Spojení cukru a kyseliny máselné by mohlo být základem nových léků proti rakovině.

S velkým humbukem se americká média předháněla ve zvěstování zprávy o skotu, který nemůže onemocnět nemocí šílených krav. U nás tomu periodika věnovala jen několik řádek. Možná proto, že na chlup stejná správa o BSE odolném skotu, se objevila již před dvěma roky. Jde tentokrát o významný poznatek, nebo zase jen o blamáž?

Nové výzkumy jihoaustralských jeskyň potvrzují vražedné úspěchy našich údajně moudrých a šetrných předků.

Vědci našli důkaz, že se na Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera naplněná kapalným metanem.

Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

Změny DNA, které by neměly nic dělat, mají za následek celkem nečekané kousky.

Na příbalovém letáku Viagry se píše: „Přípravek není určen pro děti a mladistvé do 18 let." Už to ale neplatí.

I Evropa měla své obří býložravé dinosaury.

Největší současný ještěr světa se rozmnožuje i bez tatínků.

Spektrograf VIMOS, součást Very Large Telescope agentury ESO zpracoval data zatím největšího souboru galaxií z naší oblohy.

Rok 2006 se po paleontologické stránce opravdu vyvedl. Zvláště pak je to patrné v oblasti „dinosaurologie“.

Vědci z Indiana University zveřejnili důkaz, že nedávno objevený hormon kisspeptin ovlivňuje u zvířat pokles libida. Další souvislosti naznačují, že obdobný má i u lidí.

Když v Ohiu v létě shoří les, nastartuje se tím obnova cenných dubových porostů.

Klony již nejsou frankensteinovskou zrůdou, jež svou existencí uráží Boha i přírodu. Americká nejvyšší autorita pro bezpečnost potravin (FDA) potvrdila, že klony skotu, prasat, koz a taktéž jejich produkty jako je mléko, jsou pro použití v lidské výživě bezpečné.

Scény v nichž se policejní pes s čenichem u země nadšeně žene za pachovou stopou prchajícího zločince patří nejen k tradičním klišé detektivního žánru, ale i k dennímu chlebu reálných kriminalistů. Zkuste si však na místě čenichajícího psa představit člověka.

Rozvoj mnohobuněčných živočichů schopných zanechat fosilie zřejmě souvisel se zvýšením hladiny kyslíku na konci gigantického zalednění před počátkem kambria.

Už jsme na Oslu psali o tom, že zapomenuté miny lze odhalit geneticky modifikovanými rostlinami, které v přítomnosti oxidu dusičitého (uvolňuje se z trhavin) mění barvu. Lze to udělat také pomocí cvičených potkanů. Nejnovější objev je založen na principu „jak se do lesa volá...“

Nižší obratlovci mají úžasnou schopnost regenerace tkání a orgánů. Notoricky známé je například dorůstání ocasu u ještěrek nebo nohou u čolka. Některé experimenty na laboratorních myších naznačují, že si savčí organismus zachoval signální dráhy regeneračních procesů, ale za obvyklých podmínek je nedokáže aktivovat. Proto je v současné době věnována velká pozornost regeneraci těla nižších obratlovců.

Výzkum imunitní obrany proti napadení cizopasnými červy přinesl překvapivý objev, který zřejmě bude možné využít k boji s astmatem.

Nové zařízení dokáže vychytávat proteiny, které způsobují nemoc šílených krav (BSE). Filtrování krve by mělo učinit transfúzi krve bezpečnou. S jeho nasazením v Evropě se počítá koncem roku 2007.

V podzemí kalifornských dolů žijí potvůrky, které nepotřebují sluneční svit, živí se železem a libují si v kyselém prostředí, které je spíš elektrolytem do autobaterií než čímkoli jiným. Jde přitom o nejmenší organismy, jaké jsme dosud poznali. Měří jen 100 nanometrů a to je velikost, kterou jsme přisuzovali jen virům.

Možný důvod, proč jsou Shakespearovy hry považovány nejen za pravou pokladnici anglické literatury, ale také za převratná literární díla všech dob, se může překvapivě skrývat v jejich formě a nikoliv jen obsahu. Stojí za tím specifické procesy v mozku, které četba gramaticky neobvyklých děl vyvolává.

Astronomové objevili v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík prachový disk. Jeho chemické složení naznačuje, že se jedná o pozůstatky planetky, která se dostala příliš blízko centrální hvězdy. Na tuto sebezničující dráhy ji mohla „postrčit“ velká planeta, která přežila fázi červeného obra.

Včela, která byla uvězněna v jantarové pryskyřici před 100 miliony let, se stala důkazem potvrzujícím společný počátek pozemské pouti kvetoucích rostlin a jejich pilných opylovačů.

