Josef Pazdera

Jedny tak a jiné onak.

Výsledky výzkumu na Cornell University nevrhají na praktiky farmaceutických firem, a nebo spíš na jejich účastníky, zrovna nejlepší světlo. Po účasti na marketingové akci totiž lékaři předepisují více léků právě té firmy, která jim náklady hradila.

Psychedelika (v překladu z řečtiny „duše zjevnosti“) jsou látky, které nám mění mysl. Jejich rekreační užívání je u nás zakázané. K těm rozšířeným patří LSD, DMT, 2C-B, meskalin, salvinorin A, peyotl, látky v semenech některých svlačců (havajská růže). Nejznámějším přírodním zdrojem jsou psilocybinové houby. Jediné, co je na psychedelických drogách sympatické je to, že nejsou toxické, a proto se jimi nelze tak snadno předávkovat ani otrávit.

aneb Další využití odpadního ochuzeného uranu

Poněkud paradoxní na tom je, že při stanovení lidské inteligence musí asistovat inteligence umělá.

Nějaký čas už to vypadalo, že se aktivistům bránícím globálnímu oteplení podařilo vysvětlit, že skot neškodí víc než automobilový s leteckým a lodním průmyslem dohromady, a že se snahou vybíjení stád přestali. Teď svou utkvělou myšlenku vrací v ještě absurdnější podobě.

Nejnovější vykopávky stovky let starých kamenných monolitů moai z Rapa Nui nám opravují názor na okolnosti jejich vzniku. Celkem jich na Velikonočním ostrově bylo objeveno téměř tisíc. Exemplář označený „156“se nachází v místech, kde byl vytesán. Jak se nyní ukázalo, nebyl tam opuštěn a zanechán osudu proto, že domorodci už nestihli sochu přesunout někam blíže k pobřeží, jak se to píše v průvodcovských textech i odborných publikacích.

Šance na přežití rakoviny závisí na tom, jak brzo ji odhalíme. Některé orgány, jako například plíce, jsou z tohoto pohledu problémové, neboť se u nich na pokročilou formu často přijde až když začnou selhávat. To by teď měla vylepšit implantace pastí schopných zvrhlé buňky vychytávat.

Zkratkou EPP se v odborné literatuře označují případy extra-pair paternity. Míní se tím geno-genealogický nesoulad. Převedeno do lidštiny to znamená, že děděné genetické značky odhalí malér přezdívaný „kukaččí dítě“. Výzkumu mimomanželských případů otcovství uplynulých pěti set let, se věnoval tým belgických vědců, publikované výsledky dávají představu o sexuálním chování předků.

Stalo se jakousi normou, že ti, kteří to myslí s planetou dobře, se nekompromisně staví za zavádění ekologického zemědělství, razantní snížení stavů skotu a masivní zavádění technologií na eliminaci oxidu uhličitého z atmosféry. Cílem je zlepšit zdraví naše i Matičky Země. S transparenty ve stejném duchu se setkáváme i na masových studentských akcích. Je nasnadě, že politici na to začínají slyšet. Problém je v tom, že vědcům ze Stanfordu a Cranfield University, se všechny tři zmíněné aktivity, tak jak se dělají, jeví jako kravina.

Ani ne před rokem profesor Jiankui He v kongresovém sále univerzity v Hongkongu ohlásil narození editovaných dvojčat a popsal, jak jim genovou manipulací upravil genom. Po vzedmuté vlně kritiky od něj dali ruce pryč jak jeho američtí spolupracovníci, tak mateřská univerzita i Čínská akademie věd. Vědec je nezvěstný a hrozí mu i výjimečný trest. Článek, který dvojčatům prorokoval sníženou odolnost a výrazně tak ovlivnil veřejné mínění, se ukázal být nepravdou.

Se zajímavým poznatkem přichází američtí výzkumníci ze Santa Barbary. Konkrétní osobu jsou schopni identifikovat přes zeď z radiofrekvenčních záznamů získaných pomocí dvou „wifin“.

S tím, jak se množí důkazy o škodlivosti plastů, se snažíme jejich „přísun“ do svých těl co možná nejvíc omezit. Výrobci čajů ale pro nás volí opačný směr.

Z dotazníkových akcí vyplývá, že žijeme v představě, že válka vychází z módy, a tak se v tomto ohledu cítíme bezpeční. To, čemu se říká „distribuce zákona moci“, ale takový optimismus nenabízí. Počty válečných konfliktů v uplynulých desetiletích neklesají. Obdobná lokální handrkování se v minulosti vždy postarala o rozhoření zla velkého rozsahu. Z kalkulace rizik vedoucích k dalšímu světovému konfliktu vyplývá, že by se postaral o 70 milionů mrtvých a měl by být realitou horizontu sta let.

Škeblemi a perlorodkami se inspirovali technologové při tvorbě brnění nové generace. Má být lehké, účinné a poddajné.

