Adiabatický kvantový počítač D-Wave se už pár let prodává, stále ale není úplně jasná jeho skutečná povaha. Teď sice zvládl výpočty jednoduchých Ramseyho čísel, ale upřímně, je kvantový anebo není?

Počítače jsou čím dále rychlejší, simulace na nich prováděné stále komplexnější. Ale jedno jim chybí a ani nejlepší programátoři dneška to svým výtvorům nedokáží předat – lidskou invenci, schopnost improvizovat a nacházet nečekaná řešení. To všechno vedlo vědce k založení crowdsourcingového projektu na léčbu rakoviny.

Jaké je to být neurotikem? Svobodnou ženou? Dvacetiletým studentem? Penzistou žijícím v horách? Díky největší psychologické studii, která kdy byla provedena, je nyní možné alespoň trochu nahlédnout do života lidí s různými charakteristikami. A poděkovat za to můžeme Facebooku.

A máme tady další nápad, který pomalu přesunuje působiště miniaturních satelitů zvaných cubesaty z nízké oběžné dráhy do vzdálenějšího vesmíru. Díky mikroiontovém pohonu budou mít tyto drobné kosmické stroje možnost v budoucnu navštívit blízkozemní asteroidy, orbitu Měsíce a možná i další objekty ve Sluneční soustavě.

aneb byli prvními pylovými alergiky švýcarští dinosauři?

Mělké krátery v oblasti marťanské vysočiny Arabia Terra jsou nejspíš pozůstatkem prastarých erupcí supervulkánu. Podle analýzy snímků povrchu Marsu je v podezření hlavně Eden Patera. Gigantické sopečné erupce se očivididně netýkají jenom Země.

Překvapivě téměř jeden. A na špičku prstu se jich vejde nejmíň tucet. Světlo světa spatřila pozoruhodná technologie urychlovačů částic na čipu, které urychlují elektrony desetkrát víc, než tříkilometrový lineární urychlovač SLAC ve Stanfordu. Brzy čekejte kapesní rentgeny!

Týdeník TIME přišel s palčivou otázkou, která se dotýká celé severoatlantské populace: jak bystří budou dnešní výrostci, až přijde čas jejich vysokoškolského studia? Publikovanou úvahou tak naráží na blednoucí inteligenci vzdělaných američanů. Neznamená to ale, že by podobné riziko nestíhalo i naše děti.

Velké porosty invazní toxické tolity pletou slavné motýly monarchy, kteří na ně kladou vajíčka a tím své snůšky odsoudí k zániku. Naštěstí, tolitu v Eurasii rády požírají housenky zobonosců a teď si to zkusí i v severní Americe.

Nebude se nosit okázale, nýbrž diskrétně intravaginálně. Obměňovat by se měl jednou za měsíc.

Jihočeská univerzita a Biologické centrum Akademie věd ČR spojily své síly a startují nevšední projekt. Zajímavou formou budou prezentovat vědu a výzkum široké veřejnosti, a to ve zcela neobvyklém prostoru kostela Svaté Rodiny.

Pozorování pulsaru IGR J18245-2452 prozradila, že v rentgenových dvojhvězdách může dojít k přepnutí mezi rádiovým a rentgenovým pulsarem během dnů až týdnů. Neutronová hvězda zřejmě loupí hmotu přerušovaně.

Na webu občanské vědy Zooniverse nedávno spustili projekt třídění mořského planktonu v záplavě snímků podmořského robota In Situ Ichthyoplankton Imaging System (ISIIS). Pokud chcete přiložit ruku k dílu, zkuste Plankton Portal.

Představte si to. Zajdete si do obchodu koupíte si unifikované stavební prvky pro stavbu, no třeba družice. V úhledné krabici dostanete nosnou konstrukci, vnitřní zdroj, výpočetní jednotku, CD s programovacím prostředím, prodavač s úsměvem zkontroluje zda nechybí USB kablík pro propojení s vaším počítačem, krabici zabalí, v předvánočním období se zeptá zda to chcete zabalit jako dárek a po obdržení příslušného obnosu Vám krabici s profesionálním úsměvem předá.

Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé.

