Líbivá hypotéza o mimozemském původu mladšího dryasu čelí kritice. Údajné důkazy deště komet na počátku prudkého chladného výkyvu před 12 800 lety mají i přízemnější vysvětlení.

Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.

Na severnej pologuli vrcholí vtáčím spevom rozospievaná a kvetmi ovenčená jar. V južnej časti planéty sa príroda pripravuje na najchladnejšie ročné obdobie. Náš vesmírny domov je obdivuhodne rozmanitý... a nádherný.

Chcete prospět svému mozku? Pravidelně kláboste mobilem, nejlépe při kávě. Zní to příliš absurdně, než aby to byla pravda? Výzkumy naznačují, že vůbec nemusí jít o nesmysl.

Potící se robot s lidskou postavou, pohyby i tělesnou teplotou se brzy stane odolným testovacím modelem pro nové ochranné protichemické obleky. Zastavíme se u chytrých testovacích panáků anebo se brzy dočkáme robotických vojáků lidského vzhledu?

… aneb možná jediné doložení takového scénáře.

Asijští vědci si zřejmě vzali k srdci, že teplé slovo dokáže divy a hřejivé doteky ještě mnohem více. Vymysleli kompaktní zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí, má neomezenou životnost a spokojí se s odpadním teplem naší kůže.

Dnešní vydání odborného časopisu Science přináší první důkaz vyvracející dosavadní přesvědčení, že živočichové si pro život nezbytné karotenoidy dokážou zajistit jenom potravou.

…posílá z oběžné dráhy nejmladší ze solárních sond - Solar Dynamics Observatory. Již její první snímky vyvolaly nadšení. Ty další ho nenechávají ochladnout.

Tentokrát nejde o „chytré rady typu: necpi se a cvič!“ Výrazně urychlit stárnutí dokážou i některé nízkokalorické potraviny. Vědci obvinili široce používané přísady do potravin - kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně jako krátí život hlodavcům, činí i nám.

Děkujeme Ti, Hubble!

Známý sovětský měsíční automatický výzkumný rover Lunochod 1 je na lunárním povrchu zaparkován bezmála 40 let. Jedním z jeho trvalých úkolů bylo nasměrovat k Zemi svůj laserový zpětný reflektor. Celé desetiletí byli vědci přesvědčeni, že se mu to nepodařilo. Jeden z nositelů jména Murphy ale potvrdil typicky nemurphyovské pravidlo "Kdo vytrvale hledá, najde".

Britští vědci úspěšně přenesli buněčné jádro z oplozeného lidského vajíčka do jiného lidského zárodku. Díky této technice svítá naděje na narození zdravého dítěte i matkám trpícím některými vážnými dědičnými chorobami.

O tom jak se vědci snaží v proudící kapalině vytvořit miniaturní kopii záhadného gigantického víru v atmosféře nad severním pólem Saturnu

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) má před sebou tři poslední mise svých kosmických korábů. Následující starty i přistání budou ve znamení loučení, neboť každý ze tří členů flotily raketoplánů má před sebou splnění posledního úkolu. Vrásky na čele nyní nezpůsobuje lidem v NASA vrtošivé floridské počasí nebo technický problém, ale výzkum kosmického záření.

Stránky Tokijského technického institutu informují o vylepšeném palivovém článku. Alternativní energetický zdroj na bázi hořčíku v němž hlavní roli hraje mořská voda a solární laser tak dostává ucelenější formu.

Letectvo Spojených států dotáhlo do zdárného konce bývalý projekt NASA a vypustilo zajímavý robotický raketoplán. Experimentální stroj bude na nízké oběžné dráze testovat vojenské technologie a snad přinese oprýskané astronautice naději na lepší časy.

Nepřekonatelný Hubbleho vesmírný dalekohled odhalil netradiční dvojhvězdu a možná i čtyřhvězdu v nedaleké hvězdné porodnici na pomezí souhvězdí Býka a Vozky. Je průvodcem trpaslíka 2M J044144 divná planeta nebo zakrslý hnědý trpaslík?