Včelí radovánky probíhají za letu. Dánsko-australsko-americký tým nyní zveřejnil výsledky svého několikaletého včelího „šmírování“. Ve zprávě se konstatuje, že trubci svou vyvolenou při aktu obdarovávají nejen spermiemi, ale i notnou dávkou oslepujícího toxinu. Proč to dělají?

Z ostatků plaza nalezených v Severní Americe paleontologové usoudili, že jde o dosud neznámý druh pterosaura z doby křídy. Dostal jméno Cryodrakon boreas.

Tým patologů a biologů z Missouri, Ohio a Floridy odhalil, že „tyranský královský ještěr“, prohánějící se před 67 miliony let Amerikou, si v případě potřeby uměl chladit a ohřívat mozek. I toto jeho anatomické vylepšení mu nejspíš dopomohlo získat pozici vrcholového predátora a trůn krutovládce souše pozdní křídy.

Když přežijeme infarkt, začne se tvořit v místech, kde bývaly svalové buňky, jizva. Přijít o část svalových buněk by mnohdy ani tak nevadilo, jako to, že místem přeměněným ve vazivo se přestávají šířit pokyny ke smrštění do okolí. Rozhádaný sval, kde část táhne hot a druhá čehý, se rychle unavuje a má tendenci stávkovat zastavením.

Metody odhalující vadné geny se množí jak houby po dešti. Poruchy, které lze jimi detekovat se už počítají na tisíce. Rozšíření diagnostiky do praxe nebrání ani tak vlastní provádění DNA testu, jako spíš získávání buněk plodu, na nichž lze takové vyšetření provést a aby to bylo pro něj i matku bez rizika.

Není to tak dávno, co naši předci považovali skot za božský dar. Asi proto, že je svým masem a mlékem byl schopen uživit a jako bonus v podobě hnoje s metanem vracel půdě humus a úrodnost. S nástupem křesťanství skot začal upadat v nemilost. Nově jsme mu přisoudili roli škůdce, který nás svým říháním a pšoukáním postrkuje do pekel otepleného klimatu. Reputaci všemu rohatému by teď mohly vylepšit olivíny.

Když říkáme, že nás bolí žaludek, většinou to s ním moc společného nemá, ale se střevem ano. Teď vědci přišli na způsob, jakým se zažívací trakt jedům umí bránit. Hází své buňky „přes palubu“.

Proč mají ptáci peří barevné a vzorované? No přece aby byli stealth a nebudili pozornost predátorů a také, aby se zalíbili samičkám. Teď nám k tomu vědátoři z Ghentu přidali další důvod.

Těm, kteří si rádi dělají selfíčka s transparenty na chladicích věžích, poněkud klesla popularita poté, co se jejich alternativy ukázaly být nereálné anebo jen za cenu výrazného poklesu ekonomiky, snížení životní úrovně spolu s návratem ke spalování fosilních paliv. Možnost vycouvat ze šlamastiky po anglicku nabídla nedávná klimatologická studie, a tak se odstavení atomovek pomalu odsouvá do ztracena a prioritou a cílem se stává boj proti klimatické změně s globální výsadbou miliard stromů.

aneb jak padl jeden z dlouho tradovaných šlechtitelských mýtů.

Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.

Nález femuru opeřence v jeskyni Taurida podal svědectví o tom, že v pleistocénu se i náš kontinent chlubil dvounohými monstry velikosti ledního medvěda. Vědci jim dali jméno Pachystruthio dmanisensis.

Voda se stává stále vzácnější a národohospodáři ji řadí mezi strategické suroviny. Většina snah omezit její spotřebu se točí okolo našich domácností. Vylepšují se pračky, podporuje se využívání dešťové vody, budují se recyklační stanice a samostatné okruhy pro toalety,… To vše je chvályhodné, nicméně v porovnání s potřebou hlavního konzumenta to představuje jen příslovečnou kapku v moři. Devadesát procent spotřeby vody a tím i úbytek zásob sladkovodní vody, včetně dopadu na zintenzivnění sucha, má na triku zemědělství.

Ve Skotsku říkají tuleňům selkie. Je to ze staroskotštiny a kromě zvířete znamená i bytost žijící jako tuleň v moři, ale když si svlékne kůži, stává se člověkem. Britští výzkumníci nyní zjistili, že na tom možná něco je.

Všichni tak nějak předpokládáme, že s novými lékařskými postupy se zlepšuje i standard péče o zdraví našich tělesných schránek. Nemusí to ale být pravda, na vině jsou „medical reversals“.

Zhruba dvěma třetinám pacientů, kterým z nějakého důvodu náhle selžou ledviny, se v těle nahromadí tolik tekutiny, že jim hrozí poškození dalších orgánů. Kritická situace se na jednotkách intenzivní péče řeší dialýzou. Enormní tlak, který by jinak poškodil plíce, se tím zažehná, nicméně jeho náhlé snížení nesvědčí srdci.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

Říká se o nich, že jsou svatým grálem rekonvalescentní medicíny a tak trochu jako věc Makropulos. Umí nahradit opotřebované buňky a prodloužit život. Kmenové buňky jsou nejhledanějším pokladem buněčných biologů. Každou chvíli se z odborné literatury dozvídáme, v jakém že dalším typu tkáně je vědci objevili. Tentokrát je to placenta a mohlo by jít o skutečnou trefu do černého.

