Kdy začaly zářit první hvězdy, ledový svět za Neptunem, 2 miliardy Kelvinů v pozemské laboratoři, paradoxy ekonomického chování, očipovaný motýl jako vyzvědač...

Ceny nezadržitelně stoupají. Podraží i jednorázové dřevěné jídelní hůlky dovážené z Číny.

V březnovém Vesmíru se objevil velice zajímavý a sympaticky kacířský článek Tomáše Grima Kde jsou ochranářské priority - medializace versus ochrana přírody. Protože na webu Vesmíru se text bohužel nachází v části určené pouze předplatitelům tohoto časopisu, pokusím se shrnout hlavní teze. Bylo by škoda, kdybychom je na Oslu opomněli.

K uživatelům ultrazvuku jsme mezi obratlovci řadili především zástupce savců z řad letounů a kytovců. Nyní musíme dát na seznam ultrazvukových obratlovců i obojživelníky.

Jak bude vypadat zrychlující se rozpínání vesmíru, nad budoucností jaderné fúze visí otazníky, divné mapy, které nelze vybarvit 4 barvami...

Američtí vědci vylepšili pstruhům mozky kamením. Díky kamínkům rozprostřeným po dně odchovných tanků se vyvíjejí v líhních pstruzi s větším mozečkem a lepší koordinací pohybu.

Fascinující projekt amerických ekologů boří klasická ochranářská klišé a nabízí reálnou záchranu velkým obratlovcům v podobě oživení přírody amerického kontinentu.

Priority NASA, další sonda na oběžné dráze Marsu, Pythagorova věta v Babylónii, propojení temné hmoty/energie s černými dírami...

Řada experimentů z poslední doby končila závěry, z kterých šimpanzi vycházeli jako individualističtí sobci. Stať v prestižním časopise Science to vyvrací. Zamlada jsou šimpanzi nezištní. Skoro jako lidé.

Učebnice anatomie jsou zřejmě jedny z mála, které nestárnou. Aspoň ne tak rychle jako učebnice molekulární biologie či genetiky. Ale občas se i anatomům povede „majstrštyk“. Němečtí vědci objevili nový orgán myši – kapesní brzlík.

Rozbilo se vám autíčko na dálkové ovládání? Pořiďte si místo něj dálkově ovládaného žraloka!

Teorie panspermie, hlásající že život se na Zemi dostal z vesmíru, získává nečekanou podporu.

Žralok jako špion, mapa DNA na zdravotní kartě, umělé organismy, ovládání počítačů nohama, chemické počítače založené na enzymech a možný přelom ve vývoji matematiky...

Úspěšná invaze ropuchy obrovské v Austrálii hezky ilustruje, co dokáže přírodní výběr, když se nějaký druh dostane do nového a příznivého prostředí.

Umělý kulový blesk, co se stalo v kambriu, finanční trhy a očistec, kosmické záření a vznik mraků...

Šikovná vosička udělá švábům americkým ze života horor – žihadlem přímo do nervového ganglia je promění v poslušnou zombii, živý oběd pro své potomky.

Lezou vám do brambor divočáci a na zahrádku se vám chodí pást laně? Nekupujte kulovnici ale nový australský repelent!

Exotické řasy v Temelíně, pověry o matematice, Tutanchamon pil možná bílé víno...

Jedna z otázek, která vědcům unikala více než 70 let, byla zodpovězena: Jakým způsobem včely létají?

Stisk ruky propojí elektrický obvod, temná hmota by mohla být horká, červenání v obličeji a evoluce, cesta k pořádně staré DNA... Po nějaké době se na Osla vrací pravidelný přehled odkazů na události minulého týdne.

Samice ryby Xiphoporus helleri ke svým sexuálním hrátkám jednoznačně upřednostňují samce s dlouhými ocasy.

Ďábel medvědovitý – dravý vačnatec obývající Tasmánii – vymírá na přenosnou formu rakoviny.

Lenochům zdar a včelám zvlášť! Překvapivé zjištění čekalo profesora Jürgena Tautze, když ověřil známé rčení „pilný jako včelka“. Včelstvo dohromady podává až neuvěřitelné výkony, ale jednotlivé včely jsou spíše líné. Jedna létavka letí průměrně za pylem či nektarem jen čtyřikrát denně.

Jako hádka o zápis do Guinessovy knihy rekordů vypadá diskuse mezi dvěma ichtyology. Nejde totiž o nic menšího než o nejmenšího obratlovce světa.

Narkotika jsou oblíbeným předmětem celé řady zkazek rázu spíše mytologického. Pojďme se podívat na několik historických perliček vztažených k droze dnes často opomíjené - opiu.

Transport rostlinných semen prostřednictvím zvířecích kurýrů je celkem běžný. Teď se ale ukázalo, že ptáci roznesli po světě i některé šneky.

