Archeologickou poklidnou prázdninovou pohodu přerušily v tomto týdnu dvě zprávy. Za oběma stojí týmy vedené Američany. V jordánské Petře vykopali dvě ženské sexy sochy z doby našeho letopočtu. Necelých tisíc kilometrů severněji se tým pátrající v Turecku pochlubil také ženskou postavičkou. Je sice jen jedna a pětkrát menší, zato je čtyřikrát starší a podle nálezců i čtyřikrát smyslnější.

Volný a redigovaný překlad článku ze serveru www.spacedaily.com. Originál napsal Gbenga Oduntan, International Commercial Law, University of Kent, UK (The Conversation) 27. listopadu 2015.

Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.

Za několik dnů uplyne čtvrt století, co němečtí turisté našli v Rakousku lidské ostatky. Z údajného lyžaře se vyklubal pravěký horal a z místa nálezu výsostné území Itálie. Z nešťastné náhody se stal rituální pohřeb a nakonec vražda. Jako správného tyroláka ho ztvárnili s modrýma očima, jenže v genetické občance má napsáno: hnědooký. Fyzikové určili kde vyrostl, anatomové zase jeho nemoci. Víme, co byl jeho poslední gáblík. Nyní si vědci znovu posvítili na Ötziho oblečení a učinili všelijaké závěry.

Lidský život je plný důležitých okamžiků, které považujeme za „milníky“: první školní den, maturita, svatba, narození dítěte, jeho svatba,... Z pohledu molekulární biologie je důležitějším zlomem moment, který nastává několik desítek hodin po oplození, a jsme jen osmi buňkami.

…aneb Jeden z protagonistů Posledních dní dinosaurů

Příběh hvězdy Tabby, zvané též KIC 8462852, nabírá na obrátkách. Slabší povahy by měly zvážit bezpečnostní pásy!

Kdyby odpověď zněla jednoznačné ano, nevznikly by následující řádky, které se snaží napravit jeho pošramocenou pověst zkaženou ledabylým výkladem zeleného zbarvení rostlin.

Ve středu 15 června publikovala spolupráce aLIGO druhý případ detekce gravitačních vln pocházejících ze splynutí dvou černých děr. Případ GW151226 byl zaznamenán o vánočních svátcích 26. prosince 2015 a tentokrát šlo o černé díry s menší hmotností a dvojice byla v podobné vzdálenosti, jako ta minulá. Toto pozorování by mohlo znamenat jistotu, že éra astronomie gravitačních vln začala.

Do Mendělejevovy tabulky byly zapsány názvy čtyř nových supertěžkých prvků. Na jejím současném konci se tak objevují prvky Nihonium (Nh), Moscovium (Mc), Tennessine (Ts) a Oganesson (Og), jejichž protonová čísla jsou postupně 113, 115, 117 a 118.

…aneb Pochybnosti o jurském behemotovi

Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

Portál Medscape Internal Medicine publikoval "päť zásadných posolstiev ACC pre primárnu zdravotnícku starostlivosť v roku 2016" (ACC je Americká kardiologická spoločnosť). Obsahujú informácie o nových poznatkoch, ktoré praktickí lekári nemôžu sledovať tak podrobne, ako špecialisti kardiológovia, ale majú význam aj pre ich pacientov.

…aneb Je Protoceratops skutečně předlohou mytického tvora ze střední Asie?

Přeložit se to dá jako těhotenství s vícero otcovstvím. O jednom takovém případu nyní referují i tak seriózní tiskoviny, jakými jsou anglický Independent, The Guardian, Fysorg,... Jsou ale stejnopohlavní dvojčata z Vietnamu, která mají každé jiného tatínka, opravdu takovou raritou?

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje.

Oxidem manganičitým rozdělávali oheň. Vynález „zapalovače“ nikdo nepřevzal a s jejich odchodem ze scény upadl na padesát tisíc let v zapomnění.

Twitter si došlápl na radikální islamistické zmetky a vychází to. Vliv radikálních účtů Daeš na obecenstvo Twitteru klesá.

Poněkud v rozporu s všeobecným přesvědčením o výhodnosti velkých mozků jsou štědře obdaření savci osudu ptáka Dodo a dinosaurů mnohem blíž, než ti s mozky titěrnými. Podle včera zveřejněné studie mají savci s velkými mozky nejen tendenci být chytřejší, ale statisticky čelí většímu riziku, že vymřou.

Dr. Pačaurí už před rokem kvůli sexuálnímu skandálu musel odstoupit z funkce předsedy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Bývalá zaměstnankyně obvinila Radžendru Pačaurího ze sexuálního obtěžování. Nyní uplynul rok a policie vydává 500 stránkovou zprávu o vyšetřování, se svědectvím 25 klíčových svědků. Nevylučuje se, že Pačaurí bude zanedlouho zatčen.

Ve městě na okraji Jihočínského moře vyhlásili varování před mrazem. Nezvykle mrazivý monzunvý vítr pokryl vrcholky hor subtropického pásma mrazivým popraškem.

Existence hned čtyř supertěžkých prvků byla uznána. Jedná se o prvky s protonovým číslem 113, 115, 117 a 118. Jejich objevitelé z Dubny v Rusku, Livermoru v USA a Rikenu v Japonsku mohou přemýšlet, jaké jim dají pojmenování.

