Rivalové na poli jaderné fyziky: Evropa postavila za 9 miliard dolarů největší urychlovač LHC a doufá, že v něm uloví Higgsův boson. USA za 3,5 miliardy dolarů vybudovaly nejvýkonnější laserový systém s nadějí, že v něm zkrotí Golema jaderné fúze a časem zprovozní prototyp první fúzní elektrárny.

Geneticky vylepšené bakterie E. coli dovedou rozložit celulózu z rostlinné hmoty na jednoduché cukry, které pak pozřou a nakonec vypustí jako bionaftu. Budeme za pár let jezdit na palivo z bakteriálních bioreaktorů?

Zdaleka nejde jen o to, co máme na talířích, nýbrž i o to, čím nás „krmí“ sdělovací prostředky.

Náhlý zvrat v analýzách fosilního materiálu ze slavného naleziště Cuddie Springs významně přispívá k potvrzení dávných lovců jako hlavních viníků vymření velkých vačnatců a ptáků pozoruhodné australské megafauny.

Zdá se vám název článku poněkud otřepaný? Máte pravdu. Jenže hlasatelů toho, že díry v mozku přece nemůže způsobovat „něco“, co nemá ani dědičnou informaci ve formě DNA ani RNA, je stále dost. Jsou i tací, kteří stále tvrdí, že u prionů o žádnou infekční záležitost nejde. Vědci nyní nechali prionový protein vyrobit bakterii, poté jej přeměnili v infekční a sledovali jeho dopady na pokusných zvířatech až do jejich smutného konce.

Známé dalekohledy včera urychleně měnily svůj pozorovací program a natáčely se do směru souhvězdí Štíra, aby získaly co nejvíc údajů o explozi snad nejznámější rekurentní novy U Sco.

Povrchy opatřené materiálem na bázi titanu a palladia lze využít k desinfekci vody, čištění vzduchu i optiky. K aktivaci žádoucího efektu stačí v místnosti rozsvítit světlo. Zvláštní paměťový efekt dokonce zajistí, že látkou potažený povrch zabíjí patogeny ještě 24 hodin po zhasnutí.

V době podzimní rovnodennosti se na území Spojených států a jižní Kanady vypraví miliony nedávno narozených motýlů druhu monarcha stěhovavý na jedinou, jen částečně zpáteční cestu na jih, nebo jihovýchod. Slétají se do několika zimovišť vzdálených od svého rodiště někdy až 3 500 kilometrů. Jak vědí kdy a kam vyrazit? I po desetiletích výzkumu neznáme úplnou odpověď.

...aneb fantastická zpráva z Číny

...aneb o přílivovém titánovi.

Je to na den téměř přesně 400 let od chvíle, co italský astronom Galileo Galilei objevil 4 největší měsíce planety Jupiter. Jeho následovníkům se později podařilo objevit další oběžnice plynného obra Sluneční soustavy a získat podrobnější informace o Galileových měsících. Teprve kosmické sondy nám však umožnily poodkrýt alespoň část tajemství, které ukrývají jedny z nejtajuplnějších světů, které kdy člověk objevil.

Těla našeho druhu Homo sapiens byla v průběhu evoluce nucena k fyzickým výkonům a strádání, které si my, co pravidelně hledíme na monitory, jen stěží dovedeme představit. Výkonný mozek nám umožnil zajistit si velkou míru pohodlí, ve kterém nám schází to, co bylo pro naše předky nevyhnutné a přirozené - pohyb. A tak se sami musíme zas a znovu přesvědčovat, že energií nazdařbůh plýtvající cvičení prospívá tělu i mozku.

Vesmírné kameny jsou nepochybně hrozbou, kterou dnes nápadně podceňujeme. Dočkáme se mezivládního panelu proti kosmickému smetí?

Tento článek si dává za úkol informovat o základech pro výpočet reálných parametrů vesmírného výtahu a vybraných problémech aktuálně řešených týmy v USA, EU a Japonsku.

Jak se klima na Zemi vyvíjí, jak se vyvíjet bude a nakolik ji ovlivňuje člověk, nelze určit z toho, na které straně sporu stojí brilantnější řečníci a komu se povede zlomyslnější satira při zesměšnění oponenta. Můžeme to zjistit pouze na základě stále přesnějších měření a jejich pečlivé analýzy. Občas se stane, že i zařízení budované pro „nepraktický“ základní výzkum přinese pokrok v této, žel tak zpolitizované oblasti.