Neuvěřitelné triky želvušek schopných přežít kosmický prostor mohou dramaticky vylepšit zmrazování nejen lidských vajíček.

Vědci našli v ledvinách a ledvinových kamenech pozoruhodné replikující se nanočástice. Možná jde o bizarní formu živého organismu a nebo také ne. V každém případě tyto částice hrají úlohu v onemocnění, které nám naše vyprazdňování činí tak bolestivé.

Superkolonie invazních mravenců argentinských válčí v bitvách nesmírných rozměrů a právě jejich sklon k agresi by mohl být klíčem k otupení invaze.

Psychologové dokládají, že neviditelní společníci všeho druhu dětem prospívají a slouží k nácviku mezilidských vztahů.

Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu.

Většina z nás to zná jen z televizních seriálů jako je Pohotovost nebo Chicago Hope. Lékaři jsou tvorové, kteří pracují dvacet pět hodin denně osm dní v týdnu a nikdy nespí. O tom, že ani lékaři nejsou žádní supermani a nevyspání jim dává zabrat, svědčí nové studie z USA.

Možné to je. Konzumace alkoholu dokáže myši od problémů spojených s touto chorobou do značné míry uchránit.

Vesmír dokáže vědce neustále překvapovat novými záhadami. V době, kdy už se zdálo, že astronomové začínají chápat původ záblesků záření gama, podařilo se detekovat dva takové jevy, které se těmto představám zcela vymykají. Možná jsme se poprvé setkali se zcela novým způsobem, jak některé hvězdy „odejdou“ ze scény.

Jak se háďátka brání proti bakteriím a také k čemu je vlastně horečka dobrá.

Odhalit spolehlivě Alzheiemrovu chorobu je složitý úkol. Část mají lékaři jistotu až po smrti pacienta. Teď se ale rýsuje nový test, který slibuje spolehlivé odhalení choroby už v rané fázi.

Dědičný „rozpad kůže“ byl poprvé s úspěchem léčen genovou terapií.

Vše nasvědčuje tomu, že THC a z něj odvozené látky, mohou pomoci mužům, jimž nikotin porouchal spermie.

Dejte si přes Vánoce šlofíka! Spojíte příjemné s užitečným.

Mezinárodní tým tvořený více než dvěma tisíci vědců připravuje největší fyzikální experiment. K jeho spuštění má dojít příští rok ve středisku CERN.

Někteří zaměstnanci budou možná při nástupu do práce muset plivnout na testovací destičku a následná analýza slin je může poslat domů vyspat.

Podivuhodný materiál objevili biologové v kůži chobotnic.

Nejen DNA, ale voda vytváří dvojitou šroubovici.

Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Převratná technologie vaginálního molekulárního brnění proti AIDS slibuje velmi účinně doplnit klasické kondomy.

Slunce se zrovna nachází v klidové fázi svého jedenáctiletého cyklu aktivity. Přesto má do absolutního klidu hodně daleko.

K tomuto závěru došli australští vědci z University Nového Jižního Walesu. Zjistili totiž, že téměř polovina pacientek s prsním nádorem měla v nádorové tkáni papilomavirus, který ženám způsobuje rakovinu děložního krčku.

Optimistický komentář pesimistické studie osudu mořského fytoplanktonu ve světle nových objevů v adaptabilitě kokolitek.

Vědcům z Milána se podařilo pomocí speciálních kmenových buněk navrátit schopnost pohybu psům postiženým obdobou Duchennovy svalové dystrofie.

Více než stovka amerických a německých vědců strávila tři roky mapováním myšího mozku. Výsledkem jejich práce je atlas, jaký nemá ve vědě obdoby. Na 85 milionech obrázků jsou uložena data o tom, jaké geny v jednotlivých částech mozku pracují. „Měřítko“ Allenova atlasu mozku, jak je soubor dat oficiálně označen, dovoluje sledovat činnost více než jednadvacet tisíc genů v jednotlivých buňkách.

Po stáletrvajících snahách o proklamaci “rovnostářství” mezi etniky a rasami, začínají vědci identifikovat stále častěji zřetelné rozdíly v kognitivních schopnostech, motivacích a emocích při mezi-etnickém srovnávání jednotlivců. Dokonce i u vlastností která byla dříve považována za univerzální. Kupř. východní Asiaté jsou, ve srovnání s příslušníky západních etnik, daleko více kolektivističtí a mají pocit vzájemné závislosti, snaží se o vytváření a zachovávaní společenské harmonie a dodržování závazku na bázi cti.

Další díl ze seriálu o životě hmyzu, tentokrát o nelehkém životě samců vodní ploštice mohutnatky Lethocerus deyrolli.