biotechnologií se dočtete o tom, že biopaliva vytváří uhlíkový dluh.

Zobákovité čelisti hlavonožců tvoří jeden z nejtvrdších a zároveň nejpevnějších organických materiálů, jaké jsme zatím v přírodě objevili.

Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná. S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí.

Saze, ať už vzniklé spalováním biomasy nebo jako součást exhalací naftových motorů, mají vliv na oteplování atmosféry tři- až čtyřikrát větší, než se dosud odhadovalo. Píše se o tom v článku zveřejněném v novém čísle časopisu Nature Geoscience.

Aligátoři jsou vynikající plavci. Umějí se potopit i vynořit bez jediného šplouchnutí. Hladinu nezčeří, ani když se ve vodě obracejí na bok. Vděčí za to souhře svalů, které mění polohu plic v těle a posouvají tak aligátorovo těžiště. Když se chce aligátor ponořit, zatáhne plíce směrem k ocasu. Při vynoření je naopak vrací do původní polohy tím, že je natlačí dopředu. Pro elegantní otočku posouvá plíce ke straně těla.

Podle vědců z univerzit v Leedsu a Kodani je mravenčí svět na hony vzdálen po léta přijímanému vzoru rovné spolupráce ve prospěch celku – ba právě naopak je prostoupený podvodem a korupcí, a to vše jen kvůli cestě na vrchol.

Látce DEET daly vznik kruté zkušenosti amerických vojáků z bojů v tropických džunglích během druhé světové války. Ty přiměly armádní generály k tomu, aby si u chemiků objednali látku, která by od člověka komáry odpuzovala.

Mělo se zato, že největší div gekonů jsou jejich unikátní „přísavkové“ prsty. Nyní se přišlo na to, že jejich chloupky opatřené prsty by jim bez ocasu nebyly nic platné. Ocas je tím, co rozhoduje o jejich životě a smrti.

Když je larva ostnokožce Dendraster excentricus v nebezpečí, tak se naklonuje.

Jedna ze zvažovaných variant dalšího vývoje automobilismu spočívá v nahrazení aut se spalovacími motory jejich ekologickými elektrickými následovníky. Podle Američanů získala nyní tato teorie určitou trhlinu – týká se jejich velké potřeby vody.

Aneb nepostradatelný třetí vzadu.

Ze "zobáku", který děti našly na poli a jehož fotky se dostaly do redakce Osla, se nakonec vyklubal zub megalodona. Pomůže někdo posoudit význam dalšího paleontologického nálezu?

V roce 2006 došlo k nečekanému nálezu bludných balvanů ve Frýdeckém lese. Odborná literatura tuto lokalitu jako místo výskytu bludných balvanů neuváděla a je možné, že bludné balvany se dostaly na povrch odplavením zeminy při povodních v roce 1997.

Technická novinka pro Afričany. Kolo z bambusu.

Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Jedni jeho vliv na oteplování zpochybňují, jiní jsou zase přesvědčeni, že může způsobit i zhroucení potravního řetězce v oceánech.

Návrat posledního z třech výzkumných plavidel antarktické flotily znamenal završení nejambicióznějšího projektu polárního výzkumu tohoto roku známého jako CEAMARC (Collaborative East Antarctic Marine Census).

Chromera velia je na první pohled krajně nezajímavá „malá hnědá kulička“. Právě tento organismus ale skrývá odpověď na jednu z velkých záhad evoluce a zároveň i informace důležité pro boj s takovými chorobami, jako je malárie. Čeští vědci ji vyřešili a píší o tom v Nature.

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

Propojení těch nejstarších metod s těmi nejmodernějšími může vést k překvapivě úspěšným výsledkům. Tak se povedlo se pomocí akupunktury zvýšit úspěšnost jedné z metod léčby neplodnosti – umělého oplodnění „ve zkumavce“ neboli in vitro.

Vědci zjistili, který živočich je obdařen největším orgánem sloužícím k rozmnožování.

V New Yorku se v březnu 2008 bude opět řešit otázka, zda budeme nosit plavky nebo kožichy nezávisle na počasí a budeme se při tom cítit příjemně.

„Dobrého nepálí, zlý se nedá,“ říká staré přísloví. Podle něj by museli být rypoši lysí (Heterocephalus glaber) dobráci od kosti. Nepálí je ani kyselina ani pálivá paprika, respektive její pálivá složka zvaná kapsaicin.

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Američané si myslí, že vracejí přírodu do původního „panenského“ stavu. Místo toho jen obnovují stav, který nastolili jejich pradědové.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.