Inženýři z NASA vyprojektovali osobní tichý dopravní prostředek. Jde o hybrid mezi vrtulníkem a letadlem u něhož funkci startovací a přistávací rampy zajišťují čtyři ocasní křídla.

Japonskí vedci predstavili nový hydrogél. V porovnaní so svojou konkurenciou je mnohonásobne pevnejší, tvarovateľný a navyše má zaujímavé samoregeneračné schopnosti. Výrobu vraj za tri minúty zvládne každá manželka doma v kuchyni. Ak má však tie správne prísady. Ponúkame recept.

Neuvěřitelně prudká evoluce psů probíhající pod tlakem lidských majitelů vytvořila bizarní tvary lebek, které jsou proměnlivé minimálně stejně jako lebky všech ostatních šelem dohromady, včetně mrožů a tuleňů.

Na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují. Stále častěji se ukazuje, že je to právě množství a druhová skladba bakteriálních „podnájemníků“, co rozhoduje o našem zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, že změny ve společenství mikroorganismů se podílejí na vyšší odolnosti obřezaných mužů k infekci virem HIV a hrají významnou roli i při astmatu.

Vědci vytvořili biologický stroj času. Jeho “součástkami” jsou geneticky modifikované bakterie. Odpočítávají čas společně a pracují na frekvenci od 50 do 100 minut.

Neutrino. Nemá elektrický náboj, téměř žádnou klidovou hmotnost, přes Zemi si povětšinou netečně prolétne, jako by ani nebyla, proto není jednoduché ho polapit. Fyzici na něj nastražují velké, důmyslné, technicky náročné a finančně nákladné pasti.

Americké přírodovědné museum zvizualizovalo virtuální cestu vesmírem až k hranici našeho poznání. Zpáteční letenka je v ceně šesti minut času.

Každá země podporuje produkci potravin a péči o krajinu. Nejinak je tomu i u nás. Nyní byla schválena nová pravidla dotací na modernizace zemědělských podniků a dotací na podporu mladých zemědělců. Požádat o ty „nejnovější“ z Programu rozvoje venkova je možno v termínu 23. 2. - 8. 3. 2010.

V odborném časopisu Nature Physics němečtí vědci představili AMOSe, malého šestinohého robota. Na první pohled nic převratného, kdyby jeho velice jednoduchý elektronický „mozek“ nezvládal řešit překvapivé množství rozmanitých úkolů. Pohyby kybernetického brouka řídí metodou kontroly chaosu, jež umožňuje do značné míry autonomní chování, do kterého se promítají i nabyté zkušenosti.

Poprvé využili vědci zabijácký virus HIV k uzdravení těžce nemocných. Genoví inženýři upravili virus tak, aby napravil v dědičné informaci dvou nemocných chlapců těžký defekt vyvolávající degenerativní onemocnění mozku označované jako adrenoleukodystrofie.

Britským fyzikům se podařilo zkroutit speciální typ světelných paprsků do navzájem propletených smyček.

Vyšlo nové číslo bulletinu Svět biotechnologií - II.ročník/prosinec/2009

O samčím Y chromozomu často čteme jako o stále se zmenšujícím reliktu který to má spočítané a s výhledem několika milionů let zanikne. Poněkud v rozporu s tím je nynější zjištění. Ukazuje se, že jde o místo, které se velmi rychle vyvíjí. Náš Y chromozom i jeho kolega u šimpanzů, co do schopnosti seberekonstrukce, všechny ostatní chromozomy hravě strčí do kapsy.

Aj Mars má svoje ročné obdobia. Niektoré nové snímky sprostredkované kamerami a teleskopom HiRISE na sonde Mars Reconnaissance Orbiter dokumentujú zmeny, ktoré na sever Marsu priniesla jar a na jeho južnú polovicu jeseň.

Výbuchy starých hvězd ve dvojhvězdách mohou vytvořit materiál pro druhou a pak i třetí generaci planet. Naše tak trochu pustá Sluneční soustava s osamělým Sluncem asi není univerzálním modelem vývoje hvězdných systémů.

Časopis Nature Neuroscience zveřejnil studii amerických lékařů, která možná nabízí odpověď, proč lidi trpící migrénou jsou při jejích útocích světloplaší.

Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.

Nápadně zelený mořský zadožábrý plž Elysia chlorotica zřejmě jedné řase uloupil kompletní metabolickou dráhu na výrobu chlorofylu A. Díky ní a dalším genům z řas si užívá nezávislý život na sluneční pohon.

Dva američtí astronomové vytvořili počítačový model simulující vývoj různých typů galaxií. První výsledky pozoruhodně dobře souhlasí s realitou.

