Ne to není překlep. Vědci z University of Iowa zveřejnili podrobnosti o lebce nejstaršího předka pandy velké. Předchůdce pandy, který žil na jihu Číny zhruba před dvěma miliony let, byl velmi malého vzrůstu. Panda velká bývala pandou trpasličí.

Amerického brouka - mandelinku, nebo plíseň bramborovou, známe všichni. S houbou Synchytrium endobioticum už je to horší a přitom právě ona je podle fytopatologů skutečný problém hrozící celosvětovou devastací trhu s bramborami.

Jednou z možností, jak křečkovat energii budou možná i akustické tepelné stroje.

Rostliny nemají nohy, ploutve nebo křídla a přesto snadno cestují i na velké vzdálenosti. S postupujícím globálním oteplením se může Arktida zaplnit zelenými vetřelci.

Němečtí lékaři objevili nadějnou stopu vedoucí k novým lékům na záněty a alergie. Inspiroval je k tomu efekt marihuany. Vlastně nejde o tak žhavou novinku. Extrakty z konopí se dlouho používaly pro léčbu zánětů. Pro nepříjemné vedlejší účinky však byly vyřazeny z lékárenských receptur už ve 30. letech minulého století.

V červenci roku 2002 vytáhl aljašský rybář Guy Demmert podivný úlovek. V jeho síti uvízl kromě lososů i pták s nezaměnitelným černobílým zbarvením. Tučňák Humboldtův.

Vytyčení ploch pro automatické travní sekačky, při kterých se použila technika satelitní navigace, bylo hitem už před dvěma roky. Nyní se budou satelitně navigovat i zvířata. Začíná éra pasení krav bez plotů a elektrických ohradníků.

Mohutný sesuv půdy zničil jedno z nejúžasnějších míst Kamčatky.

Kmenové buňky získané z kostní dřeně mohou pomoci při léčbě poruch zraku. Je velká šance, že novou metodou, založenou na injekčním vpravení kmenových buněk do oka, půjde lidem s poškozenou rohovkou zrak vracet.

Nový poznatek z Kanady svědčí o tom, že rostliny jsou schopny složitých sociálních kontaktů. Poznají například své sourozence a proti „vlastní krvi“ nebojují ani když mají o živiny nouzi.

Astronomové poprvé změřili rychlost šíření hmoty po explozích známých jako gama záblesky (GRB) – je vyšší než 99,9997 % rychlosti světla.

V Číně byly objeveny kosti obřího ptákům podobného dinosaura. Ve srovnání s ním jsou všichni podobní dosud známí dinosauři pouhými trpaslíky.

V článku „I mistr tesař se někdy utne“ jsme se vás ptali, zda najdete chybu v obrázku, který se objevil v jednom z nejprestižnějších časopisů zaměřených na oblast biologie. Jestli se vám to povedlo, tak gratulujeme. Pokud si nejste zcela jisti, zde si můžete přečíst, kde byla.

Alespoň v případě samců kozorožců horských. Nová studie u nich odhaluje souvislost mezi mohutností rohů a genetickou diverzitou.

Černá díra, nacházející se ve vzdálenosti 13 miliard sv.l. od Země, by mohla poskytnout informace o raném vývoji vesmíru. Objevil ji mezinárodní tým astronomů z Kanady, Francie a USA dalekohledem CFHT na Havaji.

Melanom patří k nejzhoubnějším nádorům vůbec. Má různé typy, podle druhu mutace, která se u něj vyvine. Na určitý typ melanomu si zřejmě zaděláváme již v útlém věku.

Najdete chybu v Nature?

Vodní masa oceánů je v neustálém pohybu. Dá se odhadnout, že na její míchání plyne každým okamžikem dvěstěkrát více energie, než kolik ji v té chvíli produkuje celé lidstvo v domácích ohništích, motorech automobilů či turbínách elektráren. Odkud ji moře čerpá?

Mnoho dinosauřích koster je nalezeno ve velmi podobné pozici – s otevřenou tlamou a prohnutým hřbetem? Proč?

Richard Roberts z University of Southern California dokázal, že pouhý jeden inhibitor (malá proteinová molekula), dokáže výrazně ovlivnit tak komplexní vlastnost, jakou je délka života. Teda, zatím jen u mušek, ale i tak je to převratný poznatek.

Sledujete hádky o to, co nám mají lékaři předepisovat za léky, na co si máme připlácet a kolik? Zajímavý náhled do zákulisí volby léků nabízí prestižní PLoS Medicine.

Miliony lidí po celém světě jsou obézní ale zatím neexistuje magická formule, která by je jejich utrpení zbavila. Mladý izraelský vědec ale možná na jednu takovou přišel.

Vše živé je z vejce. Tuto zásadu vytyčenou v 18. století britským přírodovědcem Williamem Harveyem neporušilo ani narození ovce Dolly. I pro vznik klonu z buňky odebrané z dospělého zvířete je zapotřebí vajíčko. Z něj se odebere dědičná informace a ta se nahradí dědičnou informací tělní buňky.

Hned tři týmy biologů oznámily zásadní průlom v oblasti „převýchovy“ buněk. Z kůže vypěstovali v laboratoři embryonální kmenové buňky. Zatím jenom u myší, ale na modifikaci metod pro výchovu embryonálních kmenových buněk člověka se už usilovně pracuje.

