Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Američané si myslí, že vracejí přírodu do původního „panenského“ stavu. Místo toho jen obnovují stav, který nastolili jejich pradědové.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Mezinárodní tým vědců vedený Yavinderem Malhim z Oxfordské university provedl na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science analýzu současného stavu Amazonie a zhodnotil její vyhlídky do budoucna.

Musí globální oteplení přinést roztání veškerého polárního ledu? O tom, že se tak stane už v blízké budoucnosti, mnozí nepochybují. O tom, že se tak nestalo v dávné minulosti, existuje přesvědčivý vědecký důkaz.

To je otázka, které bude věnován pořad Vstupte! s Jaroslavem Petrem na Českém rozhlase Leonardo v pátek 11. ledna 2008 v 11:00 hodin.

Ti, co pochybují o tom, že současné změny klimatu vyvolal člověk, dostali podle předního amerického časopisu Scientific American „další potřebnou munici“. Scientific American tak reaguje na novou studii švédského týmu zveřejněnou v Nature.

Výzkum historických teplotních záznamů, ukázal, že oteplování Severního Atlantiku v posledních padesáti letech (1950 - 2000) neprobíhalo rovnoměrné. V době, kdy se subtropické vody oteplovaly, subpolární vody se naopak ochlazovaly.

Na celém světě narůstá odpor k činnosti Mezivládního panelu o změně klimatu. Výrazem toho je tato výzva Organizaci spojených národů podepsaná význačnými vědci z celého světa. Množí se skutečné vědecké zprávy na rozdíl od zpráv, o kterých hlasují právníci a lidé vzdělaní v humanitních oborech a nikoliv přírodovědných a které nakonec píší vládní úředníci, kteří zřídka mají ponětí o vědeckých metodách a ještě méně o meteorologii a klimatologii. Míněny jsou tím samozřejmě zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu. O vědeckých poznatcích nelze hlasovat.

Klimatičtí alarmisté argumentují vesměs výpočty, modely, hypotézami o vztazích mezi množstvím CO2, globální teplotou a vymíráním druhů. Ale empirické studie naopak zjišťují nárůst kalcifikace korálů při stoupajícím atmosférickém CO2 v protikladu ke Kleypasově modelu, podle něhož se údajný “úbytek” kalcifikace korálů – a tedy jejich vymírání - vypočítal. Živé tvory ale nelze v současné době nahradit chemicko-fyzikálními vzorečky, modely a výpočty.

Těžce poškozený srdeční sval laboratorních myší se podařilo vyspravit týmu německých a amerických vědců vedených Michaelem Kotlikoffem z Cornellovy university a Berndem Fleischmannem z university v Bonnu. Za největší přínos studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature považují odborníci fakt, že zhojené srdce pracuje na jedničku a netrpí nepravidelností tepu.

Vědci z University of Illionois v Chicagu umí u samečků octomilek probudit homosexuální choutky. Nejen genetickou manipulací, ale i krmením umí z heterosexuálů udělat biseuxály a změnit je zase zpátky během několika hodin. Všichni samečci octomilek mají od přírody potenciál stát se homosexuály. Tento „homosexuální okruh“ je však většinou potlačen a samečci se tak chovají heterosexuálně.

Elegantní studie norských badatelů vážně zpochybňuje letošní argumentaci norského výboru pro Nobelovu cenu za mír a vyvrací tradovanou představu, že zhoršené prostředí a vyčerpané zdroje vedou k válce.

Nová studie porovnala výsledky 22 nejuznávanějších modelů globálního klimatu s aktuálními klimatickými údaji a ukázalo se, že modely odvádějí neuspokojivou práci při modelování klimatických změn v podstatné části zemské atmosféry.

Konstrukce dopravních staveb z obnovitelných zdrojů nabírá na obrátkách. V Číně testují vysokokapacitní bambusový most.

Překvapivé zjištění, že bakterie rodu Shewanella zručně vyrábějí nanosoučástky, by se mohlo stát počátkem nové generace nanomateriálů.

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Analýza prachu odebraného Darwinem a dalšími badateli prozrazuje vzdušné cestování mikroorganismů bez ohledu na moderní vymoženosti naší civilizace.

Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské Harvard Medical School. Výsledky svého bádání publikoval v prestižním vědeckém časopise Cell.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

K čemu je myším kožíšek? Během gravidy a péče o mláďata nejspíš jen k vzteku.

Evropská environmentální agentura (EEA) posuzovala evropské státy v roce 2002 podle ekologické šlápoty (zatěžování přírody člověkem). Zjistila, že přírodu nejméně zatěžují Rumunsko a Bulharsko, nejvíce Finsko. Rakousko patřilo do té horší poloviny. Rakouská vláda se s tímto negativním hodnocením a hořkým výsledkem musela nějak vypořádat a zadala proto Rakouské hospodářské komoře nepřímo státní úkol. Ta po letech vědeckého bádání přišla s novou soutěží mezi evropskými státy a umístila Rakousko na první místo a Rumunsko a Bulharsko na poslední místa.

