Důkladná studie neprokázala rozdíl mezi masem a mlékem skotu a produkty jeho klonů.

Kosmická turistika, memetika, rafinovaný budík, Pfizer stahuje Bextru, mikroskop na Alzheimera... Následuje další díl z pravidelného přehledu odkazů.

Poprvé jsem uvařeného humra ochutnal před sedmi lety, když jsem začal žít v Bostonu. Pravda, zlé jazyky tvrdí, že na vydolování masa z červeného humřího krunýře a klepet spotřebujete více energie, než kolik jí z té trochy získáte. Domnívám se ale, že chuti onoho bílého a křehkého masa se nic nevyrovná; obzvlášť tehdy, máte-li po ruce rozpuštěné máslo, vařenou kukuřici a sklenku vína.

Studenti Utpala Banerjee, namísto biflování molekulární biologie, spojili výuku s výzkumem. Během svého projektu pracovali s GMO, prohledali genom octomilky a identifikovali celkem 501 genů…

Oxid uhličitý, ve formě mikro-krystalů, dokáže nahradit olejové chlazení obráběcích a řezacích nástrojů. Nová technologie má šanci udělat ze špinavých promaštěných provozů místa, která nezatěžují životní prostředí žádným odpadem.

Ženy, které mají problém s plodností a které se snaží přijít do jiného stavu pomocí asistované reprodukce, při níž se uplatňuje oplodnění ve zkumavce, neboli IVF technika, by měly vzít na vědomí, že kouření jim vyhlídky na to mít potomka dramaticky snižuje.

Dvě výzkumná pracoviště zveřejnila závěry ze kterých vyplývá, že přenos viru SARS je možný aerosolem. Nakazit se tedy můžeme i "suchým vzduchem", tedy bez existence vlhkých mikrokapiček (kapénové nákazy), a pravděpodobně i kontaktem s předměty, na kterých virus SARS ulpěl. Je to tedy horší, než se dosud obecně předpokládalo.

Korejsko-americký tým vědců donutil rakovinné buňky zestárnout a umřít.

V poslední době jsme přinášeli o genové terapii „bublinových dětí“ spíš jen nepříznivé zprávy. Teď se díky enzymovým inženýrům blýská na lepší časy. Otevírá se cesta pro úplně nový způsob genetické korekce poškozených genů.

Dva rozhovory s novým předsedou Akademie věd ČR, budoucnost jaderné energetiky, za vymizením neandrtálců mohl stát objev "volného" obchodu našimi předky, proměny moderní matematiky, evangelium podle Jidáše, milenky francouzských králů, bizarní názory o Slunci a Měsíci. Následuje další díl z pravidelného přehledu odkazů.

Stádo krav s bakteriálním genem odolává stafylokokové infekci. Té infekci, která patří k nejčastějším původcům obtížně léčitelné mastitidy.

Nejarchaičtejším ze všech organismů, kterým bylo dopřáno blaho osekvenování, je nejspíš archeum Nanoarcheum equitans. Jak napovídá jméno, je opravdu to minibuňka s dosud nejmenším známým genomem.

Hladina atmosférického oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, udělala nenadálý skok, který nemůže být vysvětlen žádným odpovídajícím vzrůstem pozemských emisí z elektráren a motorových vozidel. Jejich produkce se v posledních letech tak prudce nezvýšila.

Nová geneticky modifikovaná „zlatá rýže“ tvoří, ve srovnání se svojí čtrnáct let starou předchůdkyní, mnohonásobně více žádoucího provitaminu A. Nová rýže by mohla přispět v boji proti slepotě u půl milionu dětí, které ročně přestanou vidět jenom proto, že jejich rodiče nemají na stravu s dostatkem vitaminu A.

Jdou spát „se slepicemi“ a vstávají, když „slušní lidé“ ještě spí. Tak se projevuje FASPS čili dědičný syndrom posunutí spánku. V pozadí se skrývá mutace.

Vědci určili aminokyselinovou strukturu kostní bílkoviny neandrtálců starou 75 000 roků.