Do výčtu morových epidemií devastujících Evropu od starověku se často řadí i „Aténský mor“, který zdevastoval dnešní metropoli Řecka v roce 426 př.n.l. Nejnovější výzkumy ale dokázaly, že u konce „zlatých časů Periklových“ stál tyfus.

Australiopiteky lovil dravý pták. Tvrdí to americký paleoantropolog Lee Berger z university v jihoafrickém Johannesburgu. Pravěkému dravci padlo za oběť i tzv. taungké dítě, podle jehož lebky byl popsán první australopitek - Australopithecus africanus.

Zdravý selský rozum je jistě dobrá věc. Někdy nás však nechá na holičkách. Například, když podle něj soudíme "logiku" dějů v přírodě. Lekci z "přírodní logiky" dostali vědci na Bahamských ostrovech. Naštěstí je tentokrát překvapení příjemné. Stav korálových útesů je lepší, než jsme si mysleli.

Fylogeneze velrybích vší cyamidů prozrazuje leccos zajímavého přímo detektivním stylem o minulosti tří druhů velryb rodu Eubalaena.

Kdo k vám chodí? Ježíšek? Děda Mráz? A nebo snad Santa Claus. Pro vyznavače Santy máme dobrou zprávu. Podle posledního vydání vědeckého týdeníku Nature Santa Clausovi sobi nemůžou zaspat.

Narvalí spirálovitě stočený roh byl odjakživa záhadou. Nyní zubař z Connecticutu zjistil, že tento až tři metry dlouhý přeměněný zub má 10 milionů tenkých nervů, které z povrchu klu směřují do jeho středu, aby dále postupovaly až do velrybího mozku.

Ženské hormony dělají z půlky lidí opatrnější řidiče a vděčnější čtenáře kreslených vtipů.

S příkladnou péčí se stará o své potomky sépie druhu Gonatus onyx. Péče o potomstvo tak rozšířila seznam pozoruhodných vlastností a dovedností těchto podivuhodných mořských tvorů.

Označení "testosteronová demence" jsem si oblíbil už při prvním kontaktu s tímto slovním spojením. Označení se vztahuje především k riskantnímu chování lidí v určitém věku; se ztrátou inteligence vlastně úplně nesouvisí, i když při pohledu zvenku to tak vypadá. Nově zveřejněná studie dochází ovšem rovnou k závěru, že inteligence je přímo protikladná velikosti varlat (testes) - alespoň u netopýřích samců.

Démonická stolová hora v srdci amazonských pralesů.
Knižní novinka

Čínští vědci ohlásili narození klonu dalšího volně žijícího savce – antilopy dzeren.

V mnoha knihách se traduje, že se sloni afričtí s oblibou opíjejí zkvašeným ovocem. Britští biologové tvrdí, že je to nesmysl.

Nejhojnější bakterie s maličkým genomem využívá podivný energetický systém založený na pigmentu proteorhodopsinu.

Automatická kamera zachytila na Borneu dosud neznámý druh savce. Jeho bližší identifikace činí vědcům potíže.

Směs látek objevená pouze v chmelu a v hlavním produktu jeho užití – v pivu, získává na významu jako doplňková součást výživy, která by v budoucnu mohla chránit před mnoha typy nádorů.

Studie zabývající se čichem a feromonální komunikací zaznamenávají v posledních letech skutečný boom. Hlavním milníkem v této oblasti bylo v 90. letech objasnění způsobu, jakým jsou čichové vjemy zpracovávány mozkem. Za tuto práci byli v loňském roce Linda Bucková a Robert Axel oceněni Nobelovou cenou. Tím se ovšem zájem badatelů o čich nezmenšil, ba právě naopak.

Myši si zdaleka nevyznávají lásku jen prostřednictvím pachového poselství feromonů. Nejnovější výzkumy dokazují, že po vzoru středověkých trubadúrů svým vyvoleným pějí z plna hrdla – i když pod prahem vnímavosti lidského ucha. Ostatně, co je nám do toho, co si myši na dostaveníčku broukají do ouška, že?

Jak je to se sloními hřbitovy? Nakolik se jedná o legendu, nakolik mají příslušné zkazky blízko k pravdě?

Vývoj aeroplánů od dvojplošníku bratří Wrightových k letadlům s jedním křídlem na každé straně, bylo jen opakováním evoluce, kterou si o něco dříve prošli létající dinosauři.

Strunovci dokáží přinutit kobylky naskákat do vody a utopit se a my teď už začínáme chápat, jak to dělají.

Maličká bakterie Pelagibacter ubique, zaplňující všechnu mořskou vodu, je jednou z nejmenších samostatně žijících buněk a zároveň má z nich zatím nejmenší známý genom.

Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.

Kuriózní kontraband zabavili celníci 9. září 2005 na hraničním přechodu mezi Polskem a Ukrajinou v Dorohusku - půl tuny meteoritů.

Namibijští sloni poznají, kdy se mohou domlouvat na vlnách o nízké frekvenci. Přesně vědí, kdy je kvalita vzduchu pro přenos tohoto zvuku nejpříhodnější.