Čínská Tianmushan Laboratory staví novu etapu technologického demonstrátoru TMS-10 s technologií pro omezení sonického třesku (low-boom), který otevírá cestu k nové generaci nadzvukových dopravních letadel. Demonstrátor je teprve v rané fázi vývoje. Ještě to potrvá, ale, jak je vidět, na nic nečeká.

Geofyzikální průzkum naznačil, kde by se mohla nacházet dlouho marně hledaná hrobka slavné Nefertiti.

Čínští materiáloví vědci vymysleli novou alotropickou formu boru s velmi nevšední porézní otevřenou strukturou. Imma-B60 je pěkně plastická a vzhledem k velice úzkému zakázanému pásu vede velmi dobře elektrický proud. Takový bor by se mohl uplatnit daleko za hranicemi jeho tradičního využití v polovodičích.

Fitness příznivci by určitě uvítali, kdyby se jim při cvičení podařilo zvládnout více opakování, aniž by se zvýšil pocit únavy. A co teprve, kdyby jim k tomu stačilo tak málo, jako je přičichnutí k tabulce čokolády.

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

Do jaké míry je možné zredukovat mechanický systém, aby ještě mohl pracovat jako počítač? Duo matematiků to dokázalo s jedinou biliárovou koulí, která se odráží mezi biliárovými mantinely, jejichž tvar je vlastně program tohoto extrémně minimalistického počítače. Alan Turing by měl jistě radost.

Co kdyby yellowstonský supervulkán skutečně vybuchl se vší parádou? Dvojice expertů sestavila časovou osu, od prvních varovných otřesů přes kolaps infrastruktury a globální ochlazení až po svět milion let po katastrofě. Následující scénář je myšlenkovým experimentem založeným na datech o sopkách, katastrofách.

Výzkum myších embryí zpochybňuje dosavadní představy o vývoji mozku. Zřejmě máme dvě populace zárodečných buněk, které vyrobí dvě části mozku, a přitom se spolu nemísí, přičemž to platí přinejmenším od primátů k polostrunatcům. Jako bonus se vědcům povedlo z kmenových buněk vypěstovat neurony zadního mozku, což je samo o sobě naprostá pecka!

Společnost Swarm Aero staví podivuhodný dron pojmenovaný podle tryskové želvy, který má dva trupy a mezi nimi centrální turbovrtulový motor. Gamera by měla být expertem na dálkové údery, až do vzdálenosti kolem 16 700 kilometrů. Také by měla být levná, i když levný v tomto případě znamená kolem 10 milionů dolarů.

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku fungovaly normálně, až na zhoršenou paměť. Co asi udělají příště?

V Číně se pořádně odvázali a přicházejí s konceptem těžkého supertanku, poháněného kompaktním jaderným reaktorem a vyzbrojeného 50MJ railgunem. Jeho ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř. Myšlenka je to smělá, ale její případnou realizací si Čína nejspíš sáhne na dno svých technologických možností, pokud je to vůbec technologicky smysluplné.

Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.

Sceye vypustili svou bezpilotní vzducholoď HAPS na misi ST1, z města Moriarty v Novém Mexiku do Japonska a zpět. Vzducholoď, která by měla sloužit jako stanice pro přenos širokopásmového internetu a pro sítě 4G/5G/6G, během letu úspěšně prověřila použité technologie i komunikaci.

Kompaktní fúzní elektrárnu Helios by poháněl stellarátor se softwarově řízenými adaptivními magnety. Zatím to celé je ale jen "design".

Brodíme se v dezinformacích a nesmyslech, ale věda jakžtakž drží pozice. Lidé věří vědcům víc, než byste čekali, ale rozhoduje o tom hlavně to, co byste asi netipovali. Nejde ani tak o odbornost vědců ani o jejich práci ve prospěch blaha společnosti. Jde o důvěru. Lidí musejí cítit, že vědci jsou na jejich straně, pak jim věří. Vědci jistě vymyslí, jak na to.

