Gordon Moore, spoluzakladatel Intelu, v roce 1965 prohlásil: „Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný okruh se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“ A vědci dělají co mohou, aby tzv. Moorův zákon dodrželi, mají dokonce náskok.

„Tato revoluční metoda by mohla umožnit nahrávat terabity údajů za sekundu, několiksetkrát rychleji než to dokážou stávající technologie pevných disků.“

Z areálu jaderné elektrárny Fukušima I přišla další dobrá zpráva. Společnost TEPCO prozkoumala bazén s vyhořelým palivem čtvrtého bloku podvodní kamerou. Zjistilo se, že konstrukce ani články poškozené nejsou. To by mělo usnadnit vyčištění bazénu od popadaných trosek a příští rok bude možné články vyzvednout a odvézt.

Antihmota se v našem vesmíru vyskytuje pouze ve formě jednotlivých elementárních částic. Tyto částice dokážeme v poměrně velkých počtech produkovat pomocí urychlovačů. Gravitační interakce je však extrémně slabá, a tak dosud s jistotou nevíme, zda by planeta z antihmoty byla ke Slunci přitahována jako Země, nebo by ji Slunce naopak odpuzovalo.

Jaký tvar mají bublinky pěny v nejnižším energetickém stavu?

Před několika lety inženýři NASA zjistili, že raketa Ares má zásadní konstrukční chybu, která ohrožuje celý projekt Constellation. Náklady na odstranění propočítali na stovky miliónů dolarů a začali se smiřovat s myšlenkou, že řešení zabere léta. Pak někdo přišel s nápadem a stálo to jako jedna večeře v restauraci.

K téměř zázračným fyzikálním vlastnostem grafenu přibývají další, jež souvisí se strukturami složenými z jeho jednotlivých vrstev. Filtr, přes který lehce proteče voda, ale který zadrží vodík nebo helium, bychom asi považovali za utopii. Je však skutečností.

V elektrárně Fukušima I se pracovníkům podařilo vyvrtat do primárního kontejmentu druhého reaktoru úzký otvor a ve čtvrtek, 19. ledna 2012, se pomocí průmyslového endoskopu podívali dovnitř. Jsou tak o důležitý krok blíže k poznání stavu vnitřní části reaktoru. A to je pro přípravu jeho budoucí likvidace nezbytné.

Jadernou energetiku v minulém roce velmi silně poznamenalo zejména zemětřesení s následnou cunami v Japonsku. Jedním z tragických důsledků této obrovské katastrofy byla i havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Následovaly odstávky a vypínání jaderných elektráren nejen v Japonsku, ale také v Německu. Přesto se zdá, že v dlouhodobém horizontu nemusí být negativní vliv Fukušimy na jadernou energetiku příliš velký.

Ak sa trochu zaujímate o autá, určite sa stretávate s hodnoteniami bezpečnosti. A ani sa zaujímať nemusíte, určite viete, že ste nútení kupovať si na zimu ešte jedny pneumatiky, zimné. Všetko v záujme bezpečnosti. Akurát, keď vezmem do ruky stredoškolskú fyziku, zdá sa mi, že pre bezpečnosť je podstatné aj niečo iné, o čom sa tak veľa nepíše.

V polovině prosince bylo ohlášeno studené odstavení poškozených reaktorů ve Fukušimě I a koncem tohoto měsíce byl zpřesněn plán návratu části obyvatel do zakázané zóny. Ten by měl začít během prvních tří nastávajících měsíců.

Rejdařina už není to co bývala. Pokud se rejdař nestal včas ještě ropným šejkem, může mít raz dva hluboko do trezoru. Obzvláště při dopravě surovin, jako je železná a jiné rudy – tam cena paliva tvoří 90% ceny za dopravu. A k tomu ještě ti piráti. Není proto divu, že hledají úspory, kde to jenom jde.

