Internetové vydání odborného časopisu Science Express zveřejnilo výsledky experimentů amerických vědců, kterým se podařilo najít způsob jak změřit okamžitou rychlost Brownova pohybu mikroskopických křemenných kuliček. Einstein před více než stoletím předpokládal, že to nebude možné.

MABEL je robot, který má podobnou chůzi jako člověk. Zdolávat nerovný terén se učí ve školce Jessy Grizzlea v University of Michigan.

Krystaly oxidu titaničitého jsou základem slibné technologie pro novou generaci optických disků. Měly by být schopné pojmout pohádkové objemy dat a zároveň by měly být pohádkově levné. Čeká nás výměna panovníka na trůnu datových médií?

Vďaka pokroku v oblasti nanotechnológií sa zrejme už čoskoro budeme môcť „na vlastné oči“ pozrieť, kde je hranica medzi platnosťou kvantovej a klasickej mechaniky. Rozriešil by sa tým jeden z najväčších problémov, ktoré sa s kvantovou mechanikou spájajú.

XM25 by měla přinést americkým vojákům výhodu především v městském členitém terénu, kde dochází k největším ztrátám na životech. Zbraň je schopna likvidovat protivníka i „za rohem“.

Potící se robot s lidskou postavou, pohyby i tělesnou teplotou se brzy stane odolným testovacím modelem pro nové ochranné protichemické obleky. Zastavíme se u chytrých testovacích panáků anebo se brzy dočkáme robotických vojáků lidského vzhledu?

Asijští vědci si zřejmě vzali k srdci, že teplé slovo dokáže divy a hřejivé doteky ještě mnohem více. Vymysleli kompaktní zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí, má neomezenou životnost a spokojí se s odpadním teplem naší kůže.

Stránky Tokijského technického institutu informují o vylepšeném palivovém článku. Alternativní energetický zdroj na bázi hořčíku v němž hlavní roli hraje mořská voda a solární laser tak dostává ucelenější formu.

Letectvo Spojených států dotáhlo do zdárného konce bývalý projekt NASA a vypustilo zajímavý robotický raketoplán. Experimentální stroj bude na nízké oběžné dráze testovat vojenské technologie a snad přinese oprýskané astronautice naději na lepší časy.

V časopisu Lab on a Chip se objevil článek s obrázkem mikroskopu, který by měl být nejmenším, nejlehčím a zřejmě i nejlevnějším. To nejzajímavější ale na něm je, že nemá žádné čočky, na které jsme u mikroskopů zvyklí.

V kalifornském výzkumném ústavu (Caltech) experimentují s nelineární akustickou čočkou, která vytváří akustické pulsy o vysoké amplitudě. Má se stát základem přesnějších detekčních systémů a sonických skalpelů.

Jedním z nejpodivuhodnějších jevů v kvantovém mikrosvětě jsou oscilace neutrin. Je to jedno z mála otevřených experimentálních oken směrem do nové fyziky, která by nám měla pomoci popsat i ty nejrannější fáze vývoje našeho vesmíru.

Rozklad molekul vody je jednou z nejdůležitějších reakcí na Zemi. Díky ní máme v atmosféře kyslík a s její pomocí bychom mohli získávat ekologické palivo – vodík. Zejména, pokud bychom při tom dokázali, stejně jako rostliny, využít energii slunečního záření a životnímu prostředí neškodící, levné a dlouhodobě využitelné látky, které reakci umožňují. Vědci z Massachusetts Institute of Technology se snaží tento zajímavý úkol vyřešit s pomocí běžného viru.

Bezpilotní letadla Global Hawk využívají pro různé vojenské úkoly Vzdušné síly Spojených států (U. S. Air Force). Trojici těchto letounů získala NASA pro průzkum naší planety. První vědecký projekt přispívá ke kauze „globální oteplování“ nejen spalinami při dlouhotrvajících letech, ale zejména sběrem údajů o atmosféře nad oceány.

Nejbližší číslo časopisu Physical Review Letter zveřejní výsledky experimentů, v kterých se podařilo vytvořit několik jader nového prvku s protonovým číslem 117.

Spíše osobní povídání o tom, jak jsme měřili se studenty pravděpodobnosti reakcí neutronů v The Swedberg Laboratory (TSL) v Uppsale. A také o tom, jak je to s novou generací odborníků.

Na den 30. března plánuje laboratoř CERN slavnostní zahájení provozu urychlovače LHC v režimu srážek protonů urychlených na energii 3,5 TeV. Zahájí se tak reálný fyzikální výzkum, který bude při těchto energiích probíhat zhruba 18 až 24 měsíců. Pak by se mělo začít pracovat na přechodu k energiím ještě vyšším a dosáhnout tak až maximální energie plánované na LHC (7 TeV).

K přesnému určení stáří památek se používá radiokarbonová metoda. Řada muzejních exponátů ale nemá jasný původ jen proto, že vlastník nedovolil památku poškodit odběrem vzorku. Na konferenci pořádané Americkou chemickou společností nyní vědci předvedli metodu, která využívá k získání C 14 plazma a měla by být nedestruktivní.

