Čeští vědci zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, zlepšuje
kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové však vypracovali i postupy, jak v laboratoři připravit embrya z kultury tělních buněk. Z jediné rostliny lze získat tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Technologie se již prakticky využívá: například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální vlastnosti pro zpracování v papírnách.

Soudní dvůr Evropské unie řešil žalobu ve věci DNA technologie vlastněné nadnárodní společností Monsanto. Rozhodl, že patent zaměřený na pěstování geneticky modifikovaných rostlin se na potraviny z nich vyrobené, nevztahuje. I když se dal výsledek sporu očekávat, způsobil v biotechnologickém průmyslu značný rozruch.

Jak přirozené nám přijde, že se dítě časem naučí tak nějak „automaticky“ porozumět slovům a používat je ve správném spojení. Moderní doba ale něco podobného vyžaduje i od přístrojů. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně „učí“ výzkumná skupina Speech@FIT rozeznávat mluvenou řeč počítače.

Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

„Je to první známý případ, kdy se kliničtí lékaři pokusili předejít homosexualitě tak záhy“ prohlašuje Alice Dregerová, profesorka klinické medicíny a bioetiky z Northwestern University Feinberg School of Medicine.

aneb “plachta”, která zajišťuje sondě pohon, navigaci i elektrickou energii.

Běžně je nevidíme. Když se spolčí a zviditelní, štítíme se jich. Ale jejich způsob úniku z nehostinného prostředí z nich dělá velmi zajímavé a možná i sympatické mikroorganismy.

Podle superpočítačových simulací života Mléčné dráhy pocházejí starobylé hvězdy galaktického hala nikoliv z domovské galaxie, ale z trpasličích galaxií, které Mléčná dráha postupně snědla. Zdá se, že žijeme v úspěšném kosmickém predátorovi.

Mít tak něco, co by oddálilo demenci a dalo se to spolknout. A kdyby to ještě mělo dlouhodobý účinek, tak to už by bylo hodno Nobelovky. Andrew Pieper s kolegou Stevem McKnightem z University of Texas možná takovou substanci mají. Látku nazvali „P7C3“. Jde o malou molekulu, která mladým mozkům neurony chrání a starým vrací vzpomínky. Funguje to na potkanech a mělo by i u lidí.

Vědci ze známé Kalifornské university si kreativně pohráli s výpočty a pak pomocí elektronové litografie, napařováním tenkých vrstev nanometrových rozměrů a chemickým „čarováním“ vytvořili miniaturní, volným okem neviditelné vrtulky ze zlata, které jen působením světla dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami.

Podle nové hypotézy vznikají kulové blesky jako halucinace pozorovatelů vlivem silného magnetického pole při úderu specifického typu blesku. Nakolik tato představa odpovídá očitým svědectvím?

Výzkumné plavidlo James Cook se vrátilo do přístavu s novými druhy mořských živočichů na palubě.

Orbitální observatoř WISE ulovila v infračervené části spektra okouzlující emisní mlhovinu, kterou kolem sebe vyvrhuje veliká zdivočelá Wolf-Rayetova hvězda V385 Carinae. Je 16 tisíc světelných let bezpečnou vzdáleností?

První zprávy týmu otevírajícího kontejner na vzorky meziplanetární sondy Hajabusa v mírně optimistickém tónu hlásí nálezy blíže neurčených částic, které mohou být ze Země, ale i ze zajímavé planetky Itokawa. Co vlastně přivezla Hajabusa z cest hlubokým vesmírem?

Optické snímání signálů z nanopórů, jimiž prochází upravené molekuly s genetickou informací, představuje počátek lidového čtení DNA. Kdy se dočkáme převratu v biomedicíně?

Peruánské pustiny vydaly nejzubatější známé zvíře – nový druh dravého vorvaně Leviathan melvillei z miocénu. Na rozdíl od dnešních vorvaňů se nepotápěl do hlubin pro krakatice, ale zuřivě lovil velryby a vůbec všechno živé, co mu tehdy stálo za pozornost.

