Kombinovaná pozorování hlubokého vesmíru odhalila teprve druhou známou gravitačně provázanou trojici kvasarů QQQ J1519+0627. Přistihli jsme tři pradávné aktivní galaxie při splývání dohromady?

Od roku 1930, kdy začal být počet věřících ve Spojených státech sledován, je počet těch, co se k víře hlásí, na nejnižším bodě. Žádné náboženství již nepreferuje jeden z pěti Američanů a to je více než dvojnásobek zjištěný v roce 1990.

V oceánu poblíž Japonska už hoří vytěžený metan a možná ohlašuje start nového odvětví těžařského průmyslu. Zvítězí obavy z možných následků takové těžby anebo snaha diverzifikovat globální zdroje energie?

Soustava ALMA sledovala na milimetrových vlnách gravitačním čočkováním zesílené, velmi jasné galaxie, staré kolem 12 miliard let. Tehdy v nich bouřila nesmírně intenzivní tvorba hvězd, před kterou se může jít Mléčná dráha klouzat.

A není jeden, ale hned čtyři.

Einstein@Home spoléhá na výpočetní výkon stovek tisíc dobrovolníků z 192 zemí k hledání nových neutronových hvězd s využitím dat z elektromagnetické a detektorů gravitačních vln. V tomto článku se zaměříme na popis hledání nových rozhlasových pulsarů pomocí PALFA údajů zjištěných z Arecibo Observatory. Obrovský výpočetní výkon umožňuje toto vyhledávání pokrýt novou oblast prostoru a může detekovat pulsary v binárních systémech s rotací až 11 minut.

V kanadských Skalistých horách vědci našli polostrunatce ve vrstvě břidlic starých 505 000 000 let. Prastarý žaludovec se od těch dnešních téměř neliší. Nález navíc posunul vznik těchto tvorů do minulosti o celých 200 milionů let, čímž zcela nezpůsobně naboural dosavadní představy o kambrické diverzitě.

Průkopník syntetické biologie na londýnském summitu Global Grand Challenges ve velkém stylu ohlásil, že je blízko vytvoření kompletně umělé buňky. Co ale můžeme ve skutečnosti čekat?

Poněkud bizarní experimenty frankensteinovského střihu odhalily pozoruhodné mechanismy fungování nervové soustavy. Jak je možné, že pulec vidí s přišitým okem, které ani není přímo spojené s mozkem?

Psychometrické centrum Univerzity v Cambridgi dokáže s vysokou přesností vytěžit osobnost uživatele Facebooku z jeho nevinných liků. OSLA se ale likovat nebojte, prozrazujete tím především náklonnost populární vědě. Jsme na Facebooku :)

Pokud jde o fosilní pozůstatky druhohorních dinosaurů, Česká republika může jen stěží patřit mezi bohaté státy. Až dosud byla z našeho území popsaná pouze jedna jediná kost. Bylo to v roce 2005, kdy tým vedený známým českým paleontologem, profesorem Oldřichem Fejfarem z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikoval článek na téma stehenní kosti pozdnokřídového dinosaura ze skupiny Ornithopoda (práce se tehdy objevila v mezinárodním odborném časopise Acta Palaeontologica Polonica vydávaném Polskou akademií věd).

Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.

Americký badatel Ravi Kumar Kopparapu společně s početným týmem spoluautorů nedávno vyvolal menší mediální senzaci: Jeho publikace, zpřesňující vymezení obyvatelné zóny, ukázala, že Země sice leží uvnitř, ale jen takříkajíc o chlup! Balancuje snad naše Země na hraně neobyvatelnosti?! Ale nebojte – jak si ukážeme, k panice není důvod.

Většina z nás solí příliš. Podle vědců z University of Iowa prý proto, že to je návykové a vylepšuje nám to náladu. Jejich kolegové z Yale ale nás chtějí o tuto radost připravit, udělali ze soli hlavního podezřelého v kauze nárůstu autoimunitních onemocnění počínaje obtížemi v koordinaci pohybů, únavností, zrakovými problémy a invaliditou s diagnózou roztroušená skleróza konče.

V eliptické galaxii vzdálené 780 milionů let explodovala unikátní supernova typu Ibn v místech, kde by neměla být. Šlo o práci maskované hvězdné továrny anebo snad srážku bílých trpaslíků bohatých na helium? Prozatím je to záhada.

Bílí trpaslíci jsou pozůstatky mrtvých hvězd. Mohou však i oni hostit na svých planetách život podobný tomu našemu? To zatím nevíme, jak však ukazuje nedávno publikovaná studie, mohli bychom to již brzy zjistit.

