Vědci z Binghamton University vyvinuli nový typ mikrobiální biobaterie inspirovaný strukturou tenkého střeva. Díky umělým výběžkům připomínajícím střevní klky dokáže biobaterie vyrobit na jednotku objemu podstatně více elektřiny než srovnatelná baterie s plochou elektrodou. Technologie by mohla najít uplatnění třeba při napájení senzorů v kanalizačních potrubích.

Pokud jste měli v dětství imaginárního kamaráda, s nímž jste strávili hodně času, možná jste na něj s dospíváním zapomněli. Vědci ale zjistili, že existuje poněkud strašidelná souvislost mezi touto dětskou zkušeností a zvláštním mrazivým pocitem, který někteří dospělí zažívají, když mají dojem, že je někdo poblíž, i když jsou zrovna sami. Halloween je tady!

Americký startup plánuje umístit na oběžnou dráhu Země masivní zrcadla, která by odrážela sluneční světlo na vybraná místa i po západu Slunce. Služba by mohla pomáhat solárním elektrárnám nebo záchranářům. Jenže odražené světlo se nezastaví na hranicích osvětlené oblasti. Kdo rozhodne, kde a jestli vůbec osvětlovat zemský povrch?

Humanoidi Echo kanadské společnosti Realbotix nabízejí velmi realisticky působící silikonovou kůži, do jisté míry pohyblivé tělo a konverzační umělou inteligenci, která umožňuje komunikaci ve více než stovce jazyků. Cenou za to jsou vysoké pořizovací náklady, nemluvě o povinném předplatném aplikací. Bez ohledu na to, jsme svědky nástupu trendu velmi lidských humanoidů?

Komety obsahují organické molekuly, které mohly posloužit jako stavební kameny života. Dlouho se myslelo, že je na mladou Zemi dopravily právě komety. Nový výzkum je ale proti. Podle vědců byly komety příliš vzácné, rychlé a dopadaly pod nevhodnými úhly, takže šance na úspěšné doručení molekul byla mizivá.

V klimatických kruzích se šeptá, že by globální oteplování mohlo zastavit novou dobu ledovou. Podle nového výzkumu k tomu už došlo, a to v šedesátých letech 20. století. Asi před dvěma tisíci lety začal znovu růst kanadský ledovec Barnes Ice Cap, který je posledním zbytkem gigantického Laurentidského ledovcového štítu. Nastupující doba ledová ale roztála mezi hippies.

Psychedelický tryptamin z jedu ropuchy coloradské mebufotenin čili 5-MeO-DMT by mohl pomoci lidem s depresí, kteří nereagují na běžnou léčbu. Nedávná klinická studie ukázala, že jediná dávka nosního spreje s mebufoteninem může přinést rychlé zlepšení, které přetrvává nejméně osm týdnů. Výzkum ale ještě zdaleka nekončí.

Vědci MIT potrápili AI agenty odvozené od modelu Claude Opus 4.7 nudou. Stvořili pro ně virtuální světy, v nichž je pak nechali samotné a bez konkrétních příkazů, kromě sklonu k dobrodružství. Agenti si začali hrát. Stavěli složité věže, vytvářeli na zemi geometrické vzory a vymýšleli si improvizované hry.

Jak vnímáme přítomný okamžik? Možná méně, než si myslíme. Nový výzkum naznačuje, že mozek může rychle přepínat mezi vizuálními informacemi, které si uvědomujeme, a těmi, jež zůstávají mimo naše vědomí. Tohle střídání pozornosti mozku by mělo probíhat přibližně patnáctkrát za sekundu.

Když požádáte některou z mainstreamových inteligencí o fiktivní příběh, téměř 90 procent z nich obsahuje postavy a prvky ze záhadného příběhu Eliase, strážce majáku. V trénovacích datech přitom takové věci víceméně jsou, ale velmi vzácně a rozhodně to není tak, že by se inteligence učily beletrii na příbězích o majácích. Co se na tom inteligencím tak líbí?

Na University of Virginia dělají na lidském vnímání a občas je to zavede do divočiny na samotných hranicích vědy. Mimo jiné mají největší databázi případů typu reinkarnace, kterou nedávno analyzovali. Udělalo jim to pozoruhodný výsledek, který sice nelegitimizuje reinkarnaci, ale stojí za další zkoumání.

