Tým Southern Illinois University Carbondale vzal PET lahve, listy a stonky kukuřice a další biomasu a s pomocí geneticky upravených kvasinek z nich vyrobil sušenky. Jejich výzkum je součástí projektu NASA na provizorní výrobu potravin pro katastrofy nebo vesmírné mise. Kdo by tušil, že plastový odpad sníme?

Miniaturizace bývá omezená velikostí pohonu. Na švýcarské technice EPFL postavili maličké čluny, nanodrony a další zařízení bez klasických baterií a motorů, ale s akustickými rezonátory. Díky Helmholtzově rezonanci důmyslně využívají zvukové vlny k vytváření tahu a k pohybu.

Vědci už dlouho předpovídají, že kvantové pole zrní náhodnými fluktuacemi jako televizní obrazovka. Tým z Cambridge nedávno zkrotil kvantové duchy a fluktuace v kvantovém poli přímo zobrazil. Jejich výzkum rovněž otevírá nové možnosti pro pokročilé laboratorní simulace relativistických polí.

Společnost Voya Energy vsadila na hliník jako materiál pro výrobu elektřiny, přičemž to může být i méně kvalitní hliníkový šrot. Jejich technologie hliník nespaluje, ale využívá nízkoteplotní elektrochemický proces, při kterém vzniká elektrická energie. Hliníková energetika je úsporná na plochu a zahrnuje i snadné ukládání energie.

Klimatologické předpovědi vychází z předpokladu, že nárůst CO2 se na úživnosti oblastí strádajících suchem projeví negativně. Realita je ale nejspíš přesně opačná. Nárůst se na produkci zelené hmoty podepisuje blahodárně i v těch nejsušších podmínkách africké savany.

Po celé Evropě se našlo přes 130 těchto bronzových předmětů, ale ani jeden jediný se nenašel v samotné Itálii nebo v Římě. Všechny nálezy pocházejí z okrajových, severních provincií - z Galie (Francie), Británie, Germánie a rýnského pohraničí. To znamená, že šlo o záležitost specifickou pro keltské a germánské oblasti pod římskou nadvládou. O dvanáctistěnech neexistuje v celém římském písemnictví ani jedna zmínka. Římané přitom pedantsky zapisovali vše od vojenských řádů po lékařské příručky. Proč o tomto předmětu mlčeli?

Systém Hermes společnosti Auriga Space v malém kontejneru poháněný nabíjitelnými bateriemi vypálil více než 10 projektilů rychlostí přesahující Mach 1 během testů v Mohavské poušti. Jak zdá, Hermes funguje pokud, jde o střelbu, ale otázkou samozřejmě zůstává, jak se osvědčí v ostré akci proti záludným dronům protivníka.

Létající větrná turbína systému SAWES model S4000 testovala těžbu elektřiny ve 4 kilometrech nad zemí, s celým provozním cyklem létajícího systému, od vzletu ze zemského povrchu až po řízený návrat na zem. Úspěšné testy otevírají dveře dalšímu vývoji létajících systému pro větrnou energetiku.

Švédská společnost Saab přichází se sexy doprovodným dronem A3-001. A3-001 je nadzvukové autonomní žihadlo typu Loyal Wingmans, které by mělo doprovázet především Gripeny a letouny GlobalEye do úderů proti protiletecké obraně a jiným pozemním či leteckým cílům nebo třeba elektronického boje. První prototyp A1 by měl vzlétnout už v roce 2027.

Konformní teorie pole už dlouho předpovídají univerzální chování fyzikálních systémů v kritických bodech (např. při fázových přechodech) a strukturu spekter kvantových anomálií. Manuel Endres a spol. to poprvé zkusili experimentálně s kvantovými simulátory tvořenými 1D soustavou excitovaných atomů stroncia v laserových optických pinzetách.

Cortical Labs ve spolupráci se singapurskou NTU Medicine a DayOne postavili datové biocentrum. Tvoří ho 20 biologických výpočetních jednotek CL1 s celkem 16 miliony živými neurony, vypěstovanými z lidských kmenových buněk. Přichází éra wetwarových datacenter?