Hermeus v rámci vývoje očekávaného nadzvukového letounu Quarterhorse staví vysokorychlostní platformu Ramjet-X, která by měla nabídnout komerční testování ve vysokých rychlostech. Prototyp Quarterhorse vynese Ramjet-X a vypustí ho v nadzvukové rychlosti, aby Ramjet-X mohl spustit svůj ramjetový pohon a testovat pro zákazníky.

General Atomic MQ-9 se chtějí podílet na nástupci starých dobrých Reaperů. Jejich želízkem v ohni je dron Wildfire, který by měl létat do boje s tunovými střelami LRASM a půltunovými Krakeny (JAS). Dolet by měl mít as 14 800 kilometrů a díky relativně nízké ceně pod 10 milionů dolarů by měl být nasazován ve větších počtech k hejnovým útokům.

XPeng spustil výrobní linky na výrobu svých humanoidů IRON, velmi lidských robotů s úctyhodným výpočetním výkonem. Sledovat humanoidní roboty odcházející po svých z výroby musí být fascinujícím zážitkem. Na trhu by se měl IRON objevit už v roce 2027. Tesla se svým naslibovaným Optimem pláče někde v koutku.

Umělá inteligence se zakousla do důkazu existence matematicky hladkého řešení Navierových–Stokesových rovnic ve 3D. Tyhle rovnice popisují proudění nestlačitelné kapaliny a je to matematická extraliga. Pokud bude důkaz ověřený, půjde o dějinnou událost v matematice. Nebo také loupež století, pokud se potvrdí, že OpenAI záludně ukradli práci jiných matematiků.

Naštvaní softwaroví inženýři, vyhození kvůli umělým inteligencím, udělali volně dostupnou inteligenci OpenExecutive, která by mohla nahradit generálního ředitele a možná i celé vedení společnosti. Jak se říká, v AI revoluci na každého jednou dojde, ať jste mocní a bohatí, jak chcete.

Elegantní sobotní start nosné rakety Spectrum z norského spaceportu Andøya je průlomem pro evropské kosmické lety. Němečtí Isar Aerospace se stali první soukromou společností, která dolétla do vesmíru z kontinentální Evropy s nákladem cubesatů. Může dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 1 tunu nákladu.

V zemských hlubinách jsou superhorké horniny, jejichž teplota přesahuje 399 °C. Jsou velmi zajímavé pro geotermální energetiku, protože v takové teplotě vzniká superkritická voda, se kterou lze vytěžit mnohem víc energie. Mazama Energy mají se svým vrtem Athena slušně našlápnuto k tomu, aby se jim to za čas povedlo.

Jako kachny na vodě. Nová mřížková konstrukce z titanu se vzpěrami vyplněnými polyuretanovou pěnou jako první známá kovová konstrukce tohoto typu plave. Tento metamateriál je podstatně pevnější než nerezová ocel o stejné hustotě nebo vysokohustotní plasty, které se běžně používají v mořské infrastruktuře.

Lidé stále častěji komunikuji s umělými inteligencemi v zákaznických službách. Sociální boti jsou stále chytřejší, empatičtější a stále více připomínají člověka, aby získali zákazníky. Podle nového výzkumu to může vést k zrcadlení jejich chování lidmi, kteří se pak stávají robolidskými.

Mohla by pomáhat těžce nemocným či zraněným, umožnila by lidským posádkám dlouhé lety vesmírem. Jen vědět, jak ji spustit. Klíč k hibernaci ale dlouho chyběl. Teď ho konečně máme!

Pozoruhodný autonomní solární dron s dieselovým motorem a plachtou Saildrone Surveyor dostal raketový systém s naváděnými střelami JAGM. Dvacetimetrový plachetní dron vypálil dvě rakety během nedávného mezinárodního námořního cvičení RIMPACna Havajských ostrovech. Autonomní flotila bojových dronů je na obzoru!

