Stanislav Mihulka

Všude kolem nás jsou horké trubky. Energie, která v nich proudí, často zmizí jen tak, bez užitku. Pozoruhodný nositelný modulární termoelektrický generátor lze navléknout na prakticky jakoukoliv horkou trubku a potrubí, kde poté velmi efektivně těží elektřinu z rozdílu teplot.

Tohle jsme ještě nikdy neviděli. Ve vzdálenosti 4 tisíce světelných let, tedy docela blízko v Galaxii, se v lednu až březnu 2018 ozval nesmírně zvláštní rádiový zdroj GLEAM-X J162759.5-523504.3. Vysílal extrémně jasné, až minutu dlouhé rádiové vlny, každých 18,18 minut. Mizel a zase se objevoval. Pak ztichl a od března 2018 nevydal ani pípnutí. Radioastronomové to nevzdávají a doufají, že se zase ozve. Mohl by to být třeba unikátní magnetar či zmagnetizovaný bílý trpaslík.

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

Kosmoplán Radian One s delta křídlem a třemi raketovými motory vzlétne horizontálně s pomocí raketových saní, které ušetří spoustu paliva. Poletí až na orbitu, kde stráví až pět dní. Po návratu přistane jako letoun či raketoplán, na jakékoliv ranveji o délce minimálně 3 kilometry.

Jestli temná hmota tvoří větší struktury, tak by mohla svištět vesmírem v podobě temných planetek. Ty by se mohly čas od času srazit s hvězdou, Slunce nevyjímaje, a vyvolat hvězdnou erupci, bohužel velmi podobnou běžné hvězdné erupci. S trochou snahy by ale mělo být možné erupce po zásahu temných planetek rozeznat díky charakteristickému spektru záření.

Když kapalnou slitinou EGaIn, zahřátou na 100-120 °C, probubláváte plynný oxid uhličitý, molekuly skleníkového plynu se rozpadají a vznikají vločky pevného uhlíku. Ty pak jen stačí sesbírat z hladiny kapalného kovu, pohřbít pod zem do zapomenutí anebo z nich vyrobit něco užitečného.

Spočítat černé díry není vůbec jednoduché. Nejsou vidět. Astrofyzici mají ale obvykle i jiné možnosti. Italský tým na základě modelů i pozorovaných dat odhaduje, že v pozorovatelném vesmíru máme asi 40 trilionů černých děr hvězdného původu. Měly by obsahovat zhruba 1 procento běžné hmoty vesmíru.

Startup BiteLabs hodlá prodávat luxusní uzeniny, vyrobené ze svalových kmenových buněk slavných celebrit, které je budou ochotné poskytnout. Technologie syntetického masa již dospěly do bodu, kdy je něco takového technicky zcela reálné. Ochutnali byste svého oblíbeného herce, sportovce nebo třeba vědce?

Kvantové jevy jsou jako přízraky, které na nás vykukují z mikrosvěta. Když už tam ale jsou, proč je nevyužít? Kvantové baterie, které těží a skladují světelnou energii, s využitím kvantového jevu superabsorpce, by se mohly stát novým typem praktických a výkonných zdrojů energie.

Hypersonix Launch Systems sázejí na hypersonický scramjetový pohon a na trojstupňový systém Wirraway, který by měl rychle, levně a opakovaně vozit na orbitu malé satelity o celkové hmotnosti až 50 kilogramů. První stupeň Boomerang a druhý stupeň Delta Velos Orbiter se vrátí zpět na kosmodrom, odkud pak zase vzápětí vyrazí do vesmíru.

Chcete odstranit z ovzduší všechen metan, skleníkový superplyn? Potřebujete zeolit obohacený mědí. Když se zahřeje na 310 °C, sežere veškerý metan v okolí. Háček je v tom, že zeolit udělá z metanu oxid uhličitý, tedy jiný skleníkový plyn. Přesto se to prý vyplatí, protože metan je mnohem více skleníkový než oxid uhličitý.

Melanom je nádor, s nímž by se chtěl potkat jen málokdo. Přitom je to ale bohužel docela snadné. Někdy stačí přehnat opalování. Naštěstí jsou tu mRNA vakcíny, jejichž přímo raketový rozmach by mohl dosáhnout i do léčby této obávané rakoviny. BioNTech vyvíjejí terapeutickou vakcínu pro léčbu melanomu a časem by se mohla objevit i preventivní vakcína, která bude chránit před vznikem melanomu.