Americká společnost ThinKom vyvíjí vysoce mobilní mikrovlnný systém Alecto, který je určený k boji s hejny malých dronů v rychle se vyvíjejících situacích moderních bojišť. Americká armáda financuje prototypy. Terénní testy systému Alecto by měly proběhnout v roce 2027.

U mnoha živočichů, od mikroskopických bezobratlých až po slony, lidi nevyjímaje, pozorujeme vliv věku matky na potomstvo. Většinou je negativní a kvůli vývoji společnosti nám dělá vrásky na čele. Kde se ale bere? Proč vlastně funguje? První odpovědi nabízí pozoruhodný výzkum vířníků, kteří se studují lépe než lidi.

Se samokřídly dnes obvykle létají vojáci, ať už jde o pilotované stroje anebo drony. Čínské výzkumné centrum CARDC se nedávno připojilo k úsilí využít samokřídla jako letouny pro civilní dopravu. Technické překážky nejsou zrovna malé, ale motivace taky ne. Kdo by nechtěl létat po světě obrovským samokřídlem?

Konstruktéři fotonických čipů oslovili umělou inteligenci, aby jim navrhla klíčové komponenty. Výsledné designy prý nepřipomínají nic, co by vymysleli lidští konstruktéři a nové komponenty jsou asi 500krát menší, než bylo doposud považováno za proveditelné. Jsou jako něco od H.R. Gigera. Fotonické čipy ale každopádně ušetří spoustu místa.

Zrcadlo odráží obraz toho, co je před ním. Lživé zrcadlo ovšem, díky svému strukturovanému povrchu ukáže předem definovaný, věrohodný, ale veskrze lživý obraz. Nová technologie využívá pasivní zpracování vizuálních informací povrchem. Mohla by nalézt využití ve vojenských technologiích, bezpečnosti nebo třeba v zábavném průmyslu.

Dnešní krokodýli jsou studenokrevní, líní, válejí se ve vodě a jejich teplotu určuje okolní prostředí. Zato ptáci jsou nabití energií, kterou jim dodává jejich teplokrevný metabolický motor, musejí si vrznout, i kdyby měli zmrznout a třepotají křídly jako o život, díky jejich vývojově pokročilé teplokrevnosti. Anebo ne?

Bronzový předmět s dvojicemi nestejných otvorů mohl být trvanlivou optickou součástí jednoduchého nočního dálkoměru. Hypotézu lze ověřit přesným měřením několika exemplářů a jedním poctivým večerním pokusem.

Společnost Heart Aerospace poslala do vzduchu svůj demonstrátor X1, který se stal doposud největším letícím plně elektrickým letounem. Stroj o vzletové hmotnosti přes 11 tun absolvoval v Plattsburghu, stát New York zkušební let o délce 27 minut. Jeho let prokázal, prokázal, že je možné stavět takto velké plně elektrické letouny a bezpečně s nimi létat.

Ať chceme nebo ne, v digitálním světě se stávají měřítkem vlivu lajky, sdílení a stažení, i pokud jde o odborné publikace. Tým Cornell University dokázal předpovídat budoucí úspěch a vliv inovací na základě online zájmu, a to až pět let dopředu. Zítřek vědy a technologií momentálně určují lajky a downloady.

Experimentální maglev v laboratoři Donghu zlomil třetí světový rekord za šest měsíců. Zařízení o hmotnosti 1,11 tuny na trati dlouhé 1 kilometr zrychlilo z nuly na 799 km/h za pouhých 5,3 sekundy. Přeprava cestujících takovou rychlostí ještě není na pořadu dne, ale mohl by z toho být třeba elektromagnetický katapult.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Superdělo HATS mělo zasahovat cíle vzdálené přes 1 600 km. Dnes slouží v mnohem skromnější, ale současně velmi užitečné roli. Z futuristické zbraně vznikla specializovaná testovací platforma, která využívá extrémní zrychlení superdělem k získávání kvalitních dat pro vývoj hypersonických hlavic.