V dobré víře, že si tím snížíme riziko infarktu, si ho dnes sám ordinuje kde kdo. Miliony lidí ho na zažehnání zvýšeného rizika kardiovaskulárních problémů dostávají na předpis. Výsledky nových studií ale dávají tušit, že u mnohých osob převládají jeho negativa nad pozitivy.

Kdyby jen nefungovalo, horší je, že až příliš často má za následek nezáviděníhodné komplikace.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Extrémní přátelskost a nutkavá potřeba milovat každého na potkání, i tak se dá stručně charakterizovat Williamsův syndrom. „Wilík“, jak se mu familiárně přezdívá, je jakýsi opak autismu a protiklad Aspergerova syndromu, při němž dotyčný navazuje sociální komunikaci a přátelství zřídka a obtížně. Nemoc postihuje přibližně jedno z 10 000 dětí. Příčinou je výpadek několika genů na sedmém chromozomu. Ztrátu funkčnosti se nyní vědcům podařilo eliminovat.

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Autoimunitními chorobami trpí něžné pohlaví mnohem více než my, muži. Příkladem je nemoc zvaná lupus. I když postihuje hlavně kůži, umí se vyřádit i na kloubech, srdci, plících a ledvinách. Proč ale je u žen devětkrát častější? Záhadu nyní rozluštil tým Američanů z Michiganu a Clevelandu za přispění Číňanů z Lékařské vojenské univerzity v Xi’an.

Práce popularizátorů vědeckých poznatků mnohdy spočívá v přečtení haldy odborných statí, než se jim podaří porozumět odborné hantýrce a významu cizích termínů, aby z toho pak dokázali vyprodukovat text, z čehož si odnesou něco i ti, kteří jsou v dané vědecké oblasti laici. Teď se zdá, že je brzo nahradí AI.

Superbugs

Strom lidského bytí dostává další větev. Na Filipínách vědci objevili kosterní ostatky asi metr dvacet vysokých bytostí. Nejspíš patří dosud neznámého druhu pravěkého člověka, podobného tomu z ostrova Flores. Podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.

Vyřazení genu z činnosti je v molekulární medicíně tím nejjednodušším zákrokem. Američtí vědci nyní přichází s tvrzením, že se jim utlumením jediného genu daří u myších seniorů zlepšit jednu z hlavních oblastí psychiky - kognitivní funkce. To znamená paměť, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. Stejný gen máme i my...

Geny nám rozhodují o ledasčem a tak by by bylo s podivem, kdyby nestrkaly prsty i do naší artaktivity. Qiongshi Lu, vedoucí vědecký pracovník na University of Wisconsin-Madison, se zajímavým způsobem pustil do odhalování míst v genomu, které rozhodují o tom, zda naše tvář bude v dospělosti už na první pohled atraktivní.

Tým z NASA a MIT vyprojektoval a odzkoušel revoluční typ křídla. Je sestaveno ze stovek malých identických dílů. Změnu směru letu lze u něj zajistit upravením polohy vzájemně propojených dílců. Unifikované stavební prvky by dovolovaly robotizaci výroby, zjednodušila by se údržba a zlevnily letenky. Testy křídla již proběhly v aerodynamickém tunelu NASA a o novince v superlativech píše odborný časopis Smart Materials and Structures.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, od nichž očekáváme, že příznivě ovlivní naše zdraví zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry. Ze všech stran slýcháme, že když nepomohou, neuškodí. Z americké studie, v níž výzkumníci použili probiotika užívaná v Evropě, ale vyplývá, že to nemusí být pravda.

Ledovec Jakobshavn je mediální hvězdou. Záběry na něj chybí jen v málo kterém programu věnovaném globálnímu oteplování. Hrozivá na něm je rychlost s jakou mizí. Uvádí se, že patří k hrstce nejrychleji tajících a zmenšujících se ledových uskupením na Zemi. Z výzkumu NASA ale nyní vyplynulo, že se ledovec zvětšuje.

Moderní medicína toho má na mírnění utrpení hodně. I na to duševní. V naprosté většině se to polyká a jen výjimečně aplikuje potíráním, nebo injekčně. Hitem poslední doby se stávají nosní spreje. Jeden takový už schválila americká FDA. Chmury z depky prý zažene dříve, než bys řekl švec. Není divu, účinnou látkou je esketamin. Od ketaminu, za jehož držení by nás zavřeli, se přitom liší jen v detailech. Psychiatři v Severní Karolíně si řekli, že „dost už bylo chemo“ a zkusili se poprat s bolestí duše elektrickým proudem.

Již jsme tu probírali roboty schopné nahlížet do aktivní zóny zhrouceného reaktoru, robotické muly tahající se s municí a proviantem amerických mariňáků i robo šváby a létající vážky. Na University of Toronto předvedli nanobota pohybujícího se uvnitř živé buňky.