Překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z university v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Vřešťani se živí listím stromů. Jídelníček si zpestřují jen ovocem, ořechy a květy, a byli proto považováni za přísné vegetariány. Pokud přeci jen tu a tam snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián.

Alespoň podle dnešního tlaku přírodního výběru na náš vlastní druh. Naši potomci se budou určitě nějak lišit, i když se dá jen obtížně předpovědět v čem konkrétně.

Překvapivá studie chování metanu v podmínkách svrchního zemského pláště zpochybňuje výhradní postavení fosilií při vzniku ropy.

Podivuhodná tyčinkovitá bakterie má zřejmě na povel vznik zlatých nuget a spoustu dalších věcí kolem sloučenin s těžkými kovy. Zlatokopové budoucnosti budou podle všeho zdatní v mikrobiologii.

Izraelští vědci vytvořili z biomolekul (řetězců DNA a enzymů) systém, který se podobně jako počítač dokáže pomocí algoritmů matematické logiky dopracovat k správné odpovědi.

V mořích, zvláště těch jižních, ale také ve východním Pacifiku, je železo pro růst planktonu limitujícím faktorem. Smog by v tomto směru mohl být přínosem, hraje totiž roli při utváření prachových nanostruktur a zvyšuje reaktivitu železa přítomného v mracích. Dostatek železa ve „stravitelné“ formě by mělo znamenat, že se začne dařit mořským sinicím a ty by na oplátku měly z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý - „skleníkový“ plyn.

Špeh, zbraň nebo záchranář? Zlatohlávci řízení lidským operátorem pomocí voperovaných elektrod a vysílačky jako hračky naznačují možnosti hmyzích kyborgů blízké budoucnosti.

Je posledný deň tohtoročného leta, možnosť bilancovať. Ako po uplynulé roky, aj teraz sa médiami šíri správa o roztápajúcom sa arktickom ľade. V septembri sa zmenšuje jeho rozloha na minimum, je čas „udržiavať paniku“. Toto leto bolo v Arktíde tretie najhoršie. „Situácia je vážna, nie však zúfalá“.

Tání grónského ledovce patří mezi varovné signály současných klimatických změn. Jeho jednotlivé ledové vrstvy však skrývají záznam dramatičtějšího oteplení v době, kdy člověk klima určitě neovlivňoval.

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.

Mikročip s biologickou laboratoří na výrobu heparinu dokáže skoro totéž jako jednoduchý Golgiho aparát. Kdy se dočkáme umělé buňky?

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Led se hýbe, hýbal se a hýbat se i bude. Data z prehistorického ledovce v kanadské Arktidě odhalují dramatické změny rychlosti odlamování ledu.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Vykopávky v centrálním Peru odkryly pozůstatky hostiny na dýňovém a tykvovém nádobí. Zdá se, že tehdy byly v kurzu maniok a brambory.

Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Snaha prežiť a odovzdať svoje genetické posolstvo v štafete generácií ďalej je hlavným motorom evolúcie života na zemi. Tento motor poháňa rôzne organizmy po rôznych, často sa rozdvojujúcich vývojových cestách. Niektoré sú slepé a iné zas vedú k prekvapujúcim riešeniam problému ako prežiť. Známy mexický druh mloka je dôkazom, že dorásť do úplnej dospelosti vôbec nemusí byť výhodné. Vedci už desaťročia hľadajú spôsob ako podrobne preskúmať a pre ľudské zdravie využiť mechanizmy, ktoré telo malého obojživelníka obdarili neuveriteľnými regeneračnými schopnosťami.

Zobák papagájov a čeľuste novoobjaveného druhu dinosaura majú podobný tvar. Je to rovnaké evolučné riešenie luskáčika na tvrdé orechy?

Mikroorganizmy tvoria asi tretinu pozemskej biomasy. Odhad predpokladá existenciu asi 3 miliónov druhov, z ktorých zatiaľ poznáme necelých 8 tisíc. Niektoré z nich dokážu žiť, alebo aspoň v hybernovanom stave existovať v extrémnych podmienkach. Po desiatky až stovky tisícov rokov, čo potvrdili aj novoobjavené baktérie zamrazené v trojkilometrovej hĺbke grónskeho ľadovca.

A co na to krajina? Přesvědčte se sami.

Již dlouhou dobu jsme svědky názorových kontroverzí řešení energetické budoucnosti ve světě. Od dob protijaderných mírových manifestací dával „zelený“ svět velmi jasně najevo odpor k jaderné energetice. Nutno říci, že se mu s využitím senzacechtivosti médií a strachuplné propagandy dařilo svými názory prosáknout až do nejvyšších politických kruhů. Populismem postižení politici pak bez ostychu zamítají vlastně velmi rozumné řešení jádra jako podstatné části budoucího energetického mixu a „na oko“ odstupují od svých jaderných programů.ˇ

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

Poučný příběh o tom, jak se z noční můry archeologů nestal trh plenitelů vykopávek, ale světová síť obchodu s výtečnými padělky.

