Setkání s dronem DelFly Explorer je jako potkat velikou vlezlou vážku. Kdy nám asi kočky budou nosit ze zahrady ulovené drony?

aneb jak z dědků dělat „lamželeza“

Ze škvír a průduchů vulkanického ráje v Yellowstone se dere helium s nápadně vysokým obsahem běžného izotopu helia-4. Magma horké skvrny Yellowstone zřejmě osvobozuje helium z pradávných časů.

Nové poznatky ze studie SELECT nepotěší nikoho. Magistry připraví o kšefty, my pacienti přijdeme o důvěru v medicínu a lékaři o iluze, že svým bližním prospívali, když se je snažili před rakovinou chránit zvýšenými dávkami vitamínů a selenu. Tento článek je určen mužům, protože se týká předstojné žlázy a tu ženy většinou nemají.

Penzias s Wilsonem před rovnými 50 lety objevili reliktní záření, hmatatelný důkaz ve prospěch Velkého třesku. Stále ale ještě zůstávají nevyřešené otázky.

A nejspíš ne jeden. PSR J0738-4042 je pulsarem, do něhož buší balvany ze suti po explozi mateřské supernovy. Pulsar si z toho ale nic moc nedělá.

Jsou v pohodě už devatenáct milionů let klimatických změn.

Jestli v raném vesmíru bublalo Higgsovo pole, tak ozvěny srážek bublin mohly vyvolat gravitační vlny, zachytitelné přístroji příští generace.

Zvenčí lithium-iontový článek, zevnitř granátové jablko? Grenadinu z nich neuděláte, jinak jsou ale tyhle baterie s nanočásticemi křemíku uvnitř uhlíkových slupek velmi slibné.

Přelomový poznatek vracení paměti buňkám kyselinovým šokem začíná mít kyselý podtext.

Výsměch není na místě, v EU jsme dopadli ještě hůř ….

aneb černá skříňka savčí ontogeneze ukrývala rozetu

Britští vývojáři BAE Systems po půl roce odtajnili základní informace o prvním testovacím letu britského bitevního stealth dronu Taranis. Kdy asi vstoupí do výzbroje RAF?

Kolem černých děr se šíří strach z ohnivé zdi. Uhasí ji astrofyzici s pomocí entanglovaných červích děr, obrácení plynutí času v černých dírách, fuzzballů, zdánlivých horizontů anebo bizarních Planckových hvězd?

Bizarní grafenové nanokapiláry nasávají vodu jako šílené, přestože grafen sám o sobě vodu odpuzuje.

Netradiční eliminace drobného kosmického odpadu, tentokrát v režii Japonské kosmické agentury.

Plánované opětovné spuštění urychlovače těžkých iontů RHIC jitří obavy ze strangeletů, exotické hmoty obsahující podivné kvarky. Nakolik jsou oprávněné?

Je to průlom uprostřed dlouhé a trnité cesty. V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu.

Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90 % světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Pokud vás zajímá, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových, můžeme vám to přiblížit.

Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

Chemici a inženýři na Penn State University dali hlavy dohromady a vyrobili vrtící se nano-tyčinky z drahých kovů. Svůj nano-prach postrkují kombinací ultrazvuku a magnetického pole a hrdě ho nazývají nanomotory. Nevypadá to zatím nic extra, ale je to nejspíš poprvé, co se takovými „nano-ponorkami“ podařilo někomu v buňce potulovat cíleně.

V Kanadských Skalistých horách objevili novou a velice slibnou lokalitu s krásně zachovalými nálezy ze středního kambria. Mramorový kaňon nejspíš časem zastíní i kultovní Burgesské břidlice.

V geologickém smyslu slova. Podle analýz 252 milionů let starého zirkonu trvalo děsivé permské vymírání asi 60 tisíc let. Jsou hlavním viníkem masakru přece jenom Sibiřské trapy?

Po rozbahněném ústí řeky v okolí dnešního Happisburghu ve Velké Británii se procházeli lidé. Takhle to zní celkem banálně, nicméně tato procházka se odehrála někdy před 780 000 lety až jedním milionem let. Starší otisky bytostí rodu Homo jsou známy už jen z Afriky.

O přípravě nového typu buněk, nadějích z toho plynoucích, ale také o legislativních tenatech a transplantační turistice s Jaroslavem Petrem.

