Určení živočišných druhů, ze kterých výrobek pochází nemusí být přesné a někdy je dokonce zavádějící.

Jasná a intenzívní červená barva dominovala pompejským malovaným zdem. Až nyní se podařilo odhalit tajemství „dvousložkového“ pigmentu, které přetrvalo dva tisíce let.

Ačkoliv by titulek "proč se lidé zabíjejí" mohl nasvědčovat tomu, že před sebou máme svěží dílko o sebevraždách, ve skutečnosti se budeme zabývat vraždami - tedy otázkou, proč jedni lidé zabíjejí jiné lidi.

Vědci vypěstovali v laboratoři samčí pohlavní buňky.

Světločivné buňky lidského oka pocházejí z mozku.

Ačkoli se hmyz množí jako na běžícím pásu, vědci si dali práci s jeho klonováním.

Že se vám to nezdá? Ano, máte pravdu. Zatím tomu tak není. Skutečnost je taková, že se nejedná o lidský mozek, ale jen o mozek potkana. A není to celý mozek ale jen 25 tisíc neuronů. A také neřídí letadlo, ale ovládají jen letecký trenažér.

Největší známý virus má genetickou výbavu, kterou se z definice viru vymyká.

V jemných druhohorních nánosech na severovýchodě Číny byly objeveny fosilie předka tyranosaurů – s peřím.

Lidské tělo produkuje zcela přirozeně „výhradně rostlinný“ opiát morfin.

Na severní polokouli krouží delfíni opačným směrem než na jih od rovníku.

Notoricky známí a „dokonale prozkoumaní“ skokani hnědí skrývali donedávna před generacemi vědců jednu velmi úspěšnou životní strategii.

U břehů Kalifornie byl objeven nový druh červa, který se díky symbióze s bakteriemi živí kostmi uhynulých velryb. Jeho latinský název v překladu znamená „hltač kostí“. Jeho metabolismus a pohlavní cyklus má několik „nej“, které věda dosud neznala.

Spermie musí projít na cestě do nitra vajíčky hned několika „dvířky“. Pokud jsou jedna dvířka přibouchnuta, je zle. Vědci teď objevili na vajíčku ježovek nová „cukrová dvířka“.

Jako blázni se chovají někteří tvorové. Na vině je znečištění prostředí.

S psinkou to přestává být psina. Virus dnes dokáže nakazit i původně odolné kočkovité šelmy. V jejich populaci pak řádí jako černá ruka.

Dřevořezba oboupohlavního boha Vikingů Odina byla vytvořena v mladší době kamenné – neolitu. To je v době, kdy byly pro Anglii charakteristické kruhové stavby. Archeologové předpokládají, že dřevěné kůly, které byly základem těchto staveb, byly ozdobeny vyřezávanými postavami a že tyto kůly tvořily jakési totemové struktury.

O tom, že smysl pro humor a věda se nevylučují, svědčí celonárodní akce pořádaná British Association for the Advancement of Science v rámci každoročního Festivalu vědy.

Tipnete si na výsledek?

Některé druhy ryb jsou ohroženy „amatérskými“ rybáři.

Poničení vnitřních biologických hodin prodlouží sexuální styk. Bohužel se musíme čtenářkám omluvit za zklamání, neboť co zde tvrdíme se zatím potvrdilo jen u banánových mušek. Zatím!

Přítomnost hlučných turistů může mít příznivý vliv na početní stavy medvědů.

Octomilky, které se v raných fázích života potkají s bakteriemi, žijí o třetinu déle než mušky odchované ve sterilním prostředí. Naopak, v pokročilém věku má odstranění bakterií na délku života pozitivní vliv.

Sysel Richardsonův obývající americké prérie varuje své bližní ultrazvukovým poplašným signálem.

Dinga zavlekli do Australie Číňané před 5000 lety. Teorie, že dingo se vyvinul a je příbuzný psu indickému definitivně padla.

Společenství delfínů je zranitelnější než se myslelo. Jeho soudržnost stojí a padá s několika málo „kamarádskými“ delfíny. Pokud tito zmiznou, společenství se rozpadne.

Zvykli jsme si vykládat úspěch jako důsledek lepších dispozic. Všechno může být i obráceně. Nemusí platit „vyhrál, protože je lepší“ nýbrž „je lepší, protože předtím vyhrál“.

Vačnatci, jako jsou koaly, mohou produkovat jedinečnou antimikrobiální látku která jim čistí jejich vak. Vědci předpokládají, že proteiny s ochranným účinkem bude možné využít v medicíně.

Použití nové metody označované jako „NSETC“ se očekává např. při detekci rakoviny prsu, u níž by měla odhalit změny v koncentracích stopových prvků typických pro maligní tkáň ještě dříve, než vývoj onemocnění navodí změny anatomické.

Geneticky modifikovaná (GM) bavlna zlepšuje ekonomiku i ekologii. Vyplývá to ze studie, kterou provedli na australské univerzitě v Sydney.

Američtí astronomové dokazují, že datum bitvy u Marathonu 12. září 490 př.n.l. bylo určeno špatně. Skon posla, který zvěstoval athénským obyvatelům vítězství na Peršany u Marathonu, vysvětlují srpnovým vedrem.

Austrálie vyhlásila válku „šíleným mravencům“.

Potomky s genetickými sklony k agresivitě dobrá opičí máma nenechá zvlčit.

Pavouci rodu Habronattus tancují při námluvách dupák.

Skořice obsahuje látky, které jsou proti larvám komárů účinnější než repelenty.

Nejmenším obratlovcem na světě je zřejmě nepatrná rybka, která žije v korálových útesech australského Velkého bariérového útesu.

Zní to jako špatný vtip: „Jakoby bakterie potřebovaly vědět kolik je hodin?“ Časopis Nature nyní přichází s překvapujícím odhalením – některá z jednobuněčných stvoření vnitřní hodiny opravdu mají.

Chtělo by se vám prospat půl roku? Nebyli byste mezi primáty první. Madagaskarská poloopice maki tlustoocasý vás už s tímhle bohulibým nápadem předběhl.

Titulek neohlašuje virovou epidemii v uhelných skladech ale nový způsob léčby závislosti na kokainu.

Nový výzkum ukázal, že terapie GM virem, který je obohacen o gen pro určitý protein, dělá z promiskuitních samců věrné partnery.

Steroidní hormony činí muži méně citlivými k bolesti.

Chobotnice má osm zcela rovnocenných končetin, ale jednu z nich má přeci jen nejraději.

Rozbor DNA delfínů vyvrátil tradovaný mýtus o tom, že delfíni jsou věrnými partnery.

Japonští zoologové nalezli způsob chovu, při kterém zůstává organismus ryb čtverzubců prostý smrtelně jedovatého tetrodotoxinu.

Poslední sčítání pand velkých přineslo potěšující zprávu. Stavy stouply. Může za to i lepší počítání zvířat.

Minimálně 250 předmětů zná jménem pes Rico. Vyrovnal se tak trénovaným šimpanzů a možná je i předhoní.

Náhražka zraku skrývající se za zkratkou TDU překvapuje svými možnostmi.

Japonci vypátrali co vězí za krvavě červenou látkou, která se objevuje na týlu, tvářích a za ušima hrochů.

V německém Hesensku se v zamořeném okolí spaloven odpadu rodí dvakrát více dvojčat než v ekologicky nezatížených oblastech.

Náhlé prudké vichry ohrožují velehorské lezce poklesem tlaku a snížením obsahu kyslíku ve vzduchu.