Internetová encyklopedie savců slaví výročí. Doporučujeme zůčastnit se soutěže. Případná výhra stojí za to.

Ukazuje se, že více než chorobou SARS je zdravotní personál ohrožen tuberkulózou. A nejen on. Jedna nemocná sestřička se může stát pohromou pro mnoho pacientů, kteří nemocnicí pouze „projdou“.

Poslechem Mozartovy sonáty pro dva klavíry D dur se zvyšuje schopnost lidského mozku úspěšně řešit úlohy vyžadující prostorovou představivost. Američtí vědci nyní prokázali, že tento tzv. Mozartův efekt má na svědomí zvýšení aktivity několika genů důležitých pro přenos podnětů mezi neurony mozku.

Ještě před 30 lety jsme neměli o existenci archebakterií tušení. Jejich objev patří mezi přehlížené revoluce v biologii. Doplnil do té doby známá prokaryonta a eukaryonta o „třetí větev“ pozemského života. Teď se ukazuje, že nám tahle „větev“ nepříjemně šťourá v zubech.

Nový výzkum odhalil molekulární základ příznivého vlivu Mozartovy hudby na zefektivnění procesu učení a zlepšení paměti.

Zatím co české sdělovací prostředky informovaly o impozantním přivítání Václava Klause v Pekingu, zahraniční agentury referovaly o tom, že do Pekingu zavítal SARS.

Myška Kaguya vznikla spojením dvou vajíček - má dvě mámy, zato tátu ani jednoho.

Rakušané na poli výzkumu znovu „zabodovali“. V jednom z nejprestižnějších periodik zaměřených na biologický výzkum zdokladovali, že umí vyrábět protein r28M. Nejedná se o nic menšího, než o sestavení umělého genu, jeho vpravení do embryí skotu a stvoření telat produkujících protilátky, které zabíjejí rakovinné buňky lidského melanomu.

Po kuřácích budou bojovat se svým zlozvykem prostřednictvím náplastí i alkoholici.

Krása není jen v tom jak vypadáme. Existuje pro to vědecký důkaz.

Zatímco přirozeně se vyskytující protilátky útočí pouze na povrchové struktury buněk, laboratorně připravené super-protilátky jsou schopny překonat buněčnou membránovou barieru a pronikají až do niter buněk.

Michael Stanford z univerzity v Kalifornii teď oznámil, že se jeho týmu jako prvnímu povedlo ukázat, že kmenové buňky izolované z tukové tkáně v oblasti břicha lze přímo použít k opravě poškozené kosti dárce…

Za populační vzestup vděčíme babičkám.Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Rodiny s dlouhověkými geny se dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

Antropologové hlásí, že římští gladiátoři byli tlustí vegetariáni a ne svalovci jak nám je vnucuje Hollywood v podobě Russela Croweho.

Ať se šimpanzí mámy snaží, jak chtějí, jejich synové se učí pomaleji než dcery.

V jihoafrické jeskyni Blombos objevil mezinárodní tým archeologů nejstarší známý náhrdelník. Počátky symbolického myšlení našich předků lze díky tomu celkem spolehlivě datovat do doby před 75 000 roky.

...mitochondriální mutace jsou mnohem starší než předpokládané šíření zemědělství a tak tato DNA není vhodná pro rekonstrukci dávných migrací. Mnohem lépe v tomto směru vyzněla analýza chromozomu Y...

V nakladatelství Paseka právě vyšel unikátní kousek - kniha Jak se dělá evoluce. Nezapírám fascinaci tímto dílem, proto bude možná následující text připomínat hybrida oslavné ódy a (bohužel neplacené) reklamy.

Včasný přídavek vitaminu E zabraňuje u myší vzniku charakteristických známek Alzheimerovy choroby. Předpokládá se, že vitamin bude účinný i u lidí.

Chování prionů ve zkumavce odhalilo podstatu jejich infekčnosti. To, co prionům usnadňuje přeskočit z jednoho živočišného druhu na druhý je pravděpodobně kontakt s prionovým proteinem třetího živočišného druhu.

...Častým názorem je chránit individuálními ochrannými prostředky (větrané kukly, respirátory) nejvíce exponovaného pracovníka. Omyl je zřejmý při pohledu na obrázek, kde je dobře patrné, že většina prachů a dýmů vznikajích při výrobě odlitků a svařování se velikostí shoduje s trvale polétavým prachem...

Nakolik spolu souvisí evoluce genů a lidských jazyků? Co nám mohou kladistické analýzy říct o pravěkých migracích? A jak vypadá genetický strom indoevropských jazyků?

Ve Velké Británii byla u ovce zjištěna nová prionová choroba. Stávající testy na prionové choroby dávají rozporuplné výsledky. O infekčnosti na člověka se spekuluje.

Deformace se objevila poprvé počátkem 90. let u sýkor, ale dnes postihuje 27 druhů ptáků...

Orexiny – hormony podílející se na regulaci příjmu potravy – působí i na mužské pohlavní orgány.