Je jako elektrický blesk. Bateriemi poháněný Apex Recordhunter ambiciózní německé společnosti Quantum Systems dosáhl rychlosti 777 kilometrů za hodinu, což by byl nový rekord pro elektrické drony. Protože ale Quantum Systems nenaplnili přísné požadavky Mezinárodní letecké federace (FAI) pro tento rekord, jde pouze o neoficiální výsledek, který nebyl zařazený do historických tabulek.

Laboratorně vypěstované mozkové organoidy o velikosti pár milimetrů četly Braillovo písmo, přičemž dotyk jim obstaral robotický hmatový senzor. Jeden organoid to zvládal obstojně, tři organoidy už rozlišily znaky Braillova písma velmi slušně. Biohybridní výpočetní systémy jedou na plný plyn.

Apokalyptická erupce podmořské sopky Kikai-Akahoya, která postihla Japonsko před 7 300 lety, měla ničivé důsledky pro tehdejší lidská společenství. Nový výzkum ale ukazuje, že její dopad byl mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Zatímco některé populace dramaticky poklesly nebo z postižených oblastí zmizely, jinde lidé navzdory katastrofě přibývali.

Evropa, jak se zdá, pracuje na věrných wingmanech pro evropské síly. Airbus U740-Valkyrie je pozoruhodným výsledkem spolupráce evropského Airbusu s americkým Kratosem. První let se po startu z odpalovací kolejnice povedl, do služby v letectvu evropských zemí by Valkyrie měla nastoupit v roce 2029.

Na internetu řádí tlupy zdivočených AI agentů hackujících všechno kolem sebe, po kterých jdou SwarmChasers, lovci rojů. Co zkusit s některým z odpadlických rojů agentů promluvit a zjistit, co jsou vlastně zač? Dylan Freedman z New York Times to udělal a chvíli to fungovalo, pak ale experiment náhle skončil.

Pytle s pískem jsou sice při povodních standardním ochranným prostředkem, ale nejsou zrovna ideální. Tým britské University of Hull nabízí jako praktické, jednoduché, levné a překvapivě účinné řešení "stříbrnou" opravnou lepicí pásku. Dveře zvenku zajistí za pár minut a zadrží venku naprostou většinu vody, která by jinak prošla kolem dveří.

Švýcarští inženýři postavili první posuvný motor ve tvaru vlákna na světě. FiberMotor, má sice průměr jen asi 1 až 3 milimetry, ale už teď sklízí velké ohlasy. V budoucnu by takové nitkové motory mohly využívat měkké exoobleky pomáhající s pohybem, nositelné hmatové systémy pro virtuální realitu nebo třeba lehké protézy.

Americká společnost BAE Systems vyvíjí mikrovlnnou zbraň, která má chránit vojenské základny a vojáky před masovými útoky dronů. Používá elektromagnetické mikrovlnné impulzy schopné vyřadit elektroniku dronů. Stane se z ní řešení problému obránců, kteří často plýtvají nezřízeně drahé protiletadlové střely na likvidaci relativně levných cílů?

Hluboko v čínských lesích objevili vědci gigantickou vřeckovýtrusnou houbu, která posouvá naše představy o této významné skupině hub. Dianjunus rex vytváří vzpřímené plodnice vysoké až 50 centimetrů a vážící až 2,2 kilogramu. Jde o největší známé plodnice v rámci celé velké linie vřeckovýtrusných hub (Ascomycota).

Společnost OpenAI nedávno zveřejnila 722 odborných článků o 372 nevyřešených matematických problémech a matematickou komunitu tím rozžhavili do běla. Okamžitě se snesla rozsáhlá kritika a mnozí se ptají po jejich motivech. Proč se s doposud nezveřejněným AI modelem uchýlili k matikalypse?

Geologové USGS zkoumali hlubokomořské horniny kvůli možné těžbě cenných kovů. Dva vzorky se po zpracování v laboratoři samovolně vznítily a jejich teplota přesáhla 100 °C. Objev upozorňuje na dosud málo prozkoumané riziko, které by mohlo provázet budoucí těžbu nerostných surovin z hlubokého oceánu.