Zdravotní varování na krabičkách cigaret chronické kuřáky od zapálení už neodrazuje. Naopak se zdá, že vidí-li výstrahu ministra zdravotnictví, dostanou na cigaretu spíše chuť. Nějak podobně, jako když Pavlovovi psi začali slintat už při zvonku oznamujícím krmení. Nový experiment pak ukazuje, že varování se mohou míjet účinkem i z dalších důvodů.

Alespoň pokud jde o jejich matematiku. Zdá se, že oceánské víry mají ostře vymezené hranice, po nichž krouží mořská voda, tak jako krouží fotony po fotonové sféře černých děr v hlubokém vesmíru. Pozření planety oceánským vírem se ale bát nemusíme.

aneb slepice v reklamě a stereokamera v praxi

Znáte ženu, které když dáte do náruče mimčo, nezačne se s ním šišmat, až by ho samou láskou snědla? Nejspíš ne. A je prý jedno je-li její vlastní, mají to totiž vtištěno v rámci svých mateřských povinností. Ale co to je, to „vtištěno“? To nikdo neví. Až teď této otřepané frázi ze slovníku psychologů, dali neurovědci rukolapný fyziologický základ.

Koncept Hyperform dovoluje vytisknout větší objekty v podobě úsporně namačkaných spojitelných článků. Ty si pak uživatel poskládá ručně, třeba do podoby elegantního lustru.

Supermasivní černá díra v jádru Mléčné dráhy podle všeho klame tělem. Když na to přijde, tak zřejmě dovede vychrlit výtrysky hmoty s energii stomilionkrát větší, než je to, co předvádí dnes.

První analyzovaný vzorek půdy odebraný v oblasti kráteru zvaného Yellowknife Bay obsahuje vodu ve významném množství - okolo 2 hmotnostních procent. Po zahřátí vzorek uvolnil značné množství oxidu uhličitého, kyslíku a sloučenin síry.

Simulace historie Starého světa mezi lety 1500 př.n.l. a 1500 n.l., ne nepodobná tahové strategii Civilizace, potvrzuje zásadní vliv válčení a šíření vojenských technologií na rozvoj civilizací.

Pak by vás mohly zajímat výsledky pokusu na potkanech. Podáváním běžných léků jim lipoprotein o nízké hustotě úspěšně klesl. Bohužel v jednom ze dvou případů spolu i s pamětí.

Zapomeňte na Velký třesk. Náš vesmír by mohl být 3D bránou zrozenou v srdci supernovy čtyřrozměrného vesmíru. Pokud by to tak bylo, odpadly by nám starosti s neblahou singularitou v nitru Velkého třesku.

Foto-past nastražená na sibiřského tygra zachytila orla a poslední chvilky siky.

Holanďané si „dobrou smrt„ uzákonili v roce 2002. Řadu let po jejím povolení počet případů klesal. V roce 2006 přišel zlom a od té doby jejich počet strmě roste.

Máte doma MP3 a přemýšlíte, co s haldou nepotřebných audio CD? Možná se budou hodit k čištění splaškových vod.

Ztráta strachu z koček přetrvává u myší nakažených toxoplazmou i po odstranění parazita. Jak to asi toxoplazmy dělají a čeho všeho jsou schopné v naší hlavě? Manipulátor lidských myslí je teď ještě o něco děsivější.

Kverrulant spočítal, že za povinné přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu zaplatíme ročně navíc téměř 4 miliardy korun.

aneb dřevo borovice na titulní straně prestižního časopisu.

Pozorování umírající hvězdy IRAS 15445-5449 v rádiové oblasti prozradilo vysokoenergetické magnetické výtrysky hmoty, které podle všeho právě tvarují vznikající planetární mlhovinu.

Když nejsou peníze na nové letadlové lodě, možná se budou hodit podmořské bezpilotní transportéry. V krizových oblastech by z nich měly operovat průzkumné, bojové, i záchranné drony.

Sonda Curiosity ani při opakovaných měřeních letos v červnu nezjistila v atmosféře Marsu žádný metan, přestože tam při pozemských pozorováních před pár lety ještě byl v hojném množství. Pozorovali jsme ze Země jenom přízraky? Anebo se ten metan prostě vypařil?

...a stále ani očkovanie, ani účinný liek.

Je to docela nespravedlivé – když vloni 22. května odstartovala k ISS první soukromá loď Dragon, informovala o této události skoro všechna tuzemská média. Dokonce i ta, která se o kosmonautiku běžně nezajímají. Nyní...