V současné době uběhly dva roky od největšího známého zemětřesení a tsunami v Japonsku, jehož důsledkem byla i havárie v Jaderné elektrárně Fukušima I. Rekonstrukce oblastí postižených havárií jaderné elektrárny je stejně jako u těch zasažených cunami stále ještě na počátku. Stejně je to i v případě likvidace zničených bloků elektrárny.

Jak už to někdy v životě chodí, ženy nakonec k svátku nedostaly DNA sekvence záhadné bakterie, nýbrž dementi od zahanbených vědců. Průzkum jezera Vostok pokračuje a na ohromující objev v jeho vodách si ještě budeme muset počkat.

Náhlý palácový převrat v tlupě šimpanzů z Mahale před časem vedl ke smrti alfa samce jménem Pimu. Je to vůbec první doložený případ vraždy šéfa tlupy šimpanzů jeho podřízenými.

Ženy příznivě nakloněné vědě a také milovnice vzrušení a záhad dostaly zajímavý dárek ke včerejšímu svátku. Ruští vědci zřejmě vytáhli z tajemných hlubin antarktického jezera Vostok sekvenci neobyčejné bakterie, za velké pozornosti médií.

Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu.

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.

a nebo ne?

Rentgenové teleskopy NuSTAR a XMM-Newton získali rentgenová spektra aktivního jádra galaxie NGC 1365. Odvodili z nich, že místní supermasivní černá díra rotuje rychlostí blízkou rychlosti světla.

Vědci z Duke University Medical Center elektronicky propojili párům potkanů mozky. Umožnili jim tak vzájemně si „číst“ signály vysílané motorickým centrem. Pokus ukázal, že mozky jsou mnohem plastičtější, než jsme si mysleli, jsou ochotné ke komunikaci a zvládají společné řešení hádanek bez hádek. Očipované mozky hlodavců si předávaly informace o hmatových a optických vjemech a přijímaly společná rozhodnutí ve smyslu kam jít a co udělat. To vše v reálném čase a bez ohledu na to, zda je od sebe dělilo několik decimetrů, nebo vzdálenost tisíců kilometrů.

Zmrzlá krajina ostrova Ellesmere na nejzazším severu Kanady nečekaně vydala velkého fosilního velblouda. Zdá se, že jeho dnešní příbuzní pocházejí ze studených končin.

Hraní akčně laděných miniher ze hry Rayman: Raving Rabbids dramaticky zlepšilo schopnost číst u skupiny dyslektických dětí. Stojíme na prahu zábavné prevence pro předškoláky?

V prachoplynovém disku mladého systému HD 100546 v souhvězdí Mouchy zřejmě obíhá protoplaneta, zárodek plynného obra. Pokud se vše potvrdí, získali jsme unikátní objekt pro další výzkum.

Alfa samec z Massachusetts byl určen pro doprovody. S transplantovaným chobotem zvládá i „hody hody doprovody“.

V nadcházejícím týdnu máte unikátní možnost prožít přednášky našich špičkových neurovědců v budově Akademie věd ČR.

23. díl: Velké nesnáze na malém Miru: Oheň na palubě!
24. díl: Velké nesnáze na malém Miru: Srážka!

Prozatím to vypadá, že ne, ale stejně bude na místě opatrnost. Jádro komety C2013/ A1 má možná až 50 kilometrů v průměru a to je výrazně víc, než měl asteroid, který zahubil dinosaury. Náraz do Marsu by byl strašlivý.

Fágový predátor původců cholery disponuje ukořistěným zbraňovým systémem CRISPR/Cas, který mnoho různých bakterií používá právě v boji proti fágům a jiným nepřátelským sekvencím. Geniální, chtělo by se říct!

Často se řídí biblickým „oko za oko“ a na neozbrojené nestřílí.

To by byl samozřejmě nesmysl, nicméně hvězda HD 140283, vzdálená 190 světelných let, asi vznikla extrémně brzy po Velkém třesku. A přitom je minimálně ze druhé generace hvězd, protože obsahuje špetku těžších prvků.

Pozoruhodní obyvatelé podmořských vulkanických oáz, zetaproteobakterie Mariprofundus ferrooxydans, přežijí odchov na elektrodě, kterou prochází elektřina. Podaří se nám podobně kultivovat i další litotrofy?

Analýza zrnek písku z pláží ostrova Mauricius vedla k objevu kousku superkontinentu Gondwana, který se odlomil a ztratil v hlubinách asi před 60 miliony let.

