Mezinárodní tým tvořený více než dvěma tisíci vědců připravuje největší fyzikální experiment. K jeho spuštění má dojít příští rok ve středisku CERN.

Nejen DNA, ale voda vytváří dvojitou šroubovici.

Australané neberou snahu snížit spotřebu vody na lehkou váhu. Přichází se zajímavým nápadem jak snížit při sprchování množství spotřebované vody až o 30%.

Stetoskopu využívajícímu dopplerův efekt, nevadí okolní hluk.

Vědci z MIT mají projekt velikostně polovičního motoru, který bude stejně výkonný jako jeho stávající dvojnásobně velcí bratříčci. Jeho efektivita využití paliva má být srovnatelná s dnešními hybridními motorovým systémy. A cena jen o tisíc dolarů vyšší.

Pyramida Slunce v nejvelkolepějším městě všech předhispánských kultur ležícím v centrální plošině Mexika, je zkoumána detektorem mionů. Miony - částice s 207krát větší energií než má elektron, by měly dát odpověď na to, zda v pyramidě jsou dosud neobjevené prostory.

Tandem amerických vědců představil prototyp umělé sítnice, která napodobuje základní funkce sítnice savčího oka.

Je to pravděpodobné. Vědcům se podařila fotonová fúze za normálních podmínek a na běžném světle.

Obří vakuová komora nastoupila 9000 km dlouhou cestu.

Zajímavá technologie tryskových mikroturbín možná v blízké budoucnosti vyřeší technologickou krizi ve vývoji baterek.

Královská švédská akademie věd oznámila, že letošní Nobelovu cenu za fyziku získávají američtí astronomové John Mather a Georgie Smoot za objevy dosažené při výzkumu mikrovlnného záření. Jejich práce založené na měřeních kosmické družice COBE výrazně přispěly k pochopení procesů v nejrannější historii vesmíru.

Je libo Velký třesk? Za rok a kousek spustí stroj, který vám ho vyrobí. A k němu ještě černé mikrodírky, hodně ujeté částice, další rozměry a možná temnou hmotu nebo temnou energii. Ne, není to sci-fi, ta věc se staví v evropském CERNu.

Britská společnost SPR Ltd (Satellite Propulsion Research) založená Rogerem Shawyerem už od roku 2002 vyvíjí unikátní koncept pohonné jednotky, která nepotřebuje palivo. Zařízení nazvané EmDrive v současné době přitahuje pozornost amerických i čínských kosmických agentur.

Naša súčasná civilizácia bude v budúcnosti predmetom výskumu archeológov, ktorí budú skúmať a do podrobnosti rozoberať to, čo im my zanechávame na smetiskách. Jeden druh odpadu však na smetisku nemá čo robiť, je totiž priveľmi nebezpečný. Je to rádioaktívny odpad z jadrových elektrární.

Ač to zní šíleně, světlo světa spatřil sofistikovaný model, jenž by mohl umožnit ověřit existenci dalšího prostorového rozměru v rámci halucinogenní teorie bránového světa.

Je až zázračné, co dokáže obyčejný atom uhlíku ve spojení se dvěmi atomy kyslíku - oxid uhličitý. Tatáž molekula může být jednou skleníkovým plynem, sněhem, ledem či dokonce supertvrdým sklem.

V právě publikovaném článku ve Physical Review Letters se můžeme dočíst, že se rakouskému týmu fyziků podařilo pozorovat ineterferenci dvou nezávislých fotonů. Experiment je poslední a zároveň doposud nejlepší ukázkou jistého, výlučně kvantového, jevu znamého jako interference n-tého (v tomto případě čtvrtého) řádu. Co ve Vídni uvařili a jaké to má důsledky pro kvantovou komunikaci?

Nanotrubky nachází využití i tam, kde bychom je nikdy dříve nečekali. Koho by napadlo, že někdy budeme stříhat nanovlákna z nejtvrdších materiálů světa uvnitř nanotrubky?

Tak jsme se konečně dočkali. Poprvé se serióznímu vědeckému týmu povedlo provést experiment, který doslova bourá Einsteinovu obecnou relativitu. Jeho výsledek se od předpovědí liší o dvacet řádů.

Hurikány a gigantické ničivé vlny tsunami mohou jít ruku v ruce. A v Karibiku už se jim to zřejmě několikrát povedlo. Opakovat se to může už příští hurikánovou sezonu. Kam by se pak hrabala Katrina!

Nalézt zdroj elektrické energie vhodný pro napájení nanorobotů bylo dlouhou dobu neřešitelným problémem. Vědci však přišli na to, jak neužitečně vyplýtvanou energii kolem nás efektivně přeměnit a pohánět jí stroje o velikosti několika nanometrů.

Auto velké pouhých několik nanometrů je poháněno paprskem světla a může jezdit neomezeně dlouho. Má všechno, co čekáte u běžného automobilu - podvozek, motor a dokonce i točící se kola.

Konec brýlím s bifokálními skly věští novinka z University of Arizona. Čočky z tekutých krystalů zaostří na to, co potřebujete vidět.

Móda nanostruktur nejrůznějších typů neustává. Nanotrubky se vyrábí z uhlíku, zlata, platiny a dalších materiálů nemluvě o nanokroužcích, pružinách či prachu. Nyní se vědci rozhodli prozkoumat potenciál nanotrubek z oxidu ceričitého.

Nakonec se možná ukáže, že oxid uhličitý je jen pro legraci, že globální změny teploty jdou úplně mimo nás a že jistý meteorit, co vybuchl před sto lety nad Sibiří, toho způsobil víc, než by se kdo nadál.