V časopisu Lab on a Chip se objevil článek s obrázkem mikroskopu, který by měl být nejmenším, nejlehčím a zřejmě i nejlevnějším. To nejzajímavější ale na něm je, že nemá žádné čočky, na které jsme u mikroskopů zvyklí.

Krkavci, vrány, havrani, sojky, straky, kavky – neznámější zástupci ptačí čeledě krkavcovití. Jejich pověstná inteligence je inspirací mnohých výzkumů, výsledky kterých udivují i samotné vědce.

V kalifornském výzkumném ústavu (Caltech) experimentují s nelineární akustickou čočkou, která vytváří akustické pulsy o vysoké amplitudě. Má se stát základem přesnějších detekčních systémů a sonických skalpelů.

Již léta hledají evoluční antropologové odpověď na otázku, jestli se před několika desítkami tisíc let naši předkové s neandrtálci stýkali jenom jako dva sice příbuzné, ale navzájem si konkurující druhy, nebo někdy překračovali bariéru v podstatě nepodstatných rozdílů a „páchali“ sexuální hrátky. Ty dosud genetické výzkumy nepotvrzovaly, ale američtí antropologové zveřejnili výsledky, které svědčí o občasném mezidruhovém sexuálním harašení, jež by nakonec nepřekvapovalo.

Zajímavá novinka z bezedných fosilních vrstev čínské křídy odhaluje maličkého dinosaura, podle všeho nadšeně pobíhajícího křídovou krajinou při pátrání po chutných termitech či mravencích.

Jedním z nejpodivuhodnějších jevů v kvantovém mikrosvětě jsou oscilace neutrin. Je to jedno z mála otevřených experimentálních oken směrem do nové fyziky, která by nám měla pomoci popsat i ty nejrannější fáze vývoje našeho vesmíru.

Proč stoupající náklad nepotřebuje žádné urychlovací rakety? Jak by bylo lano chráněno proti atmosférickým vlivům a také na případnou kolizi s odpadem pohybujícím se vysokou rychlostí po oběžné dráze Země?

Porovnávání genetických rozdílů dvou evolučně příbuzných zelených řas vědcům odhalilo další tajemství počátků vývoje pohlavního rozmnožování.

Marně proti ní horovali antičtí učenci, Albert Einstein o ní tvrdil, že "zabíjí jakoukoli tvořivou činnost“ a dnešní názor by se dal koncentrovat do pěti slov: Dej blbci funkci, vymyslí lejstro. A co na to říká věda? Boj s byrokracií je zbytečný, je s růstem národa svázána, stejně jako kořistnické choutky státních útvarů.

Měsíční krátery se nedávno staly mediálními hvězdami, když v jednom z nich, v kráteru Cabeus v blízkosti jižního lunárního pólu cíleně zhavaroval urychlovací stupeň rakety Centaur a v zápětí i sonda LCROSS, aby pomohly prokázat, že na dně, v trvalé tmě a extremním chladu je po miliardy let zakonzervován i vodní led. Nyní se polární krátery dostávají opět na scénu – podle výsledků vědců z NASA představují elektrický kondenzátor, ve kterém se může kumulovat napětí až několik set voltů.

Nové analýzy dat sondy WMAP potvrzují existenci záhadného temného proudu. Co nutí hmotu našeho vesmíru plynout po ose směřující do souhvězdí Kentaura?

Neurologové soudí, že lidi z nás dělá zrcadlení. Zajišťují nám ho mozkové buňky (mirror neurons), které jsou aktivní ve chvíli když něco děláme, třeba když se kladívkem trefíme do prstu, místo do hřebíku, ale „střílejí salvami“ i tehdy, když nic neděláme a jen se díváme, jak si placatý palec přivodil měkdo jiný.

Pred nedávnom sme uverejnili príspevok slovenského autora Petra Kluvánka o ohreve potravín v mikrovlnnej rúre. Kontroverzné diskusie, ktoré sa pod jeho článkami na túto tému rozprúdili, ho motivovali k uskutočneniu dvoch jednoduchých pokusov. Ponúkame Vám ich výsledky.

