Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

…aneb Vše souvisí se vším?

Přání a poděkování za přízeň.

Před měsícem se v USA narodilo dítě po transferu embrya, které leželo „u ledu“ 24 let. Matka, která dítě odnosila, je jen o několik měsíců starší. Dítěti dnes táhne na sedmý týden věku a těší se dobrému zdraví.

…aneb Představuje se Dilong paradoxus

Nejznámějším australopitékem je Lucy z Hadaru ve východní části Etiopie. Teď její věhlas převezme jihoafrický Little Foot. Navzdory tomu, že je starší, je zachovalejší než je Lucy. Dolování kostry pračlověka z podkladu trvalo paleontologům celých dvacet let. Výsledek svého mnohaletého úsilí nyní vystavili v Johannesburgu. Pokud neplánujete letošní zimní dovolenou trávit na Jihu Afriky v místech přezdívaných „kolébkou lidstva“, můžete se s pozoruhodným nálezem seznámit na níže připojeném videu.

Co si z letošní produkce populárně-vědeckých knih v češtině nechat dát pod stromeček, co dát někomu jinému nebo co dokonce číst? Několik tipů, samozřejmě subjektivní výběr. Evoluce z mnoha stran, od autorů zvučných jmen. K tomu trocha historie, ekonomie, technologií, ba i filozofie matematiky. A k tomu rozcestník na úryvky, kterých je k dispozici také docela dost.

Očkování proti lidským papillomavirům vzbuzuje nadšení i odpor. Data z Austrálie, která je v tomto očkování nejdál ze všech zemí, ukazují, že vakcína má smysl. Australské ženy trpí dramaticky méně případy genitálních bradavic.

LEDky jsou skvělé, a šetří spoustu věcí. Mají ale i svou stinnou stránku. Efekt zpětného rázu způsobuje, že namísto stejného osvětlení za méně peněz se objevuje více osvětlení za stejné peníze.

Opravárenští boti, tvarovatelné biomedicínské implantáty anebo snad terminátoři z tekutého kovu?. To by mohly být budoucí aplikace tekutých tranzistorů ze slitin, které jsou při pokojové teplotě kapalné.

…aneb Ohlédnutí za Jeanne Louise Calmentovou

…aneb První léta po impaktu

Větrné turbíny se staly zdrojem elektřiny s nejrychlejším růstem instalovaného výkonu i produkce elektřiny. Podívejme se, jaká je současnost i budoucnost využití větrné energie a její potenciál ve světě i v Česku.

Hromadné problémy s navigací lodí plujících v Černém moři byly podle expertů testem systému, který dokáže zmást GPS navigaci. Letadla, lodě i autonomní stroje teď zřejmě čeká zabezpečení jejich řízení.

Zázrak z Marylandu! Práškovou slitinu hliníku stačí zalít vodou a chrlí vodík jako splašená. Na dveře už klepou rozmanité aplikace revoluční technologie, od notebooků na vodu až po sebekanibalizující výzvědné roboty.

Dlouhé končetiny u zvířat bývají znakem schopnosti běhu. Když si pětice anglických výzkumníků ze čtyř pracovišť dvěma nezávislými metodami posvítila na fyziologické schopnosti T. rexe, na nejznámějšího z dinosaurů prasklo, že kdyby se rozběhl jako v Jurském parku, zbortily by se mu kosti. Asi bychom v něm měli začít vidět monstrózního chodce a nejspíš i většího mrchožrouta, než jak jsme si ho k našemu obrazu romanticky vybájili.

Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

…aneb Největší konkurent Chicxulubu.

Počítačoví mágové z Princeton University vymysleli program, který nám do nahrávky doplní i to, co jsme nikdy neřekli. Nahrávku přitom změní naším hlasem. S programem VOCO takový podvrh zvládne provést naprosto každý, úpravy se totiž provádí obyčejným vepsáním slova do textu zobrazovaného na obrazovce.

Australský tým tvrdí, že konečně vyřešili otázku trpasličích hominidů objevených v Indonésii. A jejich odpověď patří k těm zajímavějším, jaké se kolem hobitů kdy objevily.