Velmi důkladná metaanalýza prokázala, že tzv. Bt-kukuřice a Bt-bavlník jsou šetrnější k polnímu hmyzu.

Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo představí v pátek na Medarda v 11.00 podivuhodnou žábu.

Fyzikové z University of Utah vyvinuli malé zařízení, jež umí přeměnit teplo na zvuk a ten následně na elektřinu. Nová technologie je příslibem nových možností využívání odpadního tepla, sluneční energie, způsobu chlazení počítačů a kdo ví, čeho ještě.

Astronomové využívají jedinečnou oběžnou dráha dalekohledu Spitzer (heliocentrickou) a na základě gravitačních mikročoček a metody tzv. hloubkového vidění mohou určit vzdálenost temných planet, černých děr a „neúspěšných“ hvězd – neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru.

Nebojte se, nebudeme moc šťourat do superstar a dalších produktů showbyznysu. Řeč bude především o australských pěvcích (Passeriformes) popeláčcích.

Zatím se na východním pobřeží Ameriky nevylodila čínská námořní pěchota, ale „jen“ krab říční. I z něj mají Američané zamotanou hlavu.

Mezinárodní tým astronomů (Trans-atlantic Exoplanet Survey) oznámil objev své třetí exoplanety TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin.

Dosavadní debata o knize Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta se soustředí hlavně na to, jak si prezident může dovolit zpochybňovat názory klimatologů, když jejich oboru přece nerozumí. Tím se ovšem problém zplošťuje, hlavní téma knihy je mnohem obecnější. V polemice prezidentovi nejde ani tak o to, zda se klima mění a zda se mění vlivem člověka. To, zda Václav Klaus závěry klimatologů popírá nebo je jen jinak interpretuje, je spíše vedlejší.

Největší a nejplodnější mezinárodní tým „lovců“ cizích planet (mimo naši Sluneční soustavu) oznámil objev 28 nových planet. Počet známých exoplanet tím k dnešnímu vzrostl na 236.

Obdivovatelé lepých tvarů a impozantních rozměrů si poslední dobou přišli na své. Náhodné návštěvníky našich stránek však musíme zklamat, nejedná se o žádnou velkolepou akci českých nočních klubů, nýbrž popis 3 nových druhů sauropodních dinosaurů.

Vědci získali hmatatelný důkaz o předkolumbovských cestách Polynésanů do Nového Světa.

Mozek je „starý pes“. Novým kouskům se učí díky neustálému částečnému omlazování.

Kanadští vědci vytvořili prostorový, počítačem vytvořený model lidského těla. Nedávno zveřejněný 4D atlas lidského těla byl nazván CAVEman. Nový pohled na naší tělesnou schránku a její útroby umožnilo převedení anatomických dat spolu s údaji, které poskytl vědní obor zvaný genomika.

Astronomové z Michiganské university poprvé pořídili snímky povrchu hvězdy podobné Slunci. Použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který má mimořádnou rozlišovací schopnost.

Všichni je oficiálně chrání, ale zachránit je asi nedokážou.

Otázka vzniku lidské chůze po dvou se vrátila na stromy.

Houby se radioaktivity nejen nebojí, ale ještě ke všemu ji díky melaninu dovedou zužitkovat jako zdroj energie.

Snímek Tomáše Hynka, který byl pořízen na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě, získal titul Titul „Česká astrofotografie měsíce za květen 2007“.

Živé organismy mají schopnost do určité míry řídit své životní pochody. Výzkum těchto pochodů byl celoživotní náplní akademika Laufbergera. Předpokládá to ovládat několik oborů. Laufberger je zvládnul na světové úrovni. Za objev ferritinu (1935) byl někdy v letech 1956 –1958 nominován na Nobelovu cenu. Zasloužil se o proslulost československé kardiologie. Před 60ti lety napsal první moderní teorii činnosti mozku na světě.

S věkem nám ubývá fyzických sil, ale cvičením lze svaly omladit.

Zařazení živočicha na seznam chráněných organismů představuje akutní hrozbu, z které se nově chráněný druh už nemusí vzpamatovat. Legislativa má „nežádoucí vedlejší účinky“. Co s ní?

Zatímco v současnosti používaná cytostatika ničí všechny dělící se buňky, a tedy především buňky nádorů, nově vyvíjené protinádorové léky budou vypínat jen pár genů, které způsobují proměnu zdravé buňky v nádorovou.

Astronomové poprvé pozorovali velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém. Objev se uskutečnil na základě dat z americké družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) a pozemních dalekohledů.

Byly časy, kdy byl obsah tuku v mléce známkou kvality. Dnes je slovo „tuk“ bezmála sprosté a zemědělci se podle toho brzy zařídí. Krávy začnou dojit nízkotučné mléko.

Nese každý živočišný druh nezaměnitelnou nálepku, kterou jsou příslušníci jeho druhu schopni bez problémů rozlišit? Asi ne. V signálech druhové identifikace zavládne často chaos. Možná je to ale důmyslný systém, který jsme zatím nepochopili. Otázkou rozlišení „našinců a cizáků“ se bude zabývat pořad Vstupte! vysílaný v premiéře na Českém rozhlasu Leonardo 8. června od 11.00 hodin.

Za velmi krátký čas Spitzer „vyhrabal“ více než 1000 dosud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě v souhvězdí Vlasy Bereniky.