V tomto týdnu proběhly Velikonoční svátky, což je dobrá příležitost podívat se na to, jak slovo „Velikonoce“ vlastně vzniklo. Asi Vás to překvapí, ale není to odvozeno od „Velká noc“, jak se nám léta snaží namluvit církevní hodnostáři. Vždyť termín Velikonoce se na našem území používal již dávno před příchodem křesťanů! Jak to? Malá nápověda je původní znění jména tohoto svátku – Veliadonoce. Co to znamená? Pro pochopení si musíme udělat odbočku do entomologie…

O tom, že svět se zbláznil mnozí z nás nepochybují. Optimisté se domnívají, že žijí v nejlepším možném světě, pesimisté se obávají, že je tomu skutečně tak a my realisté víme, že to není jen tím světem, ale především naším pohledem na něj.

Chemici vytvořili podmínky, které mohou existovat uvnitř obřích planet v naší sluneční soustavě. A ukázalo se, že voda uvnitř obrů, jako je například Neptun, by se chovala velmi podivně – přešla by do nového „superionizovaného“ stavu. A v tomto neobvyklém „skupenství“ by byla tvrdá jako železo a díky vysoké teplotě by zářila žlutě.

Není na světě šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Touto zásadou se řídí kapitáni světového zdravotnictví při sledování rodících se epidemií.

Start sluneční plachetnice, Dalimil na internetu, nové skupenství žlutě světélkující vody, změny gravitačního zrychlení na zemském povrchu, návrhy na liberalizaci biotechnologií v Británii, vesmírný výtah, mravenčí nosiči, maskování chobotnic... Následuje další díl z pravidelného přehledu odkazů.

Na severozápadě USA získali paleontologové zbytky krevních cév ze zadní nohy dinosaura Tyrannosaurus rex. Měkká tkáň šestitunového monstra se uchovala po dobu 68 milionů let.

Kmenové buňky kostní dřeně se v kuřecím embryu proměnily na neurony.

Pozoruhodný článek od Roba Lyonse ze Spiked Science konstatující, že od chvíle, co se do debaty o klimatických změnách pustili politici, věda jen bezradně zírá.

Populace lovených ryb jsou na samém dně.

Chcete jíst potraviny, jejichž produkce nejmíň zatěžuje životní prostředí? Opusťte produkty ekologického zemědělství dovážené bůhví odkud a jezte to, co vyrostlo za humny na konvenčně obhospodařovaných polích.

Podle výzkumu provedeného v Norsku se při lyžování opálíte rychleji na prašanu, než na rozbředlém sněhu. Mokrý sníh totiž absorbuje mnohem více slunečního ultrafialového záření.

Sklony k víře jsou podmíněny geny až ze 40%.

Zmnožení určitých bakterií v ústech je předzvěstí předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti novorozence.

Ledové vulkány, výprava k Europě, neuronová síť soudcem, vodní elektrárny a skleníkový efekt, fyzika ve Třetí říši a voňavkářství doby bronzové... Následuje přehled odkazů pro tento týden.

Zase „genetická pecka“! Konec Mendelových zákonů? Rostlina umí přepsat dědičnou informaci zděděnou po rodičích do stavu, v jakém měli geny prarodiče.

Mají mlaskavé hlásky ze severní Austrálie něco společného s mlaskvými hlásky z jižní Afriky?
Podobal se jazyk lidstva, kterým se mluvilo před 60 000 lety, dnešním sanským jazykům?

Pevné a současně supratekuté hélium.
Superstruny by mohly být viditelné i dalekohledem, také Mars dokáže regulovat své klima, madý tyrannosaurus přibíral na váze až 2 kg denně, předobrazem buněčného jádra mohly být viry, hélium má vlastnosti odpovídající supratekutosti dokonce i v pevném stavu...

Spolu s dědičnou informací vědci nevědomky přečetli i genomy bakterií, které v těle mušek žijí.

V Austrálii zjistili, že množství antibiotik v odpadních a splaškových vodách enormně roste. Stávají se problémem životního prostředí a jsou obavy že by se brzo mohly stát pro člověka hrozbou.

Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu.

Přesněji řečeno, příslušníci linie dinosaurů, která dosud nevymřela, a každý den nás obšťastňuje zpěvem a míchanými vajíčky, žili společně s ostatními dinosaury v období křídy. Ale to už, jak jistě sami uznáte, nezní tak pěkně. Každopádně, až na několik lidí, kteří neradi mění svůj názor a zasvětili svůj život boji proti dinosauřímu původu ptáků, vám dnes každý řekne, že ptát se po příčině vymření dinosaurů nemá smysl. Oni totiž nevymřeli. Má smysl se ptát, proč na přelomu křídy a třetihor vymizela většina linií dinosaurů, a s nimi řada dalších roztodivných skupin organismů. A proč to naopak celá řada jiných skupin organismů přežila, ať už se tehdy stalo cokoliv. Postupně se totiž ukazuje, že oněch přeživších bylo daleko víc, než se kdy myslelo.

Po „mužském“ chromozomu Y přečetli genetici i „ženský“ chromozom X. A opět lze konstatovat, že všechno je jinak.

Myš s lidským mozkem, horní limit pro hmotnost hvězd, tekuté písky, gravitační vlny, velké vymírání v triasu, displeje z nanotrubiček...

Dosud platilo, že v savčím embryu jsou v časných fázích vývoje všechny buňky stejné. Ukazuje se, že to není pravda a že osud jednotlivých buněk je nalinkován již od jejich samotného počátku.

Jak a kdy se na zemi vzali mravenci? Jsou příbuzní dalšímu společenskému hmyzu, například termitům? A jakými evolučními kroky vůbec něco tak složitého, jako je mraveniště, vzniklo? Známe nějaké mezistupně, nebo zde kreacionisté mají prostor pro svá oblíbená tvrzení o chybějících článcích?

Dosud platilo, že naše vnímání a výkonné povely mozku jsou přenášeny tak, že se v synapsích vytvoří chemický přenašeč a ten předá signál dál. Nyní vědci přišli na to, že nervová buňka dokáže za určitých podmínek přenášet tři signály současně.

Sledujete-li studie o účincích alkoholu na lidský organismus, časem získáte pocit, že jste divákem nekonečné karetní hry. Po každé z nekonečné řady prací zavile odsuzujících alkohol v jakékoliv podobě a množství, hned vzápětí následuje jiná škodolibě poukazující na to, že svět není tak černobílý, jak by rádi mravokárci, a že i na alkoholu lze najít leccos prospěšného.

Domestikace prasete neprobíhala importem „produktu“ ale importem „technologie“. První zemědělci si s sebou nepřivedli zdomácnělá prasata, ale znalost jeho zdomácnění. Možná byla domestikace prasete „objevena“ i několikrát nezávisle na sobě.

Za splynutí vajíčka a spermie je zodpovědný protein zvaný izumo.

V Antarktidě nedaleko americké polární stanice McMurdo mělo podle vědců z NASA dojít v sobotu 15. ledna 2005 k obrovské srážce dvou ledovců. V pondělí 17. ledna byla ledovcová kra B-15A vzdálena od Drygalského ledového jazyka necelých 5 km a pohybovala se rychlostí 1,6 km za den od zátoky McMurdo do Rossova moře. Nyní je kra v těsné blízkosti a dochází k odlamování Drygalského ledového jazyka.

Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.

Astronomové z CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) oznámili, že jako první pozorovali dalekohledem MMT (Multiple Mirror Telescope na observatoři v Tucsonu, Arizona) hvězdu, která vysokou rychlostí opouští naši Galaxii. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu km/hod. Podle astronomů byla hvězda při průletu kolem středu naší Galaxie „vystřelena“ centrální černou dírou a urychlena, jako kámen při střelbě z praku. Pro nás bude ztracena, protože brzy opustí Galaxii a bude sama cestovat temným mezigalaktickým prostorem.

Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).

Pokusy na opicích potvrzují, že samci mají lepší prostorovou orientaci. S postupujícím věkem jim ale tato přednost rychle mizí.