Představte si počítač, který tvoří soustava mikročástic v kapalině. Rezervoárový počítač s aktivními koloidními oscilátory z Kostnice je úplně jiný, než jste zvyklí. Funguje jako blackbox a stále plně nechápeme jak. Přesto umí pozoruhodné věci, včetně předpovídání chaotických časových řad nebo odhalování nepatrných anomálií v datech.

V horkých letních dnech sahá tisk po lehčích tématech. Zde by to mohlo být něco o psychologickém jevu známém pod názvem pareidolie, při kterém fantazie z různých podnětů (mraky na obloze, přirozené tvary kamenů aj.) vytváří obrazy, např. zvířata, lidské tváře a jiné smysluplné obrazy. Představa, že by mohl existovat artefakt z mladého paleolitu zobrazující lidskou tvář, může být pro někoho šokující, přitom taková zobrazení existují. Např. portrét ženy nalezený v Dolních Věstonicích.

Oxid uhličitý v atmosféře přebývá a strategicky významný grafit zase schází. Nová technologie z kalifornského Berkeley řeší dvě tyhle mouchy jednou ranou. Vyvinuli slibnou metodu pro přeměnu oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry na grafit. Je to grafit ze vzduchu. Mohla by se z toho stát alternativa těžby grafitu.

Američtí Perpetua Resources ve spolupráci s U.S. Army vyvíjejí modulární technologii pro domácí výrobu vysoce čistého sulfidu antimonitého. Toto mobilní zařízení má zajistit nezávislost amerického zbrojního průmyslu na dodávkách kriticky významných surovin z ciziny pro výrobu munice, trhavin, elektroniky a dalších komodit.

V souvislosti s přípravou obnovy provozu několika dříve trvale odstavených jaderných reaktorů v USA jsem zaznamenal řadu dotazů, zda není možné znovu spustit alespoň některé odstavené německé bloky. Podívejme se na tuto možnost podrobněji.

BAE systems postavili prototyp autonomního dronu typu Loyal Wingman, který by měl doprovázet pilotované bojové letouny. Brontanax je britský od začátku až do konce a měl by zvládat rozmanité mise, od vzdušných soubojů a útoků na pozemní cíle až po elektronický boj. Prototyp už testuje na zemi, vzlétnout by měl už příští rok (2027).

Podíváte-li se do jednotlivých lokálních rekonstrukcí teplot za minulé tisíce let, většinou nevidíme výrazný tvar podobný hokejce. Jak tedy vznikají pověstné hokejky v globálním průměru?

Jak ukládat energii bez chemických látek? Mechanické řešení nabízí setrvačník, masivní, s magnetickou levitací a vakuovou komorou. Qnetic brzy rozjede 200 kWh prototyp setrvačníku pro ukládaní energie Pulsar. Podobná úložiště by mohla téměř okamžitě dodat velmi vysoký výkon pro rozvodnou síť.

Čínská společnost Run Robotics přivedla na svět robotického kentaura. Namísto kopyt má kola a pohání ho umělá inteligence. Údajně zvládne až 210 kilogramů, členitý povrch i přiměřeně silné exploze. Mohl by být užitečný při požárech, záchranných akcích, taky v dolech nebo třeba na ropných polích a v továrnách. Mýty jsou zpět v moderní verzi.

Lockheed Martin představil jako jeden z trháků letošního Farnborough Airshow 2026 protidronový dron Morfius X-rotor. Je vybavený mikrovlnnou hlavicí, se kterou dokáže během jediného operačního letu usmažit přes 50 dronů protivníka. Stanou se mikrovlnné drony účinnou zbraní proti hejnům dronů?

Památky achájské (mykénské) kultury na Naxu. Napřed tuctové pro kontext, pak ale i velice zvláštní, jaké jinde neuvidíme.

Stotunová bóje C4 švédských CorPower Ocean získala plnou certifikaci od norské společnosti DNV, zlatý standard v certifikaci offshore energetických technologií. Jde o zásadní milník na cestě ke komerčnímu využití technologií tohoto typu. První komerční soustavy bójí C4 vyrostou v Portugalsku a ve Skotsku.