Tým North Carolina State University vyvinul technologii, která pomocí laseru vytváří plazmovou anténu schopnou vysílat rádiové vlny v širokém rozsahu frekvencí, jejíž délku je možné měnit podle potřeby. Plazmová anténa by se mohla uplatnit na satelitech a při průzkumu vesmíru.

V nedaleké budoucnosti by nouzové osvětlení, požární hlásiče, senzory a další zařízení v budovách nemusely napájet hlučné generátory ani rozměrné baterie. Energii by jim mohl dodávat přímo materiál, z něhož je stavba postavena. Čínský tým vyvinul superkapacitor na bázi cementu, který by to mohl umožnit.

Systém IRIFI francouzského startupu Harmattan AI představuje autonomní dron, který může udeřit až ve vzdálenosti 2 tisíce kilometrů. Je určený proti cenným cílům hluboko v týlu protivníka, jako jsou velitelská stanoviště a logistická centra, sklady, továrny nebo letiště. Samozřejmostí využití umělé inteligence při zahajování úderů těmito drony.

Nový čínský systém dokáže využít odpadní teplo z elektrolýzy k odsolování mořské vody, které je energeticky náročnou součástí celého procesu. Propojili elektrolyzér s odsolovací jednotkou, která toto teplo zachytává a používá ve vakuové destilační koloně. Bude z toho ekonomicky životaschopná výroba vodíku?

V letech 1939 až 1945 běžel pod vedením Wernera Heisenberga nacistický jaderný program Uranverein, jehož hlavním cílem do konce války bylo spustit štěpný reaktor. Jaderní archeologové analyzovali veškeré dostupné důkazy a dospěli k závěru, že to nacisti nemohli s dostupným uranem a hlavně těžkou vodou dokázat. Díky bohu za operaci Telemark!

Kódování s AI je super a otevírá dveře každému, kdo to chce zkusit. Ale za podobné věci je vždy nutné něčím zaplatit. Narůstají obavy, že programátoři ztrácejí své dovednosti, a že k tomu dochází v době, kdy naopak potřebujeme co nejvíce zdatný dohled nad kódováním, které dělají umělé inteligence.

V Německu vyrostla větrná turbína, která i s rotorem měří 365 metrů. Kromě rekordu samotného by po uvedení do provozu měla poskytnout data, z nichž vyplyne, jestli velká výška skutečně přináší očekávaný nárůst výroby větrné energie. Pokud jde o větrné turbíny, platí, že vyšší je lepší?

Extravagantní elektromobil VENTRA, který vyvinuli studenti v týmu TU/ecomotive nizozemské Eindhoven University of Technology, umí zneškodnit část svých emisí prachu. Cílem týmu bylo povzbudit konzervativní automobilový průmysl, aby se při řešení emisí díval dál než jen na špičku výfuku.

Říká se, že rozvoji osobnosti prospívá především literatura faktu. Podle badatelů kanadské York University je ale pravidelné čtení beletrie spojené s lepšími verbálními a jazykovými schopnostmi než čtení literatury faktu. Beletrie taky funguje jako sociální tréninková data pro lidskou inteligenci a možná i prodlužuje život. Co jste četli naposledy?

Nervově paralytické látky vzbuzují nepěkné obavy. Teď by je mohla umenšit nová nanotechnologie z Northwestern University. Nanočástice z allomelaninu se zirkoniem pohlcují organofosfáty a náruživě je rozkládají. Nanočástice je možné použít při dekontaminaci nebo i při výrobě textilu, který pak chrání svého nositele.

Do konečného stádia se dostává příprava projektu horkovodu z Dukovan do Brna. I z těchto důvodů se začaly objevovat příspěvky proti tomuto projektu od kritiků jaderné energetiky. Je tak aktuální se podívat na jejich argumenty podrobněji

Mrchožroutům můžeme závidět, že nakonec vždycky najdou nějakou potravu. Jsou to ale mrtvoly, které hnijí a jsou plné mikrobů, s nimž byste se nechtěli setkat. Jak je možné, že tohle mrchožrouti přežijí, a ještě si to užívají? Odpověď nabízí fascinující výzkum mrchožroutů ve španělském mokřadu.