Těsné dvojice supermasivních behemotů nejspíš zaplavují vesmír gravitačním mručením v podobě gravitačních vln o extrémně nízké frekvenci. Dohromady by měly vytvářet gravitační pozadí vesmíru. Gravitační astronomové po něm pátrají s pomocí pulzarových gravitačních detektorů.

Izraelská společnost Smart Shooter přichází s pokročilým dronem SMASH Dragon. Jeho předností je boj s využitím různých střelných zbraní, technologie SMASH pro stabilizaci a přesnou palbu za letu a v neposlední řadě velmi nízká hmotnost, která prodlužuje délku misí a šetří náklady.

Trpasličí galaxie Mrk 462 ukrývala malou supermasivní černou díru o hmotnosti asi 200 tisíc Sluncí, zahrabanou v kosmickém prachu. Prozradilo ji rentgenové záření. Objev této kosmické příšerky, která nezapře jistou roztomilost, by mohl přispět k objasnění záhady vzniku supermasivních černých děr.

V příbřežních oblastech světových oceánů pracují větrné turbíny, plovoucí solární farmy i přílivové či vlnové generátory. Vyrábějí spoustu energie a v budoucnu jí bude ještě daleko víc. Vyrobenou energii je nutné skladovat, k čemuž může dobře posloužit systém fyzikální baterie Ocean Battery na mořském dně.

Když na podzim 2020 explodoval červený veleobr o hmotnosti 10 Sluncí jako supernova SN 2020tlf, vědci už měli za sebou 130 dní detailního pozorování jeho smrtelných křečí. Je to fascinující průlom, který ukazuje, že minimálně někteří červení veleobři neumírají smíření, jak se myslelo, ale divoce vyvrhují hmotu.

Starohorní siouxský kvarcit je extrémně odolný vůči zvětrávání a také vůči klasickému vrtání. Už jenom jeho jméno ničí vrtné soupravy. Nový termální robot startupu Petra se touto extrémní horninou prokouše rychlostí asi palec za minutu, s pomocí horka a vysokého tlaku. Přitom je jeho provoz levnější než u tradičních vrtacích systémů.

Vezměte milion atomů sodíku. Zchlaďte je na teplotu blízkou absolutní nule, aby vznikl Bose-Einsteinův kondenzát. Ten vložte do elektromagnetické pasti. Důkladně míchejte rychlostí asi 100 otáček za sekundu. Oblak atomů sodíku udělá nudli, která se nakonec promění na krystalickou strukturu tvořenou kvantovými tornády.

Čínský tokamak EAST se vřítil do Nového roku s novým fúzním rekordem. Udržel plazma rozžhavené na 70 milionů °C, tedy asi 2,6 krát více horké než je nitro Slunce, po dobu 1 056 sekund, tj. 17,6 minut. Tak horké plazma na tak dlouho dobu zatím nikdo nezvládl. Je to další krok k tokamaku ITER.

TESS loví nejen exoplanety, ale i zvláštní objekty v okolním vesmíru. Mezi jeho nejpodivnější úlovky se řadí objekt TIC 400799224, zřejmě dvojhvězda, ve které na hvězdu chrlí spousty prachu druhý objekt, s nímž si nikdo neví rady. Prach zakrývá hvězdu s velkou pravidelností, jednou za 19,77 dne, ale každá z těchto událostí je úplně jiná. Co je tohle zač?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba uvidí do velmi mladého vesmíru. Mohl by tam pozorovat stopy přítomnosti primordiálních černých děr, čímž by zabil dvě astrofyzikální masařky jednou ranou. Prvotní černé díry mohou tvořit temnou hmotu a mohou být vysvětlením existence „mamutích“ černých děr v mladičkém vesmíru.

Společnost Urban Sky vyvinula šikovné opakovaně použitelné heliové mikrobalony, které snímkují zemský povrch z výšky přes 18 kilometrů ve vysokém rozlišení a s podstatně nižšími náklady než jiné srovnatelné technologie. Mikrobalony za 1 hodinu nafotí asi 1 000 kilometrů čtverečních.

Americký designér Joe Doucet se rozhodl okořenit soustavy větrných turbín estetickým požitkem. Ekonomická výhodnost jeho kinetických zdí je sporná, ale zároveň pozoruhodným způsobem propojil obnovitelný zdroj energie s uměním. Pohyb turbín kinetických zdí je hypnotický.

