Zní to jako špatný vtip: „Jakoby bakterie potřebovaly vědět kolik je hodin?“ Časopis Nature nyní přichází s překvapujícím odhalením – některá z jednobuněčných stvoření vnitřní hodiny opravdu mají.

Chtělo by se vám prospat půl roku? Nebyli byste mezi primáty první. Madagaskarská poloopice maki tlustoocasý vás už s tímhle bohulibým nápadem předběhl.

Titulek neohlašuje virovou epidemii v uhelných skladech ale nový způsob léčby závislosti na kokainu.

Nový výzkum ukázal, že terapie GM virem, který je obohacen o gen pro určitý protein, dělá z promiskuitních samců věrné partnery.

Steroidní hormony činí muži méně citlivými k bolesti.

Chobotnice má osm zcela rovnocenných končetin, ale jednu z nich má přeci jen nejraději.

Rozbor DNA delfínů vyvrátil tradovaný mýtus o tom, že delfíni jsou věrnými partnery.

Japonští zoologové nalezli způsob chovu, při kterém zůstává organismus ryb čtverzubců prostý smrtelně jedovatého tetrodotoxinu.

Poslední sčítání pand velkých přineslo potěšující zprávu. Stavy stouply. Může za to i lepší počítání zvířat.

Minimálně 250 předmětů zná jménem pes Rico. Vyrovnal se tak trénovaným šimpanzů a možná je i předhoní.

Náhražka zraku skrývající se za zkratkou TDU překvapuje svými možnostmi.

Japonci vypátrali co vězí za krvavě červenou látkou, která se objevuje na týlu, tvářích a za ušima hrochů.

V německém Hesensku se v zamořeném okolí spaloven odpadu rodí dvakrát více dvojčat než v ekologicky nezatížených oblastech.

Náhlé prudké vichry ohrožují velehorské lezce poklesem tlaku a snížením obsahu kyslíku ve vzduchu.

V keňské rezervaci Masai Mara pozorují vědci vznik společenství paviánů, které se vzdalo agresivity.

Nebudeme si vyprávět o spermiích, které rejdí ocáskem napřed a hlavičku táhnou za sebou – i když kdo ví, co všechno nám biologové ještě připraví za překvapení. I tak budeme svědky fantastické hobitovské cesty samčích pohlavních buněk - „cesty tam a zase zpátky“.

Pes je nejmnohotvárnějším druhem domácích zvířat. Tajemství této úžasné škály se skrývá v genech.

Irské studentce trvalo jen pár dní, než přečetla části dokumentů utajené cenzurou.

V Čechách pytlačí na rybnících kormoráni nebo vydry. Na širém oceánu jsou obviňování z pytlačení v rybářských revírech tuleni a velryby – je to ale obvinění falešné.

Představa, že do bílého mléka nasypou bioteroristé obligátní „bílý prášek“ děsí ze sna úředníky na americkém ministerstvu vnitra. Není divu, v bílé se bílá špatně hledá. A tak zadali vývoj senzorů, které odhalí mléce jakoukoli nežádoucí příměs.

Angličtí výtvarníci podali projekt, jehož podstatou je vložení DNA z milované (mrtvé) osoby do genomu jabloně. Chtějí tak vytvořit živý pomník, který ponese prvky biologické jedinečnosti. Umělecká nadace již vyčlenila na projekt finanční prostředky.

Oční lékaři varují – ohřívání vajec v mikrovlnkách způsobuje vážná zranění oka a opaření obličeje.

Pravému jasmínu se v našich podmínkách nedaří. Přesto o bohaté květy a opojnou vůni vůbec nejsme ošizeni, stačí vysadit pustoryl, nazývaný nepravý jasmín. I za minimální péči se nám bohatě odmění, stačí vybrat vhodné místo a vhodnou rostlinu.

Nejtvrdším a nejrychlejším úderem se nepyšní Michael Tyson, Ruda Kraj ani žádný jiný ze světových boxerů. Ten zasazují svým obětem mořští korýši strašci.

"Mozart je sluníčko," prohlásil prý Antonín Dvořák. Vzdal hold velkému skladateli. Mozartovi ale vzdávají hold i odborníci na lidský mozek. Alespoň někteří z nich tvrdí, že poslech Mozartovy hudby může výrazně zvýšit schopnosti našeho mozku. Jiní experti to s nemenší razancí popírají.