Klonováním – přenosem jader somatických buněk – získali vědci embryonální kmenové buňky makaka. Narození prvního klonu prvního primáta tímto postupem se zatím odkládá. Osel o této události referoval už 27. 6. 2007, když byly výsledky zveřejněny na konferenci v Austrálii. Nyní vychází stať v Nature. A tak se k tématu vracíme.

Lidská logika je jedna věc a dění v přírodě věc druhá. Přesvědčit jsme se o tom mohli na vlastní kůži už mockrát. Některé věci nám připadají tak samozřejmé, že se zdá zbytečné je zkoumat. O to větší překvapení pak zažíváme, když je zkoumáme a zjišťujeme, že je všechno úplně jinak.

Oxid uhličitý je základní “potravou” skoro všech rostlin. Čím více ho ve vzduchu mají, tím lépe se jim žije a jsou produktivnější. Oxid uhličitý se může stát našim spojencem při řešení potravinové krize navozené nárůstem lidské populace.

Zrychlený pohyb hornin v oblasti Yellowstonského národního parku vyvolal poplach mezi americkými geology. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech. Nikdo si nedovolí brát tyto události na lehkou váhu.

Novým šlágrem na poli boje proti oteplování je vypouštění močoviny do vod moří a oceánů. Hnojení vody se může stát jedním z nejlukrativnějších odvětví.

Český rozhlas Leonardo ve spolupráci s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze Vás zvou na setkání "Vzpomínka na Iva Budila"

Jedovaté chemikálie v řekách a jezerech zdaleka neškodí jen v koncentracích, kdy už ryby plavou břichem vzhůru. I ve zdánlivě neškodných množstvích zasahují některé látky do života pod vodní hladinou s nevídanou razancí.

Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost.

Nová fylogenetická studie primátů a jejich okolí založená na kombinovaných molekulárních datech odhalila jako naše nejbližší příbuzné tajemně vyhlížející letuchy.

Ježura patří k sexuálním exotům mezi savci. Ejakuluje jen půlkou penisu a spermie uvolňuje v týmech.

Klimatologové se realisticky přiznávají, že z principu nelze přesně předpovědět budoucí vývoj klimatu.

Středoamerický halančík Rivulus Marmoratus (Mangrove Killifish) zřejmě nikdy nechodil do školy pro spořádané rybičky. Evidentně mu totiž uniklo, že správná ryba má žít ve vodě, nebo že k tomu, aby založil rodinu, potřebuje rybí kluk ještě rybí holku.

Mezinárodní tým australských a izraelských vědců odhalil, co by mohlo být pro korály afrodisiakem.

Co mají společné Thajsko, Urugvaj a Ghana? Snaží se o co největší produkci pohonných hmot z obnovitelných zdrojů.

Topolům se při současném zvýšení teploty a koncentrace oxidu uhličitého daří lépe. Stejně tak se daří všem rostlinám téhož typu – totiž C3 – které reprezentují 95 % veškeré pozemské vegetace. Rostliny migrují dále na sever a výše do hor, aniž by vytlačovaly tam již rostoucí vegetaci. Narůstá tak biodiverzita (druhové bohatství). Za kytičkami táhnou také motýli, poněvadž pro ně představují potravu.

Chrostíci údajně trpí Bt kukuřicí, ale nic není tak černobílé, jak by se zdálo.

Novým držitelem rekordu mezi spáči se stal australský vakoplch drobný.

Pokud dojde k projektovanému zvýšení výroby obilného biolihu, zvýší se riziko zhoršení kvality vody. To může regionálně a lokálně navodit problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou. Konstatuje to zpráva National Research Council.

Hrot harpuny z 19. století nalezený v těle velryby grónské pomohl vědcům dokázat, že se tito kytovci dožívají překvapivě vysokého věku.

Ivan Rynda, sociální ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí.

Nová technologie průzkumu diverzity mikrobů – sekvenování 454 taq sequencing – odhaluje pestrá společenství na hydrotermálních místech mořského dna.

Když se dostane sloní býk do říje zvané musth, přestává s ním veškerá legrace. Ostatně slovo musth má perské kořeny a původně znamenalo „otrávený“.

Jen málokdo je v dnešním světě nenáviděný víc, než optimistický environmentalista Bjorn Lomborg.

Vědci objevili bílkovinu, která spouští vývoj embrya po oplození vajíčka spermií.

Krvežízniví trapiči, jako jsou komáři, blechy nebo některé druhy ploštic, řeší dnes a denně kardinální problém. Kam bodnout oběť, aby se co nejrychleji dostali k vydatné porci krve?