Fyzici hledí do budoucnosti bez obav. Vidí tam lunární megaurychlovač částic, který by mohl za 150 let obkroužit celý Měsíc a urychlovat částice na tisícinásobně vyšší energii než LHC. Je to jen sen a není moc pravděpodobné, že nevymyslíme mnohem lepší technologie pro urychlování částic. Měsíc se ale každopádně úspěšně zaplňuje impozantními nápady. A to není špatná zpráva. Ať se vám všem daří v Novém roce!

Asi před 3 600 lety vybuchl ostrov Théra extrémní erupcí. Celé Středomoří zasypal popel, který je dodnes patrný na mnoha místech. Všechna pobřeží široko daleko zdevastovaly ohromné vlny tsunami, ale jejich stopy jsou mnohem vzácnější a méně zřetelné. Až teprve teď byla objevena první oběť těchto dávných vln, která tehdy uvízla za opěrnou zdí.

Vodík je slibným zdrojem energie. S jeho využitím se ale pojí praktické problémy, především pokud jde o jeho skladování. Řešení by mohl být nový nanomateriál, který zahrnuje grafen posypaný nanobonbony s jádrem z iridia, hmotou z paladia a „chutným“ obalem z uskladněného vodíku. Takto uložený vodík stačí trochu zahřát a je k dispozici.

Radiační chlazení funguje tak, že odebírá teplo z okolí a vyzařuje ho zpátky do atmosféry. Dělá to v létě a bohužel i v zimě. Nový termálně adaptivní materiál TARC, který je založený na oxidu vanadičitém, „pozná“, jestli je horko nebo chladno. V létě střechu ochlazuje, v zimě ji ochlazuje mnohem méně.

Pandemický koronavirus mutuje podstatně pomaleji než chřipka. Přesto má náskok a dělá stále nové varianty. V dohledné době by se řešením mohla stát pankoronavirová supervakcína, založená na nanočásticích šikovného proteinu ferritinu. Preklinické testy vakcíny SpFN přinesly naprostý úspěch, klinické testy jsou v plném proudu. Je to takový vánoční dárek US Army pro celý svět.

Grafenové stromky z dánské techniky DTU měří na výšku čtrnáct centimetrů, ale jejich tloušťka činí pouhou třetinu nanometru. Jsou z grafenu, takže to odpovídá jedné vrstvě atomů uhlíku. Dánský tým při výrobě stromků použil převratnou metodu výrobní kontroly grafenu, která spočívá ve skenování terahertzovým zářením.

Nejbližší aktivní supermasivní černá díra, která sedí v nejbližší rádiové (a eliptické) galaxii Centaurus A vyfoukla ohromující rádiové bubliny. Na unikátním snímku radioteleskopu Murchison Widefield Array, který pracuje v rádiovém tichu australské pustiny, zabírá nemalou část noční oblohy.

Při úderu tsunami je nejdůležitější rychlost. V řadě případů můžete podstatně zlepšit své šance, ale máte na to jen velmi krátkou dobu. Každá sekunda navíc se vyvažuje zlatem. Nová metoda detekce tsunami pomocí magnetických polí, generovaných rodícími se vlnami tsunami, může přidat k varování před touto pobřežní katastrofou desítky sekund, minutu i dvě.

Nová strukturální nabíjitelná baterie z MIT má podobu vlákna o rekordní délce 140 metrů. Je odolná vůči hoření, lze ji vyprat v pračce a také je možné k jednomu vláknu této baterie připojit více různých zařízení najednou. Na obzoru se rýsují nositelné počítače, které budou součástí oblečení a další snové aplikace.

Představte si počítačovou hru, ve které existuje virtuální svět. Mohli byste se tam pohybovat dle libosti, všechno prozkoumat, používat nástroje a postavit, co vás jen napadne. Třeba i steampunkovou verzi 8-bitového 1 Hz procesoru s pamětí RAM 256 bytů, kterou lze virtuálně připojit k neméně virtuálnímu displeji 32 krát 32 pixelů. Přesně tohle se stalo v Minecraftu.

Donedávna to vypadalo, že lidé mění krajinu tak sotva 10 tisíc let. Archeologové ale objevují doklady, podle nichž je vliv lidí či našich příbuzných na krajinu mnohem staršího data. Nálezy v lignitovém dolu Neumark-Nord ukazují, že tam neandrtálci udržovali otevřenou krajinu vypalováním vegetace již před 125 tisíci let.

Čelit záplavě dat dnešní doby není snadné. Soudobé disky jsou na hraně svých možností a musíme hledat nové materiály. V tenkých filmech germanidu manganu vznikají velice zajímavé magnetické nanostruktury ve tvaru ježčích bodlin, co jsou pětkrát menší než dnešní magnetické bity. K aplikacím je ještě daleko, ale je to prý slibné.

