Časopis Science zverejnil prácu americko-juhoafricko-nórsko-čínsko-japonského tímu vedcov, ktorý sa pomocou najmodernejších prístrojov pokúsil z prahorných hornín vydolovať informáciu o magnetickom poli mladej Zeme. Z obdobia, keď naša planéta mala len asi miliardu a sto miliónov rokov.

...a jejich skutečný potenciál

Analýza schránek dírkonošců ze sedimentů na dně Mexického zálivu odhaluje výraznou Malou dobu ledovou, která ochladila planetu před příchodem 20. století. Má ještě vůbec smysl polemizovat s hokejkovými grafy?

3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Včera, 25. února 2010, v loděnicích společnosti HDW (Kieler Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH) v severoněmeckém Kielu představili novou největší loď na sluneční pohon – katamarán PlanetSolar.

Lomy, výsypky, pískovny a podobná místa hrubě zdevastovaná průmyslovou civilizací, jsou ve skutečnosti rájem mnoha extrémně ohrožených rostlin i živočichů. Finančně nákladné technické rekultivace tato místa spolehlivě likvidují za spoustu peněz z děravého státního rozpočtu. Pomůže slibně se rozvíjející ekologie obnovy?

Úbytek vodní páry ve stratosféře je zřejmě významným viníkem nedostatečného oteplování posledního desetiletí. Je to rozmar přírody dokazující naši neschopnost porozumět klimatu, nebo jsme snad našli záchrannou brzdu globálního oteplení?

Projekt M aj robot R2 už žijú.

Spermie jsou drobní doručovatelé jednorázových genetických zásilek. Za nezdar jsou potrestáni zánikem bez následovníků. A tak se každá spermie snaží dorazit k cíli v první linii, poháněna motorem na protonové palivo.

Zdaleka nejde jen o to, co máme na talířích, nýbrž i o to, čím nás „krmí“ sdělovací prostředky.

Inženýři z NASA vyprojektovali osobní tichý dopravní prostředek. Jde o hybrid mezi vrtulníkem a letadlem u něhož funkci startovací a přistávací rampy zajišťují čtyři ocasní křídla.

Japonskí vedci predstavili nový hydrogél. V porovnaní so svojou konkurenciou je mnohonásobne pevnejší, tvarovateľný a navyše má zaujímavé samoregeneračné schopnosti. Výrobu vraj za tri minúty zvládne každá manželka doma v kuchyni. Ak má však tie správne prísady. Ponúkame recept.

Tasmánští ďáblové medvědovití díky své rvavosti čelí pozoruhodné a velmi vražedné infekční rakovině. Ošklivé obličejové nádory vznikly u jednoho ďábla před asi 20 lety ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervová vlákna.

Climate Research Unit v Norwichi na University of East Anglia je kromě NASA asi nejvýznamnější klimatologické pracoviště na světě.

Nejstarší případ lepry a zároveň i důkaz dokládající nepravost tzv. turínského plátna odhalili vědci v krajně neobvyklém „rubášovém hrobě“ poblíž Jeruzaléma.

V městech, jejichž ulicemi se budou prohánět „ekologická“ auta na biolíh, se bude těžko dýchat. Zvláště pak v zimě.

Energie čerpaná z hloubi Země může být nebezpečná. V poslední době byly „odpískány“ hned dva projekty.

Umělá krev je v kurzu. Nejvíce novinek nabízí army shopy, prodejny líčidel a maskérny. V oblasti funkčních náhražek skutečné krve byla delší dobu pauza, nyní ale prestižní Sborník Americké akademie věd informuje o průlomu ve výrobě sRBC, kvazi buněk z lidského hemoglobinu a kravského proteinu. Výsledný produkt je měkký, pružný a výkonové parametry přenosu kyslíku jsou na úrovni přirozených erytrocytů a s jedním bonusem navíc – umělé krvinky mohou sloužit jako nosiče léků.

...pravidelně a často, podlehne, podobně jako člověk, závislosti na alkoholu. Dvě americké bioložky podrobily octomilky dlouhé řadě experimentů, aby našly odpověď na otázku, v čem se ukrývá magická síla přitažlivosti jinak nechutného etanolu.

Ženy mají větší cit v prstech jen díky tomu, že jejich prstíky jsou obvykle menší než mužské.

Když kolonie tropických kočovníků Dorylus molestes přijde o královnu, tak se osiřelé dělnice buď odhodlají k výchově malého počtu vlastních samců anebo se ve většině případů elegantně připojí k sousední kolonii, kde dožijí ve službě příbuzné královně.

Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

Vojenští vizionáři uspořádali úžasnou hru pro uživatele světové sítě k poctě kulatého výročí internetu. Tým Media Lab z MIT sehnal GPS souřadnice 10 červených balónů na území USA za pohádkových 9 hodin.

