Hubbleův vesmírný dalekohled ulovil pěkné snímky kulové hvězdokupy Messier 9 ze souhvězdí Hadonoše.

Co mají společného transportní systémy maglev a lety do vesmíru? Stačí namířit dráhu maglevu na oblohu a elektromagnetickým katapultem odpálit náklad na oběžnou dráhu.

Slabé gravitační čočkování v datech ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy naznačuje, že se temná hmota táhne daleko za viditelné hranice jednotlivých galaxií.

Z venku se na ní zatím nepodíváme a tak to musíme odhadnout podle podobných galaxií v okolí. Podle badatelů z Pittsburghské univerzity je Mléčná dráha bílá jako čerstvý jarní sníh.

Posádka ISS zaslala na Zemi videa dokumentující krásu atmosférické světelné šou.

Země, a zřejmě i většina jí podobných obyvatelných planet, je vybavena mechanismy, které na jejím povrchu udržují relativně stabilní podmínky, umožňující existenci kapalné vody a života. Není to žádná magie ani planetární inteligence, k zajištění tohoto cíle stačí fyzikálně-chemické mechanismy, které alespoň v hrubých rysech chápeme již dnes. Otázkou ovšem je, zda podobný planetární termostat funguje také na planetách Zemi nepodobných. Na jednu speciální podskupinu takových těles – planety červených trpaslíků s vázanou rotací – se nedávno zaměřila pozornost trojice amerických vědců.

Odhady založené na známých parametrech naší galaxie připouštějí nesmírně mnoho toulavých planet, v množství 100 tisíckrát převyšující počet hvězd. Která z nich je asi nejblíže?

Čtvrtou planetu v obyvatelné zóně překvapivě hostí příslušník trojhvězdy, velmi chudý na těžší prvky. Kde ještě všude najdeme obyvatelné planety?

Robotickými letadly nejen proti teroru, ale také do snového oparu Titanu. Stane se zajímavá bezpilotní mise někdy skutečností?

Německý astrofyzik Domainko odhaduje, že za poslední miliardu let Zemi pravděpodobně zasáhl gama záblesk z blízké hvězdokupy, kde vznikl srážkou neposedných hvězd. Je tu souvislost s masovým vymíráním v ordoviku?

Američtí vědci při analýzách jediného vzorku horniny, která obsahuje zrníčka materiálu s kvazikrystalickou strukturou, našli důkaz jejího mimozemského původu.

Ve dvou relativně blízkých galaxiích sídlí gigantické černé díry s hmotností 10 miliard Sluncí, momentálně největší, jaké jsme kdy odhadli. Jsou to kvasary z dávných časů na odpočinku?

GRAIL A i GRAIL B, s jejichž pomocí chce NASA mapovat gravitační pole Měsíce, už obíhají kolem svého cíle. Povede se jim komplikovanou misi dotáhnout až do vítězného konce?

Houževnatost objevitele pulsaru, který se nesmířil s jeho zmizením, nakonec vedla k nečekanému znovuobjevení po rok a půl dlouhé přestávce. Kdo si to hrál s vypínačem?

Spitzerův vesmírný infradalekohled odhalil čtveřici zvláštních, extrémně červených galaxií ve vzdálenosti kolem 13 miliard světelných let. Nalezli jsme embrya starých galaxií?

Sonda Dawn objevuje Vestu jako pestrý svět, který je spíš malou terestrickou planetou, než pouhým kosmickým balvanem. Dočká se povýšení od Mezinárodní astronomické unie?

Sonda Kepler ulovila první přesvědčivou terestrickou planetu v obyvatelné zóně, vzdálenou 600 světelných let. Je tam doopravdy? Je na ní voda? Má atmosféru? Dá se na ní založit kolonie? Uvidíme.

Že nemůžeme přímo pozorovat kvasary, strašlivě vzdálené, gigantické a nenasytné černé díry z mladého vesmíru? Chyba lávky, stačí rafinovaně využít gravitační mikročočky, čili ohýbání světla v gravitačním poli bližších hvězd.