Americký meteorolog Anthony Watts dokumentuje řadu let kvalitu meteorologických stanic v USA. Po vyhodnocení 865 stanic z 1221 (70 %) dospěl k závěru, že jsou nespolehlivé. 11 % měří s chybou větší jak 5 °C, 58 % s chybou mezi 2 a 5 °C. Otřesný výsledek.

Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.

Chceme vás seznámit se zcela novou a jednoduchou technologii včelaření, která (jak naznačují naše dosavadní výsledky) může zabránit možnosti propuknutí parazitóz i moru včelího plodu ve včelstvech a pomůže efektivně zabránit nežádoucímu plodování včelích matek v zimním období.

18.5.2009 Upozornění: Původní zdroj zpřesnil údaje!
Nově vytvořený led bývá po dvou letech 2 metry silný. S velkým překvapením zjistila mezinárodní výzkumná expedice PAM-ARCMIP po 4 týdnech leteckého výzkumu, že led poblíž Severního pólu je 2,5 metru silný. Víceletý led u pobřeží Kanady je 4 metry silný. To odporuje oteplovací teorii, která předpovídala ubývání ledu.

Mozog – zložitý a tajomný svet. Riadiace a poznávacie centrum. Ako sa v ňom spracúvajú vnemy a podnety? Kde v ňom sídlia ktoré emócie? Zmysly? Ako sa rozhodujeme? Aj na tieto otázky hľadajú vedci odpoveď pomocou funkčnej magnetickej rezonancie - fMRI. Je to moderný progresívny nástroj na nepriamy výskum mozgových funkcií. Neraz vyžaduje veľké série experimentov, pričom každé trojrozmerné zobrazenie mozgu pomocou fMRI poskytuje množstvo údajov. Výsledkom sú veľké súbory dát, ktoré je nutné spracovať pomocou štatistiky. A to je ďalší pracovný nástroj. Matematický. A ako s každým pracovným nástrojom, aj s tým štatistickým je nevyhnutné vedieť správne narábať. Ako však odhalili posledné mesiace, to nezvládajú ani mnohí renomovaní neurovedci. A tak vo viacerých prípadoch platí, že o čo sú výsledky ich výskumov na prvý pohľad presvedčivejšie, o to sú na pohľad druhý nedôveryhodnejšie.

Invazní druhy narušují přírodní ekosystémy, destabilizují potravní řetězce a snižují užitkovou hodnotu společenstev. Ekologové se v poslední době snaží tuto degradaci ekosystémů vyjádřit finančně. Ve studii, která byla tento týden publikována v časopise Frontiers in Ecology and the Environment, vědci vytvořili seznam nepůvodních druhů, které působí největší ekosystémové škody a na jejichž likvidaci je tudíž spotřebováno nejvíce finančních prostředků.

Sto padesát jednobuněčných mořských řas rodu Micromonas by se muselo seřadit vedle sebe, aby obtočily souvislým prstýnkem lidský vlas. Přesto patří těmto „trpaslíkům“ mezi mikroorganismy mořského planktonu významné postavení.

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

„Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii. Nejprve jsou zesměšňovány, pak zuřivě vyvraceny, aby byly nakonec přijaty jako samozřejmost.“ˇ

Výroba paliv biologickou cestou za přispění elektrické energie aneb jak skladovat elektřinu.

Drobné mořské placičky jsou ve skutečnosti bazální skupinou jedné ze dvou hlavních větví živočichů a příbuzenské vztahy je pojí s houbovci, žebernatkami a žahavci.

Za bránami známeho amerického MITu vznikajú prototypy nabíjateľných batérií. K ich hlavným komponentom patria geneticky modifikované vírusy.

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální hvězda? Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.ˇ

V mělkých vodách u indonéských ostrovů byl objeven nový druh zvláštně vypadající a ještě zvláštněji se pohybující ryby.

Ryba s anglickým názvem barreleye má extrémně citlivé oči, které dokáže uvnitř hlavy sklápět. Přední část hlavy má naplněnou průhlednou tekutinou a krytou průhledným štítem. To, co na první pohled vypadá jako oči, jsou ve skutečnosti čichové orgány.

Japonskí biológovia už roky skúmajú zvláštne, u vošiek (mšic) zatiaľ nepozorované sociálne správanie sa. Jeden z japonských druhov tohto drobného, ale početného hmyzieho škodcu pripomína svojou obetavosťou a deľbou povinností včely, či termity.

Pod antarktickým ľadom sa rozprestiera neprebádaný kontinentálny horský masív - Gamburcevovo pohorie. V novembri 2008 sme na stránkach Osla uverejnili podrobnejší článok o výskume tohto pohoria, medzičasom sa uskutočnil podrobný letecký rádiometrický a gravimetrický prieskum. Spracovanie výsledkov však nejaký ten mesiac potrvá.

Podle analýzy National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) a National Climatic Data Center v Asheville (NCDC) byl rok 2008 spolu s rokem 2001 osmým nejteplejším od roku 1880.ˇ

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.ˇ