Nad našimi hlavami poletuje velké množství všelijakých družic, zajišťují telekomunikace, televizní vysílání, sledují počasí a vůbec dělají velikou spustu přeužitečných věcí. Ale každá družice jednou douslouží a pomalu začíná být na orbitu více šrotu než pracujících družic. Co s tím?

V úterý, 13. prosince 2011, v hlavním přednáškovém sále laboratoře CERN společně prezentovaly dva experimenty ATLAS a CMS přehled svých dosavadních výsledků hledání Higgsova bosonu.

Zapomeňte na odpalovací rampy. Pentagon opět plánuje vynášet satelity na proudových letadlech.

Blíží se konec roku a termín, kdy se plánuje dosažení studeného odstavení reaktorů Jaderné elektrárny Fukušima I a tím i otevření možnosti odvolání zákazu vstupu do zakázané zóny do dvaceti kilometrů od elektrárny a zahájení návratu evakuovaných do ní. Jaká je nyní situace v elektrárně, Japonsku a jaké jsou jeho energetické vyhlídky?

V úterý 13. prosince vyjde na semináři CERNu najevo, jestli už na Velkém hadronovém urychlovači zachytili stopu slavného Higgsova bosonu, poslední kousek skládačky Standardního modelu vesmíru. Pokud nic nemají, nastává čas pro alternativní fyziku. Zachrání nás v tom případě síla technicoloru?

Začátkem listopadu skončil největší urychlovač na světě, ženevský Large Hadron Collider, srážení protonů a po krátké technické přestávce zahájil produkci extrémně horké a husté hmoty pomocí srážek jader olova. Měsíčním provozem v tomto režimu zakončí svůj velmi úspěšný druhý rok. Jeho předchůdce, americký Tevatron, v září definitivně skončil svoji činnost.

Denním tiskem se nyní přelévají vlny protichůdných tvrzení. Jeden den byl výsledek experimentu CNGS s detektorem OPERA prokazující nadsvětelné rychlosti neutrina potvrzen a za pár dnů zase vyvrácen. V pátek si čtenář přečetl, že nová měření s kratším pulzem experiment potvrdila a dnes je v téměř všech vědních rubrikách deníků zpráva, že experiment ICARUS nadsvětelné rychlosti neutrin vyloučil. Podobné zvraty lze očekávat i v budoucnu a čtenář, kterého téma zajímá, může být z toho docela zmaten. Zkusme se na danou problematiku podívat střízlivě.

Šikovní badatelé ze švédské Chalmers University poprvé v historii spustili dynamický Casimirův jev, během něhož vznikaly reálné fotony.

V předchozích dvou týdnech provedl experiment CNGS (CERN to Gran Sasso) nové testy, které mají analyzovat možné zdroje chyb při měření rychlosti neutrin.

Křemenný aerogel přišel o své prvenství. Kalifornští vědci vytvořili strukturu, jejíž centimetr krychlový může mít objemovou hmotnost menší než 1 miligram.

iFling – hračka ze San Diega, vylepšený sluha ASIMO, ladně se nesoucí HRP-4C a realističtější Mask-bot.

V souvislosti s novým předváděním zařízení Andrea Rossiho, označovaného jako E-Cat reaktor, se objevila na internetu řada příspěvků, které věští revoluci ve výrobě energie. Podle Rossiho slov by měl reaktor produkovat energii pomocí studené fúze. Průběh prezentace, která se konala 28. října, i uváděné parametry pokusu však ještě intenzivněji naznačují, že jde o podvod.

V minulém týdnu proběhla světovým i českým denním tiskem zpráva, že se v elektrárně Fukušima I objevily radioaktivní izotopy xenonu, které mají krátkou dobu života. To by mohlo znamenat, že se tam opět rozběhla štěpná reakce. Jelikož se v mediích po uveřejnění takových senzačních zpráv už neobjevuje vysvětlení skutečného stavu věcí, je dobré se o ně pokusit. Zároveň se podíváme, jak se vyvíjí situace v elektrárně a jejím okolí.