Neposedné magnetické pole planety se občas přepóluje. Stalo se to už mockrát a stane se to zase, ale příští rok to asi nebude a svět při tom neskončí.

Robotický průzkumník Curiosity se s misí Mars Science Laboratory úspěšně vydal k Marsu. Po úspěšném zážehu a zahození raketového stupně Centaur už směřuje na rande s Marsem, které očekáváme v srpnu 2012.

Astronomové navrhují pečlivě prozkoumat blízké hvězdy s teleskopy, které by zvládly zachytit rozdíl mezi denní a noční stranou planety, pokud je v noci osvětlená civilizačními vynálezy.

Astronomové zveřejnili zpřesněné údaje o známé binární soustavě v souhvězdí Labutě. Tvoří ji obrovská hvězda a tajemná černá díra, kvůli níž musel Stephen Hawking předplatit Kipu Thornovi časopis Penthouse.

Je vcelku symbolické, že Japonci, pověstní schopností dovést miniaturizaci do obdivuhodných mini-rozměrů, teď přišli s teorií, že hvězdné giganty, které podle „západních“ představ v mladém vesmíru vznikaly, byly o řád méně hmotné, než se předpokládá.

Misi Fobos-Grunt se už podle všeho nepodaří naplnit její jméno „Půda z Fobosu“. Ruští operátoři se vzdali veškeré naděje a meziplanetární sonda spadne na Zemi.

Analýza starších snímků ze Spitzerova vesmírného dalekohledu a ISO odhalila jako původce dosud záhadného infračerveného záření z mnoha míst ve vesmíru organickou směs aromatických a alifatických uhlovodíků. Vesmír je možná plný organiky!

Významně k ní přispěla kosmická sonda GALEX, která již devátým rokem obíhá Zemi s cílem zkoumat vývoj galaxií. Snímky, které posílá jsou zdrojem nejen odpovědí, ale i nových otázek. Zachycují totiž hvězdy tam, kde by je nikdo nečekal. NASA o těchto „hvězdných extrémofilech“ nabízí krátké video. Doplňujeme ho o překlad průvodního slova.

Paul Spudis z Lunar and Planetary Institute v tom nevidí problém a navrhuje v průběhu 17 misí zprovoznit soběstačnou základnu na měsíčním povrchu.

Spitzerův vesmírný infradalekohled vystopoval intenzivní bombardování asteroidy v blízkém hvězdném systému Eta Corvi. Jak to tam asi doopravdy vypadá?

Společnost Sierra Nevada Corporation plánuje na léto 2012 první letové testy svého raketoplánu Dream Chaser, který by měl vozit až 7 astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země.

Herschelova vesmírná observatoř objevila na svižné kometě Hartley 2 vodu se stejným obsahem deuteria, jaký je v našich mořích. Právě takové komety nám asi během vzniku planety dopravily významnou část oceánu.

Plán je jednoduchý. 1. Poslat robotickou sondu na lov. 2. Popadnout vhodný asteroid. 3. Přitáhnout ho na oběžnou dráhu Země a radovat se z nového měsíce.

Zběsile aktivní galaxie Arp 220 intenzivně rodí hvězdy a také odpaluje supernovy. V jejím středu jich během posledních šedesáti let explodovalo sedm.

Infračervená kamera VISIR na Very Large Telescope zobrazila Volské oko kosmických rozměrů, s explozivním žlutým hyperobrem uvnitř. Kdy asi bouchne?

Šéf SpaceX Elon Musk ohlásil vývoj opakovaně použitelné verze nosné rakety Falcon 9, která by měla zásadně snížit náklady na vesmírné lety a přiblížit lidstvu dobytí Marsu.