Po cestách, necestách bude mechanizovaný nosič následovat svého pána. Neohroženě půjde všude, kamkoli jeho pána povinnosti zavedou.

Družice a jiná kosmická tělesa jsou ve vesmíru vystavena velkým rozdílům teplot. Někdy potřebují přitopit, jindy by se jim hodilo chlazení. Nový mikroskopický radiátor někdy hřeje, jindy chladí.

Uhlíkové nanotrubky nemají pouze úžasné mechanické vlastnosti, ale i s elektřinou dokáží dělat věci, které bychom nečekali. Dokáží rozsvítit žárovku nebo vytvořit dokonale ohebný displej.

Výroba solárních článků je stále příliš drahá na to, abychom je mohli použít jako běžný zdroj energie. Vědci stále hledají nové postupy, které by zvýšily jejich užitnou hodnotu. Naposledy na pomoc povolali titanové nanotrubky a vylepšili jimi solární články, které svou funkcí napodobují fotosyntézu v rostlinách.

Tenké trubičky z uhlíku, které jsou obtočené organickou molekulou, lze vložit do nitra buňky, kde mohou být sondou zjišťující přítomnost škodlivých látek. Objev otvírá nanotechnologii další dveře, tentokrát v oblasti využití nových typů optických senzorů. Přístrojů, které jsou schopny měřit probíhající chemické děje uvnitř jednotlivých buněk.

Nové materiály jsou čím dál tím "schopnější a inteligentnější". Teď už umí opravit i samy sebe a ještě se tím zpevní.

Čištění vany, umyvadla a dalšího příslušenství koupelny patří ke spíše neoblíbeným domácím činnostem. Rakouští vědci to také neradi dělají, a tak vymysleli chytrý materiál, který bude čistit za ně.

Mikroskopické duté kostky jsou příslibem pro léčbu i diagnózu mnoha chorob. Nejlepší je na nich, že se smontují dohromady skoro samy.

Letadlo se dvěmi sty pasažéry na palubě se po dlouhém letu blíží k cílovému letišti. To je však zahaleno tak silnou mlhou, že jí ani silné letištní reflektory neprozáří. Pilot si nasadí brýle, které mu na sítnici promítnou obraz okolí jako za slunného dne a bezpečně přistane. Toto je realita dneška.

Experimentální realizace.
Jedná se o pokračování článku, který vyšel na Oslovi 15.12.2005.

Miniaturizované gyroskopy, které bychom očekávali spíše u nových zbraňových systémů, se stanou citlivými biosenzory, které budou diagnostikovat nádory a další nemoci.

V prvním prosincovém čísle Nature se objevily dva články věnované konstrukci vícečásticových kvantových stavů. Americkému týmu pod vedením D. J. Winelanda (NIST, Colorado) se podařilo sestavit šestiqubitový cat-like stav ("kočkostav" pro puristy).

Studenti Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí změřili a vypočítali obvod Země stejnou metodou jako ve 3. stoletím př. Kr. Eratosthenés.

Počítač za 100 dolarů je určen pro děti celého světa.

Dne 4. 10. 2005 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2005.

Před třemi sty lety astronom Huygens ležel nemocný v posteli a zjistil, že jeho dvoje kyvadlové hodiny jdou vždy synchronně. Nedávno si vědci hráli s nanomagnety a ty se také magnetizovaly synchronně. Nemocný astronom si určitě nebyl vědom toho, že jeho objev přispěje k rychlé datové komunikaci mezi planetami, na které se kouká, a naší Zemí.

Představte si, že byste měli kosti tak pevné, že byste si je sami nemohli zlomit. Skákali byste z deseti metrů a nic by se vám nestalo. A když už byste si něco zlomili, lékaři by vám píchli injekci nanotrubek a za týden byste měli po problému.

Nový typ zařízení pro výrobu elektrické energie využívá dosud netušených biomechanických vlastností lidské chůze.

Vědci z Technické univerzity v Dánsku objevili nový způsob uchování vodíku. Může to být důležitý poznatek, který povede k jeho širšímu uplatnění vodíku jako paliva v automobilech. Uchování plynu v tabletách má být levné a bezpečné.

Objevilo se další využití nanotrubek. Tentokrát vědci vytvořili tenkou fólii, která má vynikající mechanické vlastnosti - je pevnější než ocel, je průhledná a vodivá.

Jedna špatná a jedna dobrá zpráva pro ty, jimž není lhostejný osud budoucích technologií. Kvantové počítače možná uzemní nečekaný teoretický problém, pro sestrojení stroje času se naopak kupodivu otevírá docela slibný prostor.

Síla tsunami nevychází jen ze samotné vody. Profesor Heinrich Bahlburg z Geologicko-paleontologického ústavu Münsterské University řekl, že mohutnost, výšku vln a intenzitu, se kterou se valí na pobřeží a pláže, rozhodujícím způsobem ovlivňuje množství usazenin, které voda s sebou strhne z mořského dna.

Na technické fakultě Wisconsinské university v Madisonu přišli na nový způsob, jak udělat z uhlohydrátů palivo podobné naftě.

Tým z Kalifornské univerzity (UCLA) vyvinul nevelké zařízení, ve kterém dochází k jaderné fúzi za pokojové teploty. Polívčičku vám zřejmě neohřeje, ale pokud potřebujete zdroj rychlých neutronů do kapsy nebo miniaturní iontový motor, zde máte šanci.

Čtyřstěny mikroskopických rozměrů budou moci vytvořit téměř libovolné zařízení a při jeho poškození budou umět nahradit zničené části. Je možné, že se přibližuje doba, kdy postava Terminátora nebude zcela nereálnou fikcí.