Francouzští vědci v snaze najít vysvětlení, proč v geologické minulosti planety období s relativně častými změnami polarity magnetického pole Země střídala období bez změn, dospěli k názoru, že je za to spoluodpovědna desková tektonika.

Když světelný paprsek prolétá gravitačním polem, jeho dráha se zakřiví. Letí sice stále po přímce, jenže v časoprostoru deformovaném gravitací. To se vpečetí i do hodnoty červeného posuvu, což umožňuje tento efekt studovat i na velké kosmické vzdálenosti.

... uznali i někteří klimatologové – zastánci globálního oteplování způsobeného lidmi. Vědci z britské meteorologické služby MetOff prokázali vliv sluneční aktivity na klima severní zemské polokoule. Poskytli tím vysvětlení, proč klimaskeptikovi Piersu Corbynovi jeho dlouhodobé předpovědi vycházejí.

V září bylo možné díky narůstající efektivitě čištění radioaktivní vody zvýšit objem chladící vody vháněné do reaktorů dvě a tři. Díky tomu je už tři týdny teplota i těchto reaktorů stabilně nižší než sto stupňů. Po stabilizaci situace s bazény se tímto dále dramaticky snížilo vypařování vody. Do částečně evakuované zóny mezi dvacátým a třicátým kilometrem od elektrárny se začíná vracet normální život. Známkou toho je i znovuotevření zařízení s celodenní péči o malé děti v Minami Soma, které je dvacet kilometrů od elektrárny.

byla udělana třem astrofyzikům za zjištění, že se vesmírný prostor rozpíná stále rychleji.

Pred niekoľkými dňami vedci spolupracujúci na medzinárodnom experimente OPERA, ktorý je jedným z mnohých ambicióznych projektov najväčšieho svetového centra pre časticovou fyziku CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire), vydali dych vyrážajúcu správu: neutrínam, ktoré nasmerovali zo Ženevy na 732kilometrovú cestu zemskou kôrou do detektoru v talianskom laboratóriu v Gran Sasso, namerali o dvadsať milióntin väčšiu rýchlosť než dosahujú fotóny – „prenášače“ elektromagnetického žiarenia vo vákuu. Aj keď sme v reálnom svete túto rýchlosť považovali za limitnú, už takmer polstoročie „staré“ teoretické práce predpokladujú existenciu tachyonov, zatiaľ hypotetických častíc, ktoré sú v rozpore s týmto predpokladom. Pred piatimi rokmi server physics.sk uverejnil článok Petra Kluvánka, ktorý ponúka zrozumiteľné vysvetlenie, čo sú to tachyóny.

V největším americkém urychlovači se již žádná srážka protonů s antiprotony neuskuteční.

Minulý týden explodovala v mediálním světě bomba v podobě zprávy, že experiment OPERA, který detekuje v podzemní laboratoři Gran Sasso neutrina vyslaná z laboratoře CERN, zaznamenal u nich rychlost větší než je rychlost světla ve vakuu. Takové zjištění by mělo dalekosáhlé dopady na naše pochopení fyziky nejen mikrosvěta. I z tohoto důvodu jsou autoři práce, která výsledky prezentuje, velmi opatrní ve svých závěrech a vyzývají fyzikální veřejnost, ale hlavně další podobná experimentální zařízení k ověření jejich výsledku. Podívejme se na to, jak bylo pozorování uskutečněno, jaké jsou zdroje nepřesností při tomto měření a jak by se jeho potvrzení odrazilo v našich fyzikálních představách o světě.

O světlem řízené mafii elektronů pašujících fotony bez zákonného povolení

Svět oněměl překvapením, když tým evropského experimentu OPERA naměřil u pozorovaných neutrin o něco málo větší rychlost, než je rychlost světla. Je to chyba měření anebo konec speciální teorie relativity?

Co se změnilo od Al Gorova filmu a 4. zprávy IPCC? Svensmarkovu hypotézu potvrdila série experimentů.