Pomíjivý zdroj rentgenového záření, zachycený orbitální observatoří XMM-Newton, byl zřejmě smrtelným výkřikem hvězdy ve chřtánu supermasivní černé díry, z galaxie vzdálené 500 milionů světelných let.

…způsobuje hvězdotřesení. Dva mladí Američané namodelovali, co bychom měli pozorovat při střetu dvou rozdílných vesmírných těles - velkého zářivého a extrémně malého temného.

Opakované simulace vzniku Sluneční soustavy na superpočítači prozradily, že se obyvatelná planeta s velkým měsícem za daných podmínek vytvoří docela snadno.

Spektrum pozoruhodné hvězdy SDSS J102915+172927 ze souhvězdí Lva obsahuje pouze vodík, helium a stopy vápníku a odporuje dominantní teorii o vzniku hvězd. Našli jsme jednu z nejstarších hvězd ve známém vesmíru anebo těžební projekt alienů?

Podle analýzy reliktního záření vesmíru, založené na spoustě problematických předpokladů, se zdá, že se náš vesmír nesráží s paralelními vesmíry. Má ještě fascinující koncept mnohovesmíru šanci?

Díky citlivým infračerveným pozorováním WISE víme, že kolem nás jsou doposud neviditelní studení trpaslíci spektrální třídy Y. Nejchladnější z nich má sotva pokojovou teplotu.

Když má rotující neutronová hvězda v gravitačním dosahu menší hvězdnou partnerku, může jí proměnit v netypickou planetu a ještě přitom získat „mladickou“ svižnost a zářivost.

Šikovná sonda Kepler zachytila úžasně nepatrné rozdíly v jasnosti exoplanety TrES-2b při oběhu její hvězdy, která je tudíž nesmírně tmavá.

Má Slunce hvězdného partnera, který by svou gravitací v pravidelných intervalech vybíjel pozemský život? Podle nové analýzy rytmu kosmického bombardování Země ne.

Sluníčko výjimečně bez skvrn.

O téměř 100 000 světelných let k jádru naší Galaxie blíž než je volným okem viditelné Velké Magellanovo mračno, se nachází trpasličí galaxie Segue 1. Je tak nenápadná, že astronomové ji objevili teprve před pěti lety. Naměřené rozdíly v rychlosti pohybu hvězd ale naznačují, že jde o oblast s největším doposud známým zastoupením temné hmoty.

Jak rychle se vesmír rozpíná? Vzrušující otázka, a i když odpověď náš pozemský život neovlivní, hledáme její stále přesnější verzi. Mladý australský astronom spočítal současnou hodnotu Hubblovy konstanty vyjádřující rychlost této expanze novou zajímavou metodou.

Magellanova mračna ukrývají sice jen trpasličí galaxie, ale jejich vzájemné gravitační tahanice umožňují dělat velkou a zajímavou vědu.

Sonda Swift zaregistrovala matné záření exploze, která by podle odhadů měla náležet supernově vzdálenější než všechny doposud známé vesmírné objekty.

Nedávno vyšel článek shrnující výsledky studie kupy galaxií Abell 2744. Jde o další z přímých důkazů existence temné hmoty. První podobné pozorování se podařilo v roce 2006 při analýze srážky kup galaxií. U tohoto útvaru 1E0657-558, označovaného jako kupa galaxií „Kulka“, bylo poprvé pozorováno oddělení temné hmoty od plynu. Obě tyto složky se v kupách galaxií vyskytují. Od té doby bylo pozorováno ještě pár dalších srážek kup galaxií. Nově analyzovaná kupa galaxií Abell 2744 je zatím nejkomplikovanějším systémem, který pravděpodobně vznikl srážkou čtyř menších kup. Došlo tak ke složitému rozdělení jednotlivých složek, které kupy tvořily.

Právě odstartoval poslední pilotovaný raketoplán a s plánovaným vesmírným dalekohledem Jamese Webba to nevypadá moc dobře. Kam spěje výzkum vesmíru?