Japonská kosmická sonda Suzaku odhalila při výzkumu dvou mlhovin nikým nepozorované kulovité oblasti rozpínajícího se žhavého plazma, které i po tisíciletích nese stopy teplot 10 000 krát vyšších než jsou na povrchu Slunce.

Mikrovlnka (mikrovlnná rúra) je stále jedným z najrozporuplnejších elektrospotrebičov v domácnosti. Niekto si bez nej už život nevie ani predstaviť, iní ju z princípu odmietajú. Proti nej nie sú len „magicko-ezoterickí“ jedinci, ale aj pragmatici s technickým vzdelaním. Pozrime sa preto bližšie na niektoré, často používané argumenty proti mikrovlnkám a mikrovlnám.

Překvapivá pozorování šimpanzů při vypalování půdy v Senegalu napovídají, že vnímají oheň podobným způsobem jako my.

"Dino" pochází z řeckého deino a značí hrůzostrašný, děsivý. "Saurus" je také z řečtiny, kde „sauros“ označuje ještěra. Ale prapředci i těch obrovských nejdravějších dinosaurů byli malí a spíše loveni, než lovící.

Nenápadné bornaviry vraždící koně a ovce v průběhu historie několikrát úspěšně pronikly do savčích genomů.

Do katalógu extrasolárnych planét pribudla ďalšia kamenná „super-Zem“ HD156668b, druhá najmenšia v poradí tých, ktoré obiehajú okolo „normálnej“ hviezdy. Teoretické modely naznačujú, že iná, len o málo väčšia exoplanéta CoRoT-7b bola v období svojej ranej mladosti plynným obrom, podobným Saturnu.

Dnešní vydání časopisu Nature přináší výsledky výzkumu amerických vedců, kteří zrealizovali nápad jak pomocí různých barev světla regulovat mozkovou aktivitu. Zatím jenom u myší.

Tasmánští ďáblové medvědovití díky své rvavosti čelí pozoruhodné a velmi vražedné infekční rakovině. Ošklivé obličejové nádory vznikly u jednoho ďábla před asi 20 lety ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervová vlákna.

Spící sluníčko si zívlo. Probírá se? Ovlivní to klima?

O syndromu RLS většina z nás nic neví, ačkoli příznaky tohoto neurologického onemocnění na sobě pocítilo zhruba 10% lidí. Dosud se soudilo, že jde jen o nutkavou potřebu pohybovat končetinami, která nás obtěžuje a v noci budí. Nyní se ukázalo, že tento syndrom obnáší ještě jednu nepříjemnost – zbavuje nás „mužné síly“.

Climate Research Unit v Norwichi na University of East Anglia je kromě NASA asi nejvýznamnější klimatologické pracoviště na světě.

Moderní zemědělci sklízejí za stejné plochy větší úrodu než jejich kolegové hospodařící tradičními postupy. Využívají k tomu závlahové systémy, umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované plodiny. V souvislosti s tím bývá intenzivní zemědělství obviňováno z ničení životního prostředí. Zastánci intenzivního zemědělství ale poukazují na fakt, že když se z dané plochy sklidí více, můžou se plodiny potřebné k obživě stejného množství lidí pěstovat na menších plochách. Zemědělci tak díky intenzifikaci pomalu „vyklízejí“ krajinu a vracejí pole zpátky přírodě.

Sonda Kepler v prvních šesti týdnech své činnosti objevila 5 exoplanet. Mají 4 až 16,5 krát větší průměr než Země, ale hustotu nižší než má voda. Ale i dva další pozorované objekty – snad také planety - představují záhadu. Jsou překvapivě jasné a horké.

O mimviru žijícím v „útrobách“ prvoků žijících ve vodárenských věžích, jako o největším viru světa jsme na Oslu již psali. Po bok obrovitých virů se nyní vedle mimiviru, mamaviru s virophagy zařadil marseillevirus.

Vítejte v klimatickém průmyslu

Ačkoli si většina z nás myslí, že Měsíc žádnou atmosféru nemá, není tomu tak. Není to atmosféra v pravém slova smyslu a říká se jí exosféra. Jde o řídký plášť okolo Měsíce, který je tvořen ionty s nízkou energií. Vyhodnocení dat ze sondy Kagua nyní ukázalo, který ze tří dějů (fotony přilétající ze Slunce, částice původem ze zemské plasmy, nebo vypařující se mikrometeority bombardující povrch Měsíce) se na jejím vzniku podílí hlavní měrou.