…aneb Malý bratránek Chicxulubu

aneb Stomatologie v době kamenné.

…aneb Další exemplář z Montany

V Morganově zábavním parku v San Antoniu, který je věnován tělesně postiženým, předvedli přibližovadlo tak jednoduché a levné, že se jeden až diví, že někoho nenapadlo takové dát na trh už dávno. Že se tvůrcům dostalo patřičných ovací, je nabíledni.

…aneb Kdy bylo znovu osídleno místo totální zkázy

…aneb Představuje se zbrusu nový tyranosaurid!

…aneb Americký král tyranů možná přišel z východu

Bylo by skvělé, kdybychom uměli snadno, rychle a levně udělat z oxidu uhličitého oxid uhelnatý. Ten je sice jedovatý, ale zároveň je to uhlíkově neutrální palivo a surovina pro chemický průmysl.

…aneb Závěrečné shrnutí o tyranosauridech

Celé dvě a půl hodiny letu malým letadlem společnosti LASSA ze santiagského letiště Tobalaba nevidíme z moře víc než 674 km mraků. Kromě pilota a tří Čechů je tu ještě pár starších amerických turistů a ostrovanka s nemluvnětem a manželem, kteří se vracejí z porodnice na kontinentě. Na Robinsonově ostrově takové zařízení nemají.

Shrnutí

Budoucnost

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále.

V nedávné době se po internetu začala šířit informace, že detekční stanice v celé Evropě zaznamenaly v atmosféře stopy jódu 131. Poločas rozpadu tohoto radionuklid je zhruba 8 dní, takže je jasné, že jde o umělý radionuklid a musel se dostat do ovzduší nedávno. To na internetu vyvolalo celou řadu fám a spekulací. Podívejme se, co o dané události reálně víme a co to znamená.

…aneb Profil dalšího tyranosaurida

…aneb Několik vět k teropodnímu rekordmanovi

Trikem Pepka námořníka!

Schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

…aneb Další trumf v rukou zastánců dinosauřích „měkkých tkání“

Stačilo šikovně stlačit mikrovlnné fotony a nepřekonatelný kvantový limit padl.

Současnost a budoucnost

Umělá dívčina jménem "Jiajia" zvládá jednoduchou konverzaci a patřičně při ní špulí i svůj obličej.

Analýza zubního povlaku stoličky hominina toho na naše předky hodně prozradila. Dokonce i to, že si v mezizubí šťárali párátkem.

Že se ocel stává křehkou, když se polije tekutým dusíkem, ví už hodně z nás, bohužel i zloději aut. Méně známo je, že ocel křehne i po vystavení radiaci. V takovém případě se ale nestává "zranitelnou" jen v podchlazeném stavu, ale i za pokojové teploty. Právě to, spolu s demagogií aktivistů, jsou komplikace, které brání dalšímu rozmachu jaderné energetiky. Fyzikům se nejspíš jeden z těch problémů nyní podařilo eliminovat.

Náš kolega Pavel Exner dostal Cenu Neuron za přínos světové vědě za rok 2016. Ve zdůvodnění ocenění se píše, že Pavel Exner mezinárodní věhlas získal v oboru matematické fyziky. Jako jeden z nejuznávanějších českých badatelů se podílel na založení Evropské výzkumné rady (ERC), která uděluje těm nejlepším vědcům velkorysé granty a teprve nedávno skončilo jeho funkční období v pozici viceprezidenta.

Tým nizozemských výzkumníků z Academic Medical Center in Amsterdam vytvořil interaktivní 3-D atlas lidského vývoje od početí do dvou měsíců. V doprovodném článku v časopise Science vědci uvádějí proč. Stávající výukové materiály jsou totiž „děsivě zastaralé a nepřesné“.

Co pod stromeček opatřit sobě či známým? Několik tipů pro ty, kdo preferují pop-science v češtině a tištěné podobě. A trochu skuhrání nad vývojem trhu.

Program SIGMA geniálním způsobem spojuje občanskou vědu, chuť si hrát a respekt k radioaktivnímu záření. Rizika radioaktivity v sídlech budou brzy sledovat sítě levných mobilních detektorů.