Tým Southern Illinois University Carbondale vzal PET lahve, listy a stonky kukuřice a další biomasu a s pomocí geneticky upravených kvasinek z nich vyrobil sušenky. Jejich výzkum je součástí projektu NASA na provizorní výrobu potravin pro katastrofy nebo vesmírné mise. Kdo by tušil, že plastový odpad sníme?

Miniaturizace bývá omezená velikostí pohonu. Na švýcarské technice EPFL postavili maličké čluny, nanodrony a další zařízení bez klasických baterií a motorů, ale s akustickými rezonátory. Díky Helmholtzově rezonanci důmyslně využívají zvukové vlny k vytváření tahu a k pohybu.

Vědci už dlouho předpovídají, že kvantové pole zrní náhodnými fluktuacemi jako televizní obrazovka. Tým z Cambridge nedávno zkrotil kvantové duchy a fluktuace v kvantovém poli přímo zobrazil. Jejich výzkum rovněž otevírá nové možnosti pro pokročilé laboratorní simulace relativistických polí.

Společnost Voya Energy vsadila na hliník jako materiál pro výrobu elektřiny, přičemž to může být i méně kvalitní hliníkový šrot. Jejich technologie hliník nespaluje, ale využívá nízkoteplotní elektrochemický proces, při kterém vzniká elektrická energie. Hliníková energetika je úsporná na plochu a zahrnuje i snadné ukládání energie.

Klimatologické předpovědi vychází z předpokladu, že nárůst CO2 se na úživnosti oblastí strádajících suchem projeví negativně. Realita je ale nejspíš přesně opačná. Nárůst se na produkci zelené hmoty podepisuje blahodárně i v těch nejsušších podmínkách africké savany.

Po celé Evropě se našlo přes 130 těchto bronzových předmětů, ale ani jeden jediný se nenašel v samotné Itálii nebo v Římě. Všechny nálezy pocházejí z okrajových, severních provincií - z Galie (Francie), Británie, Germánie a rýnského pohraničí. To znamená, že šlo o záležitost specifickou pro keltské a germánské oblasti pod římskou nadvládou. O dvanáctistěnech neexistuje v celém římském písemnictví ani jedna zmínka. Římané přitom pedantsky zapisovali vše od vojenských řádů po lékařské příručky. Proč o tomto předmětu mlčeli?

Systém Hermes společnosti Auriga Space v malém kontejneru poháněný nabíjitelnými bateriemi vypálil více než 10 projektilů rychlostí přesahující Mach 1 během testů v Mohavské poušti. Jak zdá, Hermes funguje pokud, jde o střelbu, ale otázkou samozřejmě zůstává, jak se osvědčí v ostré akci proti záludným dronům protivníka.

Létající větrná turbína systému SAWES model S4000 testovala těžbu elektřiny ve 4 kilometrech nad zemí, s celým provozním cyklem létajícího systému, od vzletu ze zemského povrchu až po řízený návrat na zem. Úspěšné testy otevírají dveře dalšímu vývoji létajících systému pro větrnou energetiku.

Švédská společnost Saab přichází se sexy doprovodným dronem A3-001. A3-001 je nadzvukové autonomní žihadlo typu Loyal Wingmans, které by mělo doprovázet především Gripeny a letouny GlobalEye do úderů proti protiletecké obraně a jiným pozemním či leteckým cílům nebo třeba elektronického boje. První prototyp A1 by měl vzlétnout už v roce 2027.

Konformní teorie pole už dlouho předpovídají univerzální chování fyzikálních systémů v kritických bodech (např. při fázových přechodech) a strukturu spekter kvantových anomálií. Manuel Endres a spol. to poprvé zkusili experimentálně s kvantovými simulátory tvořenými 1D soustavou excitovaných atomů stroncia v laserových optických pinzetách.