Letos v květnu odchází do důchodu raketoplán Atlantis, v červenci Endeavour a v září by měl celý třicetiletý program raketoplánů ukončit závěrečný let Discovery. Než se ale tak stane, svůj první let absolvuje první orbitální miniraketoplán. Namísto jména strohé označení X -37B, namísto rozsáhlých, svět obíhajících mediálních zpráv jenom stručné články bez podrobnějších informací. Není divu. Nový automatický, opakovaně použitelný orbitální letoun nepatří NASA, ale vojenskému Air Force (United States Air Force - USAF), tedy Vzdušným sílám Spojených států.

Proč Slunce, navzdory předpovědím z NASA, bylo klidné tak dlouho? Odpověď intenzivně hledá ten, kdo si za uplynulé čtyři roky na svůj vrub připsal možná nejvíce sporných proroctví. Jeho nová, sluneční minimum vysvětlující teorie sice vychází z měření, ale zajímavé výsledky zpochybňují předešlé teorie i představy samotného autora. Ty jsou ale pozoruhodně pružné.

Vodíková jádra můžeme donutit sloučit se v helium pomocí silných magnetických polí, nebo výkonného laseru. První způsob je cílem mezinárodního projektu ITER, který se již léta „rozbíhá“ hlemýždím tempem. Druhý způsob – projekt HiPER – by chtěli realizovat zejména britští fyzikové. Chybí jim ale pochopení a tedy i finance ze strany vládních struktur.

Kdybyste si měli pro odvod tepla z nějakého zařízení zvolit materiál s dobrou tepelnou vodivostí, asi byste sáhli po něčem z mědi, stříbra, nebo alespoň z čistého hliníku, nebo železa. Ideální by byl méně dostupný grafen. Na polyetylén byste asi nepomysleli. Zato materiáloví technologové ze známého MITu (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA) ano.

Při studiu srážek těžkých jader se podařilo vytvořit a identifikovat opravdu velmi „podivného“ návštěvníka za světa antihmoty. Jedná se o první antihmotné hyperjádro. Experimentu STAR se podařilo pozorovat vznik antihypertritonu. Jde o jádro antitritonu (nejtěžšího izotopu antivodíku), ve kterém je jeden antineutron nahrazen antihyperonem.

Potřeba údržby, vztah minimální pevnosti lana s výkonem.

Když se ve výkoném urychlovači srazí dvě jádra atomů zlata letící proti sobě téměř rychlostí světla, rozpadnou se na nepředstavitelně krátký okamžik na kvarky a gluony. Podle kosmologického modelu tato kvark-gluonová polévka vyplňovala vesmír na konci jeho inflační fáze. Uvařená v americkém urychlovači RHIC má teplotu 4 biliony stupňů a sytí nás informacemi o stavu vesmíru v jeho prvních mikrosekundách.

Jestli se výsledky výzkumu v oblasti solárních článků zavedou do praxe, sluneční světlo nebude dopadat na křemíkové destičky, ale na hustou strukturu křemíkových nanodrátků vyrůstajících z ohebného plastu.

S laskavým dovolením Zhiwei Wanga a Davida Pearmaina si Vám dovolujeme poslat nejmenší valentýnku na světě.

Je průhledné, netoxické a ochrání před většinou myslitelným problémů dnešního světa. Lze ho dokonce nastříkat i na živé rostliny. Tekuté nanosklo se připravuje k frontálnímu útoku na naši každodenní realitu.

Štafetový kolík vývoje jaderné energetiky v současnosti koluje zejména mezi Ruskem, Čínou a Indií. Tradičně „jaderná“ Francie se pod tlakem ekologických aktivistů a politických rozhodnutí dostala spíše do role zkušeného poradce pro směrem na východ vzdálené země.

Za to, že čtete tuto informaci vděčíte křemíkovým tranzistorům. Jde o ploché součástky, při jejichž výrobě se jednotlivé funkční vrstvy kladou jedna na druhou. Neustálá miniaturizace je zmenšila na pouhých 50 nanometrů (1nm = 1 miliontina milimetru). Jejich dalšímu zmenšování se postavily do cesty fyzikální limity. Za novou cestu k přechodu z mikro na nanoelektroniku jsou považovány tranzistory z nanovláken a sendvičová konstrukce čipů.

Rivalové na poli jaderné fyziky: Evropa postavila za 9 miliard dolarů největší urychlovač LHC a doufá, že v něm uloví Higgsův boson. USA za 3,5 miliardy dolarů vybudovaly nejvýkonnější laserový systém s nadějí, že v něm zkrotí Golema jaderné fúze a časem zprovozní prototyp první fúzní elektrárny.

Tento článek si dává za úkol informovat o základech pro výpočet reálných parametrů vesmírného výtahu a vybraných problémech aktuálně řešených týmy v USA, EU a Japonsku.

Jak se klima na Zemi vyvíjí, jak se vyvíjet bude a nakolik ji ovlivňuje člověk, nelze určit z toho, na které straně sporu stojí brilantnější řečníci a komu se povede zlomyslnější satira při zesměšnění oponenta. Můžeme to zjistit pouze na základě stále přesnějších měření a jejich pečlivé analýzy. Občas se stane, že i zařízení budované pro „nepraktický“ základní výzkum přinese pokrok v této, žel tak zpolitizované oblasti.