Stačí si pohrát s dopanty, tedy látkami, které ovlivňují elektrické vlastnosti materiálu při výrobě tranzistorů. Změny jsou pak jen na atomární úrovni. Ani detailní prohlídkou integrovaného obvodu nezjistíte, že vás mrzce zradí.

Modelování evoluce Sluneční soustavy i dalších planetárních systémů s planetami v obyvatelných zónách ukazuje, že Země nevydrží být věčně přívětivá pro život. Nejspíš se stane neobyvatelnou dlouho před přeměnou Slunce do podoby červeného obra.

Zatímco ledním medvědům v Arktidě jejich kry tají, polárníky na Antarktidě sužují problémy zcela opačné. Od roku 1970 se tamní led nechová podle prognóz a nebývalým tempem roste. Antarktida má letos znovu našlápnuto k dalšímu rekordu. Oceánograf Jinlun Zhang se s jevem vymykajícím se trendu globálního oteplování popasoval. Čím? Větry!

Finanční trhy v poslední letech čelí značnému počtu bleskových extrémních výkyvů. Zřejmě jsme svědky projevů predátorského chování ultrarychlých obchodních algoritmů, nad nimiž lidé ztrácejí kontrolu. Přichází Černá labuť?

Drobný fotosyntetický eukaryot Nannochloropsis přežije simulaci nárazu meteoritu do Země v rychlosti takřka 7 kilometrů za sekundu. Znamená to, že náš život přiletěl odněkud z vesmíru?

Máte rádi svého robota? Dali jste mu jméno po manželce? Věříte mu, jako byl vaší součástí? A pošlete takového robota na sebevražednou misi, aby zachránil ohrožené lidské životy?

Je to ostuda, ale ještě včera jsem si myslel, že molekulární psychiatr je vtip. Jak se ale ukázalo, po vzoru molekulárních genetiků a molekulárních biologů, ani léčitelé lidských myslí nezůstávají pozadu. Mají i svůj časopis. V nejnovějším čísle „Molecular Psychiatry“ se například dočteme, jak mužům konzumace alkoholu snižuje riziko depresí. O ženách zpráva nehovoří.

Sklo je každodenní součástí naší reality, přesto je ale jeho chování záhadou. Pomůže nám matematika z extrémně bizarního slizového vesmíru, kde poslepované černé díry vytvářejí obdobu atomů a molekul?

Stavebné kamene vesmíru sú galaxie, systémy obsahujúce stovky miliárd hviezd. Jeden z cieľov dnešnej astronómie je pochopenie rastu a vývoja galaxií, pričom kľúčovou otázkou je vznik hviezd – čo určuje počet nových hviezd, ktoré budú tvoriť galaxiu?

Studie týmu Univerzity v Manchesteru potvrzuje, že DNA nejde vytáhnout ani ze vzorků z pár desítek let starého kopálu, natož z desítky milionů let starého jantaru. Monumentální dinosaury si budeme muset pořídit jinak.

Ač se původně měli účastnit studie, v níž by se zkoumaly osobnostní charakteristiky a odolnost pro náročné zaměstnání, experimentátoři dávají studentům volbu mezi 4 nepříjemnými činnostmi. Zabíjení brouků, pomáhat hubiči hmyzu zničit brouky, umýt zaneřáděné toalety nebo si dát koupel v ledové vodě.

Naprostá většina populace v rozvinutém světě denně, respektive spíš neustále, využívá elektrický proud. Ale skoro nikdo netuší, co to vlastně ta elektřina je a jakými zákony se řídí. Občas někdo si ze školy vzpomene, že jsou tam nějaké elektrony a to je tak asi všechno. Pojďme se podívat, jako to ty elektrony vlastně dělají, že je s nimi tolik legrace.

Můžeme poznat planetu se životem podle molekul vypouštěných do atmosféry? V dohledné době bychom měli mít přístroje, které to snad zvládnou, alespoň podle počítačových simulací.

Astronaut ESA Jean-François Clervoy a instruktor astronautů ESA Hervé Stevenin se minulý týden převtělili do rolí Neila Armstronga a Buzze Aldrina, kdy pod vodou prováděli simulaci legendární historické mise Apollo 11 na Měsíci. Takže by se dalo říci, že spíše než o astronauty se jednalo o aquanauty.