Cortical Labs ve spolupráci se singapurskou NTU Medicine a DayOne postavili datové biocentrum. Tvoří ho 20 biologických výpočetních jednotek CL1 s celkem 16 miliony živými neurony, vypěstovanými z lidských kmenových buněk. Přichází éra wetwarových datacenter?

Americká společnost ThinKom vyvíjí vysoce mobilní mikrovlnný systém Alecto, který je určený k boji s hejny malých dronů v rychle se vyvíjejících situacích moderních bojišť. Americká armáda financuje prototypy. Terénní testy systému Alecto by měly proběhnout v roce 2027.

U mnoha živočichů, od mikroskopických bezobratlých až po slony, lidi nevyjímaje, pozorujeme vliv věku matky na potomstvo. Většinou je negativní a kvůli vývoji společnosti nám dělá vrásky na čele. Kde se ale bere? Proč vlastně funguje? První odpovědi nabízí pozoruhodný výzkum vířníků, kteří se studují lépe než lidi.

Se samokřídly dnes obvykle létají vojáci, ať už jde o pilotované stroje anebo drony. Čínské výzkumné centrum CARDC se nedávno připojilo k úsilí využít samokřídla jako letouny pro civilní dopravu. Technické překážky nejsou zrovna malé, ale motivace taky ne. Kdo by nechtěl létat po světě obrovským samokřídlem?

Konstruktéři fotonických čipů oslovili umělou inteligenci, aby jim navrhla klíčové komponenty. Výsledné designy prý nepřipomínají nic, co by vymysleli lidští konstruktéři a nové komponenty jsou asi 500krát menší, než bylo doposud považováno za proveditelné. Jsou jako něco od H.R. Gigera. Fotonické čipy ale každopádně ušetří spoustu místa.

Zrcadlo odráží obraz toho, co je před ním. Lživé zrcadlo ovšem, díky svému strukturovanému povrchu ukáže předem definovaný, věrohodný, ale veskrze lživý obraz. Nová technologie využívá pasivní zpracování vizuálních informací povrchem. Mohla by nalézt využití ve vojenských technologiích, bezpečnosti nebo třeba v zábavném průmyslu.

Dnešní krokodýli jsou studenokrevní, líní, válejí se ve vodě a jejich teplotu určuje okolní prostředí. Zato ptáci jsou nabití energií, kterou jim dodává jejich teplokrevný metabolický motor, musejí si vrznout, i kdyby měli zmrznout a třepotají křídly jako o život, díky jejich vývojově pokročilé teplokrevnosti. Anebo ne?

Bronzový předmět s dvojicemi nestejných otvorů mohl být trvanlivou optickou součástí jednoduchého nočního dálkoměru. Hypotézu lze ověřit přesným měřením několika exemplářů a jedním poctivým večerním pokusem.

Společnost Heart Aerospace poslala do vzduchu svůj demonstrátor X1, který se stal doposud největším letícím plně elektrickým letounem. Stroj o vzletové hmotnosti přes 11 tun absolvoval v Plattsburghu, stát New York zkušební let o délce 27 minut. Jeho let prokázal, prokázal, že je možné stavět takto velké plně elektrické letouny a bezpečně s nimi létat.

Ať chceme nebo ne, v digitálním světě se stávají měřítkem vlivu lajky, sdílení a stažení, i pokud jde o odborné publikace. Tým Cornell University dokázal předpovídat budoucí úspěch a vliv inovací na základě online zájmu, a to až pět let dopředu. Zítřek vědy a technologií momentálně určují lajky a downloady.

Experimentální maglev v laboratoři Donghu zlomil třetí světový rekord za šest měsíců. Zařízení o hmotnosti 1,11 tuny na trati dlouhé 1 kilometr zrychlilo z nuly na 799 km/h za pouhých 5,3 sekundy. Přeprava cestujících takovou rychlostí ještě není na pořadu dne, ale mohl by z toho být třeba elektromagnetický katapult.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.