Pokud zvítězí koncept vývojáře Johna Underkofflera, tak budeme v blízké budoucnosti ovládat domácí počítače stejně jako v centrále Prekrimu - pomocí pantomimy se speciálními rukavicemi a proháněním dat ve virtuálním 3D prostoru. John Anderton by se divil.

Psychologové jsou přesvědčení, že když jim řekneme co čteme, poznají, jací jsme. Genetici nyní prohlašují: „ukaž co máš ve střevě a my ti řekneme, jak na tom jsi“. Genomová analýza odhaluje, že hostíme až tisíc druhů jednobuněčných střevních souputníků. Posunem jejich druhové skladby půjde zřejmě některé nemoci i léčit.

ESA zveřejnila mapu gravitačních anomálií naší planety.

Pokud se vědcům podařilo správně interpretovat nález zajímavých fosilií, pak budeme přepisovat kapitoly o vzniku mnohobuněčného života. Vzhledem k nynějším poznatkům ho posuneme o více než dvojnásobek hlouběji do geologické minulosti Země.

Technicky náročný laboratorní experiment potvrdil možnost vzniku komplexních organických látek tholinů přímo v atmosféře Titanu vlivem slunečního záření. Příznivci života na Titanu si tak připsali významný bod k dobru.

Projektů aut, která létají, bylo hodně. Některé prototypy dokonce vzlétly, ale žádný z nich se neprobojoval barierou legislativy a nedoznal výroby více kusů. Americké dvoumístné letadlo Transition, s nímž lze jezdit po silnici, dostalo nyní od amerického úřadu pro letectví povolení k výrobě.

…to na základě statistiky tvrdí čtveřice mladých amerických ne-klimatologů.

Světem se šíří mediální zpráva, že australští vědci vyvinuli dosud nejefektivnější a nejpřesnější typ optické kvantové paměti.

Psychologové tvrdí, že slavný Botox vyhlazuje nejen vrásky, ale také emoce klientek a klientů kosmetického průmyslu. Budeme ho za to velebit anebo zatracovat?

Zatím jednoduchý prototyp kombinující umělé hmoty a elektroniku je možná prvním krokem na cestě vývoje materiálu, který se podle programu sám poskládá do různých tvarů.

V mediích se objevila informace, že tým vedený výzkumníky z Yale University úspěšně regeneroval funkční plicní tkáň, ve které probíhá výměna plynů. Realita ale není tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.

„Nic nového pod sluncem, všechno už tu bylo,“ říkával Ibn Sína známý západnímu světu jako Avicena. My většinou říkáme „už staří Římané“. V případě suchého zipu bychom měli říkat „už mravenci druhu Azteca andreae“.

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?

O zaujímavom a trochu tajomnom projekte, ktorý na internete každému, kto má záujem, ponúka názorný audiovizuálny spôsob vzdelávania sa v rôznych oblastiach prírodných vied.

Naše smysly fungují jen v relativně úzkém rozmezí, které je důležité pro naše přežití. Chytří, vzdělaní a koumaví lidé ale umožnili vidět neviditelné, slyšet neslyšitelné, detekovat nezachytitelné čichem, nebo hmatem. Technické možnosti ale dovolují vyhrát si i s kombinacemi a do zvuku převést fyzikální, nebo biologické údaje, které audiální formu nemají.

aneb přípravek na dlouhověkost a štíhlou linii poprvé zkoušen na primátech, funguje.

Arizonskí vedci tak trochu znovuobjavili Ameriku, keď ďalším prieskumom potvrdili, že dobrovoľná samota neškodí, ale pocit osamelosti vnímame ako chronický stres.

Astronomové identifikovali matně zářící objekt, který již není jen částí kolabujícího molekulárního mračna, ale ještě není ani hvězdou.

Chronickému působení arsenu jsou vystaveny miliony lidí. Desetiletá studie ukazuje na jeho dosud neznámou stránku. Pokud je organismus jednou vystaven vyšším dávkám, jejich pozdější snížení už nic nespraví.