Všeobecně uznávaná představa o vzniku života vychází z předpokladu, že substancí, která na Zemi nastartovala život, byla molekula ribonukleové kyseliny (RNA). Nové poznatky naznačují, že tomu mohlo být jinak.

Řeč je o tajemné temné hmotě, které má být podle posledních měření v našem vesmíru kolem 23%, zatímco nám známá hmota, z níž jsme složeni my, naše planeta, celá naše sluneční soustava, a většina objektů, které můžeme přímo či nepřímo vidět, tvoří v tom samém vesmíru jenom zanedbatelná 4%. To znamená, že…

Po jelenech ve Wyomingu, kteří se masovou otrávili lišejníkem, se dostávají do problémů i další američtí paroháči. Populaci aljašských losů ohrožuje parazit, který u nich ještě nikdy nebyl pozorován.

Právě ony byly prvními rostlinami, jež pro své pohlavní rozmnožování začaly využívat hmyz. V dávných dobách stejně jako dnes je opylují brouci…

Vojenský výzkum dal vznik testu, který umožňuje rychle zjistit bakterie rezistentní na antibiotika.

Za vyvolání určitého druhu vzpomínek uchovaných v mozku je odpovědný noradrenalin.

Od roku 1993 ležela v muzejním depozitáři kost, která ukazuje, jak se obojživelníci vydali z vody na souš.

Obezita se stává metlou lidstva a ve Spojených státech budou její následky brzy zabíjet více lidí než infarkt. Opravdu si nemůžeme pomoci a musíme se přejídat? Podle Richarda Simerlyho z Oregon Health and Science University v americkém Portlandu rozhodují o naší nezvladatelné chuti k jídlu už první dny našeho života.

Tradovaná teze o tom, že nástup krytosemenných rostlin dal kapradinám ránu do vazu, je zřejmě chybná.

Španělští archeologové nalezli první známý portrét, na němž je faraon zachycen nikoli z profilu, ale ze předu.

Geneticky modifikovaný býk Herman – první hospodářské zvíře nesoucí v dědičné informaci lidský gen – musel být utracen pro těžkou artritidu.

Zatímco na erekci má lék Viagra zcela průkazně pozitivní efekt, objevují se pochybnosti o jejím účinku na spermie.

Jako třetí v pořadí – po člověku a myši – byl zveřejněn genom potkana. Potkan se tak vrací na výsluní přízně vědců, kterou musel přepustit myši právě proto, že myš už měla přečtenu dědičnou informaci.

1. dubna 2004

Výsledky byly potěšující, srdce pacientů, kteří dostali dávku kmenových buněk, vykazovala mnohem lepší kondici…. ale…

Je to poprvé, co někoho napadlo považovat selhání srdce za problém zpracování signálu (komunikační problém).Výzkumníci z Mayo Clinic z Minnesoty hlásí, že objevili mutaci genu, která „ignoruje stres“ a která u svých nositelů způsobuje srdeční nedostatečnost s následným selháním srdce.

Carbenoxolon izolovaný z lékořicového extraktu zmírňuje zhoršování paměti spojené se stárnutím.

Pěnišníky, druhy - Rhododendron sp.

Nanočástice uhlíku způsobily poškození mozku ryb. Vyplývá to ze studie, která zjišťovala toxicitu syntetických molekul nazývaných fullereny.

Nad svým procesorem si vytvoříme vlastní mikrobouřku a ta nám jej ochladí. Nebude se blýskat mezi oblaky a zemí nýbrž mezi nanotrubkami. Za běžné bouřky nás chladí déšť, kdežto procesor ochladí vítr.

U hmyzu štítenky byl zjištěn útvar nazvaný bakteriom. Objev vnesl zmatek do významu pojmu jedinec. Je bakteriom sourozencem? Nebo je to polovina druhého já. Bakteriom je jakýsi eunuch - sterilizovaný otrok zajišťující část potravy. Z jiného úhlu pohledu můžeme bakteriom považovat za část matky, která si takto ponechává možnost kontroly nad svými potomky. Bakteriom není jen zajímavost, je to skutečnost, která mění náš pohled na dědičnost. Je to ukázka jiného způsobu řízení základních projevů života, něco co se vymyká současnému chápání.

Na Marsu je asi život – důvod k jásotu to ale není.

Uměle pěstované lymfocyty mají šanci změnit léčbu i těch nemocí, se kterými si dosud nevíme rady.

Na tuto bezpochyby zajímavou otázku se snaží odpovědět hned dvě špičkové genetické studie. Jedna vyšla v PLoS Biology a druhá v Nature. Jedna vidí příčinu naší „mozkovatosti“ v genu kódujícím přímo zvětšení mozku, druhá spatřuje příčinu v nárůstu lidských mozků v oslabení žvýkacích svalů.

Oligopeptidový řetězec a aminokyselina glutamin se staly základní stavební jednotky umělého prionu. Umělý prion sestavili na univerzitě v Kalifornii. Vědcům se na kvasinkách podařilo zjistit, jak se priony šíří z mateřské na dceřinné buňky. Umožňují jim to propagony.