Nepříjemně dlouhověcí lidští paraziti udržují s pomocí univerzálních kmenových buněk svá těla uvnitř hostitele v provozuschopném stavu až desítky let. Dovedeme někdy okopírovat jejich know-how?

Podivný druhohorní hmyz čeledi Strashilidae nevysával pterosaury ani opeřené dinosaury. Podle všeho šlo o svérázné mouchy, specializované na život ve vodě a blízkém okolí.

„Ak chcete vyletieť do vesmíru, môžete sa stať astronautom. Ako… veľa šťastia, pravdepodobne sa to, ehm, nestane. Alebo si môžete počkať kým súkromné firmy dokončia svoje projekty, to ale potrvá dlho. No zažijete oveľa viac zábavy, ak si proste vyrobíte svoju vlastnú raketu.“ Takto sa začína jedno z videí firmy Copenhagen Suborbitals. Títo ľudia sa snažia nájsť lacné riešenia problémov, ktorými sa zaoberajú veľké vládne agentúry. Ak si myslíte že sú to iba naivní amatéri, mýlite sa. Dánski nadšenci totiž medzi sebou majú aj známeho odborníka, ktorý pracuje pre NASA. Volá sa Kristian von Betngson a zaoberá sa hlavne kapsulou, ktorá bude prvého dánskeho kozmonauta chrániť pred agresívnym vesmírnym prostredím.

Významný krok vpřed učinila sonda Fermi a hlavně její tým, samozřejmě. Povíme si o horkém (doslova i obrazně) příspěvku této rentgenové sondy k poznání našeho vesmíru. Nejedná se o nic menšího než o objasnění jedné z dlouhodobých záhad moderní astronomie, konkrétně původu tzv. kosmického záření.

Vývoj hybridní robotické vzducholodě LEMV podle všeho v tichosti skončil. A s ním prozatím i éra projektů velkých vzducholodí pro americkou armádu.

Vývoj nových metód liečby je v posledných desaťročiach závratne rýchly. Než sa dá dokonale, s odstupom rokov zhodnotiť prínos a riziká novej liečebnej metódy, už je tu ďalšia, ešte novšia. Pacienti po staršej liečbe však často ostávajú. Aj s jej prípadnými neskorými nežiadúcimi účinkami.

Mecenáši ze světa informačních technologií založili cenu pro hrdiny věd o životě v hodnotě 3 milionů dolarů. Bojovníci s rakovinou a krotitelé kmenových buněk mají nový vysněný vrchol kariéry.

Angličtí vědci zjistili, že kytky s opylovači komunikují mnohem květnatější mluvou, než jsme si mysleli. Kromě vůní, tvarů a barev k předání informace využívají i elektrického pole. Nejen včelám, i čmelákům je tato řeč srozumitelná a podle „elektricky“ sdělovaných podrobností hmyz mění své chování.

Podle nalezených úlomků v Čeljabinské oblasti řádil chondrit, který vybuchl ve výšce 30-70 km silou 500 kilotun TNT. Kdy asi přiletí další?

Obsáhlá data dalekohledu Kepler přinesla zatím nejmenší planetu u hvězdy typu Slunce. Kepler-37b je žhavý svět, jen o 10 procent větší, než Měsíc.

Jedním z nejčastěji využívaných diagnostických radiofarmak jsou ta s radioizotopem technecia 99m, který vzniká rozpadem radioizotopu molybdenu 99. Pro jeho produkci se v současné době využívají výzkumné jaderné reaktory. Těch ovšem ve světě ubývá a tak je výroba tohoto důležitého lékařského radionuklidu ohrožena. Jednou z možností, jak reaktory nahradit, je přímá produkce technecia 99m na urychlovači. Pro tuto možnost je však třeba provést ještě řadu důležitých výzkumných prací.

Hračky společnosti Selectamark Security Systems ve skutečnosti střílejí syntetickou DNA, kterou lze přečíst přenosným UV skenerem. Kdy se s nimi setkáme na demonstracích?

Pokud dbáme na doporučení dětských lékařů, pak se řídíme tím, že lepek v tom, čím přikrmujeme své ratolesti, nemá lepek co dělat a bychom jim tím jen zvyšovali riziko vzniku onemocnění zvané celiakie. Nejspíš ale děláme chybu. Podle výsledků nové švédské studie tomu je přesně naopak. Zvykat kojence na tento protein obsažený v obilovinách již během prvních 4 měsíců jim riziko vzniku nevyléčitelného onemocnění snížuje nejméně o čtvrtinu.