O základních pravidlech zvláštního chování platných za hranicí našeho makrosvěta.

Spermií od blízkého příbuzného si samice váží, ale jen do doby, než se jim naskytne něco lepšího. Mají-li možnost promiskuity, zavrhnou je.

Přepjatou reakci žen na psychicky zatěžující situace muži často nazývají „ženskou precitlivělostí“. Mají pravdu v tom, že oni se – statisticky vzato – vyrovnávají se stresem lépe. Zapomínají, že v moderní společnosti přišli o mnohé přirozené stresové faktory, na které je evoluce nastavila. Mužský mozek si ale obranné mechanizmy uchoval. Výzkum je sice složitý, ale nepochybně zajímavý, jak to dokazuje práce týmu amerických neurovědců, kterému velí ženy.

Nežli řekněte „takovéhle povodně nejsou normální, s klimatem se muselo něco strašného stát, toto nikdá nebývalo“, je třeba prozkoumat historické záznamy.

Podle současných poznatků 96 % vesmíru tvoří tajemná temná energie a temná hmota. Britští astrofyzikové se snaží na otázku „Co to vlastně je?“, odpovědět „Nic!“ Temná podstata vesmíru je podle nich jen temnota v našem neúplném poznání.

Nejen matky, ale i otcové upadají do depresí v souvislosti s narozením potomka.

Biotechnologická společnost ArborGen, která se specializuje na genetické modifikace stromů, vysadí 300 akrů blahovičníků upravených pro větší odolnost vůči chladu. Stanou se plantáže extrémně rychle rostoucích blahovičníků záchranou místních lesů?

Vědci z Medical College of Georgiam odhalili gen, který z úsměvu dělá grimasu a močový měchýř se střevem zbavuje kontroly vůle.

...aneb co najdete i v Česku

Červnové číslo bulletinu Svět biotechnologií dále přináší:
Pěstování Bt kukuřice bez účinku na žížaly.
Program strany Věci veřejné v oblasti životního prostředí, zemědělství a lesnictví.
Patenty v oboru genetiky.

Vědci sestrojili stroj, který zužitkovává energii z náhodných pohybů kuliček a přetváří ji v práci. Má jít o uskutečnění sto let starého snu, který věhlasný fyzik Richard Feynman označil za nesmysl, protože získat energii z ledabyle se pohybujících částic a získat tak perpetum mobile, nelze.

Zní to jako hloupý vtip, ale není. Vědci tří výzkumných institucí (National Institute of Standards and Technology, JILA a University of Colorado) se podepsali pod nový typ pulsního laseru, který místo obvyklých záblesků světla generuje jeho pokles - setrvalý tok „záblesků tmy“.

Sme schopní rozoznávať podobnosti a nachádzať súvislosti medzi pozorovanými objektmi, zaraďovať ich do jednotlivých kategórií. Dokážeme rýchlo zareagovať na rôzne kognitívne úlohy a ich zmeny. Neurológovia zo známeho MITu už roky skúmajú, či táto flexibilita vzniká už na úrovni samotných neurónov, alebo je to výsledok výlučne rôzne skombinovanej spolupráce úzko špecializovaných buniek. Dokáže byť určitý neurón v procese poznávania multifunkčný?

UV spektroskop Cosmic Origins Spectrograph na palubě Hubbleho orbitálního dalekohledu přinesl přímé důkazy o kosmickém dramatu ve vzdálenosti 870 světelných let. Dvojče našeho Slunce tu skutečně pojídá velkou žhavou planetu. Za pár miliónů let bude po všem.

Jaderné reaktory využívající roztavené fluoridové soli jsou velmi zajímavým navrhovaným typem reaktorů IV. generace. Mohly by přispět k velmi efektivnímu využití a transmutaci vyhořelého jaderného paliva z klasických reaktorů. Tím by se dosáhlo velmi výrazného snížení množství a nebezpečnosti radioaktivního odpadu z jaderné energetiky.