V Economistu zhodnotili ekonomiku předaleké Galaxie a vypíchli zajímavé momenty, které spojují Hvězdné války s naší syrovou realitou.

…aneb Trocha archeologie nikoho nezabije

Široký ohlas mělo přiznání kompenzací pracovníkovi, který se podílel na likvidaci havárie v elektrárně Fukušima I a nyní onemocněl leukemií. V areálu elektrárny se podařilo získat nové informace z nitra kontejnmentů. V Japonsku už běží dva reaktoru a další tři se ke spuštění připravují.

…aneb Rozkrývání identity obřího afrického sauropoda

Švédští bioinženýři vytvořili živou bionickou růži, do které vložili funkční komponenty organické elektroniky. Science fiction klepe na dveře.

Alespoň podle nové analýzy jejich zubů. Právě zubům Homo erectus jsou nejpodobnější. Kéž by se tak někomu konečně povedlo přečíst jejich DNA!

Někdy se ekonomové pletou psychologům do řemesla a pak se z toho dozvíme, jak moc kde jsou lidé upřímní a čestní a jak se ta jejich poctivost podepisuje na dosahovaném ekonomickém růstu.

Co vede lidi k tomu, aby uvěřili, že když spáchají hromadnou sebevraždu, že se dostanou na prolétávající UFO?

Kryovulkanismus už byl odhalen i na Plutu a nebo ne?

Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

Sonda New Horizons si letos již užila spoustu zasloužené mediální pozornosti díky historicky prvnímu průletu kolem Pluta. To však zdaleka není konec její mise. Ještě necelý rok bude americká sonda odesílat domů data z průletu, zároveň se však New Horizons chystají na další zajímavé úkoly. Ve hře jsou vzdálená pozorování jasných objektů i blízký průlet kolem sekundárního cíle. Co přesně New Horizons čeká a co můžeme očekávat od jejich dalšího cíle?

Jak už to tak bývá, podivuhodný nález spousty kostí nového příbuzného přinesl mnohem víc otázek než odpovědí.

aneb 26 640 plus minus 130 let před „nyní“

Několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Sonda totiž potřebovala poslat i data z nefotících experimentů. Nyní půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.

Již delší dobu se ukazuje, že náš „vývojový strom“ je spíše husté a pro nás nepřehledné křoví. Naši předkové v žádném případě nepostupovali krok za krokem vzhůru, ale vytvářeli různé linie, jejichž podoba je nám mnohdy nesrozumitelná.

…aneb Ohlédnutí za nejvýznamnějším Francouzem v dějinách české paleontologie

Nemožnost komunikace se stroji obklopenými žhavým plazmatem nedá vědcům spát. Že by konečně našli ten správný recept?

Miniseriál historie objevů fosílií velkých druhohorních plazů, od mořských (mosasauři, plesiosauři) přes létající (ptakoještěři) až po suchozemské dinosaury. Dějiny objevů této fascinující skupiny mezozoických obratlovců jsou mnohem pestřejší, než by se mohlo zdát, a to i na našem relativně malém území. Ačkoliv se nemůžeme pochlubit ikonickými objevy typu kostry druhu Tyrannosaurus rex, má i náš středoevropský stát v tomto směru rozhodně co nabídnout.

Lidé požadují, aby zákony platily stejně pro všechny. Obzvláště důrazní jsou v tom fyzikové. Ano, alespoň fyzikální zákony by měly platit pro všechny stejně, bez ohledu na to, jak rychle pozorovatel se pohybuje, nebo jak silná gravitace drtí jeho tělo. I když to znamená hrátky s časem.

Už je to více než dva roky od okamžiku, kdy se 14. února 2013 vypnul svazek urychlovače LHC. Po úpravách a vylepšeních nyní zařízení opět ožívá. Celková energie srážky protonů je tentokrát 13 TeV, oproti 8 TeV kterých dosáhl před přestávkou. Je tak vhodná doba si připomenout, co nás čeká a čeho se díky urychlovači a jeho experimentům zatím dosáhlo.

Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad?

…aneb Legenda v podání třetihorního mloka

Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko.

Teresa Fernandez-Crespo z University Baskicka, zkoumala megalitické památky v severním Španělsku a dospěla k závěru, že vypovídají o opaku toho, co jsme si o sobě namlouvali. Zpochybnila zažitou představu rovnostářství v pozdním neolitu a začátku doby měděné. K šíření španělských kacířských myšlenek se propůjčil přední paleontologický časopis Journal of Archaeological Science.

Nejnovější články v časopisech PLoS ONE a Nature referují o závěrech ruského výzkumu z něhož vyplývá, že před šesti sty miliony lety, kdy jsme si ještě lebedili na dně moře, jsme již tehdy byli symetričtí, měli jsme coelom, nervovou soustavu a mávali jsme okolo svými chapadélky.

…aneb Válečný špión, který zkoumal dinosaury

aneb pozitivní příběh propojení vědy a ochrany tropické přírody …

...aneb nedoceněný génius prehistorické tvorby by se dnes dožil 110 let