Experimentální vysokoenergetický laserový systém Solid State Laser – Technology Maturation Laser Weapons System Demonstrator (LWSD) Mark 2 MOD 0, který operuje na palubě USS Portland, během testu v Adenském zálivu úspěšně zasáhl hladinový cíl. Budoucnost amerického námořnictva je energetická.

Standardní měď sice nakonec usmrtí většinu bakterií uvolněnými ionty, ale trvá jí to dlouho. Porézní mikro-nanoměď má úžasně velkou plochu povrchu, z něhož doslova tryská záplava vražedných iontů. Za dvě minuty vymaže prakticky všechny bakterie, kterých se dotkne. Jako by se podívaly do očí Medúze.

Slibné výsledky německých fyziků z TUM naznačují existenci dlouho hledaného tetraneutronu, pozoruhodné částice tvořené čtveřicí neutronů. Uspěli díky bombardování lithia-7 dalším lithiem-7, urychleným na cca 12 procent rychlosti světla. Statistika vychází na 3 sigma, což není na šampaňské, ale na nezávislé potvrzení výsledků. Slavit se bude až pak.

Už déle než století se spekuluje o tom, jestli v zemských hlubinách vzniká metan abiotickou cestou. Do zemského pláště, desítky kilometrů pod zem, se dostaneme jen stěží. Podmínky, jaké tam panují, si ale můžeme vytvořit v laboratoři vysokých tlaků. Hádejte, co se stane, když pustíte horký vodík na hodně stlačené diamanty?

Nedávno jsme se stali svědky, jak hvězda EK Draconis vychrlila supererupci, kterou provázel mamutí výron koronální hmoty. Byla to nebeská show a také varování. Dotyčná hvězda je sice mladou a tudíž mnohem bouřlivější verzí Slunce, ale i tak bychom měli být na pozoru. Je jenom otázkou času, kdy zase přiletí podobný dračí řev k Zemi.

Americké letecké jaderné pumy jsou nejen technologicky zastaralé, ale také tak staré, že by to mohl být problém při jejich použití. Pentagon teď dostane novou variantu klasické letecké pumy B61-12. První již byla vyrobena, celkem by jich mělo být 400 až 500. Nová varianta klade důraz na bezpečnost, spolehlivost, přesnost a s ní spojené co nejmenší vedlejší škody.

Výzkum temné hmoty v trpasličí galaxii Leo I odhalil, že má v útrobách nečekanou supermasivní černou díru. Její hmota odpovídá asi 3 milionům Sluncí. Tak masivní černá díra by v tak malé galaxii, jejíž délka je asi 2 tisíce světelných let a celková hmota zhruba 20 milionů Sluncí, neměla co dělat.

Astronomové před časem našli 6 galaxií bez temné hmoty. Bylo jim doporučeno, ať se podívají pořádně, že tam temná hmota určitě bude. Se soustavou radioteleskopů VLA detailně prozkoumali ultrařídkou galaxii AGC 114905 a stejně tam žádnou temnou hmotu nenašli. Bod ve prospěch existence galaxií bez temné hmoty.

Klasický led je dnes nepostradatelným materiálem nejen při výrobě drinků, ale i v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v medicíně i jinde. Do budoucna by ho mohl nahradit hydrogel z proteinové želatiny, který je možné opakovaně zmrazit a rozmrazit, aniž by se z něj něco uvolňovalo.

Supravodivé magnety vytvářejí silná magnetická pole pro masivní urychlovače částic, jako je například LHC v CERNu. Trvá jim to ale dost dlouho. Na LHC se dostanou na potřebných 8 tesla asi za 20 minut. Nový supravodivý magnet z materiálu YBCO „najíždí“ rychlostí 290 tesla za sekundu, sílu 8 tesla ale zatím nezvládne.

Výroba amoniaku je jedním z nejdůležitějších chemických procesů dnešní doby. Zároveň je ale extrémně „špinavá“ a značně zatěžuje životní prostředí. Nový postup pro praktickou výrobu amoniaku elektrolýzou s fosfoniovými solemi by mohl změnit situaci. Časem se možná dočkáme zeleného amoniaku.

Jestli temnou hmotu tvoří ultralehké bosony, mohla by vytvářet mračna na orbitě rychle rotujících černých děr. Taková mračna by mohla černé díry brzdit a generovat při tom specifické gravitační vlny. Pátrání bylo prozatím neúspěšné a vyloučilo některé typy bosonů i bosonových mračen. Vědci to ale nevzdávají.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.