Drobný australský pěvec zebřička pestrá se nyní stal druhým opeřencem s kompletně přečteným genomem. Jedním z hlavních motivů pro čtení genomu zebřičky byl její zpěv. Tito ptáci nemohou konkurovat slavíkům a dalším vyhlášeným zpěvákům. Jejich zpěv však patří mezi nejprobádanější, protože si jej vědci vybrali jako model pro výzkum lidské řeči.

Organizace ISAAA (International Service for the Aquisition of Agri-biotech Applications) uveřejnila zprávu o osevních plochách transgenních plodin v minulém roce. Navzdory finanční krizi a vzestupu cen potravin osevní plochy GM plodin globálně rostly.

Rozklad molekul vody je jednou z nejdůležitějších reakcí na Zemi. Díky ní máme v atmosféře kyslík a s její pomocí bychom mohli získávat ekologické palivo – vodík. Zejména, pokud bychom při tom dokázali, stejně jako rostliny, využít energii slunečního záření a životnímu prostředí neškodící, levné a dlouhodobě využitelné látky, které reakci umožňují. Vědci z Massachusetts Institute of Technology se snaží tento zajímavý úkol vyřešit s pomocí běžného viru.

Honda představila skútr poháněný novými, rychlo-dobíjejícími lithium-ionovými bateriemi.

Pozoruhodná celosvětová síť drbů a zpráviček se předvedla jako vynikající věštecké orákulum schopné předpovědět tržby nových hollywoodských trháků. Stane se Twitter pro filmová studia cenným pomocníkem anebo likvidační hrozbou?

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Analýza dat z Hubbleho vesmírného teleskopu odhaluje zhruba čtvrtinu kulových hvězdokup jako zbytky cizích trpasličích galaxií, které během své existence nenasytně pohltila Mléčná dráha.

Mezinárodní vědecká expedice objevila v Karibiku podmořský průduch, jež je o necelý kilometr hlouběji, než všechny ostatní, které dosud známe.

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.

Šikovná lidská myeloperoxidáza, běžná součást výbavy bílých krvinek, likviduje nejen bakterie, ale i uhlíkaté nanotrubičky, široce využívaný nanomateriál podezřelý z nepříznivých účinků na lidské zdraví. Přichází doba zdravého rozumu?

Bezpilotní letadla Global Hawk využívají pro různé vojenské úkoly Vzdušné síly Spojených států (U. S. Air Force). Trojici těchto letounů získala NASA pro průzkum naší planety. První vědecký projekt přispívá ke kauze „globální oteplování“ nejen spalinami při dlouhotrvajících letech, ale zejména sběrem údajů o atmosféře nad oceány.

Mezinárodní tým zoologů, jehož členem je Mgr. Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, prokázal existenci nového (šestého) druhu nosorožce, který se stává nejvzácnějším savcem planety; vědci registrují existenci jen několika jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Výsledky jejich studia byly nyní zveřejněny v prestižním americkém odborném časopise PLoS One.

Craig Ledbetter z amerického ARS nepoužil genetický knokaut, ani inzerci cizorodou DNA a přesto se mu podařilo vypěstovat mandloně, které nepotřebují opylovače. Navzdory masovému vymírání včel tak o své mandle na pultech obchodů nemusíme přijít.

Již přes století astronomové řeší otázku, co každých 27 let na dlouhé měsíce částečně zatemní jasnou hvězdu v souhvězdí Vozky. Právě probíhající zákryt nabídl novou odpověď.

NASA vypustila první sérii fotografií z HiRISE vybraných ve veřejném programu HiWish. Pokud máte zajímavý námět na barevné snímkování povrchu Marsu kamerou s vysokým rozlišením, neváhejte. Třeba právě ten váš povede k průlomu ve výzkumu Marsu.

Nejbližší číslo časopisu Physical Review Letter zveřejní výsledky experimentů, v kterých se podařilo vytvořit několik jader nového prvku s protonovým číslem 117.

Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Poznali byste co je na snímku? Živý organismus, umělcova fikce zrůdy z filmu „Vetřelec“,...

Mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky podrobného výzkumu téměř sto milionů let staré pryskyřice.