Ve filmu „Den poté“ nastala doba ledová a vše zmrzlo „na kost“ za několik týdnů. Vědci nyní odhalují, že tento scénář nemusí být daleko od pravdy.

O zvláštních, i když běžných rybkách a jejich ještě zvláštnější formě rozmnožování, ve které hraje táta téměř mámu. A přitom některé své potomky živí a jinými se živí.

Michael Hanlon a Ivan Semeniuk prezentují v New Scientistu pesimistický a lehce optimistický pohled na možný vývoj situace kolem pilotovaných vesmírných misí. Ke komu z nich se přikloníte?

Rakovina má dlouhé prsty. Přinejmenším občas mohou nádory v rodičích ovlivnit děti, třeba průnikem skrz placentu nebo zmutováním spermií.

Asteroid, který nedávno explodoval 15 kilometrů nad jižním Sulawesi, znovu káravě připomněl naší bezmocnost vůči kosmickému kamení v našem nejbližším okolí.

Překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z university v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Vřešťani se živí listím stromů. Jídelníček si zpestřují jen ovocem, ořechy a květy, a byli proto považováni za přísné vegetariány. Pokud přeci jen tu a tam snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián.

Alespoň podle dnešního tlaku přírodního výběru na náš vlastní druh. Naši potomci se budou určitě nějak lišit, i když se dá jen obtížně předpovědět v čem konkrétně.

Překvapivá studie chování metanu v podmínkách svrchního zemského pláště zpochybňuje výhradní postavení fosilií při vzniku ropy.

Podivuhodná tyčinkovitá bakterie má zřejmě na povel vznik zlatých nuget a spoustu dalších věcí kolem sloučenin s těžkými kovy. Zlatokopové budoucnosti budou podle všeho zdatní v mikrobiologii.

Izraelští vědci vytvořili z biomolekul (řetězců DNA a enzymů) systém, který se podobně jako počítač dokáže pomocí algoritmů matematické logiky dopracovat k správné odpovědi.

V mořích, zvláště těch jižních, ale také ve východním Pacifiku, je železo pro růst planktonu limitujícím faktorem. Smog by v tomto směru mohl být přínosem, hraje totiž roli při utváření prachových nanostruktur a zvyšuje reaktivitu železa přítomného v mracích. Dostatek železa ve „stravitelné“ formě by mělo znamenat, že se začne dařit mořským sinicím a ty by na oplátku měly z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý - „skleníkový“ plyn.

Špeh, zbraň nebo záchranář? Zlatohlávci řízení lidským operátorem pomocí voperovaných elektrod a vysílačky jako hračky naznačují možnosti hmyzích kyborgů blízké budoucnosti.

Je posledný deň tohtoročného leta, možnosť bilancovať. Ako po uplynulé roky, aj teraz sa médiami šíri správa o roztápajúcom sa arktickom ľade. V septembri sa zmenšuje jeho rozloha na minimum, je čas „udržiavať paniku“. Toto leto bolo v Arktíde tretie najhoršie. „Situácia je vážna, nie však zúfalá“.

Tání grónského ledovce patří mezi varovné signály současných klimatických změn. Jeho jednotlivé ledové vrstvy však skrývají záznam dramatičtějšího oteplení v době, kdy člověk klima určitě neovlivňoval.

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.

Mikročip s biologickou laboratoří na výrobu heparinu dokáže skoro totéž jako jednoduchý Golgiho aparát. Kdy se dočkáme umělé buňky?

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Led se hýbe, hýbal se a hýbat se i bude. Data z prehistorického ledovce v kanadské Arktidě odhalují dramatické změny rychlosti odlamování ledu.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Vykopávky v centrálním Peru odkryly pozůstatky hostiny na dýňovém a tykvovém nádobí. Zdá se, že tehdy byly v kurzu maniok a brambory.

Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Snaha prežiť a odovzdať svoje genetické posolstvo v štafete generácií ďalej je hlavným motorom evolúcie života na zemi. Tento motor poháňa rôzne organizmy po rôznych, často sa rozdvojujúcich vývojových cestách. Niektoré sú slepé a iné zas vedú k prekvapujúcim riešeniam problému ako prežiť. Známy mexický druh mloka je dôkazom, že dorásť do úplnej dospelosti vôbec nemusí byť výhodné. Vedci už desaťročia hľadajú spôsob ako podrobne preskúmať a pre ľudské zdravie využiť mechanizmy, ktoré telo malého obojživelníka obdarili neuveriteľnými regeneračnými schopnosťami.

Zobák papagájov a čeľuste novoobjaveného druhu dinosaura majú podobný tvar. Je to rovnaké evolučné riešenie luskáčika na tvrdé orechy?