Po chvíli oddechu tu opět máme nejstarší hvězdu. I tentokrát drží poněkud pochybný primát, je ale zajímavá z hlediska vývoje ranného vesmíru.

3D laserové rytí skla napodobuje technologii osvědčenou stamilióny let evoluce. Stačí miniaturní praskliny ve vhodném uspořádání a rozbít skleničku bude mnohem těžší. Soudruzi v NDR by jistě záviděli.

Možná přijde den, kdy nám už nebudou stačit zdroje Země ani dalších planet. Pustíme se pak do hvězdného liftingu?

O evoluci člověka, společných předcích, chování lidoopů a striptérkách s Janem Zrzavým.

Dvojice histonů dramaticky zvyšuje úspěšnost tvorby kmenových buněk

Nedávno objevený hnědý trpaslík ULAS J222711-004547 je neuvěřitelně zbarvený do ruda. Jeho barvy vykreslují velmi mocná oblaka minerálního prachu.

existují i gigantičtější

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

První předběžné výsledky, aneb od myší k lidem to trvalo sotva týden...

Nově objevení mravenci otrokáři Temnothorax pilagens přepadají drobná mraveniště svých příbuzných ve čtyřčlenných komandech. A jsou v tom vražedně dobří.

Naše fixace na dvojčata Země je možná zavádějící. Nejspíš existují i superobyvatelné světy - velké terestrické planety, méně hornaté, s více mělkými oceány, kryté spolehlivým magnetickým štítem a obíhající dejme tomu oranžového trpaslíka. Kde je asi nejbližší taková?

alespoň ty americké

Převratný porézní keramický kompozit se 3D mikroarchitekturou jako by vzdoroval fyzikálním ústavním zvyklostem. Problém je v tom, že ho zatím vyrobíme maximálně v milimetrových rozměrech.

Den podpory nanomedicíny v onkologii se v první repríze dostal i do České republiky. Proběhl v Praze, pod taktovkou Technologického centra AV ČR.

Naše podivuhodné vědomí je generované kvantovými vibracemi mikrotubulů v mozkových neuronech, které jsou ozvěnou informace vtištěné do samotného časoprostoru. Nezní to lákavě?

Staří praktici už dlouho tvrdí, že doplňky s antioxidanty riziko rakoviny mohou zvyšovat. Mladí ne praktici z universitní laboratoře v Göteborgu nejspíš přišli na to, proč.

Vývojáři na Virginské polytechnice vyrobili biobaterie, které velmi zdatně ždímají elektřinu z maltodextrinu pomocí syntetické metabolické dráhy ze 13 enzymů.

Zní to zvláštně, ale v severních mořích prosperují korálové útesy. Jeden takový nedávno našli i u jihozápadního Grónska.

Přelomový objev umožňuje tvorbu kmenových buněk z libovolné dospělé buňky pouhým vystavením stresu. Na biology teď nemluvte. Snaží se to rozdýchat.

Houby z dlouhých a magnetických uhlíkových nanotrubiček představují zajímavý materiál pro odstraňování nečistot z vody. Pokud obstojí v testech, tak se s nimi možná budeme setkávat při ekologických haváriích.

V Boseho-Einsteinově kondenzátu vyvolali simulované magnetické monopóly. Až utichnou bujaré oslavy, můžeme o to nadšeněji hledat jejich ryze přírodní protějšky.

Stejně jako v Koňské opeře: „Padouch nebo hrdina, všichni jsou jedna rodina!“

Milisekundový pulsar PSR J0337+1715 a dva bílí trpaslíci poskytují zatím nejlepší šanci ke svrhnutí silného principu ekvivalence a s ním i celé obecné relativity z trůnu. Jestlipak Einsteinův koncept vydrží?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Po necelém měsíci a půl provozu má vozítko výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.

Dnes poznáme mnoho chorôb alebo lepšie povedané situácii, kedy je odôvodnené podstatné zníženie zrážanlivosti krvi. V niektorých prípadoch dočasne, v iných doživotne pre pacienta platí, že riziko krvácania zo zníženej zrážanlivosti krvi je nižšie, ako riziko nežiadúcej tvorby zrazenín v krvnom obehu. Zhodnotenie tohto rizika pre každého jednotlivého pacienta je však oveľa ťažšie, ako vypočítať priemery, štandardné odchýľky a miery rizika zo štúdii s tisíckami pacientov.