Prvontím plánem bylo upozornit čtenáře na existující ekologické autory a časopisy, organizace - ty najdete na konci článku.

Internetová encyklopedie savců slaví výročí. Doporučujeme zůčastnit se soutěže. Případná výhra stojí za to.

Nový výzkum odhalil molekulární základ příznivého vlivu Mozartovy hudby na zefektivnění procesu učení a zlepšení paměti.

Krása není jen v tom jak vypadáme. Existuje pro to vědecký důkaz.

Antropologové hlásí, že římští gladiátoři byli tlustí vegetariáni a ne svalovci jak nám je vnucuje Hollywood v podobě Russela Croweho.

Ať se šimpanzí mámy snaží, jak chtějí, jejich synové se učí pomaleji než dcery.

V jihoafrické jeskyni Blombos objevil mezinárodní tým archeologů nejstarší známý náhrdelník. Počátky symbolického myšlení našich předků lze díky tomu celkem spolehlivě datovat do doby před 75 000 roky.

Nakolik spolu souvisí evoluce genů a lidských jazyků? Co nám mohou kladistické analýzy říct o pravěkých migracích? A jak vypadá genetický strom indoevropských jazyků?

Všeobecně uznávaná představa o vzniku života vychází z předpokladu, že substancí, která na Zemi nastartovala život, byla molekula ribonukleové kyseliny (RNA). Nové poznatky naznačují, že tomu mohlo být jinak.

Po jelenech ve Wyomingu, kteří se masovou otrávili lišejníkem, se dostávají do problémů i další američtí paroháči. Populaci aljašských losů ohrožuje parazit, který u nich ještě nikdy nebyl pozorován.

Od roku 1993 ležela v muzejním depozitáři kost, která ukazuje, jak se obojživelníci vydali z vody na souš.

Španělští archeologové nalezli první známý portrét, na němž je faraon zachycen nikoli z profilu, ale ze předu.

„Pro zajištění lepší informovanosti spotřebitelů a pro možnost kvalitnějšího výběru bude organizace Greenpeace publikovat po celé Evropě seznam společností a seznam produktů a značek, které obsahují GMO nebo které byly vyrobeny z živočišných produktů krmených GMO…“

Lvi patřili k nejhojnějším pozemským savcům. Dneska jich žije v Africe asi 22 600. Oproti roku 1980 klesly jejich stavy na desetinu a dále klesají. Jejich záchrana by nebyla moc drahá.

Chemikům se podařilo stanovit kyselinu tartarovou a syringovou v džbánech na víno z Tutanchamonovy hrobky uložené v káhirském Egyptologickém muzeu.

Do embryí motýla injikovali vědci z týmu Antonie Monteirové gen pro tzv. zelený fluoreskující protein (GFP). Motýlům zeleně světélkují oči…

Odborníci na robotiku sestrojili zařízení, které zvětšuje lidskou sílu a snižuje únavu při vlečení těžkých nákladů. Zařízení dostalo název BLEEX

Ukázalo se, že i sušené králičí spermie zvládají otcovskou roli. Nezabrání jim v tom dokonce ani dva roky skladování v teplotách nad nulou.

Oficiálně uhynuly na záhadnou chorobu necelé tři stovky jelenů, především laní a kolouchů. Skutečné ztráty ale budou zřejmě mnohem vyšší.

Aniž by si to ženy uvědomovaly, v určitém stádiu svých měsíčních cyklů, mění své úsudky a vzájemně s sebou začnou opovrhovat.

Varhany v lübeckém kostele svatého Jakuba, na které prý hrával i sám Johann Sebastian Bach, rozežírá záhadná koroze. Podobně jsou postiženy i další historické varhany. Mezinárodní tým vědců hledá cestu k jejich záchraně.

Johna Gottman z University of Seattle sestavil po deseti letech práce rovnici…

Když vědci přehráli záznam lidské řeči zaznamenaný ve vnitřním uchu ovčího plodu, dokázali dobrovolníci rozeznat asi 40% slov…

Japonci zvládli pěstování spermií této ryby v laboratorních podmínkách. Do kultury nasadí nevyvinuté samčí pohlavní buňky a na konci kultivace „sklízejí“ spermie schopné oplodnit jikru. Když se k takové kultuře buněk přidá modifikovaný virus….

Myši narozené po kultivaci ranných embryí v laboratorních podmínkách mají pozměněné chování. Jsou o poznání důvěřivější a mají o něco horší paměť, než je u podobných myší obvyklé…