Neutrino. Nemá elektrický náboj, téměř žádnou klidovou hmotnost, přes Zemi si povětšinou netečně prolétne, jako by ani nebyla, proto není jednoduché ho polapit. Fyzici na něj nastražují velké, důmyslné, technicky náročné a finančně nákladné pasti.

V odborném časopisu Nature Physics němečtí vědci představili AMOSe, malého šestinohého robota. Na první pohled nic převratného, kdyby jeho velice jednoduchý elektronický „mozek“ nezvládal řešit překvapivé množství rozmanitých úkolů. Pohyby kybernetického brouka řídí metodou kontroly chaosu, jež umožňuje do značné míry autonomní chování, do kterého se promítají i nabyté zkušenosti.

Britským fyzikům se podařilo zkroutit speciální typ světelných paprsků do navzájem propletených smyček.

Mikrovlnka (mikrovlnná rúra) je stále jedným z najrozporuplnejších elektrospotrebičov v domácnosti. Niekto si bez nej už život nevie ani predstaviť, iní ju z princípu odmietajú. Proti nej nie sú len „magicko-ezoterickí“ jedinci, ale aj pragmatici s technickým vzdelaním. Pozrime sa preto bližšie na niektoré, často používané argumenty proti mikrovlnkám a mikrovlnám.

Ženevská Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire) se po nedávném úspěšném znovuspuštění LHC (Large Hadron Collider) může chlubit nejvýkonnějším urychlovačem na světě. V úvodu nového roku nabízíme stručný přehled průběhu jeho spouštění i nejbližších plánovaných experimentů.

Neutrina. Přilétají k nám z různých vesmírných zdrojů, ale i z vnitra naší planety, nebo je produkujeme v reaktorech a urychlovačích.

Keď auto v zákrute vybehne von z cesty, väčšinou sa jeho vodič bude vyhovárať, že ho vyniesla odstredivá sila. Skutočná príčina je ale iná, no mnohokrát si to neuvedomujú ani fyzikálne podkutí motoristi. Používanie odstredivej sily je totiž spojené s množstvom nepresností a chýb. Takže sú „odborníci“, ktorí sa budú zasvätene vyjadrovať ku problémom kozmológie či kvantovej mechaniky, no fyzikálne nesprávne vysvetľujú úlohy na rovnomerný pohyb po kružnici. Pokúsime sa preto lepšie objasniť pojem odstredivej sily.

První zprávou je, že 29. listopadu urychlovač LHC poprvé urychloval protony a po půlnoci dalšího dne dosáhl nového světového rekordu, když o „chlup“ překonal stávající rekord urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab (USA). Druhá se týká první publikace s fyzikálními výsledky urychlovače LHC, která byla vypracována na základě analýzy dat získaných při předchozích testech srážení protonů za nižších energií týmem experimentu ALICE.

Ve světě nanorozměrů se dějí neobvyklé věci – můžete v něm vytvořit síto, které stíní víc, než celistvá folie bez perforace.

Nemají žádný elektrický náboj, téměř žádnou hmotnost, přesto jsou tyto částice superdůležité.

Uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy jsem čtenáře Osla mohl informovat o opětném spuštění urychlovače LHC a opětné cirkulaci protonových svazků v něm. A nyní mohu přijít s další dobrou zprávou. Po velmi krátké době se podařilo vyladit obíhání svazků protonů v obou směrech a prodloužit dobu udržení svazku do té míry, že se mohlo přikročit k ladění srážek svazků v místech jednotlivých experimentů.

Světlo světa spatřil první prototyp bionických kontaktních čoček, které fungují jako jednoduchý displej terminátora. Otto Wichterle by měl jistě radost.

V pátek (20. listopadu) večer se tedy podařilo provést svazky protonů celou dráhou samotného LHC. A v deset hodin tak více než po roce zase obíhaly protony v největším urychlovači na světě.

Lidští průzkumníci jsou prozatím v nedohlednu, nahradí nás do té doby na Titanu a jiných cool místech sluneční soustavy tlupy kooperujících robotických vozítek?

Experiment CLOUD má studovat vliv kosmického záření na tvorbu oblačnosti a tím i klima.

V současné době se do další fáze posunuje tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín s opcí na případnou dodávku dalších tří bloků ve Střední Evropě. Těmi se s největší pravděpodobností mají na mysli pátý blok pro jadernou elektrárnu Dukovany a dva nové bloky v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku. I ve světovém měřítku jde o velmi velkou zakázku. Lze tedy předpokládat značný zájem téměř všech firem pracujících v tomto oboru. Proto nabízíme podrobnější přehled jaderných reaktorů, které by mohly být do tendru přihlášeny. V každém případě by se mělo jednat o nejmodernější reaktory generace III+

Nadace Spaceward Foundation společně s NASA tento měsíc pořádala již čtvrté vesmírné výtahové hry a tento článek nabízí malé ohlédnutí za jejich průběhem. Opět se soutěžilo ve dvou kategoriích a to celkem o 4 000 000$.