Nový termální kryt z hybridního materiálu dokáže skrýt objekty téměř libovolného tvaru před infračervenými kamerami a zároveň je chrání před extrémními teplotami. 3D tištěná hliníková mřížka vyplněná pryžovitým materiálem dokáže zázraky. Infračervená kamera nevidí vůbec nic.

Pentagon má zálusk na tak výkonné lasery, že sestřelí střely s plochou dráhou letu nové generace nebo vyřídí celá hejna dronů. Chtělo by to výkon 500 kW. V rámci iniciativy Scaled Directed Energy (SCADE) Critical Technology Area na tom v Lockheed Martin Aculight a nLIGHT Defense už pracují.

Recyklace plastového odpadu není jednoduchá. Většinou jde o směs různých plastů, které je nutné před recyklací roztřídit. Nová metoda alkalického tepelného zpracování ATT umožňuje přeměnit směs tří nejběžnějších odpadních plastů PET, PE a PP na více než 90procentní vodík. Na obzoru se rýsuje komerční využití.

Letokruh nezná globální průměrnou teplotu, ale odráží pouze teplotu lokální. A na Sibiři se v daném období neoteplilo. Šlo o výmysl. Oteplilo se tam až po roce 2000.

Těžba hnědého uhlí v rýnských dolech končí, stejně jako spalování uhlí v elektrárnách. Jako slibná náhrada se rýsuje geotermální energie, kterou teď odborníci hledají v zemi pod hnědouhelným regionem. První měření vypadají dobře, teď bude následovat detailnější geofyzikální průzkum.

Ostře sledovaný turecký bojový tryskový dron KIZILELMA dokázal jako první zaútočit nadzvukovou střelou turecké výroby JET-230. Střela úspěšně zničila námořní cíl na vzdálenost přes 120 kilometrů. Je to další významný milník ve vývoji nové generace tureckých bojových dronů.

Nová technologie z Northwestern University funguje jako kouzlo. Pustíte energii do kapaliny a změní se na černý a elektricky vodivý hydrogel. Jde zřejmě o první známý materiál, který ukládá energii tak, že se při nabíjení fyzicky uspořádá do nové struktury. K uvolnění energie stačí přidat kyslík.

Experimenty s důlní vodou z německé strany Krušných hor ukázaly, že bakteriální společenstva důlní vody bývalého uranového dolu dovedou vylovit uran z vody a přeměnit ho do jinak velmi vzácné pětimocné formy uranu. V budoucnu bychom to mohli využít na místech kontaminovaných uranem.

Pozemní systém Meadowlands je sice instalovaný na přívěsu a na první pohled nevypadá moc nebezpečně, ve skutečnosti ale dokáže brutálně zasáhnout satelitní síly protivníka. Ruší komunikaci se satelity i vysílání satelitů a má k dispozici ještě lstivější triky. Vesmírné síly teď dosáhnou přímo na orbitu.

Spálením železného prášku vznikne teplo a oxid železa. Zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie pak zase může odstranit kyslík a přeměnit "rez" zpátky na čisté železo. Železo má přitom oproti vodíku ohromnou výhodu v tom, že ho lze úžasně snadno převážet a skladovat. Železný prášek by se tak mohl stát klíčovým médiem obnovitelné energetiky.

Jak skutečný český Jára Cimrman zkonstruoval fotoaparát pro jižní pól.

Floridská společnost AMPERA jako první na světě 3D vytiskla plnohodnotný modul jaderného reaktoru, který zahrnuje jádro a tlakovou nádobu reaktoru. AMPERA používá thoriové palivo TRISO. První komerční verze 3D tištěných modulů jaderných reaktorů by měly mít výkon 30 MW.

Materiál Rebond 300 nizozemské společnosti Paebbl vykazuje uhlíkovou stopu mínus 149 kilogramů oxidu uhličitého na tunu materiálu. Při jeho výrobě se využívá urychlená mineralizace, jejímž výsledkem je esteticky hodnotná přísada, která může nahradit až 30 procent cementu v běžných betonových směsích.