Jedno prastaré elfí přísloví praví: “Jak se do lesa volá, tak z něj létají šípy.” Moderní válčiště už luk a šípy většinou nepoužívá, místo toho jsou zde snajpři. Teď platí: „Střel si po nás, zpátky přiletí raketa.“ V tomto článku se podíváme na moderní systémy, které loví tyto lovce lidí.

Budou zanedlouho obrazovky přenosných elektronických zařízení proměňovat na elektřinu světlo nevyužité pro samotné zobrazování? První experimenty dokazují, že by to mohlo fungovat.

Yvonne Přenosilovou proslavily boty proti lásce. Nikitu Krupenkina by mezi honoraci měly vynést boty z galistanu a pentoxidu tantalu.

Ministerstvo obrany USA zveřejnilo informace o letu bezpilotní střely letící nad Tichým oceánem rychlostí 24 000 kilometrů v hodině. Jde o zbraň, která by měla americké armádě dát možnost do hodiny zasáhnout jakékoliv místo na Zemi.

Před měsícem jsme elektrárnu ve Fukušimě opustili v době, kdy se dokončila první fáze stabilizace elektrárny. Nyní se pozornost soustřeďuje hlavně na monitorování dozimetrické situace a dekontaminaci zasažených oblastí uvnitř i mimo zakázanou zónu. Kvalita a efektivita těchto činností je totiž zásadním faktorem bezpečného návratu evakuovaných obyvatel.

Během července se podařilo dokončit první etapu stabilizace jaderné elektrárny Fukušima I. Začátkem srpna se ale také objevila zpráva, že se v ní našlo místo s nejvyšší radioaktivitou mimo vnitřních částí reaktorových budov. Jak do sebe tyto dvě informace zapadají?

Se solárními elektrárnami může být problém - když slunce svítí moc, nebo málo, případně vůbec. Ale co kdyby se fotovoltaické články dokázaly obejít bez slunečního záření?

Vládcové Německa se rozhodli místo atomových elektráren vsadit na slunečníky a větrníky. Celé to kazí jeden zásadní problém – pro účinnou regulaci je potřeba přenášet ohromné množství elektřiny na velké vzdálenosti. To bude na samé hranici možností stávající přenosové sítě a navíc ztráty při tomto přenosu ještě zhorší už tak mizernou účinnost výroby elektřiny z alternativních zdrojů. Jak z toho ven? Řešením by byl kabel ze supravodivých uhlíkových nanotrubiček.

Automobilisté to znají, čím horší silnice, tím větší je spotřeba. Je to logické, na „tahání“ auta z každé díry je nutná energie a tím i více sešlápnutý plynový pedál. Nové tlumiče ale dokážou ztracenou mechanickou energii z kodrcání po hrbolech přeměnit na elektrickou, tím šetřit výdaje a ještě jízdu zpříjemnit.

Časopis Science zveřejnil článek s popisem zajímavého experimentu, který je hezkým příkladem toho, jak pomocí optických vlastností materiálu lze monochromatické světlo laseru zpomalit na úroveň rychlosti zvuku a i na krátkou vzdálenost několika centimetrů ho pootočit až o 5 obloukových stupňů.

Těžko. Představuje kratičké coulombovské manželství elektronu a pozitronu před jejich proměnou v záření. S novou metodou se zrodila naděje, že se fyzikům podaří vytvořit Bose – Einsteinův kondenzát z pozitronia a tak mnohem lépe prozkoumat jeho vlastnosti.

Na řadě míst okolo nás je dostupná energie v podobě elektromagnetického záření z televizních vysílačů, mobilních sítí s wi-fi, ze satelitů nebo i z hvězd samotných. Američan Manos Tentzeris z Atlanty se rozhodl tuto energii čerpat.

Data evropské orbitální gama observatoře INTEGRAL s překvapivou razancí snižují možnou velikost případných kvant prostoru na pouhých 10 na mínus 48 a méně. Je to umíráček pro koncept vesmíru jako nesmírného hologramu?