Na celý svět hledí všetečné oči satelitů z orbitální dráhy. V dnešní době už s tím je ale možné něco dělat. Británie rozšiřuje své schopnosti pro vedení vesmírných operací a nasadila proti satelitům pozemní laserový systém, který je dočasně oslepí. Vojáky znepokojuje rostoucí hrozba ze strany geopolitických protivníků a stále větší horko je i na orbitě.

Expert na AI Jacob Coxon odešel z Antropicu a vyjádřil obavy, že by se AI systémy mohly vymknout kontrole a zničit lidstvo. Rozpoutal tím nejnovější vlnu strachu a odporu vůči AI. Šéfové AI firem vzápětí vyzvali ke zpomalení vývoje AI. Nakolik jsou podobné obavy reálné?

Parazitické hlístice strunice mistrně manipulují škvory obecné a donutí je jít se utopit, což nedělají kvůli nějakému hlísticovému sadismu, ale kvůli rozmnožování. Vědci teď jdou po genetických mechanismech těchto mrazivých a současně fascinujících manipulací, které nakonec dostanou škvora pod vodu.

Čínská Tianmushan Laboratory staví novu etapu technologického demonstrátoru TMS-10 s technologií pro omezení sonického třesku (low-boom), který otevírá cestu k nové generaci nadzvukových dopravních letadel. Demonstrátor je teprve v rané fázi vývoje. Ještě to potrvá, ale, jak je vidět, na nic nečeká.

Geofyzikální průzkum naznačil, kde by se mohla nacházet dlouho marně hledaná hrobka slavné Nefertiti.

Čínští materiáloví vědci vymysleli novou alotropickou formu boru s velmi nevšední porézní otevřenou strukturou. Imma-B60 je pěkně plastická a vzhledem k velice úzkému zakázanému pásu vede velmi dobře elektrický proud. Takový bor by se mohl uplatnit daleko za hranicemi jeho tradičního využití v polovodičích.

Fitness příznivci by určitě uvítali, kdyby se jim při cvičení podařilo zvládnout více opakování, aniž by se zvýšil pocit únavy. A co teprve, kdyby jim k tomu stačilo tak málo, jako je přičichnutí k tabulce čokolády.

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

Do jaké míry je možné zredukovat mechanický systém, aby ještě mohl pracovat jako počítač? Duo matematiků to dokázalo s jedinou biliárovou koulí, která se odráží mezi biliárovými mantinely, jejichž tvar je vlastně program tohoto extrémně minimalistického počítače. Alan Turing by měl jistě radost.

Co kdyby yellowstonský supervulkán skutečně vybuchl se vší parádou? Dvojice expertů sestavila časovou osu, od prvních varovných otřesů přes kolaps infrastruktury a globální ochlazení až po svět milion let po katastrofě. Následující scénář je myšlenkovým experimentem založeným na datech o sopkách, katastrofách.

Výzkum myších embryí zpochybňuje dosavadní představy o vývoji mozku. Zřejmě máme dvě populace zárodečných buněk, které vyrobí dvě části mozku, a přitom se spolu nemísí, přičemž to platí přinejmenším od primátů k polostrunatcům. Jako bonus se vědcům povedlo z kmenových buněk vypěstovat neurony zadního mozku, což je samo o sobě naprostá pecka!

Společnost Swarm Aero staví podivuhodný dron pojmenovaný podle tryskové želvy, který má dva trupy a mezi nimi centrální turbovrtulový motor. Gamera by měla být expertem na dálkové údery, až do vzdálenosti kolem 16 700 kilometrů. Také by měla být levná, i když levný v tomto případě znamená kolem 10 milionů dolarů.

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku fungovaly normálně, až na zhoršenou paměť. Co asi udělají příště?

V Číně se pořádně odvázali a přicházejí s konceptem těžkého supertanku, poháněného kompaktním jaderným reaktorem a vyzbrojeného 50MJ railgunem. Jeho ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř. Myšlenka je to smělá, ale její případnou realizací si Čína nejspíš sáhne na dno svých technologických možností, pokud je to vůbec technologicky smysluplné.

Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.